logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Jak by vypadala Evropa bez pomoci USA

Poznámka k diskusi k článku Armádní sirotci - viz zde: http://www.militaria.cz/cz/clanky/valky-a-valecnici/armadni-sirotci.html#comments

 

Jak by vypadala Evropa, je velmi těžké hodnotit, nejenom že historie nezná slovo „kdyby“, ale paradoxně rovněž pro dostatek literatury, která umožňuje hodnocení z různých úhlů pohledu. Je žádoucí situaci hodnotit zejména z pohledu, že vše souvisí se vším, hodnotit, zda jednotlivé kroky byly prokazatelné akty hospodářské pomoci, nebo obchodu, směny, diplomatické aktivity, zednářských nebo iluminátských aktivit. Musíme mít neustále na zřeteli, že v mezinárodním styku, je hlavní usus – „CO ZA TO“.

Vhodnější by tedy bylo uvažovat komplexně, jak by evropský kontinent vypadal bez styku s Amerikou, včetně Spojených států. Již při návratu z první plavby do Nového světa byl do Evropy dopraven tabák, syfilis, hamaka a zejména drahé kovy. Neznali bychom brambory, kakao, kukuřici. Dusičnan sodný (NaNO3), zvaný chilský ledek jako hnojivo zvýšil podstatně zemědělské výnosy v Evropě, nejenom to, umožnil levnější výrobu střelného prachu, tím i intenzivnější a levnější užívání palných zbraní v bitvách 18. a 19. století, které se staly méně nákladné. Drahé kovy z Nového světa umožnily Evropě zavést peněžní oběh a takto postupně demontovat feudální systém. Drahé kovy nebyly v Novém světě získávány obchodem, ale zpravidla loupeži, nebo v lepším případě směnou za zboží typu „jablonecká bižuterie“. Taková směna je běžná i o mnoho století později, na příklad američtí vojáci získávali v Německu za balíčky cigaret rytířské kříže s dubovou ratolesti a meči v dnešní ceně 14 800 Euro.. Naopak později se v Evropě uplatní finanční systém postavený na americkém dolaru, který má významný podíl na zvyšování sociálního napětí a rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými.

Vliv aktivit USA na vzhled Evropy byl ale daleko významnější, neměli bychom Coca Collu, žvýkačku, cigarety s velbloudem „Camel“, penicilín, DDT, naše dámy by nepoznaly nylonky, nepoznali bychom jazz, hokej, kouzlo westernů, a zejména bychom nevěděli, co je to multikultura. Tato nadílka se do Evropy dostávala různými způsoby, nejenom prostřednictvím pomocné akce UNRA, nebo Marschallovým plánem. Velkou válku by bez vstupu Ameriky do války roku 1917 s velkou pravděpodobnosti vyhrál Trojspolek. Německo by nemuselo platit reparace a nevznikly by sociální podmínky pro vznik nacismu, následně nemusel být holokaust. Nevzniklo by Československo a to by se nemuselo roku 1993 demontovat. Podle původních představ prezidenta Wilsona Rakousko-Uhersko mělo být zachováno a národy zde žijící měly obdržet autonomní status. Rakousko-Uhersko mělo být základem velké federace, podle vzoru americké unie, proto také Wilson nepodporoval ideu československé samostatnosti. Svůj názor změnil až po vstupu USA na evropské bojiště. Český národ chová proto jeho jméno v úctě tím, že je po něm pojmenováno pražské nádraží. Wilson byl ale nechtěně naší sudičkou, která svou deklarací práva na sebeurčení německé národnosti nám přisoudila osud Mnichova.

Spojené státy měly obrovské možnosti růstu. Do konglomerátu občanů Spojených států se začlenili potomci mnohých uprchlých dobrodruhů z celého světa; psanci; přistěhovalci, kteří ve staré vlasti neměli šanci; zlatokopové. Zvláštní skupinu tvoří generace afrických otroků nebo Hispánců. Americká společnost postrádala nobilitu a podle toho se chovala (a doposud se chová). Značná část těchto lidí se se usazovala na nedozírných plochách země, zdánlivě nepatřící nikomu. Avšak nejprve bylo nutné tyto plochy zkultivovat. Jak? Vybitím bizoních stád a likvidací původních obyvatel – Indiánů. Krom vytlačování Indiánů osadníky a dobrodruhy tento krok prováděla vláda systematicky, metodou, kterou používá nyní v Evropě. Tato spočívá podle E. T. Setona v nedodržování smluv, v absolutní věrolomnosti, v rozdmychávání nenávisti mezi jednotlivými kmeny a následně represemi a mocenským zásahem, který indiánské kmeny zlikvidoval a zbytky zahnal do rezervací. Například mírumilovné, tak zvané civilizované kmeny amerického jihovýchodu americká vláda vysídlila na západ od Mississippi, kde bylo zřízeno roku 1833 indiánské teritorium. Trasu, kterou se Indiáni ubírali, byla nazývaná Cestou slz, protože na ní zahynulo z celkového počtu 70 000 Indiánů až 20 000 osob, zejména žen, starců a dětí. My tomu v Evropě říkáme pochod smrti. Americká vláda takto instruovala nacisty, jak zacházet s méněcennými lidmi, i toto je americký příspěvek ke vzhledu Evropy.

Leč vraťme se do období První světové války, Amerika cítila nutnost se angažovat ve Velké válce, když narůstala pravděpodobnost porážky jejích největších dlužníků, Anglie a Francie. I když důvodů pro vyhlášení války bylo více, například neomezená ponorková válka, německé podněcování Mexika k intervenci [což by bylo logičtější řešit vojenskou konfrontací s Mexikem], vybraly si Spojené státy za záminku potopení anglické lodi Lusitania německou ponorkou U-20. Tehdy roku 1915 zahynulo 1198 lidí, včetně 139 Američanů. Takováto záminka vypadá velmi ušlechtile, i když válka byla vyhlášena jeden a půl roku po této tragédii. V dějinách šíření americké demokracie mají takové záminky své místo. Dne 15. února 1898 byl důvodem k vyhlášení války Španělsku dodnes neobjasněný výbuch na USS Maine v havanském přístavu (trosky jsou tam jako exponát dodnes). K zahájení bombardování severního Vietnamu došlo po údajném napadení USS torpédoborce Maddox torpédovými čluny severovietnamského námořnictva (incident v Tonkinském zálivu, který se odehrál 2. srpna 1964). Po padesáti letech po odtajnění amerických materiálů vyšlo najevo, že incident byl vymyšlen ministrem McNamarou, aby se zdůvodnil útok na severní Vietnam. 17. července 2014 byl na východě Ukrajiny sestřelen malajský Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines, který letěl z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Na palubě bylo 298 lidí, všichni zahynuli. Ministr Kerry okamžitě po události vyhrožoval potrestáním viníků a nad světem se opět vznáší přízrak války.

Soudobé války v Evropě nemívaly dlouhé trvání, vždyť jenom Balkán stihl uspořádat dvě války od počátku století do roku 1914. Původně uvažovaná krátká válka se pomocí amerického obchodu prodloužila na čtyři roky a lidské ztráty se z uvažovaných desítek tisíc zvětšily na miliony. I tuto skutečnost můžeme dát do souboru „Jak by vypadala Evropa bez pomoci USA“. Je to poněkud cynické, ale první světová válka byla pro USA požehnáním, Spojené státy, které byly touto dobou před finančním krachem, se z velkého dlužníka staly "přes noc" velkým věřitelem. Dluh cizích států vůči Americe dosáhl na svoji dobu obrovské částky, téměř 12 miliard dolarů. Následně, v období 1914 až 1917 USA obchodovaly jak s dohodovými státy, tak se státy Trojspolku. Německo mělo například americkou licenci na roznětky ručních granátů. Tato licence umožnila vybírat poplatek za každý německý ruční granát, lhostejno zda jim byl zabit Francouz nebo Američan. Obchodovalo se podle principu, zaplať a odvez, ale i na úvěr. Výhodou pro americké obchodníky byla i skutečnost, žeevropští vývozci v důsledku války snížili své obchodní aktivity. Spojené státy získaly 40 procent světových zásob zlata. Konečným důsledkem bylo přestěhování zlatých rezerv starého kontinentu, ať vítězů, nebo pražených, do trezorů amerických bank a posléze do Fort Knoxu. Následně Spojené státy vyúčtovaly spojencům každý dolar a ti, zejména Francie, tyto částky nemilosrdně vymáhali na Německu, kde vznikala extrémní bída a neúnosná sociální situace. Takové situace nutně vyúsťují v revoluci – v tomto případě hnědou. Když vidím na obrazovce vítězný parademarš wehrmachtu na Champs-Élysées v roce 1940, vybavují se mě mimoděk slova Mefistofela „Největším prokletím zla je, že plodí zase zlo“.

I když se čtrnáctibodový mírový program prezidenta Wilsona výslovně nezmiňoval o Jugoslávii, nicméně ve snaze dostát právu na sebeurčení se na Balkáně ve dvacátých letech XX. století pracně lepil multinárodní a multikulturní stát Jugoslavie.

Poválečné období ve Spojených státech je charakterizováno investicemi válečných zisků do modernizace, technologií a budování nových závodů. Díky velké poptávce na trzích se výrobky stále dařilo prodávat za vysoké ceny. Spojené státy požadovaly volný přístup na národní trhy jiných zemí, samy však svými ochrannými cly ztěžovaly dovoz zahraničního zboží do vlastní země, což mělo negativní vliv na evropskou ekonomiku.

V meziválečném období byl politický postoj USA k Evropě zpravidla neutrální. Jistěže, americký farmář, petrolejář, průmyslník snil o opakování požehnaných let 1914–1917, ovšem za podmínky udržení izolacionalizmu. V této době politici pouze uvažovali o možnosti převzetí britské Royal Navy v případě porážky a obsazení Anglie, kdyby se totiž loďstvo dostalo do rukou Němců, tak by Spojeným státům mohly nastat potíže.

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA. Nemohu posuzovat reakci USA na obsazení Rakouska, nejsou k tomu materiály. Spojené státy se sice počátků války v Evropě neúčastnily, ale intenzivně podporovaly Velkou Británii a po zahájení války s SSSR i Sovětský svaz (nebylo to ovšem zadarmo). V současnosti jsou USA velmi kritické ke Švýcarsku, protože v tomto období odmítalo přijímat další židovské uprchlíky. Trpasličí Švýcarsko jich přijalo asi 20 000, tedy přibližně tolik co obrovské Spojené státy, ty jsou zato velmi aktivní ve vymáhání tak zvaných mrtvých kont. Americký archivář objevil ve vládních dokumentech dopis Nicholase Wintona Franklinu Rooseveltovi, v němž britský zachránce 669 československých dětí před nacisty žádá v květnu 1939 tehdejšího amerického prezidenta o přijetí ohrožených dětí z Československa. V rozhovoru s CBS se Winton také zmínil, že poslal dopis tehdejšímu americkému prezidentovi Rooseveltovi, ve kterém ho žádal, aby ohrožené československé děti přijala nejen Británie, ale také Spojené státy. Američané však žádné děti nepřijali. Winton totiž v dopisu nedal nabídku „co za to“. To byla škoda, stovky dětských životů mohly být ušetřeny plynových komor.

Norman G. Finkellstein v monografii „Průmysl holocaustu“ je kritičtější: „Kdyby existovala dostatečná vůle, mohli bychom se z nacistické zkušenosti dovědět hodně o nás samých (Američanech). Ideologie dobývání amerického západu (Manifest Destiny) předjímala téměř všechny ideologické a programové prvky Hitlerovy politiky Lebensraumu. Hitler si bral za vzor americké dobývání západu. Během první poloviny minulého století uzákonila většina amerických států sterilizaci a desítky tisíc Američanů byly proti své vůli sterilizovány. Když nacisté uzákonili své vlastní sterilizační zákony, jednoznačně se odvolávali na tento americký precedens. Nechvalně známé «Norimberské zákony» zbavily Židy zákonných práv. Černí na americkém jihu trpěli pod stejnými nezákonnými skutečnostmi a byli objektem mnohem většího všeobecně rozšířeného spontánního a schvalovaného násilí než Židé v předválečném Německu.“ Tolik americký občan Norman G. Finkellstein. Mnichovská dohoda byla Spojenými státy s nadšením akceptována, avšak Německo v důsledku okupace 15. března 1939 obdrželo nepříjemný políček. Demarše Spojených států byla spolu s notou SSSR velice ostrá. Prezident Roosevelt zaslal dr. Benešovi osobní dopis a v květnu jej osobně se všemi poctami přijal. Pro náš začínající odboj toto byl velmi cenný přínos. Zde je vhodné doplnit, že vláda Spojených států neuznala Slovenský stát a slovenské zboží dodávané do Spojených států muselo být značeno „made in Germany“.

Po přepadení Japonskem byl předpoklad, že USA se soustředí pouze na válku v Pacifiku, ostatně bylo by proti zásadám strategie otevírat druhou frontu. Dalo se předpokládat, že Japonsko bude poraženo nejdříve ve druhé polovině roku 1944 a Evropa, – tedy Velká Británie a Sovětský svaz – by německý nápor, jak ukazují dějiny, nevydržela. Naštěstí Adolf Hitler udělal ve svém životě nejosudnější chybu. V prosinci stály německé armády před Moskvou, Hitler předpokládal, že Moskva padne a válka proti SSSR v krátké době vítězně skončí. Proto Německo 11. prosince 1941 v předstihu vyhlásilo válku Spojeným státům, které se tak do války v Evropě dostaly naprosto nečekaně, ale přijaly ji, a angažovaly se velice účinně.

Hodnocení válečných operací je rozsáhlá problematika, která nespadá do této studie. Lze konstatovat několik základních poznámek k tomuto tématu. Předně nedávná tvrzení, že dnem D – 6. červnem 1944 – bylo zahájeno osvobození Evropy, zní podlézavě a vyjadřují se tak zejména ti, kteří dříve obdobně hodnotili Stalingrad, Kursk, operaci Bagration. Nikoli, na porážce nacistické moci se podílel triumvirát: Velká Británie, Sovětský svaz a Spojené státy. Kdyby vypadl jediný z nich, tak by vítězem byla Třetí říše. Hodnocení kdo má větší nebo menší zásluhu, je diletantství. Nedá se rovněž hodnotit, která bitva se o to vítězství více zasloužila. Tento esej je o Americe, proto je žádoucí připomenout leteckou bitvu o Evropu, ve které hráli Američané prim. Letecká bitva o Evropu bývá pseudohumanisty a pacifisty odsuzovaná, avšak měla svoji nezastupitelnou úlohu, vázala milion německých mužů, kteří nemohli být nasazeni na frontě, systematicky ničila infrastrukturu, ničila dopravu a znemožňovala tím strategické přesuny, hlavně ve směru východ – západ. Ničila výrobní schopnosti Německa, zejména Porúří. V Drážďanech je vystavena mapka zničené historické části města se zakreslenými asi sto dvaceti podniky, zabývajícími se výrobou pro brannou moc, včetně rozbombardovaného železničního uzlu. Představme si takovou koncentraci vojensky významných objektu v Praze na Starém městě! Oponenti namítají, že v závěrečných fázích Německo trpělo nedostatkem vojáků, nikoli techniky, ovšem kdyby piloti přesedli z Me109 do kokpitů Me 262 Schwalbe a Arad Ar 234, tankisté z Pz II. a Pz III. na Tiger 2, Jagdttiger, co by se změnilo? Tisíce plk. ráže 88 mm použitých v protitankovém boji by způsobilo mezi spojeneckými tanky spoušť. Spojencům by do smíchu nebylo. Posádky B 17 neválčily a neumíraly nadarmo. Přispěly mimo to svojí „ničemností“ k vybudování Evropy takové, jaká je. Někteří na ni nadáváme zprava, někteří zleva, ale Evropa je snem miliardy hladovějících, z nichž se mnozí domnívají, že v Evropě rostou peníze na stromech.

Pro USA byla Evropa v období druhé světové války druhořadým válčištěm, na kterém se šetřilo. Aby se zabránilo vítězství Třetí říše, byla nezbytná materiální podpora, zejména Sovětskému svazu, který nesl největší tíhu bojů. Sovětský svaz by se bez této pomoci neudržel. Když k nám přišli vojáci druhého ukrajinského frontu, potvrdili, že bez americké pomoci by se Stalingrad neudržel. Zde poněkud odbočím, upozorňuji, že druhý ukrajinský front vznikl postupným slučováním frontů stepního, stalingradského, donského a jihozápadního, a to před překročením Dněpru a nikoli, jak se nám snaží namluvit Schwarzenberg, že ukrajinský front byl sestaven z jakéhosi ukrajinského etnika.

Přínos USA pro Evropu v těchto dobách je posuzován ve spojitosti s kvalitou generality, tedy s velitelským uměním Marschalla, Eisenhowera, Pattona, Clarka a dalších. Na druhé straně, přínos amerických politiků je velmi diskutabilní. V průběhu válečných operací na východní frontě bylo stále zřejmější, že Německo proti SSSR neobstojí, obavy západních politiků nespočívaly v tom, že by Sovětský svaz ovládl celou Evropu, jak se nám někdo snaží po desetiletí namluvit. Právě naopak! Spojenci se obávali, že vyčerpaná Rudá armáda se zastaví na svých předválečných hranicích a s tím kalkulovaly i některé politické kruhy v Německu, například Ribbentrop. Přínosem amerických politiků bylo, že dokázali udržet SSSR ve válce a to za cenu ústupků Stalinovi, který mimo jiné požadoval zpočátku Slovensko. Je to vysvětlitelné, válčilo na straně států Osy. Stalin nakonec požádal, aby celé Československo bylo ve sféře sovětského vlivu a bylo mu rovněž vyhověno, což bylo potvrzeno při konferenci na Jaltě. Není to tedy zásluha nebo vina Beneše, ale "zásluha" Spojených států, jak ostatně sdělil prezident Beneš naší generalitě už na konferenci v květnu 1945. Souvislost s tímto krokem je i stanovisko Spojených států ke sdělení Sovětského svazu, které obdrželi tři dny předem, že 20. srpna 1968 bude provedena invaze do Československa, USA toto mlčky akceptovaly a ani oběť nevarovaly.

Nám prospěla akce UNRA – dodávky přebytků americké armády. Tato akce významně pomohla k překonání krize potravin těsně po skončení války, na druhé straně byl iniciován první tunel při nelegálním obchodem s tímto materiálem. Tito tuneláři byli poškozeni měnovou reformou v roce 1953, což jejich potomci komunistům do dnešního dne neodpustili. Neoddiskutovatelným přínosem pro Evropu byl plán generála Marshalla, na obnovu válkou zničené Evropy.

V případě, že by vypadly ze spojeneckého triumvirátu Spojené státy, byly by následky války katastrofální, Třetí říše by zvítězila, polský a srbský národ by byl vyvražděn, a my? Připomeňme si slova zastupujícího říšského protektora „toto je německý prostor a Čech tu nemá co pohledávat“. My bychom vymírali na mrazivých pláních Sibiře, pro útěchu bychom si mohli překomponovat Smetanovu symfonickou báseň „Vltava“ na symfonickou báseň „Jenisej“.

Protože doba jednostranného výkladu už je nenávratně pryč, musíme rovněž hodnotit, jak by vypadaly Spojené státy bez evropských válek XX. století. Bez Velké války 1914–1918 by Spojené státy byly asi na úrovni o něco lepší než Argentina. Vliv války v letech 1941 až 45 – v Evropě získaly Spojené státy kořist nedozírné hodnoty, byly to vědecké i technologické poznatky, objevy, aplikované v chemickém průmyslu a farmacii, znalosti z oboru spalovacích motorů a raketové techniky. Zde je vhodné uvést humornou úvahu, která se váže k nástupu von Brauna do vedení vývoje kosmonautiky. Ve druhé polovině čtyřicátých let bylo plánováno, že prvním americkým kosmonautem by měl být cirkusák, který má praxi s vystoupením, při němž se nechal vystřelovat z děla. Spojené státy získaly příchodem evropských jaderných fyziků základní předpoklady stát se jadernou velmocí. Největším ziskem USA bylo zničení britského impéria a to za neocenitelné přímé pomoci Sovětského svazu a samotného Stalina. Z kdysi hrdého Albionu se stal závislý stát, něco jako Portoriko, což je demonstrováno Američankou, která poplácala britskou královnu po zádech. V Česku bychom si takovou indiskrétnost nedovolili ani k domovnici (ekvivalent je, kdyby si na příklad nějaký Putin nasadil na hlavu českou královskou korunu). Rovněž i jiné evropské státy byly nuceny postupně se vzdát svých zámořských držav, zejména Francie, Belgie, Holandsko, Itálie, Portugalsko. Tímto krokem získaly USA přístup na trhy a k bohatství těchto teritorií a tímto krokem nás například vytlačily z dodávek energetických zařízení a petrochemických technologií. Lze tedy závěrem konstatovat, že náklady Spojených států, které byly investovány do Evropy, se jim mnohonásobně vrátily.

[1] Orden Europas, Kataloge von Nimmengrut

2 Zelený: Indiánská encyklopedie. Indiáni tří Amerik

3 E.T.Seton „Poselství rudého muže“

4 http://www.penize.cz/15895-svetova-valka-a-deprese-v-usa-19201921

5 Norman G. Finkellstein: Průmysl holocaustu.

 

 
Datum: 29. 10. 2014 23:15:29 Autor: K.Bartošík
Předmět: Pro P.Misutova
Pane Misutove,chci Vám poděkovat za pěkně napsaný článek,ale píšete,jak by vypadaly USA bez evropských válek ve XX století,ale už neříkate,jak by bez těchto válek vypadala asi Evropa? 1.Jak by asi vypadala Evropa po 1.světové válce,pokud by se v ní neangažovaly USA? 2.Už jste viděl stát (potažmo banku),který(á )by někomu půjčil(a )obrovské obnosy peněz a nechtěl je zpátky? 3.Myslíte si,že by V.I.Lenin mohl provést bolševickou revoluci v Rusku v roce 1917,kdyby před říjnem 1917 a po ní nedostal od německé vlády miliony marek na protiválečnou propagandu v Rusku? Z druhé světové války vyšla sice Evropa jako politicky vítěz, ale ekonomicky byla zcela poražena. Je nutno přiznat,že Velká Británie po 2.světové válce ztratila své jedinečné postavení světové velmoci a pochopila ekonomickou neudržitelnost této situace.Faktem je ji to ,že po druhé světové válce Evropa ztratila většinu své bývalé slávy a ocitla se ve stínu dvou super velmocí-USA a SSSR.Zatímco americký výkon a produktivita byly podníceny válkou,jinde – v Evropě a v Asii – byla výrobní kapacita zničena a ekonomika byla zcela rozvrácena.Byly to opět USA které v letech 1948–1952 poskytly v rámci Marshallova plánu západní Evropě (východní ho odmítla) pomoc ve výši přibližně 13 miliard dolarů. Marshallův plán přispěl k hospodářské rekonstrukci západní Evropy, obnovil průmysl, zemědělství a oživil mezinárodní obchod.USA si touto hospodářskou pomocí zabezpečily vliv a prestiž v Evropě, která se postupně rozdělila na bohatnoucí Západ a zaostávající Východ.Na druhé straně musíme objektivně přiznat,že díky finanční pomoci USA (Marshallův plán) byla evropská ekonomika stabilizovaná.Tento plán byl pro Evropu nutný,už jen proto,že zde kde byly desítky milionů lidí bez práce a nálety zničená města.USA si uvědomovaly , že politická stabilita jde ruku v ruce s prosperujícím hospodářstvím a že není možné stále posílat do Evropy peníze, aniž by existovala nějaká širší koncepce.Nutno též přiznat,že Marshallův plán pomohl zničené Evropě a pomohl i Spojeným státům. Marshallův plán dostal západní Evropu tam, kam mu ČSR a státy, které ho nepřijaly, mohly pouze závidět. V životě už to tak chodí,že vždy je něco za něco
Datum: 07. 11. 2014 18:33:03 Autor: Misustov
Předmět: Panu Bartošíkovi
Jak by vypadala Evropa bez pomoci USA. Vážený pane Bartošíku, velice Jste mě potěšil Vašim zájmem o můj článek a na Váš koreferát rád navazuji. Pro přehlednost jsem problematiku začlenil do bloků A –H. Již v úvodu podotýkám, že největší problém pro mě je hodnocení prezidenta Roosevelta v závěru války. Jeho podporu Stalinových požadavků musím odsoudit, v opačném případě bych schvaloval i železnou oponu, Avšak kdyby tyto požadavky odmítnul, Sovětská vojska by se zřejmě zastavila na předválečných hranicích a zbytek Evropy by byl Německo. Zkrátka Roosevelt byl v tom jako Antigona v Sofoklově tragedii, nebo prezident Zeman, ten jak řekne cokoli, všechno bude špatně. Ve svoji eseji jsem se záměrně nezabýval překotným černáním Evropy v důsledku zavraždění Kadafiho, nebo nadělení vykradené Ukrajiny, tato aktivita není minulosti, ale současnosti. A. Jak by asi vypadala Evropa po 1. světové válce, pokud by se v ní neangažovaly USA? Domnívám se, že tuto situaci jsem, vyčerpávajícím způsobem definoval. B. Ve věci Marshallova plánu je mezi námi souhlas, pouze jsem to vyjádřil krátkou větou. Dovoluji si zdvořile podotknout, že v tomto období neměla Evropa desítky milionů lidí bez práce, naopak zvala turecké imigranty. Kancléřka spolkové republiky, paní Angela Merkelová ocenila přisunuté Němce, jako přínos pro zdecimované Německo. O rekonstrukci a vybudování Evropy se nezasloužil pouze Marshalluv plán, bylo to ovlivněno motivaci, odbornou úrovni, pracovitosti obyvatelstva, na přiklad Německo bylo zničeno nejvíce, ale Východní zóna (NDR) zaujímala ve svém závěru první místo mezi státy RVHP. Západní zóna (SRN) se velmi brzy vypracovala na ekonomickou úroveň, před Belgii, Francii, Holandsko, o Italii nemluvě. C. Jak asi by vypadala Evropa bez těchto válek? Tedy trochu fabulace a trochu logiky. Podle představ Ferdinanda D´este – toho co nám zastřelili v Sarajevu i podle jeho nástupce Karla, císaře rakouského, staly by se Čechy samostatným státním subjektem v rámci říše Rakouské, zde je pravděpodobnost realizace 0,8. V severních Čechách by se ale nemluvilo romsky, ale německy, zde je pravděpodobnost realizace 1. Na území Polska by zřejmě bylo politické napětí související s restituci Polského státu, který zde existoval od úsvitu evropských dějin, pravděpodobnost realizace 0,95. Své drobné války by si prožíval Balkán, pravděpodobnost realizace 0,95. Kdybych byl rakouským občanem, byl bych sebevědomější a drzejší. Vycházím ze skutečnosti, že Jan Neruda, milující Rakousko asi jako Masaryk, když se dostal do obtíží v Turecku, tak upozornil: „Nezapomeňte, že jsem rakouský občan a Rakousko mě ochrání“, byla to více méně vyhrůžka, a ta zabrala. V současnosti jsou dvě české dívenky uneseny v Pákistánu již dva roky. Od té doby máme již druhou vládu, druhého nejmocnějšího muže v NATO, přidání na platu ministrům, ale pro jejich záchranu nikdo nehne ani prstem. Prezident Pákistánu pouze sdělil, že jsou naživu. Jakpak by se vyvíjela situace, kdyby nám vládnul Habsburk? Jsem přesvědčen, že by donutil Pákistán, aby konal, nebo, v krajním případě by konal sám, zejména pokud by měl v Afganistanu nějaký Alpenjäger regiment. Pozornost v tomto období si zaslouží vztah Německé říše k Ruskému impériu. Ideu Lebensraumu totiž nedefinoval až Hitler, ale Bismark a strategii Drank nach Osten neplánoval Keitel s Jodlem, ale již Moltke. Německo v posledních desetiletích devatenáctého století věnovalo pozornost svým africkým koloniím, nutno poznamenat že racionálně, vzpomíná se tam na něj v dobrém. V těchto dobách však Genstab v Berlíně nepřestával sledovat vyhlédnutou kořist na ruské tabuli. Situaci mu poněkud stěžovala nešikovnost rodícího se impéria – japonského císařství, kterému se ve dvacátém století podařilo probudit obra, a to hned dvakrát, nebylo to jenom 7. Prosince 1941 na Pearl Harbor, ale již o 35 let dříve 27. Května 1905 v bitvě u Cušimy. Rusko si uvědomilo, že obr nemůže stát na hliněných nohách a začalo na sobě pracovat. V monografii s roku 1910 [1] je zmiňováno, že Rusko bojeschopnost svých branných sil neustále posiluje přezbrojováním, zkvalitňováním velitelského sboru i výcvikem. Tyto trendy byly s nelibosti sledovány v Berlíně. Bylo zřejmé, že ruské ozbrojené síly roku 1910 nejsou to, co bylo 1905 a že bude ještě hůře. Že o deset, dvacet let později bude velmi obtížné, ne-li nemožné kůži z ruského medvěda sedřít, proto s povděkem přijalo možnost vyhlásit válku Rusku v roce 1914. Mírovými, demokratickými silami proklínaný císař Wilhelm se vyhlásit válku zdráhal, tušil, jaké budou následky, leč generalita byla ochotna jít do války i za cenu sesazení císaře. Můžeme v tomto případě posoudit, jak funguje zákon o spirálové opakovatelnosti dějin, který jsme se učili v marxáku na vysokých školách, posuňme se o jedno století dále, na konec dvacátého století, obr zvaný SSSR je v rozvalinách, krade tam každý, všude a všechno. Nově vznikající státy se snaží udržet majetek, výhody a území, kterého se zmocnily za bolševika (Náhorní Karabach, levý břeh Dněpru, Besarábie, Bukovina). Madeleine Albrightová (ta co v Praze křičela „hnusní, odporní Srbové, vypadněte") definovala pojetí mezinárodního práva po americku: „Je nespravedlivé, jestliže kolosální přírodní bohatství Sibiře náleží pouze Rusku“ [2]. Po pádu Sovětského svazu jistý Michal Chodorovský založil organizaci Open Russian Foundation, v jejichž řídící radě zasedl Jacob Rothschild. Cílem organizace bylo vytvořit z chaosu a bezvládí, které v Rusku po pádu režimu zavládlo, nový řád, který by umožnil přesunout nerostné zdroje a bohatství Ruska do rukou zahraničních korporací. Naštěstí se Putinovi podařilo zvrátit tento proces. Rothschildovci v Londýně a v USA skřípají zuby a Chodorovský, smím-li to tak říci, šel za katr. Samozřejmě tohle Putinovi odpustit nemohou.( viz Vladimír Stwora, Zvědavec) Pohroma pro „lidská práva a americkou demokracii“ nastala, probuzením se ruského obra po druhé v dějinách, když abdikoval alkoholik Boris Jelcin a byl vystřídán schopným Vladimírem Putinem. Tento muž zastavil rozebírání Ruska per partes, vrátil Rusku Chruščovem odcizený Krym, bez ohledu na skutečnost, že překupník již za něj zaplatil pět miliard USD (pro porovnání lze uvést, Manhatan byl koupen za soudek kořalky). Krom stabilizace sociální i státní začal intenzivně zkvalitňovat a posilovat ozbrojené síly. Obdobně jak proces v Rusku po roce 1905 začal znepokojovat Genstab v Berlině, tak Putinovy kroky znepokojují Pentagon, jsou obavy, zda bude takto možné v budoucnu „spravedlivě“ využívat kolosální bohatství Sibiře Spojenými státy. Genstab to řešil válkou, copak provede Pentagon? D. Dotaz zda jsem viděl stát (potažmo banku), který(á) by někomu půjčil(a ) obrovské obnosy peněz a nechtěl je zpátky je vhodné rozdělit na dva faktory. mohu říci: Slyšel jsem o českých bankéřích schopných půjčovat na 4000 procentní úrok, a osoba, která si chce říkat, „státník“ musí domýšlet následků svých rozhodnutí, neboť riskuje, že skončí v lepším případě na smetišti dějin (Kalusek), v horším případě způsobí katastrofu a bude se konat vítězná přehlídka nepřátelských vojsk na Champs-Élysées / Václavském náměstí. (Clemensau). E. Přiznám se, že roli Lenina jsem nehodnotil, protože esej je o Americe a Lenin byl agent německý, Ale když jste mi nahrál na smeč, tak Němci iniciativně aplikují nové techniky i taktiky, na příklad, tank vynalezli a poprvé použili Britové, ale taktiku a strategii této zbraně zpracoval generálplukovník Hans Guderian ve své učebnici „Achtung! Panzer!“ v roce 1937. Tato práce je dosud respektovaná učebnice taktiky i strategie tankových vojsk. Bombardování měst vymyslel Generál Giulio Douhled, ale praktikovali to nacisté na Guernice a Američané na Bělehradu a proto se říká Putinovi „nacista“ – je to vtipné že? Jedna z mnoha dalších nových bojových zbraní Němců byl plyn, zprvu to byl odpad chemického průmyslu - chlor, vtipně využitý na levné usmrcení desetitisíců protivníků, později to byl Yperit, fosgen; nyní sarin, soman, tabun, VX. Nejzákeřnější zbrani však byla ideologická diverze, kterou provedli propašováním Lenina v zapečetěném vagonu na místo určení – do Ruska. Infekčnost této zbraně byla několikanásobně vyšší než u bakteriologických zbraní, je to něco jako vypuštění džina z lahve, svobodník Adolf Hitler proti ní později bezvýsledně bojoval. V současnosti se ideje jako zbraň nešíří v zapečetěných vagonech, ale drony, nebo osobě – námořní pěchotou. Lze s politováním konstatovat, že domorodci mají velkou imunitu proti idejím demokracie, lidských práv a práv typu „co je tvoje to je moje“. Spojené státy asi dělají něco špatně, perský Šáh a afgánský král, přes svoji archaičnost byli úspěšnější. F. Evropa nevyšla z války ekonomicky poražena, Ekonomické zničení lze aplikovat na vyrabování Německa. G. Výrok „Je nutno přiznat, že Velká Británie po 2. světové válce ztratila své jedinečné postavení světové velmoci a pochopila ekonomickou neudržitelnost této situace,“ je to velmi problematické a pro mě nepříjemné. Toto si dovoluji opravit na „Velká Británie pochopila, že byla okradena“. Zde je vhodné se pozastavit na roli Velké Británie. Německo navrhovalo Anglii záruky na nedotknutelnost a celistvost britského impéria, výměnou za nevměšování se do záležitosti kontinentu. Británie toto odmítla, bojovala za Evropu do samého konce a Američané se Sověty ji zato zničili její impérium. Fabuluji - při akceptování nacistické nabídky mohlo být Britské impérium zachováno do dnešního dne a pole německých sedláků by se hnojila naším popelem, (je to kruté, nikoli vyloučené). Britové nebyli žádná operetní armáda. Němečtí vojáci hodnotili Brity jako nejlepší [3], Rudou armádu na druhém místě. Američany jako podřadné na třetím, i když jejích logistika byla vysoko hodnocena. Duo Hitler – Stalin je zdůrazňováno při každé vhodné i nevhodné příležitosti, Duo Stalin–Roosevelt, které spáchalo rozdělení Evropy zůstává cudně v pozadí. Na Jaltské konferenci, kde se dělil poválečný svět, se odehrál výstup Roosevelta, který tam sprostě peskoval Churchilla za britský kolonialismus, Stalin při tom stepoval, ušklíboval se a bafal svůj čibuk s tabákem zn. Kazbek. Při neústupnosti Stalina ve věci navrácení území Polsku, Churchill podrážděně vykřiknul „proč tedy Británie tuto válku vede“? Stalin pochopil, že je zle a nabídnul Polsku jako náhradu Slezsko, které před tím nabízel Československu. Jaké by byly důsledky vystoupení Anglie z války, byť i v únoru 1945 můžeme jenom fabulovat. Situace spojenců by se zkomplikovala. Churchill zde bojoval za Evropu, Evropu suverénních a svobodných států [4], prezident Roosevelt mu moc nepomohl, ten bojoval za americké zájmy. Rozdělená Evropa nebyla tedy dílem Stalina, ale dua Stalin Roosevelt. H. Zásada „něco za něco“ má v Evropě řadu blokád daných židovskokřesťanskou kulturou, antickými tradicemi, rytířstvím, ideály renesance a humanizmu. Obyvatelům Evropy, kterým tento řád nevyhovoval, odcházeli do Nového světa. Již v 17. Století se usazovali v Novém Amsterodamu (Yorku) Židé z Portugalska, kteří měli bankovnictví, finance v genech. Ti ničím neomezování se dali do práce (lichvaření), postupně se k nim přidávali nežidovští podvodníci (sňatkoví i finanční), Cosa nostra, Camora. Ti zformovali konglomerát lidí a lidiček, u kterých to tak chodí – něco za něco. Osobně jsem poznal v životě několik Američanů, byli to dobří, až vynikající lidé. [1] Obrazy z dějin ruských vydala všeslovanská společnost 19010, autor neznám. [2] Televizní beseda prezidenta Putina s občany své země v říjnu roku 2007. [3] Skozszeny – Mé velitelské operace [4] W. Churchill - Druhá světová válka
Datum: 27. 11. 2014 18:20:32 Autor: K.Bartošík
Předmět: Pro p.Misutova
Vážený pane Misutove,ve Vaši odpovědi,jak by vypadala Evropa bez pomoci USA,nemůžu souhlasit s tím,že sovětský vojska by se zastavila na předválečných hranicích.Už na Teheránské konferenci ve dnech 28.11-3.12.1943 si Stalin umanul zpracovávat F.D.Roosevelda a ubytoval si ho na ruském velvyslanectví.Ihned při jejich prvním setkání dne 28.11.1943,kdy se setkali (jen v doprovodu svých tlumočníků),už zde byl zpečetěn osud britského impéria.Už toto byla pro Stalina záležitost velkého významu,protože nikdy neztrácel ze zřetele svůj konečný cíl "Jímž bylo šíření komunismu".Jiný scénař,o kterém mluvili američtí představitelé,počítal také s tím,že sověti možná nebudou chtít anglo-americká vojska v Evropě,Stalin možná doufal,že Německo porazí sám a přiměje Evropu,aby přijala to co on sám považuje za vhodné.Už tehdy W.Churchil prorocky prohlásil na adresu J.V.Stalina:"Stane se hrozbou pro svobodný svět,dalším Hitlerem." Teheránská konference rovněž upevnila protihitlerovskou koalici a stala se přípravou ke konferenci v Dumbarton Oaks, která položila základy Organizace spojených národů.A na Jaltské konfereni ve dnech 4.-11.2.1944 se opět projednávala otázka vzniku organizace OSN.Je nutno,též připomenout,že na samotný závěr Jaltské konference byla přijata část dohod jako "tajné jednání".Veřejnost se měla možnost s nimi seznámit až těsně před skončením válečných událostí,(např.členství Ukrajiny a Běloruska v OSN) a polská otázka,kde se dá říci,že F.D. Rooseveld podrazil nohy Polsku a trochu nám tam někam zapadlo vyvraždění polských důstojníků , kteří se nechali zajmout Ruskou armádou, v Katyni... Pak poválečné zatýkání polské inteligence a její deportace na Sibiř. Fakt, že Rusové zaručili bezpečnost polské prozatímní vládě pro návrat z Londýnu do Polska a pak je hned po přistání všechny pozatýkali. Jak napsal tehdejší prezidentův pobočník admirál Willi Leahy ve své knížce "Byl jsem tam"(I Was There) Dohoda o Polsku je tak pružná,že ji Rusové mohou natáhnout z Jalty až do Washingtonu,aniž by ji přetrhli.Toho se asi opět drží ruský prezident Putin,když prohlásil "Zábor Krymu je mým osobním rozhodnutím a osoby, zařazené na západní sankční seznam, se o něm dozvěděly z médií.( Anexe Krymu byla pro Putina strategickým rozhodnutím, které určitě skončí úspěchem.) "Jsme prostě silnější než všichni ostatní, protože máme pravdu. Když ruský člověk cítí pravdu, je neporazitelný. Když naopak necítí vnitřní jistotu, čelí pochybám, jež jsou nebezpečné. V daném (krymském) případě pochyby nemám," uvedl šéf Kremlu.Viz Teletext z 23.11.2014. Ale Rusko je země lásky a porozumění, to vědí všichni, hlavně ta stovka miliónů obětí jeho ideologií... A taky tam mají tu pravou svobodu slova a vůbec, je to super země, třeba Moskva má hodně miliardářů :))) Alexandr Jakovlev ve své knize Rusko plné křížů jmenuje tři určující zdroje ruské historie: příklon k východnímu křesťanství, významně jinému, temnějšímu, než je jeho západní větev, několikasetletý mongolský vliv, který otupil úctu k lidskému životu, a za třetí věky chybějící soukromý majetek. No a náš pán president za peníze možná za peníze firmy Lukoil,jejímž šéfem je jeho poradce p.Nejedlý,se asi drží toho co už říkal K.H.Borovský,když napsal..."Kdo chce o politice ruského cara dobré ponětí mítíé,musí si především jiným pomyslit,že je ještě jak živ nikdo z ní nic dobrého nazakusil,že tato politika u sebe začíná a u sebe končí a při všem jen na sebe na zřeteli má,a že komu pomáhá,o toho také již smýšlí.Toto,se o dnešní politice Ruska přesněji snad ani nedá řící a je přitom jedno,zda se car jmenuje zrovna Nikolaj,J.V.Stalin,N.Chušťov nebo Vladimír Putin. Z toho plyne samoděržavný kult a opovržení lidmi. "Hrozné je, že mnozí nezměrně klaní se carské moci a opovrhují sami sebou. Jak mezi pánem a poddaným žádné právo nestojí a moc jediná, ne pak mravní zásada všechno rozhoduje," píše dále K.H.Borovský. Odtud ruská lidová podpora carům a diktátorům – vždyť umístění Stalina v anketě o největšího Rusa na třetím místě svědčí o mnohém. A také vážnost (i u někdejších bolševických vůdců), které se těší krutý psychopatický car Ivan Hrozný, to jen potvrzuje. Úctu a obdiv má v Rusku především bezohledná moc, tyranie a síla. Je ovšem nespravedlivý a hloupě nadřazený názor, že Rusům se jinak vládnout nedá. Co lze očekávat od lidí, kteří po generace nic jiného nepoznali; jsou k tomu "odsouzeni". Ostatně pohlédněme na některé naše sentimentální komunisty s jejich věčným a oddaným příklonem k Moskvě, ač tamní režim nemá se sociálním systémem pranic společného – a socialistickým už ani náznakem. Kde v nich se bere zbožštění jakéhosi "oligarchanátu"?Pro většinu Putinových příznivců"Putin pro ně představuje jakéhosi mýtického spojence, který to natře všem nenáviděným elitám i menšinám na české i evropské úrovni. Jako munice na obranu Putinových kroků slouží cokoli - Kosovo, Guantánamo, Irák, válka ve Vietnamu, mezinárodní obchod nebo 11. září." . Za Putina mluví jeho činy a že je mu Hitler přinejmenším vzorem, je patrné. Rozdíl je v tom, že Rusové nejsou Němci, takže se z něj nikdy nic tak mocného nestane. A samozřejmě je dost těch, kteří k Putinovi vzhlížejí a umí "vysvětlit" každý jeho krok hezkými slovy. Ale takové užitečné idioty měl Hitler taky.Máte pravdu v tom,že dnes se používají drony,námořní pěchota,nebo dovolenkáře,kteří na svou dovolenou odjíždějí i se svými zbraněmi a bojovou technikou-jak úžasné na to by nepřišel ani Otto Skorzeny Nejsmutnějším výsledkem 1.světové války,bylo to,že uvedla na politickou scénu lidi jako byl V.Lenin,J.V.Stalin a A.Hitler,protože oni byli produktem strukturálních změn,které přinesla 1.světová válka.Před rokem 1914,byli jen bezvyznámnymi figurkami a neměli nejmenší šanci vstoupit do politického života.Představovat si sami sebe jako mocné vůdce a vůdce masových hnutí mohli jen ve snu.Bolševici jen pár týdnu po VŘSR stvořili tajnou policii,jejiž brutalita přesahovala cokoliv co existovalo za cara.Nacisté šli v jejich šlepjejích a jen co se dostali k moci,uvedli na scénu obávané gestapo.Oba režimy zavedly koncentrační tábory,jejich vězni byli umučeni a často se udřeli k smrti (byl jsem na besedě s pí.Věrou Sosnarovou,která ve 14.letech byla se svou matkou a 9.sestrou v květnu 1945 odvlečena sovětskou tajnou službou SMERŠŤ do gulagu).Nacisté přišli s lágry zařízenými na průmyslové zabijení židovských mužů,žen a dětí. Další opomíjenou věcí je i to,že komunistický režim čelil také dělníkům,kteří nebyli schopni dále snášet tvrdá opatření a vstoupili do stávky.V Mosvě protestovaly 23.2.1921 desetitisíce lidí a jejího přikladu nasledoval Petrohrad.Pracujíci volali po uvolnění útlaku a návratu svobody projevu,tisku a shromažďování- též povstání na námořní základně v Kronštatu.Výsledek ,Leninovy politiky přivedla Rusko na úplné dno a do léta roku 1922 americká organizace pro pomoc ARA (American Relief Administration) v rámci poválečné pomoci Evropě začala do Ruska dodávat tuny potraviny a dalších základních potřeb a denně nakrmila téměř jedenáct milionu lidí.Dodávala též osiva,což umožnilo Sovětům opět pěstovat vlastní obilí a postupně překonat hladomor. Myslím že dnes by už u arabských nacionalistů neplatilo Nerudovo:"Nezapomeňte,že jsem rakouským občanem a rakousko mě ochrání"Dnes dvě slečny.které se lehkovážně pustily do doprodružství v Pakistánů,by neochránilo ani tvrzení,že se oně postará sám V.Putin.S osobní zkušenosti s ročního pobytu v arabské zemi vím,že tyto národy vyznávají úplně jiné hodnoty a žena je tam až na posledním místě.Je mi líto jejich rodičů,ale ani president M.Zeman,který se učí v Číně jak zvyšovat ekonomický růst a sociální stabilitu-škoda že nedodal, jak je na tom čínský státní sociální systém, fakticky totiž žádný neexistuje. Možná měl v té souvislosti pohovořit o otrocké práci, pracovních táborech a dalších čínských lahůdkách. Možná měl na mysli, že by bylo dobré naučit se, jak osekat, především mandatorní výdaje jeho voličům.Jim asi nepomůže.Viz třeba kolik desítek sovětských vojáků navždy zůstalo a asimilovalo po válce v Afganistánů.Slečny možná čeká něco podobného-ovšem otázka zní,jak dokáží přežít tamnější drsné životní podmínky-hygienické a stravovací. Literatura: Bohumil Doležal: Karel Havlíček / Portrét novináře, Robert Gellatelz:Lenin,stalin,Hitler-století sociální katastrofy, Tim Tzouliadis:"Opuštění!, !, Donald RAYFIELD:Stalin a jeho mistři popravčí
Datum: 27. 11. 2014 19:41:56 Autor: QF17
Předmět: SSSR a spojenci
Musím se tak trovhu pousmát, když se zde omílá Sovětská neschopnost ubránit svoje hranic eproti nacistiskému Německu ... Jenže, když se Hitlerova armáda dokázala vypořádat s Polskem během několika týdnů, tak si Francouzi a Britové smáli neschopnosti a zaostalosti polské armády. Po čase hrdí francouzi a britové utrpěli pro ně těžkou porážku a nebýt Wehrmacht "odpočinku" u Dunkerque, tak by nebyl skoro žádný odpor spojenců. Německou armádu vyzbrojila skoro celá Evropa a pak směřoval svůj bojový chtíč na východ. Mohutný útok Německa a jeho spojenců si z ničím nezadal i Japonská armáda postupující Asii byla v jeho stínu. Ano, Sovětský svaz dostával zásoby a zbraně, ale to vše bylo z určité "vychcanosti" spojenců GB a USA. Věřím tomu, že do konce roku 1945 by Rudá armáda mávala směrem na Dover, popíjela Beaujolais a západní Evropa by byla více slovanská. Však Stalin dokázal přesunout svoji armádu o počtu 1 500 000 vojáků včetně techniky do Mandžuska za tři měsíce. Opět zde po jejich mohutné ofenzívě zavládla panika mezi tehdejšími spojenci, protože Stalin zabíral co mohl. Američané ke svému vítězství použili atomové zbraně. Deseti tisíce asiatek a evropanek posloužily k ukojení americkýho i ruskýho chtíče za čokoládu, vodku a někdy zadarmo :-) Dnes je situace naprosto opačná, Unie zvaná Evropská a USA bojují jen pro své zájmy a vědomě vyvolávají komflikty např. Jugoslávie, Irák, Afghánistán, Lýbie, Egypt, Sýrie, Mali, Ukraina ... Naprosto schvaluji politiku Lavrova a Putina. Což bych si nikdy nepomyslel. Ukrainský fašismus podporovaný západem a Českými politickými i zmanipulavanými zabedněnci nemá omluvu!!!
Datum: 29. 11. 2014 19:33:28 Autor: Jižan
Předmět: Spojencké dodávky do SSSR
QF 17 nemohu si pomoci,buď tak špatně znáte historii,a nebo jste takový mistifikátor.Bez pomoci a dodávek s USA a VB,by jen stěží dosáhla Rudá armáda pobaltský zemí,které tak hrdě obsadila v roce v roce 1940.Jen mě mrzí,že příští rok už to bude 70 let od skončení 2.světové války takže si myslím,že už si dnes nemusíme nic nalhávat a překrucovat pravdu,jak se to dělo před rokem 1989.Prostě spojenecká pomoc SSSR za války se stala obětí studené války.Ještě koncem 80.let nepřipouštělo vedení tehdejšího SSSR otevřenou diskusi na toto téma.I sám maršál Žukov v knize Vladimíra Karpova: Maršál Žukov jeho spolubojovníci a soupeři ve válce a v míru" říká..".bez spojenecké pomoci,by SSSSR nemohl pokračovat ve válce".Ale teď fakta:V roce 1941 bylo do SSSR dodáno s USA a V.B.35 tisíc radiostanic,380 tisíc polních telefonu,a přes jeden a půl milionu kilometrů telefonních drátu,neboť za začátku války se Rudé armádě zoufale nedostávalo radiových přístrojů,bez nichž je účinné řízení a velení nad větším počtem letadel a tanků prakticky nemožné.Proto také vybudování efektivního komunikačního systému do konce roku 1942 bylo základním činitelem úspěchu sovětských masových operací v roce 1943 a 1944. V logistické oblasti bylo do SSSR dodáno:77 900 džípu,151 tisíc lehkých nákladních automobilů,přes 200 tisíc vojenských nákladních studebakerů.Dovezená vozidla dodala Rudé armádě potřebnou mobilitu,která v roce 1944 předčila mobilitu wermachtu. Také seznam dalších dodávek byl pro SSSR velice významný a úctyhodný.Dodávky leteckého benzínu pokryly 57,8% spotřeby sovět.letectva,53% veškerých výbušnin,50% válečné potřeby mědi,hliníku, a pneumatik..Ale největší význam měly dodávky pro sovětské železnice,jejíchž podstatná část se v roce 1941 dostala do nepřátelských rukou.S USA do SSSR přišlo 57% kolejnic použitých za války,1 900 lokomotiv (pro zajimavost za dobu celé války se v SSSR vyrobilo pouze 92 lokomotiv),11 075 železničních vagonů pouze jako "doplněk" k 1 087 vagonu vyrobených sovětským průmyslem.Dale to bylo 15.miliónu páru obuvi,2,5 mil.opasků a 3.8 milionů tun konzervovaného vepřového masa, uzenin, másla, čokolády, sušených vajec atd Z vojenské techniky to bylo 2 700 bombardéru A-20,861 bombardéru B-25 7 056 tanků,8 218 protiledlových děl,131 600 kulometů. Sovětská propaganda se snažila zmenšovat důležitost americké pomoci. V minulosti bylo zdůrazňováno, že SSSR vyrobil 30,000 tanků a 40,000 letadel od roku 1943. Je to pravda. Ale musí být rovněz vzato do úvahy, že dodávky v rámci americké půjčky a pronájmu přicházely do Sovětského svazu během nejkritičtějšího období války – hlavně v druhé polovině roku 1942. Navíc SSSR by nikdy nebyl schopen vyrobit své vlastní zbraně během válečných let, kdyby nebylo americké pomoci. USA ve válečných letech dodaly Sovětskému svazu 2,3 miliony tun oceli. Toto množství dostačilo k výrobě 70,000 tanků T-34. Objem dodávek aluminia byl 229,000 tun, což dostačovalo pro pokrytí potřeb sovětského leteckého a tankového průmyslu pro dva roky. Závěrem chci jen říci toto:Pomoc,která byla SSSR poskytnuta ze strany USA a V.B.umožnila SSSR soustředit vlastní výrobu na dodávky pro frontu,na místo strojů,surovin a spotřebního zboží.Bez západní pomoci,by po německém vpádu zredukovaná sovětská průmyslova základna nebyla s to vyrábět pozoruhodné množství děl,tanků a letadel,daleko přesahující výkony bohatšího německého národního hospodářství.Bez dodávek železničního vybavení vozidel a pohoných hmot,by se sovětské válečné úsili téměř s určitostí zhroutilo vinou nedostatečné mobility a slabeé dopravní sítě.Teď by mě jen zajímalo,jak by se ruští vojáci dostali k Beaujolais a aby mohli mávat na Dover.Proč ruské vedení ji po 70 letech nechce do dnes otevřít válečné archívy.Možna by ta sláva trochu pobledla. Politika pánu Lavrova a Putina je ta,že se snaži odpoutavat pozornost celého od hlavního problému Ukraina. Že rusi jsou zufali a proto kde to jde tu vyrabějí provokace.Je zde vidět,vliv moskevského institutu jinak vysoké školy KGB se zde nezapře.Plyn a ropa jdou dolů - rusácké příjmy se krátí a rusáci si dělají manévry a ukazují se jak umí lítat na oběžnou dráhu.Přitom Ropa a plyn tvoří 25% ruskéh HDP a 30% ruského státního rozpočtu a tyto ztráty budou muset nějak nahradit,ruský rubl ztráci vůči dolaru i euru a v různých ekonomických sektorech se rusko dostává do velkých problému.Proto Moskva už vybízí Evropskou unii, aby ustoupila od protiruských sankcí. Rusové slibují, že na oplátku přestanou uplatňovat reciproční sankce, které zavedli vůči západním zemím.Tak e ptám kdo koho více potřebuje.Přitom paradoxně za poklesem ceny ropy stojí hlavně Saudská arabie a další země Perského zálivu,které chtějí zastavit prudký nárust těžby ropy v USA tím,že ceny spadnou pod úroveň 60 dolarů,kdy se těžba z břidlic už nevyplácí.
Datum: 30. 11. 2014 17:29:11 Autor: QF17
Předmět: Trochu jiný pohled na věc, Jižan
Rád odpovím Jižanovi na některé otázky ohledně smlouvy „O půjčce a pronájmu“. Po velice snadném obsazení střední a západní Evropy Hitlerem bylo jen otázkou času, kdy na řadu přijde Anglie. V platnost vstoupily smlouvy mezi Německem a SSSR (23.8.1939) i mezi SSSR a Japonskem (13.4.1941). Anglie byla na válku nepřipravená, chyběly zbraně, výstroj a hlavně peníze. Kdo jim pomůže se nabízelo samo, ale v USA byl stále v platnosti zákon o neutralitě. USA tuhle záležitost pro Anglii vyřešily celkem elegantně, Roosevelt 17.12.1941 uspořádal tiskovou konferenci na které prohlásil, že nejlepší obranou USA je úspěšná obrana Anglie. Kongres Spojených států schválil Zákon o půjčce a pronájmu 14. března 1941. Zákon dal prezidentovi pravomoc prodat, půjčit, nebo pronajmout vojenskou techniku nebo informace vládě kterékoliv země, jejíž obrana proti agresi je životně důležitá pro obranu USA. Dohoda se Sovětským svazem byla podepsána 11. června 1942. Během 2. svět. Války dodaly USA materiál (zbraně, automobily, koleje) v hodnotě 46 miliard dolarů. Anglie dostala 30 miliard, SSSR 9,9 miliardy a třeba Francie 1,4 miliardy. Anglie dluh splatila v roce 2006 a SSSR-RF dluží 722 miliónů dolarů. Celkem materiál dodaný SSSR tvořil 4% potřeby. Německo „vyhlásilo“ válku SSSR 22.6.1941 a zatlačila Rudou armádu až k Moskvě, tím vlastně skončila aktivita Wehrmachtu. Na jaře 1942 opět Německý postup ke Kavkazu i Stalingradu od ledna 1943 jen ústup a největší operace v dějinách válečnictví - Bagration ( já si myslím, že to bylo Mandžusko 1945). Tady je třeba si uvědomit, že SSSR bojoval jeden rok bez pomoci USA. Velké podcenění protivníka na straně Německa a neskutečný boj o holý život na straně SSSR. Vždyť Žukov totálně rozbil Japonskou armádu v Mandžusku v létě 1939, což byl úplně jiný případ než válka s Finskem. Co Němci podcenili?? Že bude zima, že Rusů je 170 000 000, že má nerostné bohatství, že bude SSSR bojovat o holý život na rozdíl Francie??? Ano, neuvěřitelné ztráty na životech i technice, ale díky Rusům žijeme. Anglie vedla válku v Africe a kdyby tam nezačal řádit Patton, tak snad by tam strašili do teď. Naprostá neschopnost rozdrtit Německou armádu a dát vyniknout průměrnému generálovi Rommelovi. Anglie využila svých kolonií k dodání lidských zdrojů k boji proti nacismu a k zachování státu jako takového, Angličanů padlo 450 000 a třeba Indů pod Britskou vlajkou 1 500 000. Anglie nebyla schopná své kolonie uchránit před Japonskou armádou. Stačí si vybavit svaz Z a jeho zničení u Kuantanu. Proto si myslím, že Ruský voják na Francouzském pobřeží, balalajka, beaujolaus a pohled na Dover na konci roku 1945 byl reálný
Datum: 30. 11. 2014 18:01:51 Autor: QF17
Předmět: Oprava
Roosevelt 17.12.1940 uspořádal .... V žádném případě nepodceňuji pomoc USA pro VB a SSSR.
Datum: 02. 12. 2014 18:49:33 Autor: QF17
Předmět: Pravda v jedné větě.
"Alexandr I. došel až do Paříže." Stalinova stručná ale za vše hovořící odpověd na otázku amerického velvyslance Harrimana na konferenci v Postupimi v červnu 1945. Harriman se Stalina zeptal na to, jaký je to pocit rozdělovat Berlín po několika letech od doby, kdy Němci stáli před branami Moskvy. (Alexander I. byl přemožitel Napoleona)
Datum: 02. 12. 2014 20:20:40 Autor: Jižan
Předmět: Doplnění
QF 17 předně operace Bagration proběhla v roce 1944 cca od 24.6.1944,někteří autoři též uvádí 22.6.1944, jako součinnostní operace s operací Overold. Je nutno si uvědomit,že prvních měsících války, tedy červen, červenec a srpen 1941, nebylo ze strany Sovětů nic jiného než překvapení, chaos a nezkušení důstojníci (čistky 1936 – 38). Němci v té době měli poměrně dobré informace o stavu Rudé armády. Sovětští velitelé ve snaze zastavit totální zhroucení obrany páchali pravý opak STAVKA byla ochromena a překvapena úderem Němců. Stalin svou paranoiou „spiknutí západu a pak i Hitlera proti SSSR“ – špatně vyhodnocoval špionážní informace. Jak dnes víme z Mitrochinova archivu dostával je z Anglie od „Slavné pětky“ (agenti v anglických tajných službách pracující pro KGB – Anthony Blunt, Guy Burgess, John Cairncross, Donald Maclean a Kim Philby – absolventů Cambridge) a ze Švýcarska od „Rudé kapely“, Sorgeho a dalších. Nejhorší byl při ruském ústupu chaos v radiovém provozu. Vysílalo se bez utajení a kódování a přímo se žvanilo. Profesionální a zkušená „Německá taktická výzvědná služba“, měla vše jak na podnose. Zvláště pak její radiová složka. K zásadnímu zlomu ve špionážní činnosti v Rudé armádě dochází na podzim a v zimě 1942. Sovětům je z USA a VB dodáno velké množství radiového vybavení. Stavka zřizuje radiové prapory. Ty dostávají každý 18 až 20 radiostanic k odposlechu a 4 zaměřovací přístroje. Znovu opakuji,že největší slabinou Rudé armády byla motorizace. SSSR sice na sklonku 20. let koupil licence americký nákladních automobilů Ford, které se vyráběly ve dvouosé verzi jako GAZ AA a v tříosé jako GAZ AAA, avšak v roce 1941 již nebyly žádnou špičkou. Totéž platilo pro těžší nákladní automobily ZiS 5V a ZiS 6, taktéž vyráběné na základě americké licence. Nicméně ani těchto jednoduchých vozidel, která přesto dokázala odvést velký kus práce, nemohlo být z domácí výroby dost, aby umožnila Rudé armádě velkorysé útočné operace. Západní dodávky čtvrttunových willisů Jeep, třičtvrtětunových Dodge, pancéřovaných vozidel Scout a polopásových transportérů „Half-Track“ a hlavně dvouapůltunových Studebakerů, které dostaly důvěrnou přezdívku „studěr“, znamenaly převrat ve schopnostech Rudé armády provádět rychlé průlomy německé obrany. Náklaďáky z „lendlizu“ se používaly nejen jako dělostřelecké tahače, které s konečnou platností vytlačily koně k trénu, nejenže dopravovaly pěchotu, ale především umožňovaly protáhnout zásobovací linie a tím zvětšit hloubku úderu. Motorizace tedy byla tou dlouhou paží, která umožňovala tvrdé pěsti na jejím konci rozmáchnout se k pádné ráně. Během 2.svět.války bylo Rudé armádě dodáno více než 10 mil. tun munice, 16 mil. tun pohonných hmot, velké množství potravin, výstrojního materiálu a jiných materiálních prostředků. Pro potřebu bojující armády a loďstva jen automobilovými prostředky bylo převezeno 145 mil. tun různých nákladů. Vojenské železniční převozy představovaly více než 19 mil. vagonů. Silniční vojska postavila, opravila a obnovila okolo 100 000 km automobilových cest. Silami železničního vojska a speciálními útvary lidového komisariátu dopravních cest bylo postaveno a obnoveno více než 170 000 km železničních tratí, po kterých bylo dodáno na frontu 443 000 operačních a zásobovacích vlaků. Pro potřeby letectva bylo vybudováno přes 6 000 letišť.(K čemu by byly 100 000 tanků,kdyby nebylo možné k nim dopravit naftu a munici) Za války bylo pro zabezpečení vojsk nezbytné ohromné množství PHM. Například v roce1942 byla průměrná měsíční spotřeba v sovětské armádě 222 000 tun, v roce 1944 320 000 (v červenci 1944 – 420 000 tun). Celkem za války spotřebovaly sovětské OS 16,3 mil. tun PHM.Myslíte si,že by to bylo možné bez dodávek železničních vozů,lokomotiv,kolejnic a 15 mil.páru bot z USA.Otázka zní,jak by potom pochodovali přes celou západní Evropu. I když historie neuznává sovo kdyby,ale přesto,pokud by si USA,vzaly jako hlavní cíl válku v Tichomoří a v Africe a odložili by oeraci Overold,a vykašlali se na výše uvedené dodávky.Pak by možná sověti popijeli stakany vodky s německými vojáky u Baku,nebo za Uralem a tam se dohadovali kdo postřílel polské důstojníky v Katyni a vzpomínali by na osvobozování Polska v roce 1939. Když nic jiného,tak alespoň dodávky vozidel s USA pomohly zajistit další "Veice důležitý úkol".Výnosem Státního výboru obrany č,2507 ze dne 12.listopadun 1942 stanoveny příděly vodky na 100g.na sobu a den.V.V.Venjaminov ve své knize Narkotovskie gramy uvádí příděl vodky v litrech pro jednotlivé fronty od 25.11 do 31.12.1942 v období operace Mars:Karelský front 364 000l.vodky,Leningradský front 533 000 l vodky,Severozápadní front 407 000 l ,Kalininský front 690 000l ,Západní front 960 000 l,Brjanský front 414 000 l,Voroněžský front 381 000 l,Jihozápadní front 407 000l , Donský front 544 000 l, Stalingradský front 407 000 l,7.samostatná armáda 69 000l a Zakavkazský front 1 200 000 l těžkého vína.Takže věřím,že alespoň k tomu ty 4% dodávek s USA stačily.
Datum: 03. 12. 2014 18:20:40 Autor: QF17
Předmět: Špióni
Zrovna dnes byl dokument v tv o špiónech, kteří spolupracovali či byli občany SSSR. Vedli si velice dobře a díky jejich práci měli Rusové náskok k přípravám. V závěru padlo jedno jméno Martin Bormann, ano on byl největším informátorem pro samotného Stalina. Osobně se s ním setkal až v roce 1945. Dožil svůj podivný život v SSSR. Starý lišák Misustov ovšem napsal výborný článek nas Militarii: Jak by vypadala Evropa bez pomoci USA. Čekal jsem od Jižana něco jiného než inventuru materiálu na úvěr od USA do SSSR. Ano, pomoc to byla značná, ale ... lidskou sílu nasadil Stalin a to moc dobře věděl Winston i Theodore. Kdy začala operace Bagration 22.6.1944, kterou naplánoval stratég Rokossovskij znad ví každý. Že skoro současně probíhaly operace Mars a Uran možní již ne, jednu vedl průměrný Žukov a druhou génius Vasilevskij. S
Datum: 03. 12. 2014 18:27:41 Autor: QF17
Předmět: Špióni dokončení
Srpnovou bouři naplánoval Vasilevskij a velký kus páce odvedl další vojevůdce Malinovskij. Marně pátrám, který Britský či Francouzský generál-maršál dokázal něco podobného jako Patton, Vasilevskij či Kesserling.
Datum: 07. 12. 2014 21:19:47 Autor: Jižan
Předmět: Pravda po 70 letech
Nemohu si QF 17,pomoci,ale k čemu nám bude zbytečné politické žvanění o tom kam by došla Rudá armáda.Já jsem na rozdíl od Vás Vám předložil jasná fakta a argumenty,které vyvracely Vaše tvrzení.Celý život jsem pracoval v logistice a jediné co vím je to,že k čemu Vám budou deseti tisíce tanku a miliony vojáku,pokud do techniky nedopravíte pohonné hmoty a munici a vojáky nemáte čím nakrmit,do čeho obléct a obout.Vaše tvrzení vypadá stejně bájné,jako to,že husité prováděli spanilé jízdy do němec za účelem propagace husitství a přitom všichni vědí,že se jednalo o spížní,neboli rabovací jízdy za účelem obstarání potravin pro svá vojska.Nebo,že jejich hejtmani byli stejně chudí,jako jejich bojovníci.Při tom všichni začínali v husitských válkách jako chudí zemané a skončili,jako velice bohatí a vážení šlechtici-nepřipominávám to něco?A tak nějak to bude i s tím Vaším pochodem k Doveru. Nezlobte se na mě,ale máte v tom obdivu k Rusku velké zmatky.Operace Mars,a Uran probíhaly už v roce 1942. Operace Mars, jejímž cílem bylo vypudit německou armádu z jejích postavení západně od Moskvy, Podle ruských historických knih však k této bitvě nikdy nedošlo - tento tragický debakl padl za oběť Stalinově poválečné cenzuře.Zde utrpěl maršál Žukov drtivou porážku.Operace Mars a Uran plánovali Stalin,Vasilevský a Žukov . Se špionem M.Bormanem,to bude asi též agentura JPP(Jedna paní povídala).Před několika roky jsem v měsíčníku "Fakta a Svědectví"četl rozhovor s jedním československým rozvědčíkem a ten zas tvrdil,že někdy kolem roku 1948 na vlastní oči viděl v Moskvě H.U.Geskeho bývalého velitele pražského gestapa-tvrdého pronásledovatele komunistů!.Osobně pokud rusové neukáží fakta,tak jak USA a Velká Británie,tak tomu neuvěřím.Američané cca po 35 letech zveřejnili důkazy o rozšifrování Enigmy,tak jako zveřejnili údaje o operace Venona,na jejímž základě odsoudili manželé Rosenbergovy a odhalili,že SSSR svou atomovou bombu okopírovala do písmene a přiznali,že četli sovětské tajné depeše.Dalším bodem je jak dopadli členové ze skupiny Kima Philbyho Guy Burgess, Guy Burgess, Donald Maclean -všichni se v SSSR uchlastali k smrti,neboť zjistili,že bojovali za něco,co se nezakládá na pravdě.Další špion Anthony Blunt,se po zkušenostech svých kamarádu raději přiznal a byla mu zaručena beztrestnost.J.Cairncross-se po promlčení raději vrátil do V.Británie.Proč Philby, tento superhrdina sovětské špionáže, který se dostal na poštovní známku, si nešel do Kremlu pro hvězdu hrdiny SSSR, když tento titul udělovali vyzvědačům mnohem menšího významu? A tak se znovu ptám,proč rusové dodnes 70.let po válce nezveřejní válečné deníky svých vojenských jednotek?Asi by se zvět dozvěděl věci,které by už tak nebyly zářné,jak se nám doposud snaží rusové vštípit dohlavy.A totéž asi i bude s těmito špiony,kteří nebyli,a stokrát opakovaná lež-a lidé tomu uvěří!Nebo si myslíte,že Kim Philby byl menší hrdina,než vrah Borman!Pro Vás je možná Borman hrdina,ale pro většinu lidí prachsprostý vrah.
Datum: 09. 12. 2014 14:30:36 Autor: Misustov
Předmět: pro pana Bartošíka
Není lehké reagovat na příspěvek pana Bartošíka z 27. 11. 2014. Esej totiž překračuje historický rámec do současnosti a má výrazně nemilitantní rysy, vyjadřuje se však k mým výmyslům a tedy reaguji. * Nemohu souhlasit s nesouhlasem „že sovětská vojska by se zastavila na předválečných hranicích“. Pro Spojené státy byla Evropa druhořadým válčištěm, a nebylo možné pro něj vyčleňovat další síly, které by chyběly v Pacifiku, proto byla snaha maximálně zainteresovat Sovětský svaz na válce. Sovětský svaz se od roku 1942 neustále dožadoval vylodění spojenců a otevření druhé fronty. Kdyby nastala situace, že by Německo mohlo v důsledku zastavení sovětského nepřátelství ukončit akce na východní frontě, vrhnulo by své síly proti spojencům a výsledek by byl jasný. Protože základ politiky je „co za to“ požadoval J. V. Stalin v Evropě sféru vlivu a takovou situaci na svoji západní hranici, aby se vpád podobný operaci Barbarossa vyloučil. F. D. Roosevelt mu vyhověl. Při bojích o Brno vzbudil můj obdiv a závist klouček mého věku v uniformě, puškou v ruce a medaili na svoji rubašce, na druhé straně s námi hovořil voják, který bojoval 1905 u Port Arturu. SSSR po ztrátách milionů mužů středního věku nebyl schopen se s takovým personálním obsazením probít se až k Rýnu, natož na břehy kanálu, naopak Němci svoji taktiku obranného boje po Stalingradu neustále zdokonalovali. * Ke katyňské vraždě se prezident F. D. Roosevelt nemohl vyjadřovat, protože neměl důkaz, ani indicie. Takovýchto zločinů se totiž dopouštěly nacistické Einsatztruppen, ostatně výskyt projektilů německé provenience v tělech obětí je dodnes záhadou. Že by ani jeden NKVD komisař neměl nagant? * Kdybych měl doma tygra, tak své chování přizpůsobím, věřím, že pokud bychom nebyli kamarádi, tak bychom se alespoň respektovali. Polští politici takové vlohy postrádají. Za dvacet let existence si dokázali zbytečně znepřátelit všechny své sousedy a o narovnání se ani nepokoušeli. Polsko bylo připraveno v případě německo- francouzského konfliktu napadnout Německo, v případě sovětsko- japonského konfliktu napadnout Sověty, Bylo připraveno napadnout Československo za mnichovské krize, v tom případě bylo varováno Sovětským svazem. Polsko-ruskovětské vztahy byly, jsou a budou složité, Tusk to ostatně dal na vědomí. Období, které komentujete, bylo ovlivněno skutečnosti, že v sovětské politice měli prim Ukrajinci a vztahy tohoto okrajového etnika k Polsku jsou na dlouhé komentáře. Na druhé straně zde má vliv polský národnostní egoismus, viz P. Bezruč: sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili. Kladnou stránkou této nátury je vědomí národní pospolitosti, tedy „Polák všude bratry má“, kdežto Čech když potká Čecha, tak hledí jak jej oškubat. * Alexandr Jakovlev definuje tři určující zdroje ruské historie: příklon k východnímu křesťanství, významně jinému, temnějšímu, než je jeho západní větev, několikasetletý mongolský vliv, který otupil úctu k lidskému životu, a za třetí věky chybějící soukromý majetek. Vynechal však zdroj čtvrtý – vodku. Pozastavím se o příklonu k východnímu křesťanství, tedy západní křesťanství je temné a východní ještě temnější, co je tedy světlé? Zřejmě marxismus-leninismus. Západní křesťanství, ke kterému se hlásím, vykrystalizovalo ve stínu štítů římských legii. Když slyším slova apoštolského vyznání víry, tak vidím Gaia Julia Caesara, jak mluví ke svým legiím, Credo je totiž formulováno s vojáckou strohostí. Naproti tomu, slova Cařihradského vyznání víry, mě inspirují k přemýšlení, toto vykrystalizovalo na podhoubí antické, řecké filosofie, zejména novoplatonismu. Několikasetletý mongolský vliv zapáchá rasizmem (a potom Hitlerovi je podobný Putin). Mongoloidní rasa se vyznačuje vyšším kvocientem inteligence, udává se 110, někteří i více jako 120. Svého času dostali posluchači na filozofické fakultě úkol vypracovat antropologickou studii svého kolegy. Jeden posluchač, nyní univerzitní profesor si zvolil pro studii velmi krásnou kolegyni, u které identifikoval prvky mongoloidní rasy. Tato dáma byla po celou dobu školní docházky i vysokoškolských studií hodnocena na výbornou, získala doktorát věd a docenturu. U nás studující Vietnamci jsou hodnoceni jako excelentní. Proto zde není důvod k negativnímu hodnocení vlivu mongolů na ruské etnikum. Naopak negroidní rasa má IQ 90 i méně, což ovlivňuje afroameričany. Nositel Nobelovy ceny za objev DNA Watson má potíže za prohlášení, že černoši jsou méně inteligentní, tím není vyloučeno, že příslušníci této rasové skupiny nemohou dosáhnout podstatně vyšších hodnot a naopak Evropané hlubokého podprůměru. Úctu k lidskému životu nejlépe vyjádřila příslušnice US army vítězně se šklebíce nad mrtvolou vězně, toto by nezvládla ani Buchenwaldská štětka Ilse Koch. Jak se do této směsky zamíchala firma Lukoil, je nad mé chápání. * K novotvaru „oligarchanát“ mohu poznamenat, že v současné době je klasickou oligarchii Ukrajina. Pakliže je něco pravdivého na tvrzení, že Americe vládne šedesát rodin, potom lze paskvil „oligarchanát“ lokalizovat na sever amerického kontinentu. * Hodnotíme-li negativně cizí etnikum, potom je na místě sebereflexe. Mezi světovými válkami byli Češi nejneoblíbenějším národem Evropy [1]. Jak například na nás pohlížejí Rakušani, tedy: Rakušané mají Čechy za primitivnější, méně čestné, v posledních dvou desetiletích také za zloděje viz.T.Krystlík, „Češi sami o sobě sice mají pověst národa nadaného, ale bez vnitřních norem a noblesy, se sklony náhle využít slabosti a po dlouhém podlézání udeřit, zkrátka buď slouha, nebo hulvát“. K mojí lítosti a studu se tomuto hodnocení nedá moc oponovat a nanejvýš lze z tohoto udělat závěr, že Zeman není hulvát, ale jeden z deseti milionů, Zde stojí za povšimnutí, že výroky amerického senátora a prezidentského kandidáta John Mc Caina na adresu premiéra Viktora Orbána v tomto směru vysoko převyšují české zvyklosti, tedy nebudeme nejhorší. Půjdeme dále. Ve vstupní hale Humboldtovy univerzity jsou portréty dvaceti devíti nositelů Nobelovy ceny, kteří tuto univerzitu absolvovali, nebo na ni působili, My máme univerzitu v každém okresním městě a pouze jediného laureáta Nobelovy ceny, což nesvědčí, o naší duševní fundovanosti. Že jsme národ otrocký „eine Slave Nation“ svědčí skutečnost, že se necháme bezproblémově poštvat cizinci proti svým státníkům, viz Clemensau kontra císař, Hitler kontra Beneš ( v této kause ještě v únoru 1948 Češi řvali, podepiš..podepiš..podepiš), Obama kontra Zeman; aniž zvažujeme, že se stáváme poddanými cizáků. * K Vašemu konstatování „Myslím, že dnes by už u arabských nacionalistů neplatilo Nerudovo:…“ mohu vysvětlit: Článek, který jsem na výzvu napsal je nutno chápat jako fantazii, jak by se vyvíjela Evropa politicky v tomto případě, že by Rakousko a Evropa byla zachována ve stavu před rokem 1914 tedy- art quem. Citované dívenky by cestovaly po území britského dominia, ve kterém by správní orgány zajišťovaly zákonnost, bezpečnost a intenzivně stihaly banditizmus, toto byla takřka sportovní disciplína koloniálních jednotek. V krajním případě by se mohl český panovník obrátit s prosbou o ochranu svých poddaných na britského panovníka, nebo na indického místokrále a ti by nesdělili pouze, že jsou naživu. * V čem je Hitler Putinovy vzorem, v potápění snad ne, Hitler neuměl ani plavat. Možná ve fotogenické paměti. Myslím, že bychom se neměli zabývat srovnáváním s tímto objektem, může se vyskytnout nějaký šťoura a zajímat se, zda nějaký politik nemá ty ruce zakrvavené více než Putin. * W. Churchil prorocky prohlásil na adresu J.V.Stalina: "Stane se hrozbou pro svobodný svět, dalším Hitlerem." Můžeme pozorovat, že Stalin je již šedesát let mrtev, je to tedy osobnost historie. „Prorocké prohlášení “W.Churchilla ale je možné extrapolovat na ty co tvrdí, že je nespravedlivé, jestliže kolosální přírodní bohatství náleží pouze původnímu majiteli. Hitler ani Stalin nerozšiřovali svá panství kvůli jakési ideologii, ale aby se zmocnili přírodního bohatství a hmotných statků. Ideologie vyrábí ideály podle potřeby tak, aby to plébs spapal. Po válce byla v Německu bída a hlad. Hitler tedy nastavil lebensraum a bral bohatým prostřednictvím antisemitismu. Po WWII Evropa nestála o kobercové nálety a koncentráky, proto Stalin nastavil „Míru mír“. Lidská práva jsou tak pružná, že je Američané mohou natáhnout z Washingtonu až do Kieva, aniž by je přetrhli. Zde je nutné zdůraznit, že právo a spravedlnost není jedno a totéž. * Hitler není produktem První světové války, ale Versaillského míru. * Zmínkou o dronech, námořní pěchotě naznačuji, že ideály Bilderbergu, lidských práv, demokracie se prosazuji nedemokraticky, oni to jinak neumí. Dovolenkáři, žádné ideje nešíří, protože je nemají, tím méně marxistické, ti vykonávají své vojenské řemeslo - obsazují území. Zde si dovoluji zdůraznit, že marxistické vzdělání má šéf Bílého domu. Proč zde uvádíte Otto Skorzenyho a nikoli, na příklad Hans-Joachima Marseille? * Pan prezident Zeman jel do Číny organizovat obchodní kontakty a podle toho se musel chovat, potřebuje totiž peníze na stipendia pro studenty, kteří mávají rudými kartami. Majitel zeměkoule Obama se v Číně choval také zdrženlivě, všiml jste si? [1] A. Klimek „Velké dějiny zemí Koruny české XIV“
Datum: 10. 12. 2014 18:40:50 Autor: QF17
Předmět: Pro Jižan
Vím, kdy byly operace Uran a Mars ... i přes porážku, kterou utrpěla "Žukovova" armáda měla pozitivní dopad, protože vázala na sebe početnou nacistickou armádu. Žvanění to není až tak moc velké, protože Rudá armáda jela naplno od roku 1943 a nechci spekulovat jak by vypadala Evropa, kdyby německo nenapadlo SSSR. Prostě Anglie byla na hranici porážky jak v Evropě, Africe i v Asii. USA jak napsal Misustov, měla problém v Pacifiku a Evropa byla podružná. Situace se zase opakuje ... Čína v dohledné době bude nejvážnějším konkurentem USA i ve vojenství. Dostávám jen od Vás inveturu materiálu ... tu jsem si snadno dohledal na netu. Nejsem zarytec žádného systému či režimu, což jsem již zde několikrát napsal, jen mi vadí jak najednou rychle po roce 1990 zapomnělo na východní frontu a kdo v podstatě zastavil i porazil uřvanýho Adolfa Hitlera. Dnes jen USA a Anglie byli našimi spojenci a přitom ona uznala Protektorát. Tisíce Čechů i Slováků bojovalo v Evropě i v Africe za "Hrdý Albión" a přitom jsme si museli půjčit peníze na výstroj i výzbroj pro tyhle "nadšence" od Anglie. Ta Anglie, která podle Jak píše britský autor A. J. P. Taylor, předválečná „československá krize“ nebyla ve skutečnosti konfliktem mezi Československem a Německem, za který je československá vláda z ohledu na Anglii vydávala, ani konfliktem mezi sudetskými Němci a československou vládou, za který jej vydávala Anglie, ale konfliktem mezi Československem a Anglií, která se jej rozhodla zničit za každou cenu, aby se zalíbila Hitlerovi. Podle Taylora byla československá krize od samého počátku „britské výroby“, právě Britové vybízeli Hitlera, aby kladl vůči Československé vládě požadavky. Taylor dokonce „Mnichov“ vysvětluje jako panickou reakci Anglie na československou částečnou mobilizaci 20.5.1938. Kdo bojoval ve Španělsku proti fašismu snad víte, proč se neangažolovala Anglie a Francie asi již ne. Ano, oba státy Anglie i Francie byly profašisické. Fašistické převraty proběhly: v Bulharsku, Polsku, Litvě, Portugalsku, Estonsku, Lotyšsku, Itálii a Rumunsku. Musistov zmínil Polsko jako stát, který bojoval proti Rusku 1920, stát který měl smlouvu s nacistickým Německem, stát který nabídnul Německu vojenskou pomoc v případě války s Československem a zabral území tehdejšího Československa. Polskou rozpínavost zastavila až Stalinova výhrůžka, že Polsko napadne. (Kristek)
Datum: 11. 12. 2014 20:17:08 Autor: Jižan
Předmět: Pro QF 17
QF 17 nechci se s Vámi přit o přičinách 2.svět.války.Jak jsem pochopil vycházite asi s knihy A. J. P. Taylora:"Příčiny Druhé světové války".Kniha vyšla ve Velké Británii v roce 1961 a u nás až v roce asi 2005.Jak jsem četl v jedné recenzi:..."Ještě během Taylorova života se otevřely šířeji archivy, z nichž autor již napsané knihy čerpal, a otevřely se nové, včetně ruských: „Taylora to však ke korekturám jeho knihy nepřimělo".Na tuto knihu,jsem nikde nenašel jednotný názor, Ohledně Španělské války je nutno podtknout,že i SSSR na jaře roce 1938 přestal s vojenskými dodávkami Ohledně postupu Rudé armády jsem napsal jak Vy píšete... inveturu materiálu a to jen proto,abych podložil své názory argumenty.Žvanění hlouposti bez podložení fakty nechávám politikům. V současné době platí poznatek, co historik, to jiná definice fašismu.Nicméně většina historiků potvrzuje, že ve střední Evropě byly tyto (jen doplňuji roky vzniku a zániku) fašistické státy: Německo (Hitler, 1933–1945), Rakousko (Dolfuss, 1932–1934), Mad'arsko (Horthy, 1920–1944), Slovensko (Tiso, 1939–1945), Jugoslávie (Stojadinovič, 1936–1939), Bulharsko (Boris III., 1934–1943) a Rumunsko (Anto-nescu, 1940–1944). Severo­východní Evropa: Polsko (Pilsudski, 1926–1935), Litva (Valdemaras, 1926–1929), Lo­tyšsko (Ulmanis, 1934–1940). Ohledně vychvalovaného SSSR doporučuji nádherný film na Youtube. https://www.youtube.com/watch?v=oVZjyyAE-78#t=1622.Film trvá cca 1.25 min a je opatřen českými titulky.Být ministrem školství nařidil bych povinně ve středních školách a učilištích tento film promítat -tento film dá více než nějaké výklady!. Apropo, když už se zmiňujete o Mnichovu, tak jste zapomněl řící, ze Stalin nikdy neodpustil Hitlerovi to, ze jej do Mnichova nepozval.
Datum: 11. 12. 2014 22:28:53 Autor: QF17
Předmět: Tak to bylo v centru Evropy
No? Házet pomyslnou špínu na Stalina je velice snadné a hodí se pro všechny psudodemokratické státy v Evropě i v Severní Americe. V současném Německu se rok 1938 až 1945 skoro ve dějepise navyučuje. Skoro každý stát ze současné EU má problém s fašismem v minulosti a začíná se probouzet i současnost, ale to není předmětem našeho - vlastně Misustova "odkazu". I když se musím přiznat, že jsem rád za vaše doplnění fašistických států kolem tehdy "nejlidovějšího" státu - Československo. Nerad slyším i píši slovo demokracie, protože má mnoho podob stejně jako socialismus i když ten ve Švédsku funguje :-) Jenže jsme na milirii a ta má svá "apolitická" pravidla ... někdy. Prostě bez "Ruskýho Ivana" by nebyl Český národ a nejen ten.
Datum: 12. 12. 2014 16:26:39 Autor: QF17
Předmět: Pro Misustov
Historie je všelijak pokroucená jako paragraf a mnoho lidí žije v přesvědčení, že za hladomor na Ukraině může jen Stalin, ale není tomu tak. Konkrétně hladomor ve Lvově 1932 až 33 zapříčinilo Polsko a to z jednoho historického faktu, protože tato část Ukrainy patřila Polsku. Podobné to je i s koncentračními (likvidačními) tábory, jedna část Evropské populace osočuje za (vynálezce) tohoto zařízení Německo a druhá část Rusko. Pravda je ovšem jinde, koncentrační tábor se jmenoval Talerhof a první muklové sem byli dovezeni 4.9.1914. A kde se nacházel kt? Vznikl v Rakousku-Uhersku u města Graz. Jeho určením byla likvidace neloajálního ruskojazyčného obyvatelstva z oblasti Haliče.
Datum: 12. 12. 2014 17:22:59 Autor: Misustov
Předmět: Starému nepříteli QF17
Likvidační tábory sovětského typu (gulag) nebyly pro Německo vhodné, Německo nemělo tundru a proto vhodnější by typ koncentráku anglického typu z jižní Afriky za burských válek. Na dietách pro Ukrajinu se podílel nejenom V Lazar Kaganovič ukrajinský žid, ale i Ukrajinec Chruščov-ten co ukradl Krym. Gestapo je sice vynález německá, ale SD okoukal Heydrich od britské M6. Další triky okoukali nacisté od Američanů. Neboj, chystám se na tebe podrobněji
Datum: 13. 12. 2014 19:58:35 Autor: QF17
Předmět: Nejstaršímu nepříteli Misustov
Logicky vzato nemá střední Evropa tundry a tajgy. Pro Moravana -Misustova je pojem tundra asi stejný jako tajga, ale tundra se táhne podél severního ledového oceánu, tajga se nachází ve vnitrozemí. Na hladomoru v letech 1932 až 1933 v části Ukrainy má velký podíl Polsko. Lvov patřil pod Polsko a jejich (polská) nenávist vůči všemu co mluví rusky a ukrainsky byla po stalatí zakořeněná. He he, pobavil jsi mě starý lišáku s Chruščovem ... Chruščov nebyl Ukrajinec, ale Rus z oblasti Kurska. Svoji kariéru sice vybudoval na Ukrajině jako její komunistický vůdce od ledna 1938 do prosince 1949, s půlročním přerušením od března do prosince 1947, i jako ukrajinský premiér od února 1944 do prosince 1947. A poloostrov Krim?? Krym nebyl z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR převeden osobním rozhodnutím Chruščova, ani nikoho jiného, ale rozhodnutím tří parlamentů, změnou tří ústav a podpisy tří prezidentů. Celý převod nebyl jednorazovým rozhodnutím, ale procesem trvajícím pět měsíců. O příčinách převodu Krymu z Ruska na Ukrajinu existuje několik částečných zdůvodnění. Jedním je, že po odsunu Krymských Tatarů v roce 1944 zůstaly okresy na jihu Krymu téměř bez obyvatelstva – např. okres Kujbyševo měl 672 obyvatel, okres Balaklava 2233, okres Alušta 2637 a okres Sudak 3380 obyvatel. Následkem toho zkolabovalo krymské zemědělství (např. produkce obilí v roce 1950 tvořila pouze pětinu úrovně z roku 1940), protože ruskému obyvatelstvu přesídlenému ze severnějších částí SSSR chyběly příslušné návyky pro hospodaření ve stepných oblastech Krymu. Dalším zdůvodněním bylo zjednodušení napojení krymské infrastruktury přes území Ukrajiny. Mezi neoficiálními důvody se uvádí i snaha vyhnout se nesplacenému dluhu Ruské SFSR z roku 1929 vůči mezinárodním věřitelům (americká židovská organizace Joint), jehož lhůta splatnosti připadala na rok 1954. Týkal se financování nenaplněného projektu Židovské autonomní republiky v severní části Krymu. Dokonce i vyhnání Krymských Tatarů v roce 1944 se občas dává do souvislosti se sliby Stalina americkému prezidentu Rooseveltovi na Teheránské konferenci půl roku předtím o obnovení projektu Židovské ASSR na Krymu. A těším se nejen na vánoce, ale i na Misustova :-) (Ladislav Garrasy)
Datum: 14. 12. 2014 06:40:06 Autor: Misustov
Předmět: QF17
Nedělejte ze mě vola. Základní geografické znalosti snad mám, nevěděl jsem jenom, že gulaky se neexistovaly v tundře a také jsem nevěděl, že "vječnaja merzlota" na které trestanci pracolvali je také v tajze. Co se týká národnosti, to snad není jenom místo narození (ostatně Kalinovka v Kurské oblasti je ukrajinská vesnice).Vlastenci z okrajových oblasti jsou ti největší fanatici, na příklad Rakousko, ačkoli zaujímalo jednu osminu říše vyprodukovalo 47 procent oficiálních válečných zločinců a u nás se říkalo "Herr Klein, to je hodný člověk, on je říšský Němec". Obdobně, jako v případě Sudetengau musela nastat i v případě Krymu složitá organizační a právní opatření. Ty tři parlamenty snad musel někdo inspirovat, nebo snad přišly samy od sebe na ten geniální nápad? Ruské státoprávní orgány vznášely proti ukrajinské anexi protesty, leš komunistická strano byla vládnoucí. Napojení na ukrajinskou infrastrukturu je samozřejmé. Ukrajina byla součástí Ruska, tak jako je Chodsko součásti Čech.
Datum: 14. 12. 2014 11:30:32 Autor: QF17
Předmět: Nikita Ch.
Nikita se narodil 17.4.1894 v obci Kalinovka-Kurská gubernie v tehdejším Carském Rusku.
Datum: 14. 12. 2014 13:42:27 Autor: QF17
Předmět: Jak by bylo krásně
Rád se vrátím na začátek Misustovovi eseje: Jak by vypadala Evropa bez pomoci USA. Máme možnost si dnes díky rozsáhlým informacích o Carské Rusku a následné bolševické revoluci dát podobnou otázku: Jak by vypadalo Rusko bez vojenské intervence USA. Vladimír Uljanov alias Lenin při příjezdu na Petrohradské vlakové nádraží dne 16.4.1917 přednesl svoji myšlenku na ukončení války a uzavření míru s Ústředními mocnostmi, znárodnění půdy a zvýšení moci sovětů. Bolševická revoluce byla jak mnozí vědí 17.11.1917. Následně byl podepsán Brestlitevský mír, který obsahoval obrovské ústupky pro Rusko. Rusko vyměnilo 1.3 miliónu km2 území za potřebný mír. Mezi přenechané oblasti patřily Ukrajina, Finsko, Zakavkazsko a také území v Polsku a pobaltských státech, které Rusko okupovalo jeden a půl století. Naprosté nepochopení vítězných mocností o utrpení Ruského lidu a částečné jeho opovržení. Co následovalo bylo jen pokračování války proti Rusku. Té se zúčastnili vojska Dohody, vzniklého Československa a USA. Proč USA si vysvětlíme velice snadno a rychle. W.Wilson obdržel různé „důkazy“ o ovládnutí Sibiře válečnými zajatci Ústředními mocnostmi jejichž počet byl kolem 800 000. Z toho bylo němců jedna desetina, ale Wilson jednal stejně jak mluvil … hloupě, polovičatě i nepřiměřeně, prostě buran, který tajně podporoval Carské Rusko a obával se Německa. Americký generál Graves se vylodil se svoji intervenční armádou o počtu 60 000 ve Vladivostoku dne 2.9.1918. Je pravdou, že neměl snahu bojovat proti bolševikům. Většina ze 60 000 armády dorazila do Ruska po skončení světové války, ale materiální pomoc byla velká cca 600 00 pušek, milión granátů, 6 800 kulometů, 192 děl, vše včetně munice a 200 000 uniforem pro Kolčakovu armádu. Na Sibiři byli ovšem Britové, Francouzi a především Čechoslováci, kteří měli na příkaz G.Clemenceua obsadit Transsibiřskou magistrálu jako přípravu pro přesun vojsk států Dohody. V září a říjnu utrpěli několik porážek, vojáci nechtěli bojovat proti bolševikům a jejich žádosti o zásobování odmítlo Japonsko i USA. Rusko se ocitlo v těžké situaci, blokáda přístavů Murmansk, Archangelsk i Vladivostok státy Dohody, politická izolace, nevraživost a stálá myšlenka války s Ruskem i jeho porážka byla v jednání těhlech pánů: W.Churchil, G.Clemenceau,W. Wilson. Vysoká byla úmrtnost novorozenců, jejichž matky je nemohly kojit, dále úmrtnost mezi rodičkami samými a mezi starým lidmi. Podpora Bílých ze strany Dohody nejenže omezila dosud obvyklé dodávky potravin do evropské části Ruska u Ukrajiny a Sibiře, ale také nutila sovětskou vládu soustředit úsilí svých nejlepších lidí a velkou část železniční kapacity na obranu místo distribuce potravy. 23. prosince 1919 Státní department Wilsona požádal, aby americké vojáky ze Sibiře stáhnul. První americký kontingent odjel 17. ledna a 1. dubna 1920 opustil Sibiř poslední vedený generálem Gravesem. „V předtuše hrozícího kolapsu nařídil Llyod George 1. listopadu 1919 stažení britských vojáků.“ Skončilo v lednu 1920. Poslední japonská intervenční jednotka opustila ruské území až 25. října 1922. W.Wilson dělal kompromisy, kde neměl, například když dovolil Spojencům vyplenit Německo, a odmítal je tam, kde by to bylo vhodné…Adolf Hitler by v Německu nikdy nezískal širokou podporu lidu, kdyby se s Němci na mírové konferenci jednalo lépe.“ Dá se bez skrupulí napsat, že po revoluci v roku 1917, „Spojené státy opakovaly stejnou chybu v Číně, když mezi lety 1945 a 1949 nabídly finanční pomoc ve výši miliard dolarů zkorumpovanému a reakcionářskému režimu Čankajška, čímž přispěly k vítězství Maa. Ještě větší finanční a vojenskou podporu poskytly různým zkorumpovaným, neschopným a autokratickým vládám v jižním Vietnamu a napomohly tak k úspěchu Ho Či Mina. Vzorovou ukázkou neobratného vedení protipovstaleckého boje byla vietnamská válka. Tradiční taktika generála Williama Westmorelanda ´najdi a znič´ způsobila velké americké ztráty, takže válka ztratila podporu veřejnosti, aniž by bylo dosaženo smysluplných výsledků. Obyvatelstvo jižního Vietnamu popudilo masivní bombardování a použití napalmu, neboť zabíjelo civilisty a ničilo krajinu…Americká pomoc šáhovi v Íránu napomohla ke vzniku režimu Chomejního podobně jako podpora A. Somozy v Nikaragui prospěla sandinistům. Strach z komunismu vedl opakovaně k tomu, že národ, který přispěl ke zrodu moderní demokracie jako protikladu k evropskému absolutismu, podporoval autokracie na celém světě.
Datum: 14. 12. 2014 14:12:05 Autor: Misustov
Předmět: QF17
Moje řeč, nemáme se v zásadě o čem hádat
Datum: 14. 12. 2014 15:22:32 Autor: QF17
Předmět: Misustov
Jo jo, děkuji "starý" nepříteli a opět někdy tady :-)
Datum: 16. 12. 2014 11:20:48 Autor: K.Bartošík
Předmět: Doplnění
Chci jen doplnit,jak by asi vypadali Sovětské Rusko bez pomoci USA.Neboť revoluce a občanská válka zanechaly ruskou ekonomiku v naprostém chaosu.Její velkoprumyslová produkce se v roce 1921 snížila o 4/5 oproti hodnotám s roku 1913.Na venkově na tom byli stejně,nebo jěště hůře.V roce 1920 byl objem sklizně poloviční oproti létum před rokem 1914 a o rok později klesl ještě více.Venkov navíc v letech 1920 a 1921 postihla velká sucha.Rolníci,kteří s těmito suchy počítali,byli zvyklí si odkládat část obilí a tyto such přečkat.Tyto nadbytky jim však sovětská vláda zabavila.Nová sovětská vláda si tuto vážnost situace odmitala připustit a pokračovala ve vývozu obilí.Proto dne 13.7.1921 zaslal M.Gorkij se zdráhavým souhlasem Lenina žádost o mezinárodní společenskou pomoc.Na tuto žádost odpověděl kladně americký president H.Hoover a Americká organizace pro pomoc (Amerikan Relief Administration,ARA)která byla vytvořena aby pomohla poválečné Evropě a začala do ruska dodávat tuny potravin a dalších základních potřeb.Doléta 1922 ARA krmila denně téměř 11 milionu lidí.Podílela se též na dodávkách osiva,což umožnilo Sovětům začít opět pěstovat obilí a postupně překonat hladomor. Nejsmutnější na tom je to,že tato činnost byla pod bedlivým dohledem a řada známých postav ruské života,kteří tuto pomoc uvedly do pohybu byla zatčena a M.Gorkij byl ze zdravotních důvodu vypuzen a musel s Ruska už po druhé emigrovat,jen proto,aby se neposkvrnila záře nového sovětského režimu. Nejsmutnější na to všem je to,že ji na vrcholu největšího hladomoru Rusko vyváželo obilí,prý za účelem industrializace země.Ruské historiky též šokovalo zjištění,že Lenin okradl národ o jeho daně.Údajně k vůli nákupu obilí v zahraničí,ale ve skutečnosti proto,aby mohl financovat revoluce po celém světě a urychlit tak vznik dalších a dalších komunistických stran.Peníze tak putovaly v roce 1921do kapes agentů včetně těch působících v ČR,Německu,Itálii,Velké Británii,USA,na Balkáně,Švédsku a Švýcarsku. Po občanské válce si soudruzi v Sovětském Rusku vytyčilí plán předstihnout kapitalistické země v produkci na hlavu.Komisař těžkého průmyslu Sergo Ordžonikidze připustil,že v zemi v "zemi dřevěného pluhu" tyto výzvy vzbuzují respekt.Hořkou pilulku ale museli sověti splknout,neboť museli tak jako za Petra Velikého dovážet odborníky a půjčovat technologie ze západu.Velké americké firmy,mezi nimi i společnost Austin,podepsala smlouvu na výstavbu gigantického komplexu a nového průmyslového města v Nižném Novgorodu na Volze.Jednalo se o podnik na produkci více než 100 000 automobilů ročně.V roce 1929 podepsal Ford Motor Company smlouvu na výrobu vozů modelu A a dodávek modelu AA s cílem vyrábět ročně třicet tisíc aut a stotisíc dodávek. I ocelářský komplex Magnitogorsk byl od základu postaven s pomocí USA a to firmou Arthur McKee a Co.z Clevendu stát Ohiu (TZOULIADIS Tim-"Opuštěni").A tak se skromně ptám,jak by se průmysl SSSR do roku 1941 bez této pomoci asi vyvíjel!
Datum: 17. 12. 2014 16:12:29 Autor: Misustov
Předmět: Panu Bartošíkovi
„A tak se skromně ptám, jak by se průmysl SSSR do roku 1941 bez této pomoci asi vyvíjel!“ Pan Bartošík se skromně ptá, a já se mu pokusím skromně odpovědět: Průmysl SSSR by se nevyjel, protože Svaz sovětských socialistických republik by zaniknul a byl nahrazen jiným subjektem, monarchii, konfederaci, nebo jiným životaschopným státním systémem, ve kterém by bylo u moci méně lidí jistého vyznání. Pravděpodobně americký president H.Hoover dostal od svrchovaného generálního inspektora, nebo jiné zednářské šarže pokyn, aby ten bolševický paskvil zachránil pomoci peněz, které vydělal na evropských jatkách 1914-18, nechce- li skončit jako Kenedy, nebo Putin. V liberální demokracii sice platí „co za to?“, ale zednáři mají ve stanovách, že si musí pomáhat. Je to hypotéza, kdyby Gorby a Putin udržel u moci komunistickou stranu, tak se dnes nic nedělo, bylo by ticho po pěšině. Co vy na to pane Bartošík? Nebylo by lepší se zde bavit o operaci Uran a Žukovovi?
Datum: 17. 12. 2014 18:47:17 Autor: K.Bartošík
Předmět: Panu Misustova
Pane Misustove,vřele děkuji,za Vaše odpovědi,je vidět,že jste velice fundovaný a vzdělaný člověk.Děkuji Vám též,že debata probíhala ve vší slušnosti,bez vzájemných urážek a invektiv.Tak už to v životě chodí,že na jeden problém může mít každý jiný názor,a nemusime se bát,říci svůj svobodný názor a nebo jako před rokem 1989,ho pouze psát černou křídou do komína,a nemusí též vysvětlovat soudr.učitelce proč syna nepoučím,že ve škole nesmí říkat,vše co doma slyší. Pokud by Svaz sovětských socialistických republik zaniknul,mohlo se v Rusku ušetřit milióny mrtvých a milióny rodin nemusely být nešťasné. Jinak se všem omlouvám,že jsem zde možná zbytečně zapletl politiku. Jsem pro raději se bavit o operaci Uran,ale i o operaci Mars (které probihaly souběžně a jedné velel Vasilevský a druhé Žukov)v sovětských análech je o ni jen minimální zmínka,Sověti v ní utrpěli v celku drtivou porážku. Závěrem chci Vám i všem diskutujícím i Vašim rodinám popřát krásné a spokojené Vánoce a v Novém roce plno zdraví,spokojenosti a dostatek témat do virtuálních diskuzí.
Datum: 18. 12. 2014 07:19:10 Autor: QF17
Předmět: Doplnění 2
Revoluce v Rusku: r. 1920 bylo ruské zlato vyvezeno přes Švédsko, kde bylo přetaveno a označeno švédskou mincovnou, přetaženo přes Federální rezervní banku New York do Kuhn, Loeb & Company a Guaranty Trust Company (Morgan), dvou primárních bankovních zájmů stojících za vytvořením Federální rezervního systému. Během občanské vály v Rusku, války mezi Bílými a Rudými, finančníci z Wall Street pomáhali v tichosti bolševikům, tak začali také financovat Kolčaka miliony dolarů, aby si zajistili, že ať vyjde z války jako vítěz kdokoliv, Wall Street zvítězí. A jak již víme, zvítězili bolševici a zvítězil Wall Street. Za Stalinových pětiletek počátkem 30. let si sovětská industrializace „vyžadovala západní technologii a znalosti“ a v rámci „často přehlížené pomoci ze zahraničí“ pomohly industrializaci SSSR americké firmy, včetně Ford, General Electric a DuPont, a Standard Oil, General Electric, Austin Co., General Motors, International Harvester a Caterpillar Tractors se Sovětským svazem silně obchodovaly. Standard Oil koupila „neskutečné množství rudé ropy“, General Electric dostala od Sovětského svazu kontrakt za 100 000 000 dolarů na vybudování čtyř největších hydroelektráren v té době, Austin Co. Dostala kontrakt za 50 000 000 dolarů na výstavbu města s továrnami na traktory a automobily, doplněný kontraktem za dalších 30 000 000 dolarů na díly a technickou pomoc, spolu s Ford Motor Corp. A k tomu všemu jsou dalšími (sovětskými) obchodními partnery General Motors, DuPont de Nemours, International Harvester, John Deere , Caterpillar Tractor, Radio Corp. a U.S. Shipping Board, která prodala rudým flotilu 25 nákladních parníků.“Mezi banky s úzkými vztahy s ruskou ekonomikou patří Chase National, National City Bank a Equitable Trust, z nichž všechny patří buď k Rockefellerovým, nebo Morganovým zájmům. (zvědavec)
Datum: 18. 12. 2014 09:11:55 Autor: QF17
Předmět: Pokračování
nějakým nedopatřením se mi nezkopíroval zbytek ..... nevadí. Jak napsal Misustov, vždy je něco za něco a Rusko zplatilo velkou "daň" za budování "ideálu-komunismus" pod kontrolou "mocných" z USA, ovšem vliv různých "zednářů a spolků" má pokračování, vždyť ONI finančně podporovali nacismus v Německu a umožnili Hitlerovi ničit a zotročovat. Bez Hitlera by "nebyla" operace Mars či Bagration.
Datum: 19. 12. 2014 12:54:15 Autor: K.Bartošík
Předmět: Doplnění 3
QF 17 jen mě mrzí,že neuvádite,z jakých pramenů jste čerpal ohledně vyvezení ruského zlata.Zde uvedený výatek je z:http://pamatnik.valka.cz/index.php/texty/lanky/11-texty/lanky/46-rusky-zlaty-poklad-a-cs-legionari Celkem byl zlatý poklad zkontrolován smíšenou předávací komisí dne 1. března 1920 ve výši 5.143 bedniček a 1.678 pytlíků se zlatem. Jako poslední československá stráž (spolu se sovětskou stráží) hlídal zlatý poklad za československou stranu oddíl 2. kulometné roty 10. čs. střeleckého pluku (velitelem podplukovník A. M. Číla, známý a oblíbený velitel, zároveň „starodružiník“). Kolem 19 hod. i tento oddíl, jako poslední z celého Čs. arm. sboru, odjel z Irkutska na východ směrem k Vladivostoku. Spolu se strážním oddílem odjížděl i podplukovník Číla, po dokončení svého poslání k předání zlatého pokladu sovětské straně, na základě podmínek mírové smlouvy. Ještě před jejich odjezdem převzala již ostrahu zlatého pokladu plně do svých rukou sovětská strana, jmenovitě 7. rota irkutského sovětského strážního pluku. Podle vzpomínek podplukovníka Číly byla úroveň a schopnost těchto sovětských strážních oddílů, kteří zlatý poklad převzaly do ostrahy naprosto nedostatečná. Střídající sovětské stráže například neměly někdy zbraně, neměly skoro náboje, protože jim je nikdo nevydal. Samotnou střídající stráž například sestavili z náhodně vybraných sovětských vojáků v irkutských kasárnách, které zrovna pobrali mezi lelkujícími. Tuto improvizovanou sovětskou stráž následně vystřídaly až po příchodu pravidelných jednotek sovětské armády do Irkutska (podle mírové smlouvy postupovala 100 km za stahujícími se čs. oddíly) pravidelné strážní oddíly. Zlatý poklad byl následně sovětskou stranou převezen z důvodu bezpečnosti někam do nitra sovětské části Ruska. Protože však boje občanské války ještě pokračovaly v některých ohniscích protibolševického odboje, s armádami některých „bílých“ velitelů, je předpoklad, že v době kdy se sovětské vládě nedostávalo příliš prostředků pro výstavbu dalších svých armád a udržení celého svého aparátu k ovládání tak obrovského území, byly použity i části zlatého pokladu k tomuto účelu. Další podobná zdělení jsou na: http://www.historickykaleidoskop.cz/pameti/antonin-mikulas-cila-carsky-rusky-zlaty-poklad.html Opět jiný názor je na http://olser.blog.denik.cz/c/109684/Prodali-cesti-legionari-bolsevikum-Kolcaka-za-carsky-zlaty-poklad.html Ale nikde ani zmínka o vyvezení do Švedska nebo USA. Myslím si,že objektivní pravda pokud neuvolní Rusko své archivy,tak se pravdu těžko dozvíme. Je nutno si uvědomit,že diktátoři Hitler,Lenin a Stalin byli produktem strukturálních změn,které přinesla první světová válka.Je nutno si uvědomit,že před první světovou válkou byli bezvýznamnými figurkami,a neměli sebenší šanci vstoupit do politického života.Představovat si sami sebe jako mocné vládce a vůdce masových hnutí mohli jen ve svých snech.Jakmile byli v roce 1914 vypuštěno "válečné monstrum",společenská a politická krize,která se prohnala Evropu, otevřela radikálům a utopistům zcela nové možnosti.
Datum: 19. 12. 2014 13:38:51 Autor: Misustov
Předmět: doplnění 3.3
Doplnění 2 QF17 ale vypadá velmi pravděpodobně. Mimochodem Rusko neuvolňuje archivy zpravodajské služby již od dob Petra Velikého. Naopak archivy gen.štábu byly pro historiky přístupné již před čtyřiceti léty
Datum: 19. 12. 2014 15:54:58 Autor: QF17
Předmět: Pan K.Bartošík
Zdroj jsem uvedl, ale pro snažší hledání http://www.zvedavec.org/send_print.php?clanek_id=3268&status=print
Datum: 19. 12. 2014 16:15:56 Autor: QF17
Předmět: Ruské zoloto
je mnoho názorů kam se poděla část ruského pokladu a kam zmizel rumunský poklad. nedělám si iluze, že několit tun zlata zakončilo svoji pouť v Československu .... atd.
Datum: 19. 12. 2014 16:53:46 Autor: Misustov
Předmět: Ruské zoloto 2.
Soused na naši ulici pan Kovařík jako legionář byl u toho když se zlato předávalo bolševikovi. Převážet jej nešlo protože na to na moři čekali Japonci a Američané. Že se legionáři zmocnili nějakého nugetu je samozřejmé. Jeden z nich dal kilo zlata gestapákovi, aby zachránil svého zatčeného syna skauta - ten přežil díky tomu v Terezíně od listopadu 1939 do konce války.
Datum: 20. 12. 2014 09:28:02 Autor: Misustov
Předmět: Rževský mlýnek na maso
Maršál – tehdy generál Žukov prý utrpěl v operaci Mars zdrcující porážku, viz 17. 12. 2014 K.Bartošík. Nejprve, jak taková zdrcující porážka vypadá, a jaké musí mít patametry. Tedy zdrcující porážku utrpěl Dareos od Alexandra makedonského v bitvě u Gaugamel, v jejím důsledku přišel o trůn a byla zničena říše. Hanibal porazil Římany v bitvě u Cann, v důsledku toho se dostát až k branám Říma (Hanibal ante portas), Náčelník germánských Cherusků Arimidus porazil v Teutoburském lese římskou armádu o třech legiích, kterým velel Quinilius Varus, důsledkem této porážky bylo, že Římané zanechali pokusů o romanizaci Germánie východně od Rýna. Dva tisíce let nato 14.X. 1806 v dvojbitvě u Auarstädtu a Jeny porazila francouzská vojska pruskou armádu, následně byl obsazen Berlin, a jak řekl Karel Marx „Napoleon dupnul a pruský stát se zhroutil“ a zachraňoval jej kdo? Přece Rusko - za to se mu po dvou stech letech Merkelova odvděčila. Bitva u Waterloo, a její důsledky jsou všeobecně známé. Důsledky bitvy u Rževa však nenesou žádné podobné charakteristické znaky - armáda se nerozpadla; Moskva nebyla dobyta; nic se nezhroutilo, jako domek z karet; Stalin zůstal Stalinem, zdrcující porážka to tedy nebyla, o co tedy šlo? Na jižním křídle fronty probíhal souboj na život a na smrt, šlo tam o naftová pole, jejichž ztrátu by Sovětský svaz neustal, proto zastavení útoku německé šesté armády byla priorita, po které mohlo nastat odříznutí německých vojsk na Kavazu. Součásti těchto snah byla operace, která měla zabránit přísunu posil, které byly koncentrovány řadu měsíců u Rževského výběžku. Tento prostor byl vhodným nástupištěm na Moskvu a probíhaly zde proto kruté bitvy od října 1941. Operačně to byl kalininský front, který se vyznačoval vysokou dynamikou bojů na obou stranách, pod velením maršála (tehdy generála) Koněva a jeho protihráče Generalfeldmarschalla (tehdy generála) Waltera Modela. Aby se zde udržela koncentrace wehrmachtu a zabránilo jeho přesunu na stalingradský směr, vypracovala Stavka plán operace Mars. Příprava operace byla přísně utajovaná a dokonce prý o ni neměl tušení ani maršál Žukov, což je velmi pochybné. Skutečnosti však je, že ten převzal velení až dva dny před zahájením operace a nemohl do přípravy nijak zasahovat, nehledě k tomu, že byl plně zaneprázdněn řízením bojové činnosti ve Stalingradu. Je pravděpodobné, že Žukov byl převelen, aby nepříteli poskytnuté záměry operace Mars ještě více vzbuzovali zdání reality. V rámci přípravy této operace zde byl totiž nasazen vhodný dvojí agent, který německému velení dodával pod taktovkou GRU pravdivé informace o přípravě operace, ale ne všechny. Ten bezpochyby informoval, že je záměrem Stavky, aby se po eliminaci německého ohrožení Moskvy otevřela možnost proniknout přes Smolensk do Běloruska a dále až do Německa. OKW však nebylo informováno, že na takovou grandiozní operaci nejsou vyčleněny odpovídající síly, všechny bojeschopné jednotky byly totiž odveleny na jih, kde se rozhodovalo, zda Sovětský svaz bude, nebo nebude. Na tomto kalininském frontu byl poměr jednotek 1:1, který byl rozhodně nedostatečný pro realizaci útočné operace v takovém rozsahu, jak byla demonstrována protivníkovi. Pro útočné operace se vyčleňují jednotky v poměru 3:1 a pro operace takového rozsahu dokonce i 5:1. Naopak na tomto úseku drželi Němci z obavy gigantické ofenzivy nadpočet svých elitních jednotek, jako byla na příklad Grenadier division Groβdeutschland, které navíc posilovali. Kdyby se tyto jednotky předisponovali maršálu Mansteinovi, pro operaci „Zimní bouře“ mohly ohrozit úspěšné zničení šesté armády a následně posílit německý tlak na Kavkaz. Operace Mars začala pro Sověty katastroficky. Tak jako OKW nevědělo, že v zimě může být v Rusku zima, tak Stavka nevěděla, že koncem listopadu může v Rusku sněžit a proto útok započal 25. listopadu za hustého mokrého sněžení – viditelnost cca 20 metrů, plán operace tuto situaci nepředpokládal a nebyly pro ni příslušné dispozice. Dělostřelectvu bylo znemožněno provádět zastřelování a korekce, pálilo tak pouze na spotřebu munice. Letectvo, které mělo být hlavní oporou útoku, nemohlo ani odstartovat. V průběhu bitvy Žukov žádal Stavku o posily, aby mohl pokračovat v naplánované, ale nereálné operaci, tyto posily ale nedostal, protože zálohy byly nasazeny na zničení německé šesté armády. Když žádal posily Manstein, pro operaci zimní bouře, tak je rovněž neobdržel, protože strategické zálohy wehrmachtu byly nasazeny a vyčerpány na úplně zbytečné operaci. Žukov hodnotí tuto bitvu, jako podpůrnou ke stalingradské a není daleko od pravdy. Záměrem bylo, úspěšně vázat německé zálohy tak aby nemohly být použity k vyproštění obklíčené 6. německé armády v prostoru Stalingradu. Hodnotíme-li operaci Mars, potom proti proklamovanému, záměru, který byl nepříteli nastrčen (proniknutí, přes Smolensk do Běloruska a dále až do Německa) bylo účelem zabránit přísunu posil, do kulminačního bodu, takové operaci se říká klamná operace [1]. (Zde si dovolím připomenout, že operace byla plánovaná v mimořádném utajení „tak aby protivník skočil na špek“). Závěrem lze tedy konstatovat, že operace splnila svůj účel a byla úspěšná, nikoli zdrceně neúspěšná, nebo krach. [1] General andere Beaufre úvod do strategie– klamat V obecném smyslu: Vzbuzovat dojem, že zamýšlíme učinit něco jiného, než co hodláme podniknout skutečně.
Datum: 23. 12. 2014 14:49:29 Autor: K.Bartošík
Předmět: Rževský mlýnek na maso
Váženy pane Misustove,vřele děkuji za vysvětlení termínu drtivá porážka.Je nutno si uvědomit,že v dějinách všech válek jsou vítězství ve skutečnosti prokládana častými a často těžkými porážkami.Tak tomu bylo i v případě Rude armády.Uprostřed zdánlivě neochvějného sovětského sovětského pochodu k vítězství v letech 1943-45 však Rudá armáda utrpěla množství porážek,řadu s nich významných.Ty které sověti zcela neutajili,obvykle vysvětlovali jako diverzní akce,nebo boje daleko menšího významu,než jaký ve skutečnosti měly.Mezi nejvyznamější z těchto nevydařených operací však patří operace Mars a zrušená operace Jupiter.Jen by mě,ale zajímalo,zda to bude stačit těm cca 100 000 mrtvých a nezvěstných vojáků 235 000 raněných,které Žukov ztratil při operaci Mars,která netrvala ani měsíc plus 1 600 tanků.Vasilevski za za trvání operace (Uran-19.11.1942-2.2.1943) přišel o 154 885 mrtvých a nezvěstných a 330 000 raněných a ztratil 1 400 tanků,které zajistily strategické stalingradské vítězství.Je nutno si uvědomit,že vítězní němci utrpěli v listopadu a v prosinci rány,které osudně oslabily jejich rževskou obranu,ale sovětské tráty byly strašlivé,neli přímo katastrofální.Původní síly sedmi sovětských armád nasazených při operaci Mars činily cca 667 000 můžů s 1 900 tanků z celkového počtu 1 890 000 mužů a 3 3375 tanků,které měl k dispozici Kalininský a Západní front včetně Moskevské obranné zony v listopadu 1942.Kromě toho přinejmenším dalších 150 000 mužů a několik stovek tanků posílilo utočící armády v průběhu operace.Je též nutno si přiznat,že odpovědnost za tuto porážku padá na hlavu generálům Žukovovi,Koněvovi a Purkajevovi.Neboť to byli oni,kdo operaci naplánoval a řídil a Stavka s generálním štábem tuto operaci schválili.Byl to též Žukov,který byl celkovým koordinátorem sovětských sil operujících na středním úseku fronty.Nemohu si pomoci,ale ani Vaše tvrzení neobstojí,že Žukov o operaci nevěděl.Žukov o této operaci velmi dobře věděl,neboť se na její připrě osobně podílel.Své údaje čerpám s knihy od David M. Glantz:"Největší Žukovova porážka". Autor měl možnost studovat ruské i německé dokumenty,včetně Žukovova itineráře-cestovního deníku, s přesnými popisy cest, kde se během války nacházel a zde mu vychází,že se nacházel společně s maršálem Koněvem v prostorech Západního frontu a Kalininského frontu,které prováděly operaci Mars.V závěru knihy je velmi podrobná příloha včetně citací s válečných hlášení a deníku sovětských armád a sborů. Po celá desetiletí po skončení Velké vlastenecké války v SSSR raženo heslo:"Nikdo nebude zapomenout a nic nebude zapomenuto".Je proto ironií že mnohé vojenské porážky a desetitisíce sovětských vojáku,kteří při nich zahynuli byly opravdu zapomenuti.Režim,který jenž byl za toto krveprolití zčásti odpovědný se domníval,že v jeho nejlepším zájmu,je zakrývat porážky a naopak zdůrazňovat historická vítězství sovětského národa a socialismu. Jen s čím nemůžu s Vámi souhlasit je Váš určitý obdiv k Rusku.Nedávno jsem dočetl knihu od Ferdinand SEIBT."Lesk a bída středověku" a nikde jsem se nedočetl,že by české království,nebo Čechy i v rámci C a K rakouska měly kdy co společného s Ruskem.To až karlínští kluci včele s Klemou se snažili dostat tehdejší Československo Sovětského područí. Píšete cituji:„Napoleon dupnul a pruský stát se zhroutil“ a zachraňoval jej kdo? Přece Rusko - za to se mu po dvou stech letech Merkelova odvděčila.Ale už na Vídeňském kongresu září 1814-červen 1815 si Ruský car Alexandr I chce Pruskem rozdělit střední Evropu cca od Aše až po Balkán (nepřipominá vám to něco?).Je nutno si též uvědomit,že ať to byl ruský car,nebo pozdější sovetší politici včetně Putina vždy byla jejich zahraniční politika egojistická-oni vždy stavěli,že oni jsou Ti sasitelé a oni přináší těm ostatním to blaho a ni se obětují.Holt pí.Merklová se zachovala jako politik,který se nezalekne.Né jako naši dva poslední presidenti,nebo někteří naši oplitici,kteří se zachovali lidově řečeno jako při zdi sráči.Ruský maršál zadupal a oni už mají plné kalhoty.
Datum: 23. 12. 2014 16:16:38 Autor: Misustov
Předmět: Panu Bartošíkovi
Co to je sráči? Netvrdil jste, že Zeman je hulvát? Pane Bartošík, (Příklad tvrzení je: 5 x 5 je dvacet pět, podle vás bude tvrzeni i "5x5 je 25,možná i 17) napsal jsem:Příprava operace byla přísně utajovaná a dokonce prý o ni neměl tušení ani maršál Žukov, což je velmi pochybné, toto je formulováno naprosto jasně. Vy zde tvrdíte: "Vaše tvrzení neobstojí,že Žukov o operaci nevěděl".Žukov velel obraně Stalingradu, to si mám myslet že plán operace si vzal jako vedlejšku? Nikdy a nikde jsem netvrdil, že si Žukov cenil lidských životů víc jako Ježov. O množství a způsobu porážek sovětské armády jsem byl informován před čtyřiceti pěti lety akademikem Fjodorovem, hrdinou sovětského svazu, proto takovéto poučování je bezpředmětné. Citoval jsem Karla Marxe „Napoleon dupnul a pruský stát se zhroutil“ a dodávám, kdyby car nehnul prstem tak Prusko jako německý stát skončilo a na Víděňském kongresu - pokud by se konal, by nebylo co s Pruskem řešit. My jsme neměli vskutku s Ruskem co do činění a proto se naši kluci tak snadno vzdávali "červený šátečku kolem se toč, máme jít na Rusa já nevím proč" znáte to? zatím co na Pijavě zuřivě bojovali ztracenou bitvu ještě 30 října 1918 spolu s Janem Masarykem. Prosím prostudujte si moje argumenty. Domníval jsem se, že jste správný racionální antikomunista, a vy jste pouhý antirusista. A nakonec zcela soukromě, Merklova se znala s moji manželkou a nezávisle na tom se moje vnučka, jako posluchačka berlínské univerzity objevila na jejím VEBU.
Datum: 24. 12. 2014 18:23:00 Autor: QF17
Předmět: USA vs Rusko a Čína
Pánové, jako mladý a neznalý věcí kolem mě jsem si přestavoval USA jako pevnost demokracie proti socialismu. Dnes poměrně stár vím, že pojem demokracie plodí násilí a války. Nejsem zastáncem černocha jménem Obama, který je dosazenou loutkou a jak se předvedl v případě Ukrainské krize to jen dokládá. Po několika měsících drží tlamu a jeho (USA) rozkol mezi národem Ukrainy řeší Angela Merkel a kašpárci z "Bruselu". Kdo tenhle "průser" odnese je jasné již dnes když sleduji cestující z východu. Rusové nelítají a neutrácejí své peníze v CZ. Rusové se stěhují z Berlína atd. Nenahradí je nikdo ... možná Arabové. Vrátím se ovšem zpět k operaci mars:Co bylo tedy výsledkem operace Mars ? Na jedné straně to bylo totální selhání sovětské ofenzívy. Veškeré útoky Západního frontu byly odraženy. Jednotky Kalininského frontu zaznamenaly malé úspěchy s postupem 10-20km. Ztráty byly relativně vysoké. Ale tak jako v mnoha jiných případech, nebyla pro sovětské jednotky jiná volba, než zaútočit na opevněné nepřatelské pozice, proti jednotkám, které byli o ofenzívě informovány a dobře se na ni připravily. Proti sobě stály vyrovnané síly. Pět sovětských armád sestávalo z 21 nominálních střeleckých divizí (zhruba půl milionu mužů, včetně záloh a podpůrných jednotek). Čtyři sovětské tankové a mechanizované sbory, osm tankových brigád a tři samostatné tankové pluky měly 1150-1200 tanků. Němci měli v oblasti 4 sbory, 7 obrněných divizi, 1 motorizovanou divizi, zhruba 1200 tanků. Síla 8-10 pěších divizí je odhadována taktéž na půl milionu mužů. Ztráty na obou stranách je těžké odhadnout. Pro německé jednotky neexistují data ani o síle, ani o ztrátách v tomto úseku. Stejná situace panuje i v otázce jednotek sovětských. Pouze pomocí nepřímých kalkulací ztrát jednotek, které se neúčastnili Stalingradské operace a operaci na Kavkaze za poslední tři měsíce roku 1942 se dostaneme k číslu 500.000 mužů, včetně 150.000 zabitých ci nezvěstných. Vzhledem k tomu, že ne ve všech usecích fronty v této době zuřily boje, můžeme odhadnout, že ztráty v této operaci u Kalininského a Západního frontu činily 250 tisíc mužů, z nichž zhruba 100-120 tisíc padlo nebo bylo nezvěstných. Předpokládá se, že Sověti ztratili zhruba 2/3 všech tanků, tedy zhruba 800 strojů. Na první pohled je tedy zřejmé, že se jednalo o taktický úspěch Německa. Ale už druhý pohled odhalí, že k dosažení tohoto úspěchu muselo německé velení nasadit velké zálohy, které byly životně duležité v jiném úseku fronty - u Stalingradu. To platí zejména o obrněných divizích. A vzhledem k faktu, že dopravní síť byla v lepším stavu na sovětské straně fronty, sovětské síly byly schopné nasazení ve stalingradské oblasti již v polovině prosince, zatímco Němci dosáhli oblasti až v lednu a únoru. Tedy i přes taktické vítěztví bylo toto strategickou prohrou. Sověti vtáhli Němce do velké bitvy a navázali na sebe velké síly nepřítele. Zlepšili tak poměr sil v jiných častech fronty, kde se podařil velký průlom a obklíčení 6. armády. Německé velitelství si tuto situaci uvědomilo až příliš pozdě. Na konci února dostal generál Model, velitel 9. armády, rozkaz opustit Rževský vyběžek a zkrátit tak frontovou linii. Už bylo pozdě. zdroj valka.cz
Datum: 26. 12. 2014 15:48:42 Autor: K.Bartošík
Předmět: Pro p.Misustov
Vážený pane Misustove,při vši úctě k Vašim šedinám a intelektu,přesto budu opět tvrdit,že o operaci Mars G.Žukov věděl a aktivně se zůčastnil plánování této operace.Logicky vzato- roku 1942 byl generál Žukov jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu, v srpnu téhož roku byl posléze jmenován zástupcem Vrchního velitele J. V. Stalina a 1. náměstkem lidového komisaře obrany (náměstek ministra) a byl též s gen.Vasilevským hlavním strategickým plánovačem Stavky.Takže nemůžu přijmout tvrzení-že o této operaci nevěděl.Pak se,ale musím ptát,kdo tuto operaci plánoval,když né jeden s nejvýše postavených vojenských velitelů a hlavní strategický plánovač Stavky. Píšete,cituji:... "Vaše tvrzení neobstojí,že Žukov o operaci nevěděl".Žukov velel obraně Stalingradu, to si mám myslet že plán operace si vzal jako vedlejšku? Přitom velením obraných akcí před Stalingradem byl pověřen generál A.I.Jeremenko. Přímo ve městě velel 62. armádě V.I.Čujkov a vrchní velení nad celým válčištěm měl až do začátku protiofenzivy G.Žukov. Pokud,ale tvrdíte,že nemám pravdu,pak nemá ani pravdu o David M. Glantz z jehož knihy"Největší Žukovova porážka"- vycházím -pak se ale ptám,proč by autor ve své knize lhal,když měl možnost studovat v německých a ruských válečných archivech,včetně operačních hlášení a válečných deníku obou znepřátelených stran. O Vídeňském kongresu jsem četl několik pojednání,ale nejlépe vše vysvětlili renomovaní historici v pořade ČT Historie.cz na webu: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/214452801400032 ze dne 6.12.2014. Politickými tématy zda jsem,nebo nejsem antirusista se nemá cenu zaobírat,nejsou obsahem tohoto pojednání.
Datum: 26. 12. 2014 16:50:44 Autor: Misustov
Předmět: To K. Bartošík
Historik se může mýlit, ale nelže.
Datum: 26. 12. 2014 18:15:52 Autor: QF17
Předmět: Omyly a mýty
Něco podobného jsem zažil při určitých diskuzích o výrobě tanku T 62 v bývalém Československu. Jeden odborník z USA a jeden z CZ tvrdí, že se vyráběl a přitom nemají důkaz ... Vrátím se k operaci MARS: Na operaci Mars byly vyhrazeny překvapivě malé síly. Ze Západního frontu generála Koněva to byly 20., 31. a 29. armáda a po průlomu bylo plánováno nasazení jízdního mechanisované skupiny (6. tankový sbor, 2. gardový jízdní sbor a 5. tankový sbor ze zálohy velitelství frontu). Tyto jednotky tak představovaly ani ne jednu třetinu celkové síly frontu a celkový počet vojáků této útočné skupiny Západního frontu tak činil 300 - 350 tisíc včetně rezerv. I z Kalininského frontu byly vyčleněny 3 armády, a to 41. armáda generálmajora F.G.Tarasova, 22. armáda pod velením generála Juškeviče a 3. úderná armáda. 1. mechanizovaný sbor generála Solomatina měl být nasazen v oblasti 41. armády. Krom toho měla 41. armáda 47. a 48. tankovou brigádu (kažou s 39 tanky) v záloze. 3. mechanizovaný sbor generálmajora M.E.Katukova měl být nasazen v prostoru 22. armády, která měla v záloze ještě 114. střeleckou brigádu a 39. tankový pluk. Délka ofenzivní části frontu tvořila zhruba čtvrtinu celkové délky frontu a počet vojáků nasazených do ofenzívy je odhadován na 150-200 tisíc mužů, tedy 33% celkové síly frontu. 3. úderná armáda měla oddělený cíl, ofenzívu na Velikije Luky a Nevel s cílem přetnout silnici Leningrad – Vitebsk. Je tedy zřejmé, že pro tuto operaci bylo vyčleněno zruba půl milionu vojáků, včetně rezerv a týlových jednotek, což byla jen poloviční síla útoku okolo Stalingradu. Pro přehlednost je take dobré uvést srovnání německých a sovětských útvarů. Sovětské tankové a mechanizované sbory svou silou odpovídaly německé obrněné divizi. Sovětské střelecké divize měly tabulkové stavy kolem 12.000 mužů, realita se pohybovala kolem 10.000 a u frontových divizí klesal počet vojáků až na 4.000-7.000, tedy jedna taková divize odpovídala síle jednoho německého pěšího pluku. Samostatná tanková brigáda byla slabší než německý tankový prapor. Navzdory početným jednotkám a možným očekáváním se měla tato operace stát pouhou diverzní akcí, k odvrácení pozornosti a sil nepřítele od mnohem důležitějšího bojiště – Stalingradu. Tato skutečnost byla tak utajená, že dokonce ani maršál Žukov o ní neměl ponětí. Německé vrchní velení si uvědomovalo, že nadchází doba nové sovětské zimní ofenzívy. Jižní a střední část fronty se měla stát dalším cílem sovětského útoku. Němci na jižní část nasadily slabší a hůře vyzbrojené jednotky maďarské a italské a za nejvíce ohroženou určili střední část fronty (přitom průlom v této oblasti by neznamenal výrazné ohrožení, pouze hluboký průnik do obrany německých jednotek, na rozdíl od ohrožení celého křídla na jihu Východní fronty). Německá rozvědka neodhalila soustředění sovětských sil v oblasti řeky Don a tak Němci očekávali jen malé údery směrem k Rostovu, které budou snadno eliminovány. 8. listopadu 1942 dostal Hitler zprávu od R. Gelena, vedoucího sovětské sekce výzvědné služby (a pozdějšího zakladatele západoněmecké kontrašpionážní služby). Tato zpráva potvrzovala Ržev jako hlavní cíl sovětské zimní ofenzívy. Gelen měl pro toto rozhodnutí dobrý důvod. Abwehr dostal 4. listopadu zprávy o sovětském soustředění v Rževském sektoru, které dále mluvily o zahájení ofenzívy k 15. listopadu 1942. Tato informace pocházela od agenta s krycím jménem „Maks“, který pracoval jako spojovací důstojník v sovětském generálním štábu. Později obdržel „Maks“ želežný kříž s meči. Gelen poznamenal, že informace od tohoto agenta byly vždy přesné a nesmírně cenné. Ještě aby ne, když mu je připravoval sám generální štáb a byly schváleny jednou z jeho vedoucích osobností – S. Štěmenkem. „Maks“ byl totiž dvojtý agent, u NKVD veden pod krycím jménem „Geine“, poručík Alexej Demjanov. Jeden z velitelů sovětské výzvědné služby, P. Sudoplatov ve své knize Zvláštní operace, Lubljanka a Kreml, 1930-1950 uvedl, že „... Žukov, který byl držen v něvědomosti o pravém smyslu této operace, na to dosti doplatil. Při ofenzívě u Rževa padly tisíce našich vojáků. Ve své knize pak napsal, že výsledky této operace byly nepřijatelné. Ale nikdy se nedozvěděl, že Němci byly varováni a proto tam soustředili tolik jednotek ...“ zdroj-válka.cz, tomu všřím více než Glantzstori
Datum: 26. 12. 2014 19:16:44 Autor: K.Bartošík
Předmět: To Misustov
Jedno motto říká:"Čas vše dá na své místo a všechny rozsoudí.Dějiny se mnozí pokoušeli oklamat,nebo přechytračit zbytečně....Potřebnou službu svému lidu nutno poskytnout pouze pravdou a bojem za ní".
Datum: 30. 12. 2014 09:34:54 Autor: Misustov
Předmět: Panu Bartošíkovi
Reakce na diskusní příspěvky pana Bartošíka ve dnech 23. a 26. 12. Pro větší přehled jsou začátky odstavců pana Bartošíka psány velkým písmem. 1. 23.12.014……VŘELE DĚKUJI ZA VYSVĚTLENÍ TERMÍNU DRTIVÁ PORÁŽKA. Ad.1. Neděkujte, protože jste nepochopil. 2. …TY KTERÉ SOVĚTI ZCELA NEUTAJILI, OBVYKLE VYSVĚTLOVALI JAKO DIVERZNÍ AKCE,NEBO BOJE DALEKO MENŠÍHO VÝZNAMU… Ad.2. Vaše „diverzni akce“ je synonymum „Vzbuzovat dojem, že zamýšlíme učinit něco jiného, než co hodláme podniknout skutečně“. O tomto jsem psal 23.12.014, nepíši tady proto, abych obhajoval sovětská stanoviska, ale z protektorátního tisku vím, že Stalin prohrál každou bitvu od Stalingradu, až do Reichstagu. Příklady, předposlední zpráva říšského rozhlasu „Po tvrdých bojích se nám podařilo zlomit odpor nepřítele a účelně spojit východní frontu se západní“. „Po urputných bojích jsme nalákali bolševika do samého středu Berlina, kde jej Josef Goebbels rozdrtí“ a poslední zpráva „Prohráli jsme válku, aniž to nepřátel zpozoroval“. 3. MEZI NEJVÝZNAMĚJŠÍ Z TĚCHTO NEVYDAŘENÝCH OPERACÍ VŠAK PATŘÍ OPERACE MARS… Ad. 3 Autor by se měl vyjadřovat k tomu, co je napsáno, a neopakovat neustále dokola jedno a totéž. Měli bychom se všichni snažit zvládnout dovednost nestranně a zevrubně posuzovat cizí názory [1]. 4. …ZAJÍMALO, ZDA TO BUDE STAČIT TĚM CCA 100 000 MRTVÝCH A NEZVĚSTNÝCH VOJÁKŮ… Ad.4. Když jim to laskavě vysvětlete, tak ano. 5. DAVID M. GLANTZ:"NEJVĚTŠÍ ŽUKOVOVA PORÁŽKA". AUTOR MĚL MOŽNOST STUDOVAT RUSKÉ I NĚMECKÉ DOKUMENTY, VČETNĚ ŽUKOVOVA ITINERÁŘE-CESTOVNÍHO DENÍKU, S PŘESNÝMI POPISY CEST, KDE SE BĚHEM VÁLKY NACHÁZEL A ZDE MU VYCHÁZÍ, ŽE SE NACHÁZEL SPOLEČNĚ S MARŠÁLEM KONĚVEM V PROSTORECH ZÁPADNÍHO FRONTU A KALININSKÉHO FRONTU,KTERÉ PROVÁDĚLY OPERACI MARS. Ad.5 O tom, že se scházel se svým podřízeným snad mě nemusí informovat až z Ameriky jakýsi David M. Glantz, to je samozřejmé, navíc v těchto hektických dobách by jej Stalin za nekomunikování mohl i zastřelit. K samotnému autorovi: Kdybych já chtěl napsat knihu „Průsery generála Pattona“, tak nebudu připomínat jeho akce v Tunisu, u Avranches, Chartres; ale připomenu akce, jak nafackoval domnělému simulantovi v lazaretu a řady jiných průšvihů. Taktéž, když si Glantz vybral jméno publikace špinící Žukova, tak musel vybírat i vhodná témata. Pošpinit lze každého, v tomto případě je to mimo honoráře také systémová záležitost – aby Rudá armáda nezastiňovala slávu americké armády v Evropě. Toto není ale americký vynález, ale je to okopírováno od bolševika, ten byl schopen postavit pomník Rudé armádě na Šumavě v hraničním pásmu. 6. … SOVĚTSKÉ ZTRÁTY BYLY STRAŠLIVÉ, NE LI PŘÍMO KATASTROFÁLNÍ… Ad. 6. Zde potvrzujete, že jste nepochopil termín „drtivá porážka“. 7. Inventura, Ad. 7. K inventuře se zatím nevyjadřuji. 8. NEMOHU SI POMOCI, ALE ANI VAŠE TVRZENÍ NEOBSTOJÍ, ŽE ŽUKOV O OPERACI NEVĚDĚL Ad.8. Napsal jsem a dokonce důrazně opakoval: „ dokonce prý o ni neměl tušení ani maršál Žukov, což je velmi pochybné“ Z dikce i pro osobu s nižší inteligenci je zřejmé, že tuto informaci z něčeho čerpám; dále, výroky (…..dokonce prý…;..což je velmi pochybné) zde vyjadřují moje pochybnosti, prosím pěkně znovu, děláte si ze mě legraci, nebo?? Dohadování se, zda Žukov věděl, nebo nevěděl, je hodno žáků prvních tříd základní školy. Je to primitivní a z pohledu historie vůbec, ale vůbec nic neřeší. Je to pouze taková zajímavost. 9. DAVID M. GLANTZ:… Ad.9 Tento autor mě začíná zajímat, asi si jej příležitostně přečtu, mám dojem, že je nesprávně interpretován. 10. ….ŽE MNOHÉ VOJENSKÉ PORÁŽKY A DESETITISÍCE SOVĚTSKÝCH VOJÁKU, KTEŘÍ PŘI NICH ZAHYNULI BYLY OPRAVDU ZAPOMENUTI. Ad.10 M. Solonin kvalifikovaně tvrdí, že sovětské ztráty jsou záměrně nadhodnocovány, a to v šestimístných číslech [2]. Tento autor perfektně ovládá ruštinu oproti Glantzovi, který pracuje pomoci překladače. Uvádím příklad, jaké jsou americké překlady: Američané chtěli do české republiky prodat elektrárnu. Se strany našich dozorčích orgánů byla podmínka, aby elektrárna vyhovovala našim technickým normám. Amici si proto naše normy opatřili a nacpali je do překladače. Protože tento překlad jim nedával smysl, tak jsem byl požádán o jeho posouzení a anglický překlad následně koloval u nás na pracovišti jako vtip. Normy jsme jim nakonec přeložili u nás, za to nám poděkovali a na revanš nám nahráli zakázku v USA. À propos: Bojová činnost skupiny armád A i B je z německé strany podrobně zdokumentovaná a zveřejněna. Dokonce známe jména vojáků, kteří vztyčili na Elbrusu německý prapor. Činnost skupiny armád Don je dokumentovaná, až do úrovně svazků. Toto se ale postrádá u skupiny armád Mitte. Víme o existenci čtvrté armády, deváté armády. Druhé a třetí tankové armády. Jejích bojové nasazení však není dostatečně prezentováno, přesto, že se jednalo o elitní svazky. Walter Model měl talent pro defenzivní boj, který u Rževa dokonale využil, za což si vysloužil meče k rytířskému kříži. Němci však v těchto okamžicích potřebovali prostředky a síly na průlom k šesté armádě - operaci zimní bouře. Možná, že se Němci nechtějí holedbat, jak skočili na špek, hloupým a tupým Slovanům a asiatům. Pozoruhodné je, že kritici Žukova a Rusů si toho nevšimli. 11. JEN S ČÍM NEMŮŽU S VÁMI SOUHLASIT JE VÁŠ URČITÝ OBDIV K RUSKU. Ad.11 Pakliže mám určitý obdiv ke Spojeným státům, nevím proč bych neměl mít obdiv k Rusku, Francii aj. 12. NEDÁVNO JSEM DOČETL KNIHU OD FERDINAND SEIBT."LESK A BÍDA STŘEDOVĚKU" A NIKDE JSEM SE NEDOČETL,ŽE BY ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ,NEBO ČECHY I V RÁMCI C A K RAKOUSKA MĚLY KDY CO SPOLEČNÉHO S RUSKEM. Ad.12 Rovněž já jsem nedávno dočetl knihu „Filip - Keltové ve střední Evropě“, tam jsem se rovněž nedočetl že by české království, nebo Čechy měly kdy co společného s Ruskem. Proto se domnívám, že manželka Karla Kramáře, Naděžda Abrikosovová byla Afroameričanka a Karel Kramář se politicky orientoval na stát Nebraska. Indiánský kůň se poprvé nenapil z Vltavy v květnu 1945 ale na podzim 1621, když cowboyové rozehnali pravé křídlo stavovského vojska na Bílé hoře. V bitvě u Slavkova, 2. prosince 1805 porazil Napoleon Zulukafry. 13. Co má společného Vídeňský kongres s rževským mlýnkem na maso?? 14. 23.12.014 S VAŠÍ ÚCTOU K MÝM ŠEDINÁM to je stejné jako s vaší informovanosti, zda Žukov věděl, nebo nevěděl. Co když jsem plešatý, nebo mám vlasy obarvené na zrzavo, nebo nosím paruku. Ale hlavu vzhůru, je to jenom taková legrácka, našemu ministerskému předsedovi také říkají lidé, kteří se nedívají na televizi „ten kluk kudrnatá“. 15. LOGICKY VZATO- ROKU 1942 BYL GENERÁL ŽUKOV JMENOVÁN ZÁSTUPCEM NÁČELNÍKA GENERÁLNÍHO ŠTÁBU, V SRPNU TÉHOŽ ROKU BYL POSLÉZE JMENOVÁN ZÁSTUPCEM VRCHNÍHO VELITELE J. V. STALINA A 1. NÁMĚSTKEM LIDOVÉHO KOMISAŘE OBRANY (NÁMĚSTEK MINISTRA) A BYL TÉŽ S GEN.VASILEVSKÝM HLAVNÍM STRATEGICKÝM PLÁNOVAČEM STAVKY. Ad.15. Jedná se o soupisku „koryt“ maršála Žukova, logika, které se dovoláte, má jinou stavbu. Hlavní strategický plánovač byl něco jako v USA generál Marschall a pochybuji, že ten plánoval operaci Overlord. V této funkci mohl Žukov plánovat jak porazit Německo, zda obsadit celou Evropu, včetně Anglie, nebo bez britských ostrovů. Žukov, ale ve druhé polovině roku 1942, kdy šlo o existenci Sovětského svazu jako takového, neměl na takové blbiny čas. Co se týká koncentrace německých vojsk na kalininském frontu, mohl a zřejmě upozornil Stalina, že bude nutné učinit opatření, aby tato vojska byla v rámci operace na jihu vázaná, ovšem, aby vypracoval plán jejich blokace je vyloučeno, tímto se bojoví velitelé nemohou zabývat, na to existuji celé knihovny směrnic a pokynů. Podle moji, výše uvedené interpretace, byla operace Mars naplánovaná velmi dobře. Nebudu zde hádat, kdo ji vyprojektoval a připravil, ale kdo to nebyl. Vezmu-li v potaz Suvorovovo hodnocení Žukova [4], tak to byl tvrdý, nekompromisní velitel, skvělý organizátor, mající dobré bojové zkušenosti, negativum byla absence odborného vzdělání, lidově řečeno, -byl blbej na to, aby takovou operaci připravil, přesto ji však skvěle provedl. 16. PŘITOM VELENÍM OBRANÝCH AKCÍ PŘED STALINGRADEM BYL POVĚŘEN GENERÁL A.I.JEREMENKO. Ad.16. Pokud mě paměť neklame, Jeremenko byl velitelem jihovýchodního frontu, který kryl levé křídlo sovětských vojsk a to od srpna, před tím byl pro zranění upoután na lůžko. Plně se zapojil do operací, jako velitel nově utvořeného stalingradského frontu. Po obklíčení šesté armády byly jednotky účastnící se obklíčení redislokovány donskému frontu a front přejmenován na jižní. Aktivity Jeremenka se nedotýkaly kalininského frontu, naopak aktivity kalininského frontu znemožňovaly protivníkovi razantní útok na Jeremenkovy strategické jednotky. Polní maršál Manstein při této příležitosti upozorňoval, že byla ohrožena jižní, nebo dokonce celá východní fronta [3], tedy i pro Německo kritická situace. 17. ….VELENÍ NAD CELÝM VÁLČIŠTĚM MĚL AŽ DO ZAČÁTKU PROTIOFENZIVY G.ŽUKOV… Ad.17. Naprosto správné a dodávám, „potom dostal jiný úkol, to bylo řízeni operace Mars“. 18. . ……PAK NEMÁ ANI PRAVDU O DAVID M. GLANTZ Z JEHOŽ KNIHY"NEJVĚTŠÍ ŽUKOVOVA PORÁŽKA" VYCHÁZÍM… Ad.18 Osobně odmítám slepou víru v autority, v tomto případě Glantze. Člověk nemá hlavu na to, aby na ni vši živil [5], nebo nosil klobouk, ale aby myslel, shromažďoval poznatky, analyzoval je, dělal syntézu a závěr. Musí si klást otázky, proč se dělá něco a nikoli nic, proč se nezaujala poziční obrana, proč se nehrál boj na zdrženou, proč se dávalo protivníkovi vědět, že bude frontální útok, na který nejsou síly a prostředky, proč se ten útok se skutečně provedl i za cenu abnormálních ztrát, proč se na této beznadějný útok nasadil renomovaný velitel, proč se poskytují protivníkovi přesné informace. Na otázku „proč by lhal“ neodpovím. Lže malé dítě, nebo póvl a to David M. Glantz asi není. Lež dospělého je horší jako vulgarita. 19. POLITICKÝMI TÉMATY ZDA JSEM,NEBO NEJSEM ANTIRUSISTA SE NEMÁ CENU ZAOBÍRAT,NEJSOU OBSAHEM TOHOTO POJEDNÁNÍ. Ad.19 Ale, ale…najednou. Jako indiferent byste se o Žukova nezajímal, Jako antirusista, musíte hledat co je na Rusku a jeho modlách nenáviděníhodné. Masaryk pronesl tato slova: „Řekni mi, co čteš, a jí ti řeknu, co jsi“. Tady to je - Robert Gellatelz:Lenin, Stalin,Hitler-století sociální katastrofy, Tim Tzouliadis:"Opuštění!, !, Donald RAYFIELD:Stalin a jeho mistři popravčí, David M. Glantz: „Největší Žukovova porážka." Je to vzrušující diskuse, ale je i konec roku, proto přeji pánům Bartošíkovi, QF17,Jižanovi a ostatním, do nového roku vše nejlepší, zdraví, spokojenost, naději, trochu štěstí, pevné nervy při diskusích. Ale nezapomeňte: SI VIS PACEM PARABELUM [1] Pietrasinski – Psychologie správného myšlení. [2] M. Solonin – Vymývání mozků [3] E. Manstein – Ztracená vítězství [4] V. Suvorov – beru svá slova zpět [5] Bertolt Brech - Žebrácká opera
Datum: 31. 12. 2014 13:30:24 Autor: K.Bartošík
Předmět: Dovětek pro p. Misustova
Vážený pane Misustove,nechtěl jsem se už vracet v diskusi k danému tematu.Neboť je vidět,že každá má odpověď (můj názor ) Vás velice irituje a buď nechcete,nebo nemáte zájem na tom,že může mít někdo odlišný názor a pohled na danou věc,který je odlišný od Vaše ho,někdy se mi zdá,že mate zájem dotyčného zesměšnit.Celý život se snažím držet rčení od pana F.M. Aroueta (Voltaire):"Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat" i když mi to v životě přineslo mnoho problému.Vaše tvrdohlavost př prosazování Vašich názorů mi připomína mého nebožtíka tchána.Ten byl ortodoxní a přesvědčený komunista.A většina diskusí s ním skončila jeho větou,kdybys neměl mou dceru tak jsem Tě už dávno nechal zavřít.V naší debatě jde o to,že mě zajimají jen historická fakta,a né politické proglamace,jestli mám nebo nemám rád rusko-potažmo sovětský svaz.Ze všeho mě vyléčil 21.srpen 1968. Ruský velikán Fjodor Dostojevskij předpověděl, že komunismus přijde z Evropy, přinese desítky miliónů obětí a stane se katastrofou pro lidstvo Jednou už to na tomto fóru někdo napsal.V květnu 2015 už to bude 70.let od skončení druhé světové války a tak se i já ptám,proč Ruská vládnoucí elita nechce dovolit svobodné bádání v archivech týkající se 2.světové války?Možná,že by to objasnilo mnoho různých věcí a předešlo by se zbytečným spekulacím.Nepamatuji se,že by v roce 1988 též 70.let od skončení 1.světové války byly některé dokumenty nedostupné - když nic,tak alespoň válečné deníky divizí,sborů armád operační mapy a pod.O vojenskou historii se zajímám cca od roku 1967-a to od středověku po rok 1945.Politika mě nikdy moc nezajímala ( jako mladý jsem už na vandrech tvrdíval ,že ....."Teprve po třech pivech se bavím o politice,neboť to se člověk stává politicky vyspělý").V čem s Vámi souhlasím je to,že jsem nikdy nemusel Ruskou (sovětskou ) politickou garnituru .A to z jediného principu,že lidský osud byl pro ně až to poslední ( Iz: Životopis Kateřiné, Velké A.Solženicyn:!Souostroví gulag"," Jeden den Ivana Děnisoviče"V.Levora:"Ze stlinského gulagu do čs.armády"Armal Maloumiian:"Synové gulagu",Jan Demčík:"Můj útěk do gulagu",A.N.Jakovlev"Rusko plné křížů",K.Štajner:"7 000dní na Sibiři").Nejlépe to vyjádřil Haškův souputník Zdeněk Matěj Kuděj,který napsal:"V Rusku existují tři druhy lidí.Ti kteří byli zavřeni,pak Ti kteří jsou zavřeni a konečně Ti,kteří budou zavřeni."A to tam pobýval nějaký čas před 1.světovou válku. Ale pryč od politiky.V létech 1967-1989,jsem většinou četl,nebo studoval memoáry sovětských vojevůdců:S.M.Štěmenko:"Generální štáb za války",D.A.Dragunskij:"Léta pod pancířem"Moskalenko:"Na jihozápadním směru".Včetně pamětí maršála Žukova-ten se o operaci Mars nezmiňuje a maršál Koněv,raději píše své paměti až od roku 1943.V těchto memoárech jsme se pouze dozví jak nejdříve sovětská vojska hrdinně ustupovala a pak vítězně hnala němce až do Berlína.Dále se tam už vyskytují názvy bojujících sborů,armád ,frontů a jejich velitelé. Jiná literatura tu kromě knih vydaných v roce 1968 :V.Bufka,J.Fajtla,nebo Jjiřího Čejky zde k sehnání nebyly.Až po roce 1990 už bylo možné sehnat knihy i západních historiků,kteří čerpali ze západních dokumentů a bylo možné porovnávat.Vcelku pěkně,bez politických příkras je napsaná kniha od V.Karpov:"Maršál Žukov-jeho spolubojovníci a soupeři ve válce i v míru".Andrew Roberts:"Ve vichru války" a mnoho dalších.Nevím,zda Vás mě závěry uspokojí,ale na tom co jsem v těchto diskuzích napsal,netvrdím že mám jediný já patent na rozum,ale jen jsem vyjádřil své názory,které můžou a nemusí se všem líbit,ale v tom spočívá svoboda slova mít možnost svůj názor na daný problém a neopičit se po druhých. Vzhledem k tomu,že zítra už bude příští rok,přeji všem zde diskutujícím hodně štestí zdraví spokojenosti a mnoh námětu do naší virtuální diskuse. A hlavně si pamatujme,že :"Pravda má jednu velkou výhodu,člověk si nemusí pamatovat co řekl"- Augustin Rodin,hlavně se některé země v naši blízkosti mohli "SI VIS PACEM PARABELUM"překládat:" Nezačinej válku, ale buď připraven (cvič se na ni, zbroj se, buď silný), jako by měla začít. Jen tak Tě nikdo nenapadne a bude mír.
Datum: 07. 01. 2015 05:53:50 Autor: Misustov
Předmět: K dovětku
Pan Bartošík mívá velice pěkné a inspirující články. Bohužel, není tak tomu v tomto případě, zde byl překonán Q17, který se k problematice přehledně, a erudovaně vyjádřil. Tematiku operace Mars jsem navrhl, abychom se vyhnuli neustálým snahám o politizaci tématu, bohužel neúspěšně. I když kalininský front byl od podzimních měsíců 1941 do listopadu 1942 významný tím, že byl epicentrem vítězství i porážky, byl interesantní obrovskou koncentraci ozbrojených sil, svoji aktivitou, a dynamikou. Bitvy, které zde probíhaly, měly zřejmě často, nebo převážně charakter střetného boje – noční chmúry všech velitelů a vojevůdců, a podle současné ruské doktríny hlavního způsobu boje v příští válce, na rozdíl od Američanů, kteří dávají budoucnost bombardování a dronům. Tolik úvodem, dále vpisuji své poznámky do textu pana Bartošíka velkým písmem. ●Vážený pane Misustove,nechtěl jsem se už vracet v diskusi k danému tematu.Neboť je vidět,že každá má odpověď (můj názor ) Vás velice irituje a buď nechcete,nebo nemáte zájem na tom,že může mít někdo odlišný názor a pohled na danou věc,který je odlišný od Vaše ho,někdy se mi zdá,že mate zájem dotyčného zesměšnit NÁZOR PANA BARTOŠÍKA JE JEDEN, NEUSTÁLE SE OPAKUJÍCÍ, JE TO ●1. SDĚLENÍ, ŽE NEMŮŽE UZNAT MOJE TVRZENÍ, ŽE ŽUKOV O PLÁNOVÁNÍ OPERACE NEVĚDĚL, NEBERE PŘITOM OHLED, ŽE K TÉTO PŘEVZATÉ INFORMACI JSEM DAL POZNÁMKU „COŽ JE VELMI POCHYBNÉ“. MOHU ZDE TVRDIT, ŽE PAN BARTOŠÍK, ZDE ZESMĚŠŇUJE MNĚ A NIKOLI JÁ JEHO, JIŽ PROTO, ŽE JE TO ZCELA DĚTINSKÝ PROBLÉM. ●2.PAN BARTOŠÍK TVRDÍ, ŽE ŽUKOV SI OPERACI SÁM NAPLÁNOVAL, NA MOJE DVĚ NÁMITKY NEREAGUJE A TOMU ŘÍKÁ „ODLIŠNÝ NÁZOR A POHLED NA DANOU VĚC,KTERÝ JE ODLIŠNÝ OD MÉHO.“ ●3. PODLE PANA BARTOŠÍKA BYLA OPERACE MARS NEJVĚTŠÍ ŽUKOVOVA PORÁŽKA. ARGUMENTEM PRO TOTO TVRZENÍ JE VYJÁDŘENÍ JEDNOHO AMERIČANA, KTERÉ PAN BARTOŠÍK POVAŽUJE ZA DOGMA. HODNOCENÍ AMERIČANA DAVIDA M. GLANTZE JE POCHOPITELNÉ, USA JSOU PŘIROZENÝMI NEPŘÁTELI SSSR/RUSKA. INTERNÍ HODNOCENÍ ŽUKOVA JE DÁNO JEHO CHARAKTEROVÝMI VLASTNOSTMI A BRUTÁLNOSTI, NAŘÍZENÉ POPRAVY RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ ZBĚHŮ SE NEZAPOMÍNAJÍ, ROVNĚŽ JAKO BEZOHLEDNÉ NASAZOVÁNÍ LIDSKÝCH SIL. ŽUKOV VŠAK JINÉ ŘEŠENÍ NEMĚL. NEPRUŽNOST SPOLU S TAKTIKOU OZBROJENÝCH SIL, KTERÉ PŘEVZAL, BYLA ZASTARALÁ JIŽ ZA VELKÉ VÁLKY 1914 A PŘETRVÁVALA I PO WWII KDYŽ BYLA DOKONCE IMPLEMENTOVÁNA I VE VS. GENERÁLNÍ REVIZI TĚCHTO TENDENCI PROVÁDÍ MINSTR SERGEJ ŠOJGU, COŽ AMERIČANY ZNEPOKOJUJE. ZÁKLADNÍM KRITÉRIEM ÚSPĚCHU, NEBO NEÚSPĚCHU, JSOU DŮSLEDKY OPERACE, DŮSLEDKEM TÉTO OPERACE BYLO, ŽE MANSTEIN NEDOSTAL PRO OPERACI „ZIMNÍ BOUŘE“ DVA SBORY OD MODELLA A STRATEGICKÉ REZERVY A POKUS O OSVOBOZENÍ ŠESTÉ ARMÁDY ZKOLABOVAL. Z MÉ STRANY BYL ZÁMĚR OPERACE ANALYZOVÁN DOST PODROBNĚ, ZDA SPRÁVNĚ JSEM OČEKÁVAL NA DISKUSI, BOHUŽEL OPONENT DISKUSI NEAKCEPTOVAL. Celý život se snažím držet rčení od pana F.M. Aroueta (Voltaire):"Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat "BĚŽNÁ FRÁZE, KDYŽ NĚKDO NESDÍLÍ NÁZOR DRUHÉHO“ i když mi to v životě přineslo mnoho problému. Vaše tvrdohlavost př. prosazování Vašich názorů mi připomíná mého nebožtíka tchána. Ten byl ortodoxní a přesvědčený komunista. A většina diskusí s ním skončila jeho větou, kdybys neměl mou dceru tak jsem Tě už dávno nechal zavřít, MĚL SMYSL PRO HUMOR. V naší debatě jde o to, že mě zajimají jen historická fakta, a né politické proklamace, jestli mám nebo nemám rád rusko-potažmo sovětský svaz, TOTO NENÍ POLITICKÁ PROKLAMACE, ALE O KONSTATOVÁNÍ SKUTEČNOSTI. Ze všeho mě vyléčil 21.srpen 1968 MĚ ZASE VYLÉČIL 18. SRPEN 1968, KDY USA DE FACTO SCHVÁLILY SOVĚTSKOU INVAZI DO ČESKOSLOVENSKA, ANIŽ BY NÁS ALESPOŇ VAROVALY, MOHOU BÝT TEDY Z POHLEDU TRESTNÍHO PÁVA SPOLUPACHATELY, NEŘÍKÁ VÁM TO NIC?. Ruský velikán Fjodor Dostojevskij, KTERÝ ZEMŘEL, KDYŽ LENIN MĚL DESET LET, PROTO NEMĚL NIC SPOLEČNÉHO S KALININSKÝM FRONTEM, MLÝNKEM NA MASO, ŽUKOVEM, NEBO FELDMARSCHALLEM W. MODELEM, ALE předpověděl, že komunismus přijde z Evropy, přinese desítky miliónů obětí a stane se katastrofou pro lidstvo Jednou už to na tomto fóru někdo napsal. V květnu 2015 už to bude 70.let od skončení druhé světové války a tak se i já ptám, A JÁ VÁM ODPOVÍM: NAPIŠTE NA VELVYSLANECTVÍ RUSKÉ FEDERACE, JAK SE JMENUJETE A CO CHCETE, DŮVOD, REFERENCE, VZDĚLÁNÍ, PIŠTE SLUŠNĚ, KDYŽ ZÍSKÁVÁ INFORMACE SUVOROV, SOLONIN A JINÍ, JE TO MOŽNÉ, OVŠEM INFORMACE INTIMNÍHO CHARAKTERU VÁM NEOTEVŘOU, RUSKY UMÍTE TAK DO TOHO. proč Ruská vládnoucí elita (POKUD POUŽIJETE TUTO URÁŽLIVOU FORMULACI, TAK VAŠI ŽÁDOST HODÍ DO KOŠE JIŽ VRÁTNÝ NA VELYSLANECTVÍ) nechce dovolit svobodné bádání v archivech týkající se 2.světové války? Možná, že by to objasnilo mnoho různých věcí a předešlo by se zbytečným spekulacím. Nepamatuji se, že by v roce 1988 též 70.let od skončení 1.světové války byly některé dokumenty nedostupné - když nic, tak alespoň válečné deníky divizí, sborů armád operační mapy a pod. O vojenskou historii se zajímám cca od roku 1967-a to od středověku po rok 1945.Politika mě nikdy moc nezajímala ( jako mladý jsem už na vandrech tvrdíval ,že ....."Teprve po třech pivech se bavím o politice,neboť to se člověk stává politicky vyspělý").V čem s Vámi souhlasím je to,že jsem nikdy nemusel Ruskou (sovětskou ) politickou garnituru .A to z jediného principu,že lidský osud byl pro ně,(OBDOBNĚ JAKO PRO KALOUSKA,NEBO KNÍŽETE) až to poslední ( Iz: Životopis Kateřiné, Velké A.Solženicyn:!Souostroví gulag"," Jeden den Ivana Děnisoviče"V.Levora:"Ze stlinského gulagu do čs.armády"Armal Maloumiian:"Synové gulagu",Jan Demčík:"Můj útěk do gulagu",A.N.Jakovlev"Rusko plné křížů",K.Štajner:"7 000dní na Sibiři").Nejlépe to vyjádřil Haškův souputník Zdeněk Matěj Kuděj,který napsal:"V Rusku existují tři druhy lidí.Ti kteří byli zavřeni,pak Ti kteří jsou zavřeni a konečně Ti,kteří budou zavřeni."A to tam pobýval nějaký čas před 1.světovou válku. S POHNUTÍM VZPOMÍNÁM NA VLADIMÍRA ILJIČE ULJANOVA, JAK LOVIL NA LÉNĚ RYBY, STŘÍLEL KACHNY A PO SKONČENÍ POBYTU, OKAMŽITĚ ODEJEL DO ALP, PŘIPOMÍNÁ MĚ TO BRIXEN K.H. BOROVSKÉHO. Ale pryč od politiky. V létech 1967-1989,jsem většinou četl, nebo studoval memoáry sovětských vojevůdců:S.M.Štěmenko:"Generální štáb za války",D.A.Dragunskij:"Léta pod pancířem"Moskalenko:"Na jihozápadním směru". Včetně pamětí maršála Žukova-ten se o operaci Mars nezmiňuje a maršál Koněv, raději píše své paměti až od roku 1943 ZAJÍMAVÉ JE, ŽE PODOBNÝ FENOMÉN JE I NA NĚMECKÉ STRANĚ. V těchto memoárech jsme se pouze dozví jak nejdříve sovětská vojska hrdinně ustupovala a pak vítězně hnala Němce až do Berlína. Dále se tam už vyskytují názvy bojujících sborů,armád ,frontů a jejich velitelé. Jiná literatura tu kromě knih vydaných v roce 1968 :V.Bufka,J.Fajtla, nebo Jjiřího Čejky zde k sehnání nebyly.Až po roce 1990 už bylo možné sehnat knihy i západních historiků, kteří čerpali ze západních dokumentů a bylo možné porovnávat. Vcelku pěkně, bez politických příkras je napsaná kniha od V.Karpov:"Maršál Žukov-jeho spolubojovníci a soupeři ve válce i v míru". Andrew Roberts:"Ve vichru války" a mnoho dalších. PAN BARTOŠÍK ZŘEJMĚ REAGUJE NA MASARYKOVU VÝZVU „ŘEKNI MĚ, CO ČTEŠ“, MUSÍM TEDY ODKRÝT ROVNĚŽ KARTY. V MINULOSTI, BYŤ BYL VÝBĚR OMEZENÝ, DALO SE Z TOHOTO ŽÁNRU NĚCO OPATŘIT, ZEJMÉNA V RUŠTINĚ - MELENTIN: ТАНКОВЫЕ СРАЖЕНИЯ ВО ВРЕМЯ ВТОРОЙ МИРОВОЙ ВОЙНЫ; MIDDELDORF: ТАКТИКА В РУССКОЙ КАМПАНИИ; V ČEŠTINĚ TO BYL NA PŘÍKLAD, “KAHN: PŘEMÝŠLENÍ O NEMYSLITELNÉM; SCHWARZ: STRATEGIE VČERA, DNES A ZÍTRA; BEAUFRE: ÚVOD DO STRATEGIE; CLAUSEWITZ: O VÁLCE; REZNIČENKO: TAKTIKA; SIMOLJAN: PRŮZKUM V BOJI; SVERDLOV: PŘEDSUNUTÉ ODŘADY V BOJI. SAMOZŘEJMĚ SOLŽENICINA JSEM ČETL, TO ALE NEMÁ VLIV NA DANNOU PROBLEMATIKU. KROM NAMÁTKOVĚ VYBRANÉ LITERATURY VLASTNÍM ŘADU KNIH, V ROZSAHU VÍCE JAKO STO NA TOTO TÉMA, PODOTÝKÁM, NENÍ TO VÝLUČNÝ OBSAH MOJI KNIHOVNY, KTERÁ OBSAHUJE PŘES TŘI TISÍCE SVAZKŮ, PŘEVÁŽNĚ Z OBLASTI HISTORIE, FILOSOFIE, TECHNIKY, NAVY, UMĚNÍ, KLASIKY, PŘÍRODNÍCH VĚD-ZEJMÉNA FYZIKY. Nevím, zda Vás mě závěry uspokojí, ale na tom co jsem v těchto diskuzích napsal, netvrdím že mám jediný já patent na rozum, ale jen jsem vyjádřil své názory, které můžou a nemusí se všem líbit,ale v tom spočívá svoboda slova mít možnost svůj názor na daný problém a neopičit se po druhých. Vzhledem k tomu, že zítra už bude příští rok, přeji všem zde diskutujícím hodně štestí zdraví spokojenosti a mnoh námětu do naší virtuální diskuse. A hlavně si pamatujme, že :"Pravda má jednu velkou výhodu,člověk si nemusí pamatovat co řekl"- Augustin Rodin, hlavně se některé země v naši blízkosti mohli "SI VIS PACEM PARABELUM"překládat:" Nezačinej válku, ale buď připraven (cvič se na ni, zbroj se, buď silný), jako by měla začít. Jen tak Tě nikdo nenapadne a bude.
Přidat komentář

 





Vyhledávání

Foto týdne

Voják polských speciálních sil v Afghánistánu. Karabina je HK416, šavle vojenská polská.

Voják polských speciálních sil v Afghánistánu. Karabina je HK416, šavle vojenská polská.


Recenze týdne

Jan Žižka

Život a doba husitského válečníka