Poslední svědek bitvy u Skagerraku (u Jutska)

Lehký křižník HMS Caroline

Střet mezi britskou Grand Fleet a německou Hochseeflotte, k němuž došlo 31. května 1916 ve východní části Severního moře, se pokládá za poslední generální námořní bitvu, vedenou jen děly. Vítězství si přisoudily obě strany, Němci proto, že způsobili Britům podstatně větší ztráty, Britové zase argumentovali, že Němci utekli. Dnešní historikové hodnotí bitvu šalamounsky ? z taktického hlediska zvítězili Němci, ze strategického Britové.

I v češtině jsou k dispozici důkladné popisy této bitvy, např. v pětisvazkovém díle Velká válka na moři z pera Jaroslava Hrbka, ale čtenáře pochopitelně více zajímají srážky velkých lodí než střety lehkých sil, jež jsou často zmíněny jen ve výčtu zúčastněných plavidel.

Na britské straně mezi ně patřil i lehký křižník HMS Caroline. Příslušel k první šestici lodí třídy ?C? a byl spuštěn na vodu a převzat Royal Navy v roce 1914. Maximální výtlak činil 4733 t, délka přese vše 135,9 m, šířka 12,6 m a ponor 5 m. K pohonu sloužily čtyři nezpřevodované turbíny Parsons o celkovém výkonu 40 000 HP na hřídeli, které lodi dávaly maximální rychlost 28,5 uzlu. Měla posádku 325 mužů a původní výzbroj sestávala ze dvou děl BL 6 in (152 mm)/45 Mk XII, osmi QF 4 in (102 mm)/45 Mk V, jednoho šestiliberního (57 mm) Hotchkisse a čtyř torpédometů ráže 21 in (533 mm). Boční pancéřový pás měl sílu 76 ? 25 mm, paluba 25 mm.

Po zařazení do služby 4. prosince 1914 byl lehký křižník převelen ke Grand Fleet se základnou ve Scapa Flow a sloužil jako vedoucí loď 4. flotily torpédoborců. V druhé polovině roku 1915 se stal součástí 1. eskadry lehkých křižníků a počátkem roku 1916 byl přeřazen do 4. eskadry lehkých křižníků, v jejímž rámci se zúčastnil bitvy u Skagerraku pod velením kapitána Henry R. Crookea. Bitvou prošel bez poškození, ale nijak významně do ní nezasáhl, snad se pokusil o torpédový útok na německou bitevní linii. Poté až do konce války sloužil jako startovací platforma pro stíhací letouny Sopwith Camel, nasazované v Severním moři k přepadům německých vzducholodí.

V prvních mírových letech byl křižník Caroline přeložen do Východní Indie a poté sloužil k výcviku záložníků v Belfastu, než byl v roce 1924, zbaven děl a některých kotlů, vypsán ze služby. Za druhé světové války byl reaktivován jako stacionární velitelské stanoviště Royal Navy v Belfastu a z jeho paluby byly řízeny operace eskort, doprovázejících atlantické konvoje. Po roce 1945 byl křižník vrácen dobrovolným zálohám Royal Navy a v roce 2009 s definitivní platností vypsán ze stavu a jeho správa přešla na Námořní muzeum v Portsmouthu. Budoucnost lodě však byla nejistá, dokud vláda Severního Irska neprohlásila, že chce, aby loď zůstala v Belfastu a loterijní fond Heritage neuvolnil částku 1 000 000 liber na její restaurování. V říjnu 2014 uvolnil fond Heritage dalších 12 milionů, aby mohl být křižník uveden do stavu z Velké války a u příležitosti 100. výročí bity u Skagerraku představen veřejnosti jako součást Národního muzea Royal Navy. Je umístěn v Alexandřině doku v Belfastu a stále pluje na hladině. Již v roce 2011 byl znovu zapsán na seznam Royal Navy, kde je uveden hned na druhém místě za HMS Victory jako jediný zbylý lehký křižník z první světové války a poslední svědek bitvy u Skagerraku.

 

 Lehký křižník HMS Caroline je umístěn v Alexandřině doku v Belfastu. Trup se zachoval v mimořádně dobrém stavu a loď se pyšní srpovitou přídí, typickou pro lehčí plavidla z období Velké války. Je též vidět hrana bočního pancéřového pásu, který byl uprostřed vyšší a měl sílu 76 mm.

 Záběr na přední polovinu trupu ukazuje dva ze tří komínů, trojnožkový stěžeň, jednoduchý můstek a pravoboční baterii čtyřpalcových děl.

 V nově přistavěném hangáru za zadním komínem jsou ke shlédnutí kromě desetiminutového filmu o bitvě u Skagerraku též fotografie z historie lodi, zde křižník v ?matoucí? kamufláži z roku 1915.

 Ke konci první světové války sloužil křižník jako startovací plošina pro stíhačky Sopwith Camel, který byly vypouštěny z plošiny před můstkem k záchytu německých vzducholodí, nalétávajících na Anglii přes Severní moře.

 Kapitánova jídelna...

 ... jeho ložnice...

