Josef Mašín k situaci na Ukrajině

Požádal jsem Josefa Mašína o odpověď na několik otázek týkajících se současné situace na Ukrajině. Svoje názory shrnul do následujícího textu, za což mu srdečně děkuji.

Putin se nikdy nesmířil s rozpadem Sovětského svazu. Paranoia, vlastni Putinovi, byla hnacím motorem KGB, pro kterou Putin pracoval a která jej připravila na jeho budoucí kariéru. Jeho první pokus o návratu Ruska k bývalé slávě se udál v Gruzii v roce 2008. Putin není ten první a nebude ani poslední, který se bude snažit uplatnit své ambice způsobem, který nyní demonstruje na Ukrajině. Nejen Stalin, Hitler, Saddám Hussein, Mao, Pol Pot, ajatolláhové, Kim Čong-un, Si Ťin-pching a další mu předcházeli, nebo jej budou následovat. Je úkolem vůdců civilisovaného světa, aby jejich činům předešli anebo zabránili. Současní se tomuto úkolu zpronevěřili.

Světová euforie vzbuzená rozpadem sovětského bloku a pádem komunismu ve stylu Lenina a Stalina dala vznik novým zemím a myšlenkám v globálním rozsahu. Ukrajina se stala nezávislou zemi, jejíž infrastruktura byla v době existence Sovětského svazu jeho důležitou součásti a nezbytným mostem k zapadni Evropě. Po jejím osamostatnění Rusko vedené Putinem vidělo v Ukrajině nárazník proti obávané expansi západu, NATO, do Putinem vysněné sféry nového Velkoruska.

Nezávislost samostatné Ukrajiny se převážné opírala o hospodářskou infrastrukturu zanechanou Sovětským svazem, jejíž podstatnou části byl plynovod postavený z Ruska do Německa během studené války, přes masivní odpor Reaganovy administrativy, kdy realizace tohoto projektu posunula den rozpadu sovětského bloku o léta. Reagana považovali Evropané za „kovboje“, zrovna tak, jak dnes Trumpa za „hulváta“, když se snažil přemluvit partnery v NATO, aby přispěli na svou obranu a přestali podporovat své potenciální nepřátelé.

Rusko a Ukrajina se nestaly, nejsou a nikdy nebyly demokraciemi. Rusko a Ukrajina jsou oligarchie, kde korupce je částí každodenního života. Obchodní a politické záležitosti, privatizace národního majetku jsou v obou zemích řešeny výměnou různých výhod pod nebo nad stolem, nebo cinkáním vězeňskými klíči pro nevhodné konkurenty, často za doprovodu rachotu AK-47. Vítězové se stali mocnými oligarchy, nebo vedoucími politiky. Rozdíl je v tom, že Ukrajina má Vladimira Zelenského a Rusko má Vladimira Putina.

K dosažení pozice, kterou v Rusku Putin zaujímá, je potřeba kvalit, které Putin, jak již dokázal, má. Putin dnes, v západním světě nemá aktivního politika sobě rovného. Pouze čínský Si Ťin-pching je mazanější a má vice prostředků než Putin. Putin má jaderné zbraně, kterými úspěšné hrozí. Nevěřím však, že je sebevrah. Třetí světová válka mezi Amerikou (5 600 jaderných zbrani) a Ruskem (6 257 jaderných zbrani) by znamenala konec civilizace na této planetě. Svého skutečného nepřítele Putin vidí ve Spojených státech. Putin byl vytvořen a jeho moc mu byla dána Evropskou unií.

Nebezpečí Třetí světové války leží v neschopnosti administrace ve Washingtonu jednat s diktátory a rádoby imperialisty Putinova ráženi. Bidenova administrativa vidí hlavního nepřítele Spojených států a konec světa v globálním oteplování, předpověděným Gretou Thunbergovou pro příští rok a ve vnitřních nepřátelích oponujících řáděni Black Lives Matter a AntiFa.

Západ, Amerika, vedená Ronaldem Reaganem, vyhrála studenou válku, ne s pomocí, ale navzdory svým spojencům. Amerika, převážné ovlivněná demografickými změnami po konci studené války, prošla obdobím, které zplodilo Billa Clintona, Bushe (mladšího) a nakonec „woke generaci“, která nám dala Obamu a Bidena. Třicet členů NATO, až na 3-4 výjimky se stalo spolkem vyžírků, kde Amerika, naivně, stále nese sama břemeno všech (útok na jednoho je útok na všechny).

V Putinových paranoidních KGB očích je to NATO, které se posunuje stále dále na Východ a které ohrožuje Rusko k čemuž západní politici, podceňující Putinovo nebezpečí přidávali věrohodnost používáním Putina jako červeného šátku k řešení vnitropolitických záležitostí. Každý z členů NATO může svým chováním nebo nechováním přivést NATO, resp. Ameriku do válečného stavu, kdy proti Americe a jejím 340 milionům obyvatel mohou být nasazeny jaderné zbraně. Tito členové, až na 3–4 výjimky se ovšem necítí povinni přispívat ke své vlastní, natož, kolektivní, obraně. Žádný z těchto členů nemá morální právo k akcím vedoucím k potenciální eskalaci konfliktu a nemá právo na členství v NATO, americkou pomoc, nebo ochranu.

Ruská ekonomika na rozdíl od západních ekonomik není závislá na finančním systému, ale na surovinách a jejich vývozu. Plynovod vedoucí přes Ukrajinu a Polsko se stal jednou z nejdůležitějších tepen pro vývoz ruského plynu a zdrojem příjmu pro Rusko, kde v obou zemích tento sektor, ač pouze částečné zprivatizován, je ovládán mocnými oligarchy a zkorumpovanými byrokraty, pro které, hlavně na Ukrajině, diverse plynu a obchod s plynem, určeným pro Evropu/Německo, se stal zdrojem příjmu a korupce v řádu miliard dolarů.

Německy kancléř Gerhard Schröder v roce 2005, opět přes americké námitky, motivován záměrem obejit problémy s Ukrajinou a osobním prospěchem, podepsal smlouvu s Ruskem/Gaspromem o výstavbě Nord Streamu1. Angela Merklová, přes odpor východních zemi EU, následovala se smlouvou pro Nord Stream 2 v roce 2015. Varováni prezidenta Trumpa neuposlechla.

Navzdory masakru odehrávajícímu se v Mariupolu, žádosti Zelenského o zbraně proti Rusům, lavinám uprchlíků, kteří ztratili vše, plynovod přes Ukrajinu a Polsko, dodávající plyn do Německa běží dále, na plné obrátky, tolerován všemi, navzdory válce a tisícům mrtvých. Příjem pro Rusko funguje i bez Swiftu. 80 procent příjmů z prodeje plynu Gasprom pochází z plynového proudu vedoucího přes válečné území Ukrajiny.

Sankce uvalené na Rusko Bidenovou administrativou škodí Americe vice než Rusku, jehož ekonomika nezávisí od Wall Streetu a finančních trhů. Predominance dolaru, jako reservní měny a zájem o nákup dolarem podložených amerických dluhopisů umožňují Americe financovaní její světové role. Světovy „business“ si hledá nové cesty, nezávisle na dolaru, zájem o dolar klesá.

Putinův sen o návratu k bývalé slavě a velikosti Sovětského svazu začal úspěchem v Gruzii, jehož Putin dosáhl bez velké námahy. Amerika byla zaměstnána v Afghánistánu a Iráku, Gruzie nemá strategický ani hospodářský význam.

Povzbuzen úspěchem v Gruzii, Putin obsadil Krym. Krym se stal částí Ukrajiny pouze během existence Sovětského svazu, přičiněním Nikity Chruščova, Ukrajince, po Stalinové smrti. Většina obyvatelstva Krymu je ruské národnosti. Krym s tam žijící menšinou Tatarů a Ukrajinců byl přivlastněn carským Ruskem jako výsledek války s otomanským impériem v roce 1774. Putinova akce na Krymu se odehrála stejným způsobem, jako předtím jeho zásah v Gruzii.

Amerika byla zaneprázdněna prezidentskými volbami, Irákem a Afghánistánem. Prezidentem se stal Barak Obama, jehož matka byla běloška. Obama se cítí být více černochem než Američanem. Po studiu práv se stal „community organizer” v Chicagu. Byl žákem neslavně proslulého Billa Ayrese a faráře Jeremiah Wrighta, kteří nenávidí Ameriku autorů Konstituce. Obamovým přiznaným cílem bylo zásadně změnit Ameriku, zrušit její velmocenské postavení, které získala po morální a hospodářské porážce Sovětského svazu a Varšavského paktu ve světě, kde Amerika byla vzorem demokracie. Již on a jeho rodina byli příkladným důkazem toho, co v Americe může každý dokázat. Země, jež byla posledním útočištěm pro všechny, kteří hledali svobodu a ochranu před tyrany tohoto světa, nebo možnost pro rozvoj svého potenciálu.

Na obranu Krymu Obamova administrativa, jejímž členem byl též nynější americký ministr zahraničních věcí, Anthony Blinken, poslala Ukrajincům, kteří žádali o zbraně, jako pomoc deky.

Obamovým vicepresidentem se stal Joe Biden, plagiátor, politik z povolání, politický chameleon a hlava rodinného mafiánského klanu, žijícího z korupce, umožněné jeho pozicí v senátu. V Obamově administrativě Biden dostal na starost Rusko a Ukrajinu. 

Korupční bažina, kterou se stalo Rusko a Ukrajina, zrovna tak jako Čína, se staly živnou půdou pro Bidenovu rodinu. Podíl pro „Big Guy“ (hlavu klanu, kterou byl Joe Biden) na kořisti byl 10 procent. Bidenuv syn Hunter, ratolest vyhozená z US Navy pro užívaní drog, se stal členem dozorčí rady ovládané oligarchy obchodujícími s ropou a plynem z ukrajinské firmy Burisma; jeho „kapesné“ obnášelo miliony dolarů ročně. Po Hunterove přímluvě se tatínek postaral též o financování desítkami milionů dolarů Pentagonem, americké firmy Metabiota, která tyto peníze obratem použila k financování bio výzkumu na Ukrajině. Existence těchto firem i tam probíhající výzkum, který je pravděpodobně sám o sobě nezávadný, se staly jedním z důvodů použitých Putinem k přepadu Ukrajiny.

Obamova administrativa se rozhodla poskytnout Ukrajině další finanční pomoc ve výši jedné miliardy dolarů pro výstavbu ropného průmyslu, ale jelikož firma Burisma byla pravé vyšetřovaná kvůli korupci, Joe Biden navštívil Ukrajinu a veřejně (v televizi) prohlásil, nebude-li vyšetřovatel odvolán během jedné hodiny: „No money“. Vyšetřovatel byl odvolán. Bylo pomoženo všem.

Ruští oligarchové též přispěli k rozpočtu Bidenovi rodiny 3,5 miliony dolarů vyplácených prostřednictvím manželky starosty Moskvy na Bidenovo konto.

Obamy a Bidena se Putin obávat nemusil. Obama, zaměstnán vnitropolitickými změnami, přislíbil Putinovi (zaznamenáno na televizi) v rozhovoru s Medveděvem, že se s Putinem dohodne. Hillary Clintonová, Obamova ministryně zahraničních věci, poslala Putinovi „klíč k novému porozumění” („reset button”). Nové porozumění i po událostech na Krymu probíhalo uspokojivě pro Rusko a finančně i pro Clintonův mafiánský klan. Ruští oligarchové, Rosatom, dostali od Obamovy administrativy povolení ke koupi a tím získání kontroly nad Uranium One, jednou z nejdůležitějších amerických strategických společností. https://www.congress.gov/116/meeting/house/109694/documents/HHRG-116-II06-20190625-SD004.pdf

Po nástupu prezidenta Trumpa, který nebyl závislý na ruských ani ukrajinských úplatcích a pod vlivem jeho změny politiky NATO na „Mír silou“ (Peace through Strength), Putinovy ambice byly po dobu jeho prezidentství uloženy k ledu. Ukrajina dostala, po prvé, od Ameriky zbraně, rakety Javelin; tuto pomoc Bidenem okamžitě po inauguraci, za pochvaly evropských spojenců, zastavil.

Nastolení senilního Bidena do prezidentského úřadu, povoleni provozu Nord Stream 2 Bidenem, Americké fiasko v Afghánistánu, slabost NATO, kolaps amerických jižních hranic, pandemie COVID 19, zneužití politiky k převzetí moci, vedoucí k podstatným změnám amerického stylu života, spojené s oslabením ozbrojených složek ministrem obrany Austinem, podpořily Putina v jeho rozhodnuti ke kroku číslo tři, prohlásit samostatnost Doněcka a Luhanska a nakonec, k napadení Ukrajiny.

Putinův útok na Ukrajinu započal vyvoláním neklidu v Doněcku a Luhansku, bývalé donské oblasti, obývané převážné rusky mluvicími kozáky. Kozáci bývali nejspolehlivějšími jednotkami carských vojsk, jakousi osobní „švýcarskou gardou“ carů.

K přepadu Ukrajiny, zrovna tak jako k očekávanému čínskému pokusu o zmocněni se Taiwanu nedošlo a nikdy by bývalo nedošlo během Trumpova prezidenství. Po nástupu Bidenovy administrativy byla pouze otázka, zda bude první Taiwan, nebo Putinův pokus přepadnout Ukrajinu.

Taiwan je nyní pouze otázkou času a politické situace v Americe. Jestliže se tato situace nezmění, bude to pouze otázkou času a získaných poznatků Číny z Ukrajiny. Ukrajinská válka a její význam jsou pouhou předehrou toho co by znamenal pro celý svět konflikt Čína–Taiwan.

Ačkoliv Rusko má HDP pouze asi jako Itálie, přes to si Putin pro svůj vpád na Ukrajinu a očekávané „sankce“ uspořil 680 miliard dolarů, což mu prozatím stačí, počítaje v to pokračující příjem z poplatku za plyn a ropu, též od bývalých členů Varšavského paktu, kteří Putina nenávidí, ale hlavně od Němců. „Bylo by nám zima a nemohli bychom jezdit autem na Costa Bravu!“

Putinův příjem z prodeje surovin který mu pomáhá financovat přepad Ukrajiny je více než 1 miliarda euro denně! Mimo peněz posílají též členové NATO Ukrajincům s povzbuzujícím pokřikem zbraně, proti nimž létá na obránce Ukrajiny munice zaplacená členy NATO. Zdá se však, že zásoby zbraní u partnerů NATO již docházejí, tak zatím poskytuji jenom výcvik, nebo raději rovnou spoléhají na Ameriku.

Minulý týden pověřil Biden svého ministra obrany Austina předat Ukrajině zbraně za 1 miliardu dolarů. Jejich obsluhu ukrajinští vojáci zpravidla neovládají a infrastruktura v zemi jejich transport na Východ, kde by byly potřeba, neexistuje. Dále USA poskytly 500 milionu dolarů ke krytí platů státních zaměstnanců. Tento týden Biden podal žádost Kongresu o další pomoc Ukrajině ve výši 33 miliard dolarů.

Lloyd Austin je „Afroameričan“, bývalý generál US Army, za Obamovy administrativy velitel Central Command, pod jehož velením bylo za 600 milionu dolarů vycvičeno 8 Arabů pro boj proti syrskému prezidentovi Bašáru al-Asadovi. Po skončeni výcviku se všech 8 bojovníku beze stopy ztratilo. Austin šel do penze a stal se lobbistou Pentagonu pro firmu Raytheon, než byl povolán Bidenem do funkce ministra obrany v kteréžto funkci byla jeho prvním cílem politická čistka důstojnického sboru a zavedeni politického školení podle pravidel neomarxistické Kritické Rasové Teorie. Biden, Austin a další válečník, gen. Mark Milley byli organizátory debaklu v Afghánistánu.

Gen. Mark Milley, šéf generálního štábu amerických vojsk, jehož hruď je ověšena medailemi a jehož největší zásluhou bylo zavedení nových uniforem pro důstojníky armády, je vlastizrádce. Po volbách v listopadu 2020 totiž telefonem důvěrně sdělil svému čínskému protějšku, že budou-li Spojené státy připravovat preventivní útok na Čínu, bude on ten první, který se to od něho dozví. Za takový čin by byl Miley v době války postaven před vojenský soud a popraven. Milley je nyní Bidenovým šéfem generálního štábu. Též on vidí největšího nepřítele Spojených států v globálním oteplování a ve vnitřním nepříteli, kterým jsou odpůrci neomarxistické indoktrinace CRT (Critical Race Theory), nařízené Austinem, na kterou on dohlíží.

Věřím, že prezident Zelenskyj je vlastenec a snaží se upřímně bránit Ukrajinu proti Putinovu útoku a přeji mu úspěch. Osvěžující zjev po Iráku a Afghánistánu! Na neštěstí prezident Zelenskyj, který po Gruzii a proruských aktivitách na ukrajinských východních hranicích musil s Putinovými ambicemi počítat, vsadil v roce 2019–2020 na špatnou kartu, na Joe Bidena v době, kdy americký Kongres ovládaný demokraty a Senát jednaly o impeachmentu prezidenta Trumpa. Týkalo se to korupce na Ukrajině a Zelenskyj neposkytl prezidentovi Trumpovi a jeho vyšetřovacímu týmu podporu v jejich snaze odhalit korupci Huntera a Joe Bidena na Ukrajině. Sliboval si vice od Bidena, známého hráče, který z ukrajinského hlediska byl již předplacen. Tato malá služba hrála velkou roli v amerických volbách. Pokud by se Trump stal znovu prezidentem, k ukrajinskému konfliktu by bývalo nedošlo.

Rusko-ukrajinská válka nemůže byt vyřešena na vojenském poli. Vítěze nebude! Žijeme ve 21. století, kdy 10 zemí vlastní jaderné zbraně. Amerika, doufám že prozatím, opustila Reaganovu doktrínu „Mir Silou“. Třetí, horká, světová válka by znamenala konec civilizace. Nejsme v padesátých letech minulého století, kdy se jaderné zbraně nenalézaly v rukou maniaků a ideologů. Pouze USA měly v rukou tuto zbraň a poté se svět až do konce studené války, rozumně, řídil pravidlem MAD (Mutually Assured Destruction = vzájemné zaručené zničeni).

Putin uviděl vhodnou příležitost pro uskutečnění svého plánu po nástupu Bidenovy administrativy: Amerika ztratila svou suverénní pozici síly. Pokročilá demence amerického prezidenta Bidena, očividná neschopnost americké viceprezidentky, debakl v Afghánistánu, kolaps mexicko-amerických hranic, Írán, konec přátelských vztahů mezi Spojenými státy a arabskými zeměmi, návrat Ameriky k Pařížské smlouvě s katastrofálními následky v americkém hospodářství, rasové bouře spojené s rabováním a žhářstvím ve velkoměstech.

Evropská unie, kde „woke“ ideologie, mající kořeny v bývalém socialistickém systému východní Evropy, vedená Německem, žije pod hrůzou schylujícího se konce světa, způsobeného globálním oteplováním, jde tomuto konci vstříc ničením přírody stavbou statisíců větrných mlýnů a totálním zadrátováním. Jsou zfanatizovaní propagandou nové průmyslové lobby vytvořené kolem této ideologie, které slouží mluvčí kalibru Grety Thunbergové.

Lithium je nezbytný prvek k výrobě baterií potřebných k uskutečnění snu o obnovitelných zdrojích založený na větrných mlýnech a solárních panelech. Lithium se však na tomto světě nalézá pouze v množství jedné třetiny předpokládané potřeby. Evropa bude vždy závislá na dovozu plynu, ropy nebo na výstavbě jaderných elektráren.

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nebude mít vítěze, nemůže být vyhrána na bitevním poli. Použití jaderných zbraní by znamenalo konec civilizace, jak ji známe. Ukrajinci, zrovna tak jako Rusové nadále pokračují v obchodu s plynem a ropou, proudícím pod nohama svých občanů, kteří se navzájem zabíjejí. Oba soupeři mají stejné zákazníky, kterými jsou placeni. Putin dostava 1 miliardu dolarů denně, kterými financuje svůj vojenský arzenál. Ukrajina dostává zbraně a peníze proudí kanály na jejichž koncích již před Ruskou invazí seděli oligarchové a zkorumpovaní byrokrati. Na tragédii ukrajinského lidu a jejím pokračování se podílí mnoho viníků. Jednání všech hybatelů tohoto konfliktu nemá s morálkou nic společného.

Evropští politici, kteří zklamali a v minulosti přispěli k bezvýznamnosti NATO jako ochránce míru, dnes nemají právo volat po akcích, které by znamenaly prodloužení a zostření tohoto konfliktu. Potrestání Putina okamžitým zastavením dovozu plynu a ropy z Ruska do Evropy by mělo do jisté míry účinek podobný použití jaderných zbraní Putinem, a tudíž není praktické ani logické. A v jistém smyslu ani morální (stovky milionů lidí by bylo vystaveno smrti kvůli naprostém hospodářskému kolapsu).

Američtí i evropští politici v zájmu globalizace nechtějí vidět možnost budoucího nebezpečí v zemích vedených diktátory, kde lidská práva jsou potlačována z náboženských nebo ideologických důvodů. Dnes to je Putin, zítra to bude Čína.

Zločiny proti lidským právům v Číně přesahují ty, které se odehrávaly v Rusku před Putinovou invazí na Ukrajinu. Amerika ale ani Evropa se však neodváží ke krokům, které by zabránily opakování toho, co se dnes odehrává na Ukrajině. Tentokrát však jinde a ve větším měřítku. Globální průmyslová lobby a nynější totální hospodářská závislost na Číně tomu totiž brání.

Ukrajinský konflikt musí být ukončen u diplomatického stolu. Putin vidí, že jeho agrese ho přišla draho. Ukrajinci nejsou Afghánci. Plyn z Ruska do Evropské unie nepřestane proudit, občané EU v zimě nezmrznou, tisíce Ukrajinců, ale i Rusů zemřou, oligarchové na svých jachtách v Monte Carlu a svých dačách v Londýně si oddechnou a vrátí se ke svému řemeslu.

Je nutno předejít možnému konfliktu mezi Čínou a Taiwanem, protože tento konflikt by měl následky pro celý civilizovaný svět. To se může stát pouze tak, že se NATO vrátí k doktríně Ronalda Reagana „Mír silou!” Taiwan musí být všemi členy NATO okamžitě uznán jako samostatný stát a musí být zásoben zbraněmi potřebnými pro efektivní sebeobranu. Členové NATO se musí za svá slova postavit svými penězi (put your money where your mouth is). Pro ty, kteří tak s okamžitou platnosti neučiní, není v NATO místa.

Doufám, že 5. listopadu 2024 Amerika znovu zaujme roli, kterou měla pro svět v minulosti, před 3. listopadem 2020.

KDO JE JOSEF MAŠÍN?

Josef Mašín mladší (* 8. března 1932) Praha je syn československého důstojníka Josefa Mašína a člen někdejší protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů.

V roce 1945 obdržel od prezidenta Beneše československou medaili Za chrabrost. Později vytvořil spolu s bratrem Ctiradem a přáteli protikomunistickou skupinu. Na podzim 1953 se skupina rozhodla dostat do Západního Berlína. V západní zóně vyslovili zájem vrátit se do Československa jako parašutisté. Následně se stali příslušníky americké armády. Do Spojených států amerických připluli lodí v březnu 1954. Následoval vojenský výcvik, po němž se bratři a Paumer rozhodli vstoupit do Special Forces. Po uplynutí pětiletého závazku služby v americké armádě odešli bratři do civilu a začali se věnovat podnikání. V roce 2008 obdrželi čestnou plaketou předsedy vlády ČR Mirka Topolánka.