logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Bojová cesta kozáků RA do Prahy roku 1945

65. výročí Vítězství

?? ??????? ????? ????????? ??? ???,  ?? ???? ?? ????? ??????? ????????.  ? ???????? ?? ?????, ? ???????? ??? ???????? ????? ?? ???? ?????????.  ?. ????????

Se záviděníhodnou otevřeností, přímostí a upřímností vedou ruští autoři – historikové, kozáci, veteráni, i řadoví občané diskusi o dějinách a současnosti kozáctva. Na stránkách knih, novin, časopisů, webových servrů, ale i filmových snímků reflektují novodobější historii kozáků po skončení občanské války. Jde především o popsání, zdokumentování a zhodnocení bojů kozáků s bolševiky, emigrace po roce 1920, strašlivé genocidy kozáctva v rámci „rozkozáčení“ v letech 1919 až 1933, deportací, věznění, vyhladovění, řízené přemísťování obyvatelstva celých kozáckých oblastí, účasti kozáků v řadách Wehrmachtu či SS po roce 1941 atd. Jestliže původní rodové kozáctvo bylo například v donské oblasti po roce 1917 redukováno na 60 %, z uralského kozáctva zbylo dokonce jen 10–15 %, podobně tomu bylo na Kubáni a Těreku, naskýtá se otázka: z koho byly již roku 1936, tedy tři roky po skončení nejhorších represí, zformovány těrecké, stavropolské, kubáňské a donské kozácké divize Rudé armády? Někteří autoři-tradicionisté pokládají toto období za počátek prefabrikace kozáctva a vytváření jeho replik. Ať je skutečnost jakkoliv podivuhodná, faktem zůstává, že rozborem životopisů vyznamenaných kozáků RA z let 1941–1945 docházíme k závěru, že zejména v kubáňských, těreckých, ale i donských jezdeckých útvarech zůstalo mnoho „rodových kozáků“, někteří z nich dokonce ve věku nad 60 let. Nejde při tom zdaleka jen o legendárního K. I. Nědorubova, donského kozáka, účastníka obou světových válek i války občanské, nositele všech čtyř stupňů svatojiřského vojenského kříže, stejně jako zlaté hvězdy hrdiny Sovětského svazu.

K. I. Nědorubov

Když v červenci roku 1942 dorazila válka i na zemi Kubáň, odešel každý pátý obyvatel kraje na frontu. Z dobrovolníků bylo sestaveno více než 90 stíhacích praporů, tři samostatné kozácké oddíly, 50. samostatná jezdecká divize, 4. kubánský gardový jezdecký sbor a Krasnodarská plastunská divize. Těm, kteří odcházeli na frontu dávali příkaz: „????? ?? ????? ? ???? ?????? ? ???? ?? ?????? ?????, ????? ??? ? ? ??????? ????, ???????? ???? ?????, ???? ?????? ?? ??????. ?? ????? ? ???????? ???? – ?? ????? ????????? ???????? ???? ???????? ??????? ? ???????????? ? ?????? ??????? ?????? ? ??????? . . . ? ???? ????????, ???? ?? ??? ?????? ????? ?? ?????? ?????, ??????? ?? ??? ?????. “

V mimořádně těžkých bojích s německými intervenčními jednotkami v letech 1941–1943 zahynulo 27 000 kubáňských kozáků a jezdecké jednotky RA ztratily 65 procent všech koní. Nově zřizované kozácké oddíly vstupovaly do bojů s protivníkem z chodu, prakticky bez náležitého předcházejícího výcviku, pouze se svou genetickou „kozáckou výbavou“.

Z hlediska našeho cíle, který sledujeme, nás zajímá především 4. kubáňský gardový jezdecký sbor, jehož části byly začleněny počátkem roku 1944 do 1. gardové jezdecko-mechanizované skupiny generálporučíka Issy Alexandroviče Plijeva. Od roku 1943 byly totiž všechny jezdecké divize doplněny tankovými jednotkami, dělostřelectvem a obrněnou vozbou. Tabulkově měl být stav kozácké divize 9 240 mužů, 64 lehkých tanků, 18 obrněných vozů, 32 polních a 16 protitankových děl a 64 minometů. Počet koní značně kolísal a pohyboval se maximálně kolem 500 až 600 zvířat. Početní stav mužů se ve skutečnosti pohyboval kolem 6 000. V roce 1943 byl ze 45 děvčat-kozaček vytvořen speciální snajperský oddíl, který byl přidělen právě k 4. kubáňskému gardovému sboru pod velením generálmajora B. S. Millerova. Děvčata odstřelovačky získaly za statečnost v boji do roku 1945 Řády Slávy všech tří stupňů.

Veliké ztráty koní byly v průběhu tažení kompenzovány nepravidelnými dodávkami kolchozů z oblasti Donu a Kubáně. Jezdecké kozácké jednotky byly užívány při průzkumu a k ochraně týlu, ale také v součinnosti s tanky a pěchotou při masivním a dynamickém útoku k likvidaci živé síly nepřítele. Kozácký kůň byl všude tam, kam se dostal jeho jezdec a dorazil s ním až do Prahy, aby se zde podle starého kozáckého zvyku napil z Vltavy a naplnil tak jedno z dávných proroctví.

Donští kozáci v rámci donského jezdeckého sboru kryli levé křídlo 3. ukrajinského frontu a zatím co Kubáňci postupovali na Brno, Donci se v bojích drali na Vídeň. Kubáňci zakončili svou cestu v Praze, Donci u Fischbachu v rakouských Alpách.

Operace za osvobození Československa zahájila 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina jako součást 2. ukrajinského frontu pod velením maršála R. J. Malinovského dne 5. prosince 1944 na území Maďarska. Spolu s ní útočila na opevněné nepřátelské body též 6. gardová tanková armáda.

Za tři dny – 8. prosince 1944 – se kubánští, stavropolští a těrečtí kozáci na koních i na tancích probili za těžkých bojů k řece Ipel‘ tvořící přirozenou hranici mezi Československem a Maďarskem. Řeka byla silně rozvodněná a na protilehlém břehu nepřítel vybudoval mohutná opevnění opatřená značnou palebnou silou. Rozpoutaly se několikadenní urputné boje, které skončily nakonec za velkých ztrát ovládnutím západního břehu Ipelu a otevřely tak 6. gardové tankové armádě a Plijevovým kozákům cestu na Šahy. Teprve ve druhé polovině prosince se začal rozvíjet útok ve směru Levice–Bratislava. Potom v březnu 1945 byla zahájena vlastní bratislavsko-brněnská operace.

Dne 26. 3. překročili kozáci spolu s ostatními oddíly západní břeh Hronu a připravili se k útoku ve směru Nitra a Nové Zámky. Na tomto směru probíhaly neobyčejně těžké boje, neboť nepřítel zde klad mimořádný odpor. Příklady osobního hrdinství vojáků by asi na tomto místě působily příliš pateticky a připomínaly by nám doby nedávno minulé, kdy se tyto příběhy stávaly propagovaným čtivem. To ale nic nemění na významu obětavého válečného hrdinství – pojmu dnes již téměř zapomenutém.

Díky mechanizovaným a jezdeckým oddílům se útok rozvíjel často tak rychle, že německé jednotky neměly možnost zaujmout svá předem vybudovaná obranná postavení. Podle pamětí maršála Malinovského: „Jezdecko-mechanizované svazky generála I. A. Plijeva i zde dokázaly, že pojmenování „gardové“ nesou právem. Jejich bojová činnost se vyznačovala nejen velkou mužností, ale i velkou vynalézavostí. Jezdectvo dohánělo nepřátelskou pěchotu pokaždé, jakmile se soustředila k zaujetí obrany. Jako první překročili Nitru kozáci 10. gardové jezdecké divize pod velením generálmajora S. T. Šmuljo a vpadli do zad Němcům, kteří bránili Šurany …“

O Nové Zámky sváděli kozáci, tankisté a dělostřelci I. A. Plijeva těžké boje, neboť Hitlerovci zde měli na středověkém opevnění města vybudovanou účinnou obranu. Město bylo osvobozeno 29. března a oddíly RA postupovaly na západ, směrem k Váhu. Po násilném přechodu řeky za urputných bojů osvobodili gardisté 1. jezdecko-mechanizované skupiny 31. 3. 1945 Galantu. Byl rozvinut útočný postup na Bratislavu s bojovým úkolem co nejrychleji překonat Malé Karpaty, ovládnout přechody přes řeku Moravu a připravit útok na Brno. Kozáci postupovali většinou vpředu před ostatními armádními součástmi. Při postupu do hloubky nepřátelské obrany na sebe poutali nepřátelské síly a často zůstávali v bojích osamoceni, neboť ostatní jednotky nestačily jejich rychlému pohybu vpřed. V kritických okamžicích, kdy hrozilo obklíčení, žádali kozáci dělostřeleckou palbu na sebe či ve své těsné blízkosti.

Po přechodu Malých Karpat a osvobození řady slovenských měst dosáhl kozácký předvoj dne 7. dubna břehů řeky Moravy, v níž podle starého obyčeje napojil své koně. Velké boje čekaly kozáky u dokonale opevněného Lanžhotu. Rozhodující útok na město nařídil I. A. Plijev na 11. dubna. Za účinné podpory 30. jezdecké divize, dělostřelectva a letectva bylo město do večera téhož dne osvobozeno. Spolu se sousední 53. armádou byl 18. 4. osvobozen Hodonín. Poté byl zahájen rozhodující postup na Brno, kde Němci kladli zvlášť houževnatý odpor v pevných obranných postaveních a za protiútoků podporovaných tanky.

Kozáci ještě před generálním útokem na město pronikli k jeho předměstím na vzdálenost 6 kilometrů. Do rozhodujícího útoku byla vedle Plijevovců nasazena i 6. gardová tanková armáda. Jeden jezdecký sbor útočil na město spolu s tankovými jednotkami čelně, druhý prováděl obchvat. Zuřivé a nelítostné boje o město trvaly plné tři dny. Rozhodující útok byl zahájen 26. 4. 1945 v 8 hodin ráno a do večera bylo celé město osvobozeno. Za osvobození Brna bylo velké množství kozáků vyznamenáno a velitel I. A. Plijev byl dekorován řádem Suvorova I. stupně.

Na základě rozkazu velitele 2. ukrajinského frontu maršála R. J. Malinovského předali vojáci 1. gardové jezdecko-mechanizované skupiny svá postavení u Brna a účastnili se rozhodující PRAŽSKÉ OPERACE. Vzhledem k schopnosti mimořádně rychlého postupu dostala skupina za úkol proniknout do průlomu vytvořeného 53. armádou a zahájit útočný postup proti armádní skupině „Střed“ F. Schörnera, povýšeného Hitlerem 5. 4. 1945 na polního maršála. Kozáci a tankisté zaútočili proti jednotkám SS a Wehrmachtu ve směru Velké Meziříčí – Jihlava – Humpolec – Vlašim – Benešov – Praha.

Závěrečná fáze operace svědčící o mimořádné rychlosti jezdecko-mechanizovaných jednotek byla zahájena 9. května 1945, kdy předsunutý kozácký odřad dosáhl ve 12.00 Jihlavy, ve 13.00 Humpolce, v 15.30 Benešova a v 19.30 vstoupili kozáci spolu s tankisty po benešovské silnici do Prahy. Večer se kozáčtí koně konečně napili z magických vod řeky Vltavy. Tím kubánský gardový jezdecký sbor prošel v Československu bojovou cestu dlouhou 700 kilometrů a byl na jejím konci vyznamenán řádem Kutuzova 2. stupně a třemi blahopřáními vrchního velitelství RA.

Mezitím, již 3. května 1945, jiní kozáci 4. gardové hokubáňského kozáckého sboru napájeli své koně po dobytí Berlína v Labi.

Prameny – použitá literatura:

Archiv Národního muzea v Praze-Holešovicích, Hájkův fond Archiv Národního muzea v Praze- Nad Královskou oborou, noviny a časopisy 1945

???????????, ?. ?.: ?? ???????? ? 33-? ???? ???????? ? ?????? (www. rovs. atropos. spb. ru) ?????? ?. ?????? ?????? ????????. ??????? ???????????, ?????? 1992 ?????? ? ??????? ????????????? ????? (www. kazak-forum. jino-net. ru) ??????? ?. ?.: ????????? ?????? ?? ??????? ??????? ?????????????. ??????- ???????????? ??????, ? 4 2006 Kolář, M. Šnajdr, O.: Sovětští vojevůdci v bojích při osvobození Československa, Praha 1974 Koněv, I. S.: Osudové bitvy, NV Praha 1970 Koněv, I. S.: Osloboděnije Československa, VPL, Bratislava 1965 Koněv, I. S.: Čtyřicátý pátý, Svoboda 1970 ?????????, ?. ?.: ??????-??????????-??????-?????, ?????? 1970 ?????, ?.: ?? ??????? ???????????. ??????? ????? (www. soldatru. ru) ??????? ???????? ???????? ?????????? ? 1919-36 ?????. ???????????? ?????? ? 0671 19???? 1995 ??? ????????? ? ???????? ?????? ??????????? ?????. ??????. ??. ???????????, ?. ?.: ????????-????-?????, ?????, ?????? 1965 Osvobození Československa Rudou armádou 1944/1945, I-II, NV Praha 1965 ??????, ?. ?.: ?? ????? ?? ?????, ?????? 1963 Piekalkiewicz, J.: The Cavalry of World War, Orbis, London 1979 Zaloga, Z., Volstad, O.: Rudá armáda za druhé světové války, Computer Press, Brno 2007

 
Datum: 14. 09. 2010 03:48:03 Autor: wolfram
Předmět: překlad
Aspoň ta slova před odchodem na frontu by měla přeložena. Dneska je to už zřejmě nutné. "Opět jste vzali do rukou šavle a sedli na válečné oře, abyste stejně jako kdysi bránili naši zem, naši vlast před nepřáteli. Jsme na vás hrdi a věříme, že svatosvatě splníte vojenskou přísahu, kterou jste složili, a s vítězstvím se navrátíte do rodných vsí. ? A jestli se stane, že někteří z vás položí svůj život za rodnou zem, ať ho položí jako hrdinové." Těm veršům v úvodu sice rozumím, ale převeršovat nějak není v mých silách. A díky za článek.
Datum: 03. 08. 2011 16:03:27 Autor: J.dolejší
Předmět: překlad
P.Wolframe, děkuji Vám za přesný překlad.Nějak jsem chtěl ponechat původní znění textu. Je celkem srozumitelný, ale souhlasím s Vámi. Zdravím.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Potyčka migrantů s řeckou policií v přístavu Mytilene poté, co místní obyvatelé zablokovali přístup do uprchlického tábora Moria na severovýchodním Egejském ostrově Lesbos.

Potyčka migrantů s řeckou policií v přístavu Mytilene poté, co místní obyvatelé zablokovali přístup do uprchlického tábora Moria na severovýchodním Egejském ostrově Lesbos.


Recenze týdne

Vlasovci v boji za Prahu

Pomoc 1. ruské divize Ozbrojených sil KONR povstalé Praze, 5.-9. 5. 1945