Tahač M4 a 155mm kanon Long Tom

Check stop v údolí Loiry, aneb ?to v Nebrasce nemáme?.

Po průlomu u Avranches a po likvidaci značné části sil německé 7. armády v kotli u Falaise se Spojencům otevřela cesta do nitra Francie. Kanaďané a Britové směřovali k Seině pod Paříží, americká 1. armáda postupovala mezi Rouenem a Paříží k Vernonu a americká 3. armáda útočila na Paříž. Rozšířila však své pásmo útoku více k jihu a využila přirozenou postupovou osu údolím Loiry ? 17. srpna 1944 se zmocnila Orleánsu a 21. srpna Fontainebleau a Sens.

Právě před Orleánsem je údolí Loiry proslulé zámky a ještě v době, kdy jsem čekal, až se konečně objeví pořádná stříkaná stavebnice dělostřeleckého tahače M4, abych za něho zapřáhl 155mm kanon Long Tom, jsem věděl, že scénu s ?check stopem? umístím před bránu do zámecké zahrady někde tady. Podnětem pro takovou scénu pak byl set zámecké brány z produkce doplňků Italeri.

Trvalo to však dost dlouho, než se konečně před několika lety objevila v měřítku 1 : 35 kvalitní stavebnice tahače M4 firmy Hobby Boss. První byla ve verzi s kontejnerem na 90mm střelivo a pro třípalcový kanon, takže jsem se musel obrnit trpělivostí, než se asi po roce objevila na trhu verze s kontejnerem na munici 155 a 203 mm, tedy to, co jsem potřeboval. Do stavby jsem se dal v červnu 2012 a nejen kvůli zdravotním potížím se zády se vlekla až do ledna 2013. Příčinou byla spíše značná komplikovanost stavebnice, která má detailně vypracovaný motorový prostor včetně navijáku, jeho náhonu, chladící soustavy a náhonu ventilátoru, o motoru nemluvě. Nic z toho není prakticky vidět, pokud nenecháte otevřenou alespoň jednu boční mříž, kdežto lavice pro osádku, které vidět jsou, výrobce ošidil. Zcela chybí dvojité polštáře a hlavně bezpečnostní pásy, které připomínají letecké a mají komplikované spony, takže přímo volají po fotoleptu.

Stavba kanonu Long Tom ze stavebnice AFV Club byla snadná, byl to už druhý kus, který jsem dával dohromady, tentokrát jsem však měl lepší podklady, takže jsem doplnil hadice vzduchových brzd a detaily na kolesně. Kanon jsem rozestavěl v květnu 2012 společně s osmipalcovou houfnicí M115, která měla stejnou lafetu, a dokončil začátkem února 2013. Musel jsem však ještě slepit bránu a vytvořit podložku, takže všechno bylo hotové až v polovině února letošního roku.

Vlastním námětem je kontrolní zastávka ? check stop. Jeden z dělostřelců zvedá hák řetězové kočky, poněvadž má podezření, že za jízdy bouchal do granátů, druhý obhlíží kanon, ale také šilhá přes bránu do zámecké zahrady, za níž je vidět jeden ze zámků na Loiře. Do zahrady zmizeli pootevřenou bránou ostatní dělostřelci, protože, jak řekl jeden z nich, to v Nebrasce nemáme.

 

První fotografie ze stavby podložky. Do rámečku z lišt pro lemování kachliček (vzorek leží před podložkou) je už vložena deska z pěnového polystyrénu a polepena novinovým papírem.

 

Zde přibyla ještě nepatinovaná brána a trávník kolem vjezdu vytvořený vláčkařským posypem.

 

Dalším krokem bylo znázornění štětové silnice pomocí vláčkařského štěrku a pískového vjezdu.

 

Napatinovaná podložka částečně osazená keříky, které opticky evokují zeď.

 

Detail dokončené brány.

 

Konečně je všechno místě, i s figurkami.

 

Pohled ze strany zámeckého parku. Použité keříčky jsem koupil na výstavě E-day Praha 2012 a jsou nejlepší, jaké jsem doposud použil.

 

Tahač M4 ve stavbě. Je třeba si dobře rozmyslit rozložení dílů do montážních podskupin kvůli vybarvování.

 

Zkusmo složený model M4. Ještě chybí kontejner na střelivo, který i při závěrečné montáži přišel na místo jako poslední.

Dokončený tahač usazený na podložce. Detailně provedená čelní skla (ve stavebnici jsou sice masky na jejich stříkání nebo natírání, ale jenom pro jedno okno, takže se musejí po opatrném sloupnutí znovu použít) přímo volají, aby byla znázorněna jako vyklopená. Vyklápěcí vzpěry jsou přiloženy, provedeny jako fotolept.

 

Skutečný tahač M4 z muzea v nizozemském Overloonu.

 

Úplná výbava nářadím je samozřejmostí a nechybí ani stěrače (fotolept).

 

Plátěná boční dvířka jsem slepil jako složená. Kulaté obruby zasklení je třeba zbrousit, aby působily jako plochý plátěný lem.

 

Řidičský prostor skutečného tahače (Overloon).

 

Zpočátku jsem uvažoval, že jednu boční mříž motorového prostoru ztvárním ve vyklopené poloze, ale protože je to fotolept, vyžadoval by opatřit rámem z úhelníkového profilu. Nakonec jsem to vzdal, protože už dost práce bylo s dovybavením lavic osádky.

 

Boční mříž skutečného tahače. Jak dokládají fotografie, velkou uzamykací závoru ve výřezu vlevo všechna vozidla neměla, takže jsem ji na modelu nedoplnil (ve stavebnici není).

 

Detailní pohled na polštáře a bezpečnostní pásy.

 

Ve skutečnosti to vypadalo takhle, ale už jsem ztratil trpělivost si s pásy a jejich sponami více hrát.

 

Plachtu na muničním kontejneru jsem znázornil částečně shrnutou, aby bylo vidět na 155mm granáty, které jsem doplnil ze zásob.

 

Popisky na granátech neodpovídají. Vybral jsem ze zbytků obtisků to, co odpovídalo velikostí a barvou.

 

Celkový pohled na těžký polní kanon M59 155 mm Long Tom.

 

Při pozornějším pohledu jsou vidět doplněné hadice vzduchových brzd.

 

Detail horní lafety a zadní poloviny hlavně. Patina je provedena anilinovými vodovými barvami.

 

Long Tom je impozantní model a stavebnice AFV Club je velmi dobrým kompromisem mezi detailováním a jednoduchostí.

 

Model kanonu je shora natřen barvou H155 a větší plochy rozbity skvrnami směsi barev H155+H102. Spodní plochy a pneumatiky jsou natřeny H66, do vzorku vetřena H29 a po anilinovém filtru ještě provedeno zablácení H186.

 

Zablácení je na lafetě nejvíce patrné u kolesny.

 

Slabinou stavebnice kanonu Long Tom a stejně tak i osmipalcové houfnice z produkce AFV je vzorek pneumatik. Podle fotografií byla kola lafet mnohem častěji opatřena dvěma jinými, jemnějšími vzorky.

 

Detail kolesny s doplněnými vzduchovými hadicemi a spouštěcím lanem.