 ... pumpovací záchod...

.. přípravna jídla pro rychlé občerstvení...

 ...a pracovna.

 Jídelna mužstva se skládacími stoly a lavicemi, nádobí plechové.

 Křižník neměl pevné kóje, mužstvo spalo v hamacích jako za Nelsonových časů.

 Stojan s pověstnými puškami Lee-Enfield.

 Důstojnická jídelna, v pozadí stolek s pérovým gramofonem.

 Veškeré důstojnické prostory byly vytápěny takovými kamny na uhlí a na křižníku byl na toto uhlí zvláštní sklad.

 V samé zádi se nacházela důstojnická koupelna se třemi vanami.

 Záď křižníku s vlajkovou žerdí a průvlaky pro vyvazovací lana. Přímo pod ní se nachází koupelna.

 Hlaveň šestipalcového děla o délce 45 kalibrů. Za ním je vidět zadní nástavba s protitřeskovou balustrádou, neboť na nástavbě stálo druhé šestipalcové dělo.

 Veškerá děla křižníku HMS Caroline byla montována na palubě a opatřena krabicovými štíty. Zde je vidět mechanismus odměru a náměru šestipalcového děla a základní deska zaměřovače (ten není osazen).

 Šestipalcové granáty se zřejmě nosily k dělům ručně ve speciálních kolébkách.

 Na křižníku je přístupná strojovna s původním vybavením. Jako vždy se ale nedá najít místo, odkud by se dala strojovna vyfotografovat celá, ani celá soustrojí.

 Jedna ze čtyř Parsonsových parních turbín. Caroline příslušela k první šestici křižníků třídy ?C?, které měly nezpřevodované turbíny, což přinejmenším znamenalo méně hospodárný provoz. Další dvě lodě z podtřídy Calliope již měly turbíny s redukčními převodovkami jako vůbec první lehké křižníky v Royal Navy.

 Z dnešního pohledu jsou turbíny křižníku obrovské. Každá měla výkon na hřídeli 10 000 HP a poháněla vlastní vrtuli.

 Všechny čtyři turbíny byly umístěny v jediné strojovně, pár pro vnitřní hřídele blíže k zádi, pár pro vnější hřídele více k přídi, takže je u nich lépe vidět vrtulový hřídel a jeho průchod zadní přepážkou strojovny.

 Umývárna topičů.

 Hlavní paluba pod trojnožkovým stěžněm, jehož podstavy (šikmé trouby) jsou zřetelně vidět.

 

 Příďový úsek, pod nímž jsou řetězové komory.

 Z hlavní paluby vedla šachta na můstek a před ní se nacházelo záložní/bojové kormidelní stanoviště.

 Pohled z přídě. Přímo dopředu mohly pálit pouze dva čtyřpalcové kanony a je vidět jednoduchá konstrukce můstku s malými křídly.

 Pravoboční příďové čtyřpalcové dělo.

 Pohled zezadu ukazuje závěr děla, ovládací prvky, sedačky obsluhy a základní desku zaměřovače.

 Detail můstku ukazuje až spartánskou konstrukci. Na jeho střeše je vidět sloupek náměrového kompasu a trubice dálkoměru. Pirátské vlajky jsou úlitba dětským návštěvníkům.

 Levoboční křídlo můstku s trubkovým zábradlím, přes něž se přetahovala plachtovinová zástěna.

 Pohled z můstku na středolodí. Jak je vidět, ve výbavě chybějí záchranné čluny a siluetu křižníku narušuje během restaurování postavený hangár, kde se promítá film o bitvě u Skagerraku.

 Kormidelna na můstku s magnetickým kormidelním kompasem a strojními telegrafy.

 Křižník byl vybaven strojními telegrafy poněkud neobvyklého typu Chadburn.

 I přes malé rozměry můstku se na něm našlo místo pro ?mořskou? kajutu velitele. V Royal Navy bylo zavedeno, že během akce nebo v operačním pásmu přespával kapitán přímo na můstku v maličké kajutě, kde bylo jen lůžko a pracovní stolek.

 Pohled na můstek zezadu. Na jeho kompasovou palubu (střechu) se nesmí, proto jsou schůdky zakryty plachtovinovým potahem.

 Pohled z levobočního křídla můstku na ústí řeky Lagan do Irského moře. Vpravo je vidět historická čerpací stanice Alexandřina doku, která dnes slouží jako recepce a dárkový obchod pro muzeum křižníku Caroline.

 Jelikož do výzbroje křižníku patřily i torpédomety, je na palubě vystaveno torpédo ráže 533 mm.

 Pravoboční středolodí s komíny, člunovými jeřáby, trojnožkovým stěžněm a pravobočními čtyřpalcovými děly.

 Použití trojnožkového stěžně u lehké lodě bylo progresivním prvkem, neboť dělostřelecká zaměřovací stanice na jeho vršku (direktor palby) méně trpěla otřesy a zaměřování cílů bylo preciznější.

 Suchý Alexandřin dok, v němž je křižník umístěn, je trvale zaplaven, takže loď stále pluje.

 ?Good bye, Caroline.?