logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Námořní úlety paní Češtiny

Tentokrát v knížce Konvoje v Atlantiku.

V době, která uplynula od napsání článku, snad ještě do Neviditelného psa, o nešvarech v českých překladech anglické námořní literatury, jsem resignoval a pochopil, že nic nezměním. Tato kritická stať by nevznikla, kdyby mě k ní nevyprovokovala dedikace v českém překladu knížky Konvoje v Atlantiku Davida K. Browna. Překlad totiž překladatel Ivan Hrbek a nakladatel věnovali památce zesnulého Jaroslava Hrbka – a jméno Hrbek v české námořně historické literatuře něco znamená. Očekával jsem tedy dokonalý překlad, dílo takřka vzorové. Bohužel jsem se zklamal.

Očekával jsem, že se v této knížce bude správně dělat rozdíl mezi asdikem a sonarem. Je pravda, že tato zařízení pro zaměřování ponořených ponorek využívají stejný fyzikální princip – přímočaré šíření ultrazvuku ve vodě – ale konstrukčně se diametrálně liší. Asdik, počeštělá forma původního anglického názvu ASDIC, bylo elektromechanické zařízení, které vyžadovalo od operátora dosti značné fyzické úsilí – musel totiž ručně otáčet ocelovým volantem, který pomocí náhonů otáčel pode dnem lodě převodníkem, vysílačem a přijímačem akustických kmitů. Jelikož vysílaný kuželovitý paprsek měl šíři 5 °, musel operátor pootočit převodníkem o 5 ° a čekat, zda ve sluchátkách neuslyší odezvu neboli echo.

Polohu převodníku ukazoval mechanický ciferník, a pokud operátor zachytil odezvu ponorky, vyčetl úhel, který ukazovala ručička. Ten odpovídal náměru vztaženému k podélné ose lodě a podle kormidlovaného kurzu se dal snadno převést na náměr k severu. Takto získané náměry se musely vykreslovat na vykreslovací stůl, z nich odvodit kurz a rychlost ponorky a podle těchto údajů naplánovat útok hlubinnými náložemi, které mohlo svrhnout i více plavidel. Nejčastěji se používala zjednodušená varianta, že eskorta přímo zamířila na kontakt a z chodu provedla zteč – zasypala předpokládané místo ponorky hlubinnými náložemi. Asdik měl kořeny ještě v době první světové války, kdežto čistě elektronický sonar se zrodil až v polovině druhé světové války. Měl obdobné elektronické bloky jako radar a taktéž používal obrazovku, která prakticky nahradila vykreslovací stůl. Sonar také udával hloubku ponořené ponorky, což první modely asdiku neuměly a hloubka se dala pouze odhadnout ze vzdálenosti cíle, neboť byl znám sklon vysílaného ultrazvukového paprsku, jinak řečeno úhel, který svíral s hladinou. Vím, že někteří angličtí autoři populárnějších knížek nazývají všechno sonar, ale myslím si, že v českých překladech by se mělo rozlišovat, protože o protiponorkovém boji zase tolik knížek v češtině nevychází.  

Podle mého názoru volil překladatel i nepřesný výraz pro odražený signál. Slovo „ozvěna“ které používá, je doslovným překladem anglického slova „echo“. V elektrotechnice je běžnější a přirozenější výraz „odezva“, „odraz“ či „odražený signál“ nebo přímo „echo“.

Toto je však sporné, někomu se líbí „odezva“, někomu zase „ozvěna“.

Co však není sporné, ale hrubá chyba, je pak název mezikapitoly na str. 58. Zní „Rozbíjení kódů“. Ano, v angličtině se kódy „rozbíjejí“, ale v češtině se prolamují nebo dešifrují! Tato chyba mě opravdu zaskočila, protože v renomovaném překladu nemá co dělat.

Obdobnou hrubkou je pak doslovný překlad slova „pattern“ jako „vzorec“ v souvislosti s rozložením odpalovaných hlubinných náloží. Správně česky je „vzorek“ nebo „vzor“ či „schéma“. V knize by se tedy mělo mluvit o „schématu 10“ či o „vzorku 10“, respektive o „vzoru 10“. Je sice pravda, že i na svetru můžete mít vzorec, když vám tam někdo vyšije třeba E = mc2, ale jinak má ten svetr třeba norský vzor. Jak známo, Británie kvůli nedostatku eskortních plavidel vyměnila s Američany 50 starých torpédoborců za základny. Označují se jako typ „Town“ a měly rovné, neodskočené paluby po celé délce trupu. Je zvykem je označovat jako „hladkopalubové“ či jako torpédoborce „s hladkou palubou“. Tento obrat je vlastně převzat z matematické češtiny, neboť má precedens v tzv. „hladké funkci“, tj funkci, jejíž hodnoty se mění plynule a „neskáčí“. Bohužel, překladatel se rozhodl pro podivný výraz „volnopalubové lodě“, u něhož se nedá říci, co jím vlastně zamýšlel. Lodě typu „Town“ každopádně volné paluby neměly.

