SdKfz 7, Flak 88 a Volkswagen 87

Na tuhle britskou hlídku stačí kulometná četa

K nejslavnějším dělům druhé světové války patřil německý protiletadlový kanon ráže 8,8 cm. Wehrmacht používal několik vzorů, po vzoru 18 vyvinutém na konci první světové války modernizace mezi válkami přinesla vzor 36/37 a během války vznikl vylepšený vzor 41. Ačkoli původně protiletadlový, kanon si vydobyl proslulost jako protitanková zbraň, neboť na vzdálenost 2 km spolehlivě ničil všechny spojenecké tanky, včetně těžkých sovětských KV.

 Vzor 36/37 si pak v 80. letech minulého století vybrala firma Tamiya jako předlohu pro svůj kit v měřítku 1 : 35. Byl to vlastně první plastikový model velkého děla a patřil ve své době k nejkomplikovanějším stavebnicím, doplněn figurkami obsluhy a motocyklem BMW. Tato stavebnice mi ležela doma skoro 20 let, než jsem se v létě 2013 dal do její stavby, ačkoli už pár let je na trhu dokonalejší stavebnice Dragon. Zvolil jsem variantu 36 bez systému pro přenos zaměřovacích prvků, která byla optimalizována pro přímou palbu proti tankům, a vybral jsem si kamufláž a marking děla 21. tankové divize Afrikakorpsu.

Standardním vozidlem, které tahalo tato děla, byl polopásový 8tunový tahač SdKfz 7. Jako první jej jako kit opět dala na trh firma Tamiya, ale v tomto případě jsem sáhl po mnohem dokonalejší stavebnici Trumpeter. Při stavbě jsem zjistil, že po složení korby se nedá rezerva umístit do prostoru pod zádí vozidla nebo naopak vyjmout. Bylo mí líto ji nevyužít, a proto jsem se rozhodl pro scénu, kdy se obsluha po defektu pneumatiky chystá přední kolo vyměnit.

Abych vykryl prázdný prostor na podložce, umístil jsem do levého předního rohu model Volkswagenu 87, prvního modelu známého brouka, který též Wehrmacht používal. Pořídil jsem si verzi Afrikakorps, shortrun české firmy CMK. Je to sice model jednoduchý, nemá ani 60 dílů, ale po složení vypadá docela působivě. A nakonec jsem podložku doplnil figurkami vojáků, kteří na rozkaz důstojníka ve volkswagenu běží obsadit obranný perimetr.

 

Stará stavebnice Tamiya má sice dostatek detailů, ale z dnešního hlediska jsou hrubě provedeny a mají příliš komolé tvary, aby se daly vyjmout z tehdejších nedokonalých forem.

 

Naštěstí jsem měl k dispozici fotolepty Eduard, které model vylepšily, ale přidaly na pracnosti. K nalepení děrovaného ?opeření? na kotvící kůly, kterými se ?přibíjely? konce křížové lafety, jsem si musel vyrobit přípravek.

 

Na sucho sestavený model Flaku 88 firmy Tamiya. Drobné fotolepty na vlastním kanonu ještě chybí.

 

Na superdetailované stavebnici SdKfz 7 firmy Trumpeter nechybí nic, snad jen kabeláž. Stavba je však časově náročná a po nalepení korby není z detailů šasi prakticky nic vidět. Ačkoli jsou články pásů z plastiku, jsou pohyblivé jako kovové.

 

Rozpracovaná korba s již osazenými puškovými držáky z fotoleptu.

 

Celkový pohled na podložku, která dostala povrch kamenité pouště s trsy zaschlého bodláčí.

 

Nechtěl jsem mít další podložku s fádním uspořádáním tahače a děla v jedné linii, takže jsem zvolil uspořádání ?v zatáčce? ? jakoby odstavení po defektu pneumatiky.

 

Jiný úhel záběru lépe ukazuje rozmístění figurek.

 

Celý kanon jsem natřel šedí Wehrmachtu a poté přetupoval barvou Humbrol H 93, abych znázornil nekvalitní přetření zbraně pískovou barvou, která v africkém klimatu neměla velkou životnost.

 

Bočnice cívek a držáky skříněk na blatnících jsou z fotoleptu Eduard.

 

SdKfz 7 dostal kabát stejnou technologií jako Flak 88.

 

Aby byl vidět detailně propracovaný motor, nechal jsem tahač bez kapoty, jejíž díly veze osádka na zádi vozidla.

 

Pásy nemají chybu, ale každý článek se lepí ze tří dílů.

 

Pneumatiky jsou z měkčeného plastu a navlékají se na disky.

 

Dělené provedení kola ze dvou materiálů mi usnadnilo ztvárnění proražené pneumatiky.

 

Puškové držáky z fotoleptu ve stavebnici jsou sice hezké, ale malé, takže nejdou zaklapnout, když se do nich vlepí puška. Musel jsem je nechat otevřené.

 

Tato figurka byla původně podavačem munice ze setu obsluhy Flaku 88.

 

Největší vadou shortrunu CMK jsou příliš silná skla. Použil jsem obtisky ze stavebnice, které znázorňují štábní automobil bojové skupiny Ramcke, což byla jednotka padákových myslivců sestavená z mužů, kteří přežili Pyrrhovo vítězství na Krétě. Původně byla přiřazena k 15. tankové divizi, poté k tankovému sboru Afrikakorpsu, který ještě tvořila 21. tanková divize.

 

Kulometčík a jeho pomocník jsou ze setu ?Afrikakorps? firmy Tamiya.

 

K upevnění figurek požívám kousek špendlíku, který je odlomeným koncem zavrtán a vlepen vteřinovým lepidlem do chodidla, hrotem vpíchnut do terénu a poté zajištěn lepidlem Herkules. U figurky na jedné noze by to jinak ani nešlo.