logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Český Rasputin?

Stalo se ve městě.

ČESKÝ RASPUTIN a ti druzí Grigorij Jefimovič Rasputin, ruský mužik a divotvorný mystik, 1864–1916; od 1907 s velkým vlivem na carevnu a potažmo i na politiku Mikuláše II. Tolik nejnovější česká Encyklopedie pro 21. století, Knižní klub, Praha 2006. Naše poslední (?) socialistická Malá československá encyklopedie, Academia, Praha 1987, je o poznání sdílnější: ...ruský mnich selského původu, favorit cara Mikuláše II. a jeho ženy Alexandry Fjodorovny. Pod maskou náboženského fanatika (sibiřského „proroka“) pronikl 1907 k carskému dvoru, kde si získalo bezmeznou důvěru cara a zejména carevny ... již zneužíval ve svůj prospěch. Po několik let ovlivňoval carova rozhodnutí v nejdůležitějších státních záležitostech;

 Pokud to někomu neodbytně připomíná cosi současného a velice blízkého, není to náhoda!

+

Šéfredaktorem obnoveného týdeníku Tvorba, orgánu ÚV KSČ pro kulturu, byl v letech 1969 – 76 komunistický novinář a normalizační Kulturträger Jiří Hájek (1913–93), který v roce 1970 vydal knihu Mýtus a realita 1968, kde kritizuje účast českých spisovatelů na polednovém politickém vývoji v ČSSR. Nekrolog z pera literárního kritika Milana Jungmanna, in Literární noviny 1994, 43, nese název Muž uhlířské víry.

J. H. byl při svém /ne/vzdělání zpupný a arogantní. Jako nedovzdělaný publicista se ve 40. letech pouštěl do polemik s prof. Václavem Černým. Byl to ale i rafinovaný manipulátor: V 70. letech stál mj. za pověstnými omilostňujícími sebekritikami B. Hrabala a J. Šotoly, uveřejněnými v „jeho“ Tvorbě.

První větší konflikt se stranickou „věrchuškou“ si J. H. zavinil tím, že napsal do Tvorby rozsáhlý text o československé poválečné dramatice. V článku se lehce zastal svého kamaráda a kolegy Petra Karvaše, toho času nenápadně „zašitého“ v Umenovedném ústavu SAV. Soudruzi v Bratislavě se to ovšem včas dozvěděli, zavolali do Prahy a ve středu ráno, kdy Tvorba vycházívala, vstoupila do tiskárny Rudého práva na Poříčí StB a číslo zabavila (ještě mám jedno, tiskařem zcizené, schované). Tvorba vyšla výjimečně až ve čtvrtek, text byl příslušně zcenzurován.

+

J. Hájek měl syna Petra, * 23. X. 1951, hocha značných literárních ambic. Po absolvování scénáristiky na FAMU, na kterou se počátkem sedmdesátých let hned tak někdo jiný nedostal, zajistil „tata“ synovi fešáckou vojnu v redakci týdeníku Čs. voják v Praze, v civilu pak lukrativní post vedoucího vnitropolitické rubriky týdeníku Květy. Roku 1975 mu otiskl v Tvorbě povídku Exil, jejíž protagonistkou je dcera českého „humanisty osmašedesátníka“, lékaře, kterého rodná matka Strana odvrhla od svých povadlých prsů. Tato dcerka ne a ne se dostat na vysokou školu, a tak tatíček, stíhán výčitkami svědomí, spáchá sebevraždu. Zpochybněno Poučení z krizového vývoje.... a vůbec.

Po tomto druhém ideologickém klopýtnutí byl J. Hájek vykopnut z Tvorby, ale samozřejmě vzhůru. Byl jmenován univerzitním profesorem UK a umístěn nejdříve na Katedru bohemistiky FFUK; protože se nemohl srovnat s tamějším bossem prof. V. Rzounkem, dostal lepší „trafiku“ – Kabinet českého divadla AV ČSR, kterému pak vládl nepřetržitě až do roku 1990.