Tím se dostávám k další sporné věci. V českém prostředí, kde je vlastně nulové povědomí o vývoji a konstrukci válečných lodí, se zavedlo označovat lodě postavené podle stejných plánů jako „třídu“ /class/. Malér je v tom, že již předtím, v éře plachet, se lodě rozdělovaly do tříd /rate/ podle počtu děl. Kupříkladu Royal Navy měla šest tříd, přičemž do 1. třídy patřily 100- a vícedělové trojpalubníky, do 6. pak s nejméně 20 a méně než 40 děly. Výraz „třída“ by tak měl dva významy a polští námořní historici a specialisté, kteří měli v polštině stejný problém, nyní používají k označení skupiny lodí stejné konstrukce termín „typ“. Podle mého názoru je toto řešení vhodné i pro češtinu, máme-li v námořní terminologii postoupit kousek dopředu, nicméně nedělám si žádné iluze, že se v publikacích s námořní tématikou začne ihned, jako mávnutím kouzelného proutku, používat správnější termín „typ“, v tomto případě torpédoborce typu „Town“.

Dá-li se označení „třída“ tolerovat, poněvadž je v češtině obvyklé (byť chybné), pak další chyba je opět hrubá. V námořních souvislostech se nedá anglické slovo „wire“ překládat jako „drát“, neboť se jedná o „ocelové lano“ či „lanko“. Na str. 63 se čtenář dočte: „…problém vyplýval z fungování směrového kormidla, ke kterému vedla od kormidelního kola dlouhá řada drátů a řetězů.“ Odhlédneme-li od toho, že hladinové plavidlo jiné kormidlo než směrové nemá, takže se prostě píše jenom kormidlo, pak by si měl čtenář tuto pasáž opravit tak, že od kormidelního kola vedla dlouhá řada ocelových lan a řetězů. (je sice pravda, že v hantýrce labských šífáků se ocelovému lanu říká „drát“, ale to do spisovné češtiny nepatří.)

Závěrem bych se zmínil o popisu minometu Hedgehog, jak uveden v knize. Překladatel používá označení „čepový minomet“, což se mi nezdá. Ve strojařině se konstrukční prvek, na který se něco nasazuje, aniž by to na tom rotovalo, označuje jako „trn“ nebo „kolík“, nikoli jako „čep“. Soudím tedy, že správný název Hedgehogu je „trnový minomet“ nebo třeba opisem „minomet s vodícími kolíky“. Jenže u slova „spigot“ je v anglickém slovníku uveden význam „čep“ jako první, což překladateli stačilo, a k „vodícímu kolíku“, který je až čtvrtý, se už neobtěžoval. 

Nesrovnalosti jsou také v popisu Hedgehogu. Překladatel uvádí, že „při střelbě byl čep s pružinovým zatížením vymrštěn do základny projektilu, kde zapálil hnací nálož. Ta vyslala projektil na dráhu a zároveň stlačila pružinu zpět pro další ránu.“

Přiznám se, že z tohoto popisu, který předpokládá mechanické odpalování nárazem, jsem nebyl nijak moudrý. Naštěstí mám doma knihu River-class Frigates and the Battle of the Atlantic známého anglického námořního historika a publicisty Briana Laveryho, kde je Hedgehog popsán. Podle něho byly naváděcí kolíky pevné a miny se odpalovaly elektricky, jak vyplývá z popisu odpálení:

„Projektily se odpalovaly přepnutím spínače ON/OFF do polohy ON a nastavením knoflíku voliče, aby ukazoval READY. Poté se stlačila odpalovací páka, a co nejrychleji se otáčelo voličem ve směru hodinových ručiček.“ (Brian Lavery, River-class Frigates.., str. 91.)

Kdo si podrobně prohlédne nákres střely na str. 117, nalezne pod č. 17 elektrickou roznětku u korditové nálože, která střelu z minometu vymršťovala. To také svědčí o tom, že projektily se odpalovaly elektricky a překladatelův text o pružinách je nějaký zmatek, který se bez originálu nedá rozklíčovat.

