logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Bedford QL Tipper a obrněný automobil T17E1 Staghound

První hodiny míru.

Ne vždy modelář staví model, který si přál. Někdy jsou okolnosti silnější a člověk je v podstatě přinucen, aby postavil model, který vůbec neplánoval. To se mi stalo právě v tomto případě. Již jsem v této rubrice uvedl, že jsem začal konvertovat stavebnici nákladního automobilu Bedford QL Portee (Italeri/Revell) na dělostřelecký tahač QLB pro PLK Bofors 40 mm. Kabinu s pevnou střechou jsem dal dohromady za pomoci konverzního setu Accurate, a když jsem měl konverzi z 80 % hotovou, odložil jsem ji, abych se vzpamatoval z toho množství různých skříní a beden, které jsem musel slepit z destiček. Asi po roce jsem zjistil, že střecha kabiny pro dělostřelce se nenapravitelně zkroutila a navíc se začalo proslýchat, že polská firma IBG chystá po stavebnici Bedfordu QL i verzi QLB, tedy tahač Boforsu. Tuto stavebnici jsem si také loni na podzim pořídil a hned slepil (viz příspěvek Bedford QLB a 40mm PLK Bofors).

Ve vitríně mi však zůstala jako výčitka nedokončená konverze, takže vyvstala otázka, co s ní. Když jsme to diskutovali v klubu, prohlásil Honza Moštěk, že stejný podvozek, včetně navijáku a trojice lanových kladek na konci šasi, měla sklápěčka Bedford QL Tipper a že zrovna kreslí její výkres. Když jsem našel na internetu ještě pár fotek, bylo rozhodnuto, a hned jsem se do této konverze dal, abych se nemusel ve vitríně dívat na neúspěšnou původní přestavbu.

Podle jedné z fotografií jsem se rozhodl, že sklápěčku sestavím ve ?funkci?, tedy s vyklopenou korbou. Byla to vlastně z nouze ctnost, neboť jsem se rozhodl usnadnit si stavbu použitím korby z GMC, kterou jsem měl ve zbytcích. Ta však byla o 7 mm delší a tento rozdíl jsem jejím vyklopením zamaskoval. Z vyklopené korby pak vyplynul námět podložky ? zasypávání kráteru po bombě v ulici některé severoněmeckého nebo holandského města v prvních hodinách příměří.

Jako druhý model jsem na podložku osadil obrněný automobil T17E1 Staghound ze stavebnice Bronco. Tento masivní obrněný automobil se mi vždy líbil, ale i když jsem krásně detailovaný model sestavil již v roce 2009, nějak jsem se nedostal k tomu, abych ho umístil na podložku. Teď konečně přišel na řadu.

 

Fotografie z internetu, která mě inspirovala ke stavbě sklápěčky Bedford QL Tipper.

 

Tuto fotografii detailu se závěsem sklápění korby (zelený konstrukční uzel) mi poslal kolega Honza Moštěk. Radlice (spodní zelený díl) patří už k výbavě automobilu, který sloužil ke stahování kmenů.

 

Konverze konverze ? podruhé předělaný podvozek sklápěčky Bedford QL Tipper.

 

Na detailu je vidět předělaný naviják i s táhlem pásové brzdy, podpůrné traverzy s odlehčovacími kruhovými otvory, mezi nimi výkyvně uložená skříň hydromotoru, která je vyrobena z pancéřového krytu brzdovratného zařízení německého krátkého tankového kanonu, a deska oddělující držák rezervy. Ten je také nově vyroben.

 

Kladky na konci šasi zůstaly z tahače QLB a za ně přibyly ložiska sklápění korby. Kolíky vyčnívající z příčníku jsou naváděcí ? zapadnou do otvorů v rámu korby.

 

Na sucho složený model. Na původní korbě GMC v barvě khaki jsou vidět konverzní úpravy ? rám, výztuhy, skříňky, blatníky ? vše, co má jinou barvu.

 

Dohotovený Bedford QL Tipper a obrněný automobil Staghound na podložce, která představuje dlážděnou vozovku s kráterem po letecké pumě. Ten už je skoro zavezen sutí a chybí právě ta poslední fůra štěrku.

 

Na tvorbu podložky jsem použil sádrové odlitky městské dlažby ?V? z produkce firmy MPO Olomouc (kat. č. 3504)

 

Podložka je sestavena ze dvou pruhů dlažby, které jsou zúženy  a kruhovitými výřezy zkráceny. Přechody jámy jsou vytvarovány z pěnového polystyrénu a posypány hliněným práškem na lepidlo Herkules. Obdobně je vyrobena hromada štěrku, v tomto případě je posypem vláčkařský štěrk. Pro oživení je do závozu přidáno pár cihel.

 

Řidičská kabina nedoznala při druhé konverzi žádnou změnu. Omylem jsem ze střechy strhl velitelský poklop a pak jsem ho musel znovu nalepit. Jelikož jsem zachoval tabulku pro divizní znak, musel jsem si vymyslet příslušnost. Volil jsem britskou 79. tankovou divizi s přezdívkou ?Hobartovy legrácky?, neboť pro usnadnění vylodění v den D v ní byly soustředěny různé originální ženijní tanky a prostředky. Sklápěčka do tohoto sortimentu dobře zapadá.

 

Korba se vyklápěla hydraulicky pomocí trojice trubek ? hydraulických válců, které se do sebe zasunovaly nebo vysunovaly.

 

Říká se, že stavební nákladní automobil je po umytí čistý tak hodinu. Proto jsem volil silnější patinu než obvykle.

 

Naviják s již nasazenou pásovou brzdou a pohled na hydromotor, podpůrné traverzy korby a držák rezervy po natření a dokončení.

 

Obvykle korby náklaďáků zespodu příliš nepatinuji, respektive nešpiním, neboť po usazení modelu na podložku nejsou spodní plochy vidět. Tady jsem však spodek korby nemohl vynechat.

 

Navijákové kladky na dokončeném modelu. Jsou vyrobeny metodou scratchbuild a daly dost práce. I ony přispěly k rozhodnutí  model znovu konvertovat a dokončit jako sklápěčku.

 

Ani obrněný automobil T17, ani jeho pozdější verze T17E1 nebyly zařazeny do výzbroje americké armády, ale ta druhá se uplatnila v armádě britské, kde dostala název Staghound Mk1. Stavebnici tohoto krásného obrněného automobilu v měř. 1 : 35 dala na trh firma Bronco někdy kolem roku 2007.

 

Model Staghoundu je velmi dobře detailován a má plně vybavený interiér. Přídavné nádrže jsou drženy popruhy, které se v případě nouze daly zevnitř vozidla uvolnit a tím nádrže odhodit. Popruhy jsou ve stavebnici provedeny jako fotolepty, které se musejí na konci ohnout, aby vznikly otvory pro závlačky. Sestavení toho všeho pak patří k nejnáročnějším pracím na modelu.

 

Pro svůj model jsem si z obtiskového aršíku zvolil marking pluku Královských dragounů z XII. armádního sboru.

 

Pro vylepšení je vždy prostor. Lité části pancéřování (věž a rámy předních průzorů) se mi zdály příliš hladké, takže jsem je přetupoval pahýlem štětce namočeného do toluenu, abych dostal drsnější povrch odlitku.

 

Na této zvětšenině jsou lépe vidět detaily a drsnější povrch věže po přetupování.

 

 

Ačkoli není vůbec vidět, dali si konstruktéři stavebnice práci i s ozubeným věncem, který u skutečného vozidla umožňoval otáčení věže.

 

Podrobně je také vymodelovaný koš pod věží se všemi detaily, včetně plachtovinového vaku pro zachycování nábojnic.

 

Zadní část věže vyplňovala radiostanice, která je též ve stavebnici obsažena. Přiložený fotolept navíc obsahuje mříž, která chránila  panel radiostanice před poškozením nebo nechtěným přepnutím ovládacích prvků. Ohnutí mříže a její nalepení na díl radiostanice vyžaduje pečlivost, ale hlavně trpělivost.

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Beze slov (zasláno).

Beze slov (zasláno).


Recenze týdne

Útek do pekla

Příběh Gustava Wendrinského