logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Sturer Emil a Stoewer

Stalingrad na dohled

Mezi německá monstrózní bojová vozidla patřil i stíhač tanků 12,8cm Kanone 40 VK 3001 (H), jak zněl oficiální název stroje, který dostal přezdívku Sturer Emil (Tvrdohlavý Emil). Byl to jediný stíhač tanků, vyzbrojený za druhé světové války mohutným kanonem o ráži 128 mm. Projekt byl schválen na poradě u Hitlera 25. 5. 1941 a záhy se ukázalo, že 7 tun těžký kanon vyžaduje podvozek připravovaného těžkého tanku Panzer VI Tiger, konkrétně varianty VK 3001 (H), postavené firmou Henschel ve 4 kusech. Dva z nich byly vybrány pro přestavbu na 12,8cm Selbstfahrlaffete L/61, jak se také vozidlo označovalo. Původní korba pro mohutnou hranolovitou nástavbu nestačila, musela být prodloužena a na každé straně přidáno ještě jedno zdvojené pojezdové kolo.

Po zkompletování byly oba stroje koncem léta 1942 nasazeny na východní frontě v rámci 521. Schwere Panzerjäger Abteilungu, který příslušel k Paulusově 6. armádě. Během bojů byl jeden stroj zničen a druhý Sověti ukořistili po Paulusově kapitulaci. Dnes se nachází v tankovém muzeu Kubinka a posloužil firmě Trumpeter k výrobě atraktivní stavebnice 1 : 35, která je bohatě detailována, takže při stavbě jsem pouze nahradil původní pásy stříkanými články Hobby Boss.

Lehký terénní automobil Einheits PKW (Kfz. 1) Stoewer se všemi koly řiditelnými má mnohem prostší historii. V letech 1936–1943 jej pro Wehrmacht vyráběly automobilky BMW, Hanomag a Stoewer. Celkem bylo vyrobeno 13 tisíc kusů a jen Stoewer pokračoval ve výrobě zjednodušené verze s pevnými zadními koly. Stavebnici dala na trh firma ICM ve velmi slušné kvalitě. Nicméně jsem provedl několik úprav – nahradil boční okna fólií, nově vyrobil složenou střechu včetně oblouků, na sedačky nalepil čalounění z tenkého plastiku a vyrobil novou zadní tabulku, aby se mi na ni vešel obtisk poznávací značky. Zvolil jsem marking 16. tankové divize, která v červnu 1942 bojovala v ohbí Donu, též jako součást 6. armády.

Modely jsem dokončil v únoru 2016, na podložku se spáleništěm dřevěné chalupy umístil v srpnu 2016 a v polovině září přidal figurky důstojníků ze sady Dragon „German Command Staff“, abych mohl podložku vystavit na E-Day 2016.

 

Dokončený model stíhače tanků Sturer Emil ze stavebnice Trumpeter. Na frontě dostaly stroje přezdívku Max a Moritz podle kreslených figurek dvou uličníků z komiksu, který vycházel v německých novinách ještě za císařství.

Korba musela být natolik prodloužena, že mezi přidaným pojezdovým zdvojeným kolem a napínacím kolem zůstala nepřirozená mezera.

Dokončená podložka i s figurkami štábních důstojníků kolem nůžkového dalekohledu.

Osazení obrovského kanonu ráže 12,8 cm vyžadovalo postavit na podvozek objemnou hranolovitou nástavbu.

Pohled z druhé strany.

Výškovou dominantou scény je komín, poslední zbytek po vypálené kozácké chalupě.

Na hlaveň jsem nalepil zbytky maskovací sítě (z obvazu). Zvolil jsem také vozidlo, které mělo věžičku jen pro řidiče. Věžička radisty je ve stavebnici jako samostatný díl, takže se dá postavit vozidlo jak se dvěma, tak s jednou věžičkou.

Inspiroval jsem se fotografií skutečného stíhače tanků (je jich velmi málo) s jednou věžičkou, která ukazuje na předku vozidla náhradní hnací kolo (ale nevím, jestli to byl Max nebo Moritz). Jelikož v sadě s články pásů firmy Hobby-Boss byla přiložena i dvě hnací kola s roztečemi pro článkové pásy, mohl jsem jako náhradní použít původní kolo ze stavebnice.

Patina je opět provedena směsí hnědé a černé anilinové vodové barvy.

Vnitřku vozidla dominuje mohutný závěr 128mm kanonu.

Pohled z ptačí perspektivy ukazuje též dřevěné plaňky, jimiž byla vyložena podlaha bojového prostoru. Granáty a nábojky jsou součástí stavebnice.

Komín je vyroben z jemně zrnitého polystyrénového tácku, které řetězec Billa používá k balení plátkových sýrů. Je slepen Herkulesem ze čtyř lichoběžníkových pásků a přetřen tmelem na sádrokarton.

Na záď jsem přidal kartónovou krabici Wehrmachtu.

Celkový pohled na model terénního automobilu Stoewer po osazení na podložku.

Dvířka na druhé straně jsem nechal zavřená.

Boční okna jsou nově vyrobena z fólie a oblepena páskou, znázorňující obšití plátnem kolem trubkového rámu.

Stejně pracná byla výroba složené střechy. Ve stavebnici je pevná, takže nezbylo, než ji vystřihnout z papíru a poskládat kolem nově vyrobených oblouků, včetně skládacího kování (proužky z buchtového plechu).

Scénu doplnily tři figurky štábních důstojníků ze setu Dragon „German Command staff“.

Figurky jsou o poznání kvalitnější než z produkce MiniArtu a dobře se s nimi pracuje.

Volný roh z druhé strany stíhače tanků jsem vyplnil spáleništěm. Jeho základem se staly oharky z vánočních prskavek, které jsem si k tomu účelu schoval.

Navrch jsem přidal ohořelé krbové zápalky v roli spálených trámů, kus začerněného plechu ze střechy (fólie z hrdla láhve sektu Bohemia), komínovou rouru (slámka) a bylo hotovo.

 

 
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Afghánistán. Stroj číslo 68, který to schytal jak od vlastních (kabina je prostřelená ze sousedního stroje ) a od nepřátel (zásah střelou stinger). Zasláno.

Afghánistán. Stroj číslo 68, který to schytal jak od vlastních (kabina je prostřelená ze sousedního stroje ) a od nepřátel (zásah střelou stinger). Zasláno.


Recenze týdne

Mozky pro armádu. Pozoruhodný svět vojenské vědy

Exkurze do pozoruhodného i drsného světa vojenské vědy.