Nakonec jsem si nechal nešťastnou „ubytovací palubu“, jak se do češtiny z bezradnosti překládá anglický termín „quarterdeck“. Předesílám, že „quarter“ nemá nic společného s „kvartýrem“, tedy ubytováním, jak se šmahem (a mylně!) předpokládá. Je to spojeno spíše s „kvadrantem“, tedy se čtvrtinovým dělením obzoru kolem lodě a s tím, odkud jsou z lodě vidět záďové kvadranty – pochopitelně z quarterdecku, tedy z „kormové paluby“, jak jsem si vypomohl při překladu Oxfordského slovníku lodí a moře.

Při letošní plavbě do Porstmouthu s vydavatelem Militarie.cz na palubě si právě Leonid všiml velmi zajímavé knížky s názvem Breverton´s Nautical Curiosities, kterou jsem nějak zapomněl koupit, ale vzápětí objednal z Amazonu.

Podívejme se, jak se tam definuje Quartemaster, chybně uváděný v aglicko-českých slovnících jako ubytovatel či ubytovací nebo zásobovací důstojník a odkud pochází i chybný název ubytovací paluba. Breverton na str. 103 slovy příručky „A Sea Grammar“ z roku 1627 říká: „ Quarter-master má na starosti trup a ukládání zásob do skladišť tak, aby byla loď vyvážená, stará se o rozdělení mužstva do hlídkových čet a o rybářské nářadí a sítě.“  

U pirátů byl zase quartermaster mluvčím posádky, která ho volila, a měl na starosti celou loď, pokud nebyla v bojové akci. Když bylo nějaké plavidlo ukořistěno, přecházel na ně jako velitel kořistní posádky. V US Navy zase hrál quartermaster významnou roli při navigaci, tedy při vedení plavidla po moři. Podle Oxfordského slovníku to byl původně pomocník plavebního mistra, který se staral o uložení nákladu, o stočení kotevních kabelů a měl na starosti údržbu navigačního vybavení. Nevěda si příliš rady, přeložil jsem pak tento název jako palubní mistr. Každopádně to není žádný ubytovatel a quarterdeck žádná ubytovací paluba. Vybrat opravdu výstižný český název je zatím otevřená otázka, ale termín ubytovací paluba je prostě nepřijatelný. U torpédoborců (a o ty v knize Konvoje v Atlantiku jde) by se snad dal použít termín „torpédová paluba“, protože zde opravdu stály torpédomety a jejich umístění na snížené zadní palubě bylo typické.

Možná se někomu zdá, že jsem si na překlad knihy Konvoje v Atlantiku zasedl. Je to vlastně pravda, protože to velké množství neduhů, kterými valná většina českých překladů námořně vojenské literatury trpí, zde opravdu čtenář nenajde. O to ale více razí do očí školácké chyby spíše z oboru běžné češtiny, které by publikace spojená se jménem Hrbek opravdu obsahovat neměla.

19. 6. 2011                                                                                                 František Novotný

 

 
Datum: 01. 04. 2013 01:49:21 Autor: Jura Jurax
Předmět: Hedgedog
Kritizovaný popis funkce Hedgedogu - při střelbě byl čep s pružinovým zatížením vymrštěn do základny projektilu, kde zapálil hnací nálož. Ta vyslala projektil na dráhu a zároveň stlačila pružinu zpět pro další ránu - by pasoval na protitankovou zbraň Piat.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 11. 11. 1918 konec Velké války. Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Foch je druhý zprava. Dolní řada zleva doprava: Admirál George Hope, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyn Wemyss, generál Ferdinand Foch, kapitán Jack Marriott. Prostřední řada: Generál Pierre Desticker (vlevo), kapitán de Mierry (vpravo). Horní řada: M: Velitel Riedinger (vlevo), důstojník-tlumočník Laperche (vpravo).

Výročí: 11. 11. 1918 konec Velké války. Snímek z compiègneského lesa po dosažení dohody o příměří. Foch je druhý zprava. Dolní řada zleva doprava: Admirál George Hope, generál Maxime Weygand, admirál Rosslyn Wemyss, generál Ferdinand Foch, kapitán Jack Marriott. Prostřední řada: Generál Pierre Desticker (vlevo), kapitán de Mierry (vpravo). Horní řada: M: Velitel Riedinger (vlevo), důstojník-tlumočník Laperche (vpravo).


Recenze týdne

Co jsem prožil

Nejnovější vydání oblíbených pamětí.