+

V té době měl čtyřicetiletý P. Hájek za sebou již několik knih, např. novelu Balada číslo jedna, MF, Praha 1975, knihu povídek Halelujá, MF, Praha 1977, Areál snů, MF, Praha 1980, román Vlídná past, Práce, Praha 1987, román Svět je na rozvod, Práce, Praha 1990. Vydávat původní novinky „krásné prózy“ za „normalizace“, to u nás tehdy hned tak někdo nedokázal.

Po převratu byl P. H. zakládajícím členem Syndikátu novinářů, pak přišel s nápadem jakýchsi „Květů s kapitalistickou tváří“ a založil „lesklý týdeník“ Reflex, který roku 1993 výhodně prodal.

Přátelil se hlavně s mluvčím P. Pitharta a pozdějším zakladatelem TV NOVA Vladimírem Železným, známým mj. „mimosoudním vyrovnáním“ s V. Klausem ohledně „švýcarské vily“. P. Hájek se podílel na Klausově volební kampani a posléze se stal ředitelem tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky a jeho tiskovým mluvčím.

L´uomo universale Petr Hájek se pokusil na vědecké konferenci Darwin, darwinismus, věda nebo ideologie (2009), nestandardně moderované V. Klausem, zpochybnit evoluční teorii, za což obdržel od spolku skeptiků Sysifos cenu Bludný balvan 2010;

I. V roce 2011 na stránkách internetového časopisu parlamentnilisty.cz seznámil svět s názorem, že Usáma Bin Ladin je pouhou mediální fikcí (jediný jeho výrok, od kterého se prezident V. Klaus distancoval); II. Téhož roku tamtéž zpochybnil institucionálně ustavené kněžství bývalého disidenta, prezidenta České křesťanské akademie, prof. Tomáše Halíka i jeho oprávnění k neméně institucionálně ustavenému statutu (a titulu) univerzitního profesora.

Profesora Tomáše Halíka přitom vysvětil (ovšemže tajně) roku 1978 erfurtský biskup H. Aufderbeck; platnost vysvěcení teď potvrdila česká biskupská konference, na což P. H. replikoval poznámkou pro média, že mu Halík připomíná Satana.

Profesorem jmenoval T. H. roku 1997 prezident V. Havel; téhož roku mu pak byla udělena cena Masarykovy akademie umění.

III. Do třetice parlamentnilisty.cz: P. Hájek se v nich vyslovil v tom smyslu, že je-li vysoký úředník MŠ ČR Ladislav Bátora kryptofašista, je kryptofašistou i on, P. Hájek.

+

 Podle informací z titulní stránky (oranžového) Práva (17. I. 2012) bývalý vrcholný úředník MŠ ČR Ladislav Bátora, pracoval poslední dva měsíce před odchodem z MŠ, tedy v listopadu a prosinci, jako poradce ministra na desetinu úvazku. Přesto dostal „na odchodnou“ od ministra školství Josefa Dobeše, „nejlepšího ministra školství, jakého jsme od Listopadu měli“ (V. Klaus) mimořádnou odměnu ve výši čtvrt milionu korun.  Svým čtvrtmilionovým měsíčním platem „nadzvedl“ před časem naši společnost „ombudsman“ Českých drah, bývalý ředitel pražské ZOO Petr Fejk. Shledav, že jde o částku opravdu nemravně vysokou, své místo (s lehkou ostudou) opustil. Toto je ale něco radikálně jiného! Kvůli Fejkovi nepřestali ministři TOP 09 docházet do vlády, Fejk byl co do své činnosti zcela transparentní, před novináři se neskrýval a vše upřímně přiznal. Měl samozřejmě plný úvazek a tvrdil, že pracuje „na 150 %“. Naopak podstatu Bártovy činnosti na MŠ jsme se nikdy pořádně nedozvěděli (personalista antisemita, to opravdu „nemá chybu“). Jestliže Fejkův plat byl shledán přemrštěným, co si myslit o Bártově odměně?

