logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Spravedlnost je základem státu

(NP 24. 4. 2006)

Dnešního dne, 21. dubna L. P. 2006 skončilo pravomocně  téměř pětileté skrutinium kapitána Hučína (naše media, pokud ho uvádějí, dodávají tam bývalého, ale nepamatuji, že by byl kdy degradován). Taktéž přišla zpráva, že  jurisprudent Gross vstupuje opět na politickou scénu. Bude šéfovat bezpečnostní komisi našich socanů.  Když ještě býval (přes tu bezpečnost) za socany ministrem vnitra  (2001) tak zrovna Hučína s velikým cirkusem a za přítomnosti TV zavřeli. Tehdy pouze k  jurispridenci neúnavně studující (a to za okolností vzbuzujících údiv) Stanislav Gross, svého řemesla ministr vnitra, se dal slyšet, že všichni, kdo se dnes Hučína zastávají se budou hluboce stydět, až se dozví, co vše má tento zlosyn na svědomí. Takže na bezpečnostního odborníka je ho možno považovat (dle kostelníků v chrámu Lidového domu) a tudíž  právě jím ona partajní židle osazena. Jen by měl (jaksi) doložit, o čem to tehdy do kamery ad vocem Hučína mluvil. Tedy správně řečeno kecal.

Stydět by se mohli, ba měli (pokud jsou toho schopni) oni neúnavní zástupkyně a zástupci státu, kteří  vedeni byrokratickou zpustlostí ten proces táhli. (Též by asi měli vrátit své platy, případně diplomy a jiná důstojenství k státnímu zastupování je opravňující). Stydět by se mohli ba měli (pokud jsou toho schopni) oni hrdí disidenti, kteří stud zaměnili za oficírské frčky v BIS a přizpůsobili se (v zájmu těch frček a chleba s máslem u něhož se nepředřou) soudruhům z řad StB, které si BIS jako odborníky zachovala až po naše časy. Podobně, jako odborník Gross byl zachován ve službách partajních …Stydět by se mohla naše veřejnoprávní TV, která sic odvysílala (druhdy) Hučínovo zatčení, ale nynčko sic dala k lepšímu zprávu o propuštění dvou našinců z žalářů tureckých, ale Hučín jim za zprávu nestál.

Zaplatil to všecko peníz poplatníkův, pravda, třeba proti Nomuře, či odškodnění za to, že se nebude stavět dálnice do Ostravy pakatel, ale kdosi ty peníze musil vydělat a neměly být vyhozeny z okna.

Shodou okolností byl dnes též zveřejněn český překlad usnesení OSN číslo 60/147. Základní zásady a směrnice o právu na nápravu a odškodnění pro oběti hrubých porušení Mezinárodních zákonů o lidských právech a vážných porušení Mezinárodního humanitárního práva.

Dáme se překvapit čím bude odškodněn kapitán Hučín. Státní zástupkyně (jíž kpt. Hučín odmítl bezpečnostní prověrku, a která ho původně žalovala) byla povýšena do funkce zástupkyně krajské.

Poznámka redakce: Podrobně o cause Hučín viz například zde:http://www.hucin.com/

 

 

 
Datum: 26. 04. 2006 11:02:25 Autor: Zoro
Předmět: Hučín
Chci se zeptat, co je tak světaborného na případu Hučín? Proč to sem taháte? Toto přece není místo na podobné spekulace, politické články a opěvování kvazi bojovníka (jak to bojovník je), ale portál pro publikování seriózního vědeckého materiálu.
Datum: 27. 04. 2006 07:34:49 Autor: Josef
Předmět: Re
Naprostý souhlas. Ostatně jistý Mareček svého času držel hladovku. Jakýkoli fanatismus vždy škodí společnosti.
Datum: 30. 04. 2006 15:32:50 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Vážení anonymové!
Toto je výhradně moje soukromá stránka a uveřejňovat si tady budu co chci. To znamená i causy, které možná nemají s militariemi moc společného, ale jsou důležité z hlediska politického. Navíc Hučík skutečně je bojovník, statečný a čestný, ať se to komančům líbí nebo ne. Srovnávat Marečka s Hučínem je demagogie.
Datum: 03. 05. 2006 12:18:58 Autor: Josef
Předmět: Odpověd
Vážený pane, samozřejmě že si na své stránce můžete zveřejňovat co chcete (jako slušný člověk samozřejmě respektujete zákonná omezení) pak ale nechápu proč Vás tolik rozčiluje jiný kritický názor. Už asi třicet let je historie mým koníčkem, a často o událostech přemýšlím. Dospěl jsem díky tomu k závěru, že lidé kteří se považují za jediné spravedlivé jsou zpravidla podezřelí a objektivně škodí společnosti. Pan Mareček měl svého času také dost příznivců. Srovnávat Marečka s Hučínem tedy podle mého názoru není demagogie ale opatrná poučenost.
Datum: 03. 05. 2006 13:21:02 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Pane Josefe,
...kdyby mně "rozčilovaly jiné kritické názory" a kdybych se považoval za "jedině spravedlivého", neměl bych tu rubriku KOMENTÁŘE. Mareček a Hučín jsou zcela rozdílné causy; kdo je ochotný seznámit se se všemi dostupnými informacemi, nemůže považovat Hučínovo jednání za fanatismus. V tom spatřuji tu demagogii. A místo hraní si se slovíčky by snad bylo na místě ptát se ředitelů tohoto státu, jak to, že je tu tak skandálně pošlapáváno právo?! Doufám, že i vy jim u voleb za to vystavíte účet.
Datum: 05. 05. 2006 12:00:19 Autor: Josef
Předmět: Odpověd
Vážený pane, určitě spolu nebudeme ve všem souhlasit, ale můžeme věcně diskutovat. Položím jednoduchou otázku. Jestliže p. Hučín zjistil v BIS věci které jsou proti demokratickému zřízení tétéo země, proč tyto skutečnosti neoznámil odpovědným vlivným politikům? Např. předsedou branně-bezpečnostního výboru sněmovny byl dlouhá léta člen ODS - strany hpnpsící se svým antikomunismem. Pokud se jedná o volby - to co hodím do urny je spíše řešení z nouze než z upřímného přesvědčení. Znáte v této zemi stranu plnou poctivých, neuplatných politiků kteří chtějí čestně a nezištně pracovat pro blaho této země, mají skvělou politickou kulturu a vyhýbají se jakémukoli fanatismu? Patrně by je musel vést nějaký český Abrahem Lilcoln. Pokud o takové straně víte, dejte mi vědět. S pozdravem Josef
Datum: 09. 05. 2006 00:22:29 Autor: Jan Šinágl
Předmět: Věděli vlivní a odpovědní?
Samozřejmě, že věděli! Věděl pan prezident Václav Havel, který měl celý trestní spis k dispozici na jaře 2001 - nekonal, až na udělení milosti paní Anně Hučínové. V TS jsou zajímavé dokumenty o Chartě 77! Všichni odpovědní z obou komor Parlamentu a patřičných komisí byli informování - a nekonali a nekonají. Naposledy navštívila nedávno Branně bezpečnostní komise Senátu ředitelství BIS za účelem seznámení se se "zločinnými spisy" VH, jak při veřejném zasedání v Senátu slíbil ředitel BIS J.Lang. Nebylo jim ukázáno nic! Museli podepsat slib mlčenlivosti, údajně některým bylo dokonce vyhrožováno, budou-li se VH zastávat. VH svými mravními postoji a svoji prací přímo ohrožuje mnoho vysoce postavených osob u policie, justice a v politických stranách. Proto měl být umlčen, podobně jako pan Yekta Uzunoglu (www.uzunoglu.info). Jen díky angažovanosti přátel a známých neskončil VH ve vězení. Zatím poslední soudní jednání se bude konat u NS v Brně 24.5.2006 od 9.30 hodin. Doporučuji všem, kdo stále ještě nemají jasno. Pan Hučín už nebojuje jen za sebe, ale za nás všechny! Jan Šinágl, 9.5.2006
Datum: 09. 05. 2006 01:39:40 Autor: Jan Šinágl
Předmět: K doplnění aktuálních informací
www.sinagl.cz
Datum: 11. 05. 2006 12:09:00 Autor: J. Strauss
Předmět: hučin
Zamyslel se někdo nad tím, že celá tato záležitost je, anebo muže být spravodajskou hrou, v které jsou všichni její účastníci agentmi, či zneužitými obětmi. Co když...?
Datum: 15. 05. 2006 17:05:43 Autor: Zorglub
Předmět: Re Sinagl
Jdi se vyblit k stbakovi Wojnarovi!
Datum: 20. 07. 2006 14:48:48 Autor: George Flachbart
Předmět: Yekta Uzunoglu :český Dreyfus
Právo -14.07.2006 Dreyfusova aféra po sto letech Uplynulo právě sto let od zakončení největšího francouzského (a možná i evropského) justičního skandálu -Dreyfusovy aféry. Kapitán Alfred Dreyfus, francouzský Žid, byl před sto lety slavnostně rehabilitován, s veškerou vojenskou pompou mu byly vráceny jeho vojenská hodnost a vyznamenání, kterých byl zbaven po odsouzení, a navíc byl vyznamenán nejvyšším francouzským vyznamenáním -Legion d’Honeur. Ani po sto letech však Dreyfusova aféra nenechává Francii lhostejnou. Při příležitosti stého výročí se ve Francii rozhořela diskuse, zda prach kapitána Dreyfuse nemá být uložen v pařížském Panthéonu, spolu s ostatními francouzskými nesmrtelnými. Ozývají se hlasy pro i proti. Někteří poukazují na to, že na vyřešení Dreyfusovy aféry měl největší zásluhu spisovatel Émile Zola, jehož prach je již v Panthéonu uložen. Dreyfusova aféra začala před 112 lety, v roce 1894: důstojník generálního štábu Alfred Dreyfus byl obviněn ze špionáže ve prospěch Německa a odsouzen k doživotí na Ďábelských ostrovech. Hlavním důvodem nevraživosti vůči Dreyfusovi a jeho pozdějšího odsouzení byl jeho židovský původ. Od okamžiku zatčení do Dreyfusovy rehabilitace uplynulo dvanáct let. Přesně o sto let později, v září roku 1994, byl v Praze zatčen a 31 měsíců držen ve vězení kurdský lékař, publicista a podnikatel dr. Yekta Uzunoglu. Již dvanáct let se marně domáhá spravedlivého rozsudku a zrušení absurdních obvinění - české soudy melou pomalu a špatně. Ačkoli se za spravedlivé a včasné vyřešení jeho kauzy v posledním půlroce zasazují desítky osobností našeho veřejného života a jeho případ s nevolí sleduje i řada nejvyšších politiků, české soudnictví je neprůstřelné a žije v představě, že může všechno: i ničit život nevinného člověka, i protahovat soudní proces na desítky let. Ve snaze vytvořit pojistky proti zneužívání soudní moci v politických cílech a proti nevinným se po listopadu zřejmě podařilo vytvořit policejní a soudní systém, který je v něčem dokonce zrůdnější, než byl po právu odsouzený a zavržený systém komunistické justice. A šestnáct let po sametové revoluci se bezradně ptám svých spoluobčanů: Co dělat dál? František Janouch, (Autor je jaderný fyzik a publicista)
Datum: 24. 04. 2007 09:27:09 Autor: V:Wagner
Předmět: První rozsudek v cause MUDr. Yekty Uzunoglu
Po dvanácti letech, šesti měsících a šestnácti dnech česká justice nakonec porodila myš - zmetka. Soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 Mgr. Vítězslav Rašík vynesl první rozsudek v této cause, která svou délkou i skandálností a porušováním nejen mnohých principů práva ale i základních lidských práv již dávno předčila Dreyfusovu aféru, která se odehrávala ve Francii před sto lety. Závěrečná řeč státního zástupce Judr Jeziorka bude jistě citována jako učebnicový příklad toho, co by v právním a civilizovaném státě nikdy zaznět nemělo. Mudr Yekta Uzunoglu byl uznán vinným a odsouzen k trestu odnětí svobody na dva roky s podmínkou na pět let. MUDr Uzunoglu se proti rozsudku ihned odvolal. Při vyhlášení rozsudku přišlo do malé soudní síně nejméně 14 ozbrojených uniformovaných stráží – i jejich přítomnost symbolizovala bezpráví a násilí, které tuto kauzu doprovází od prvního již přes dvanáct a půl roku. Závěrečná řeč MUDr Uzunoglu byla skvělá a bude rozšířena elektronickým samizdatem. Na lavici obžalovaných seděl ne Uzunoglu, ale státní zástupce Jeziorek a soudce Rašík. Kauza Dr. Uzunboglu nasvědčuje, že česká justice a policie jsou skutečně v hluboké krizi a je v zájmu nás všech, abychom dosáhli nápravy. František Janouch Jaderní Fyzik Předseda Nadace Charty 77
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa