Pojízdná dílna PARM-1

Z dílny Jana Patery

Jan Patera je dalším klubovým kolegou, který patří ke kitařské špičce. Získal titul mistra republiky a jeho modely stále zaujímají na soutěžích čelní místa. Bodují hlavně nebývalou jemností a čistotou provedení, která má kořeny v Honzově profesi ? před odchodem do důchodu pracoval v TOS Hostivař na různých obráběcích strojích, takže ve světě setin milimetrů je jako doma.

Svědčí o tom i jeho poslední model sovětské pojízdné armádní opravárenské dílny PARM-1 (B) na šasi tříosého nákladního automobilu ZiS-6, který postavil v měřítku 1 : 35 jako náročnou konverzi z kitu ?Kaťuša? firmy Alan. Samozřejmě se dá použít jiný kit ZiSu-6, ale většina firem jej lisuje se stejnou korbou, jakou měl ZiS-5, která má však jinak rozmístěné kování postranic. Proto se místo úprav Honza rozhodl pro kit bez korby, kterou vyrobil nově ? stejně jako celou nástavbu a strojní vybavení dílny.

Hotový model s odnímací střechou a kapotou posadil do jednoduchého terénu a doplnil čtyřmi figurkami. Tři pocházejí ze setu ?Russian tankmen? firmy MB, čtvrtá ze setu ?Soviet tank crew at work? firmy MiniArt. Nicméně těžiště práce leží ve vnitřním vybavení dílny, vyrobeným vlastnoručně bez jakýchkoli resinových doplňků.

Model je nastříkán barvami Revell 86 a 84 (plátěné díly) a dokončen Bistrolem a anilinovými vodovkami.

 

Celkový pohled na podložku s pojízdnou dílnou PARM-1 (B) na podvozku ZiS-6, kterou používala Rudá armáda za druhé světové války.

Dílna je zachycena v provozním stavu ? se sklopenou postranicí a zvednutou boční stěnou nástavby. V činnosti je též pomocný jeřábek, jehož výložník byl ukotven do šasi před chladičem a vzpírán ocelovými lanky.

Záběr z nadhledu dává lepší představu o tvaru nástavby.

Pro nákladní automobily ZiS byl typický ?nahrbený? vzhled ? vozidlo se sklánělo dopředu a snad teprve při přetížení a úplném propružení zadních per se srovnalo do vodorovné polohy.

Pohled na pravou stranu ukazuje uzavřenou nástavbu.

Polodetail předku vozidla s jeřábem a figurkami jeho obsluhy.

Na záběru z druhé strany je v popředí zachycena acetylénová láhev autogenu s vyvíječem acetylénu vpravo. 

Záběr z nadhledu na přední část podložky ukazuje i polní výheň, kovadlinu a dvě rezervy.

Po sejmutí kapoty se odhalí motor, napřed z pravé strany?

? a pak z levé strany.

Vyklopením boční stěny se prostor dílny uvolnil a sklopením postranice korby vznikla další pracovní, respektive odkládací plocha.

K čelní stěně byl přistaven soustruh, podél pravé stěny se táhl ponk se stolní vrtačkou a svěráky, levou stranu vzadu vyplňoval generátor elektrického proudu. K prostřednímu sloupku je připoutána kyslíková láhev autogenu.

Po sejmutí střechy je možno nahlédnout do dílny shora a prohlédnout si detailní vybavení dílny.

Zvětšenina soustruhu, který je proveden do všech podrobností, včetně bedny s náhradními převody.

V otevřených zadních dveřích sedí jeden z opravářů a čistí předlohovou hřídel převodovky.

Detail ukazuje provedení figurky. Žádné olejové barvy, jen anilin.

PARM 011: Detail opačného rohu podložky, kde stojí polní výheň a bedna s kovadlinou.