 Bátora dnes opět pracuje na plný úvazek, odmítl však novinářům sdělit kde. Je však otázka, zda by neměli být vysocí ministerští úředníci smluvně limitováni pro roky nejblíže následující po jejich odchodu z příslušného ministerstva. Jejich těsně následující angažmá přece nemůže být z hlediska státu arbitrérní!

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Co k tomu el. deník aktuálně.cz z téhož dne?

Pedseda poslanců TOP 09 a STAN Petr Gazdík nové informace považuje za další z důkazů velmi nadstandardních vztahů mezi ministrem Dobešem a Bátorou, dokazující, že se nejednalo o pouhého subalterního úředníka.

Měsíční odměna premiérovy poradkyně Jany Nagyové přitom rozpočet přišla na 273 tisíc, podřízený Josefa Dobeše, kontroverzní úředník Ladislav Bátora, si i přes svou rezignaci odnesl čtvrt milionu za zrušené pracovní místo.

Podle výplatních pásek, které zveřejnil deník Insider, tak vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády patří k nejlépe placeným státním zaměstnancům v zemi.

Ladislav Bátora svou rezignaci na ministerstvu školství oznámil v říjnu, přesto tam však působil další dva měsíce – až do chvíle, kdy byla jeho pozice zrušena. Díky tomu měl nárok na odstupné za zrušené pracovní místo, které činilo 250 tisíc, jak uvedla MF Dnes.

Je to výsměch učitelům, míní Putnová

"Ministerstvo školství pořád mluví o úsporách, proto Bátorovo odstupné považuji za výsměch učitelům, kteří letos dostali přidáno jen několik set korun. Jeden ředitel školy mi například říkal, že za to odstupné by si mohl dovolit platit tři čtvrtě roku kvalitního učitele," říká předsedkyně školského výboru Anna Putnová (TOP 09).

K případu pana Bátory se vyjádřil i stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek: "Pan ministr velmi dbá na vysoká ohodnocení svých přátel na ministerstvu. Jen mě překvapilo, že se k této události nechtěl nijak vyjádřit, když mnohdy pořádá tiskové konference i o tom, co měl ráno k snídani."

+

V těsné blízkosti prezidenta republiky se ještě dřív, než se stal prezidentem, pohybuje Petr Hájek, člověk, jehož rasputinovské úlety jsou všeobecně známé. Muž, který dle Who is Who má spinozovsko-leibnitzovské heslo: What ever is, is right. Při takto stoickém pohledu na svět by ovšem neměl sympatizovat s hnutím D.O.S.T., podle kterého zjevně všechno, co u nás jest, není až tak úplně dobré a s mnohým je třeba skoncovat!

Václav Klaus si zajisté dobře uvědomuje politické konsekvence této přítomnosti, ale nic viditelného z toho nevyvozuje. Znamená to, že se s názory P. Hájka opravdu ztotožňuje? Tomu se nechce věřit, ani největší Klausovi odpůrci jej nemají za hlupáka. Analogie se vztahem Rasputina a Mikuláše II. – tedy nepřipadá v úvahu.

Prezident si myslí nejspíš něco o dost jiného, než Petr Hájek, ale nechává jej plácat jeho provokace na způsob vypouštění signálních balónků – nepřináší to přímou politickou zodpovědnost. Podle reakcí veřejnosti na testovací „hlášky“ pak pan profesor uzpůsobuje své další kroky.

Z příslušníka normalizační zlaté mládeže (členem KSČ být nemusel, měl „tatu“) se v abrahamovských letech stal paradoxně konvertovaný katolík, militantně předkoncilového směru, „popírač“ racionality a vědy, prezidentem ochraňovaný provokatér. Zdá se, že i on by rád byl démonickým, charismatickým rádcem mocných, ovládajícím paralékařské vědomosti (kouření neškodí zdraví), jakým byl Rasputin.

Jak dlouho mu to ještě vydrží, jak dlouho ještě jej v tom bude V. Klaus podporovat? Quo usque tandem Catilina, abutere patientia nostra?

Opravdu si náš prezident neuvědomuje, že mu to u veřejnosti škodí stejně, jako škodil Rasputin carovi? Car Mikuláš, naslouchající Rasputinovi, působil jako zabedněný prosťáček. /Santa/ Klaus, kryjící Petra Hájka, působí jako zchytralý pokrytec, který si okolo sebe pěstuje smečku štěkajících extrémistů.

+

Vedle odpudivého zjevu fašistoidního Ladislava Bátory, krytého „naším nejlepším polistopadovým ministrem školství“ Dobešem, obšťastňuje nás prezident republiky už dlouhodobě svým tajemníkem, rockerem a libertariánem Ladislavem Jaklem, který jako pozitivně lustrovaný poslanec musel roku 1991 opustit ČNR. Jeho nejnovější kauzu popsal 11. I. vyčerpávajícím způsobem pro ČRo 6 (bývalé RFE) Karel Hvížďala v článku Muži z Hradu porušují Ústavu:

Začátkem prosince roku 2011 uspořádalo Centrum pro ekonomiku a politiku prezidenta Václava Klause seminář na téma "Občanská společnost – nepřítel svobodného občana?" "Zvláště prezidentův tajemník Ladislav Jakl si nenechal zavřít ústa politickou korektností", napsala posléze média.

S tím lze souhlasit, protože Ladislav Jakl hned v úvodu použil větu: "Myšlenkový koncept občanské společnosti se v podstatě kryje s ideologií fašismu!" Větu zdůvodnil tím, že koncept občanské společnosti se kryje s korporativismem, který je zase základem fašismu. A ten je podle pana Jakla jen socialistickým hnutím, které nenávidí kapitalismus a tržní ekonomiku podobně jako občanská společnost., která je založená na privilegovaných organizovaných skupinách, které si uzurpují právo rozhodovat místo demokraticky zvolených a legitimních orgánech státu.

Jako příklad uvedl pan Jakl povinné členství v profesních komorách, které vykonávají i pravomoci státní správy a mají monopol, vyjednávání kolektivních smluv, které zavazují i zaměstnance, kteří v odborech nejsou, delegování členů občanských sdružení do orgánů státu, například mediálních rad, či fakt, že především různá ekologistická sdružení spolurozhodují v různých stavebních řízeních.

Politolog Miroslav Novák, ředitel Institutu CEVRO, zaútočil na Václava Havla, disidenty a Chartu 77, když ve svém příspěvku řekl, že – cituji –: „Díky disidentům se pojetí občanské společnosti posunulo nesprávným směrem... Po pádu komunismu (disidenti) poněkud opomněli, že demokratický stát není již nepřítelem."  Podobně nelze říci, jak tvrdil zase pan Jakl, že fašismus byl jen socialistickým hnutím: byl národním socialismem, na rozdíl od internacionálního socialismu, tedy komunismu, ale trh a hospodářství naopak silně podporoval a rozšířil: vlastně jako první zřídil zárodky globálního kapitalismu, německé firmy například pánů Flicka a Finka přeci byly prvními velkými nadnárodními evropskými firmami. A trh, jen pokřivený válkou, fungoval: všechny firmy se snažily mít od státu co nejvíc zakázek a mezi sebou soutěžily.

Problém je proto zřejmě jinde, a sice především v tom, že Ústavu, z které jsem v úvodu citoval, podepsal právě dnešní prezident Václav Klaus, a tím se k občanské společnosti přihlásil a dnes právě Centrum pro ekonomiku téhož prezidenta Václava Klause pořádá seminář na téma "Občanská společnost – nepřítel svobodného občana?" a jeho vlastní tajemník pan Jakl činí rovnítko mezi občanskou společností a fašismem. Těmito vyjádřeními prezident a jeho muži předvádějí, že zřejmě nechápou podstatu státu, Ústavu a ústavní principy, i když jsou státními úředníky. Za prvé odmítají preambuli Ústavy a za druhé porušují základní demokratické principy, které americký politolog Michael Novak definuje takto: "Občanská společnost je morální realita pojmově předcházející stát. Autonomní občané se snaží uspokojit své sociální potřeby nejprve vytvářením svých vlastních společenských organizací a na stát se obracejí teprve jako na poslední východisko, když vše ostatní selže." Nehledě na to, že tento pojem je starý, liberálně osvícenecký a občanskou společnost definoval již Adam Fergussoon, který ji identifikoval právě s trhem a obchodem. Naše Ústava stojí na principu primátu občana nad státem, viz článek 2, odstavec 3 a zaručuje v článku 20 právo všem občanům se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích.

Znevažovat občanské iniciativy je tedy nejen protiústavní, ale velmi nebezpečné pro stav naší křehké demokracie, neboť přispívá k destrukci právního vědomí vůbec. Nerespektuje-li hlava státu nejvyšší zákon, to jest Ústavu, jak může očekávat úctu k zákonům od jednotlivých občanů.

Prezident může být podle naší Ústavy odvolán jen za velezradu a té se nedopustil, takže nemůže začít proces na jeho odvolání, ale tím, že porušuje Ústavu, jeho autorita se snižuje. Minimálně u těch, kteří se o politiku zajímají.

+

Vedle katolického fundamentalisty Petra Hájka, a tajemníka L. Jakla patří mezi Klausovy pretoriány i jeho právní poradce Karel Hasenkopf, který se veřejně zastal JUDr. Petra Kočího, advokáta obžalované členky DSSS L. Šlégrové, podezřelé z propagace antisemitismu. Kočí totiž u mosteckého okresního soudu požádal o to, aby soudní znalec Michal Mazel byl vyloučen z případu, a to kvůli svému „židovskému původu“. S podobnou oficiální argumentací jsme se u nás my staří setkali naposledy za tzv. Slánskiády v roce 1952 a částečně i v souvislosti s tzv. Antichartou v roce 1977. Ti nejstarší mezi námi samozřejmě i za Druhé republiky a za Protektorátu.

P. Kočí bohudík mnohonásobně narazil, u předsedy advokátní komory K. Čermáka, u předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a dalších.

Klausův poradce se v rozhovoru v LN v úterý 10. I. 2012 vyjádřil v tom smyslu, že M. Mazla považuje za „politického aktivistu“, který nemá být soudním znalcem. „Jste z židovské rodiny a celé příbuzenstvo skončilo v koncentráku. A pak máte posuzovat kauzy, v nichž jde o verbální nacistické trestné činy, jako znalec...“. Je úterý ráno, od zveřejnění rozhovoru uplynul týden. Prezident mlčí. Leč, jak známo: Kdo /k darebáctví/ mlčí, souhlasí!

 

 
Datum: 09. 01. 2012 15:22:41 Autor: QF17
Předmět: Zajímavé zamyšlení o P.H.
Pan Hájek je dle mého neškodný človíček a jeho symbioza s prezidentem V. Klausem je na místě. Tak, jako je mi jedno V. Klaus, tak je mi jedno i P. Hájek. Ovšem, jejich počínání je velice negativní a v mezinárodní "politice" i katastrofální. když se někdy bavím s přáteli z west bloku, tak na mě nevěřísně zírají jakou kritiku ode mne slyší na Českou politickou reprezentaci. Od roku 1938 do součastnosti není čím se chlubit. Proto Hájek, Klaus a další individua mají u mě punc veřejných škodičů. Sametovou revoluci a privatizaci raději opominu.
Datum: 21. 01. 2012 02:25:44 Autor: Petr Pavlovský
Předmět: V. K. mimo mravnost
Ano, pan Klaus nevěří na sociálně tržní ekonomiku nebo informační či znalostní ekonomiku, on léta budoval ekonomiku založenou nikoli na prosazení práva, ale řízenou zákony džungle. Čeští policisté loni zajistili trojnásobek peněz získaných nezákonně zločinci. Je to zásluha nové vlády. Doufám, že příští výnosy z odhalených zločinů budou prudce růst a ekonomiku založenou na zákonech džungle pomalu a jistě budeme radikálně měnit. Tak dlouho, až její tvůrci a protagonisté zůstanou opět jako kůl v plotě. Jiří Smetana na Neviditelném psu 21.I. 2012.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa