Výročí bitvy u Stalingradu

Tématický server
z oboru vojenství

Výročí bitvy u Stalingradu

Dnešního dne (2. února 2008) uplynulo 65 let od skončení bitvy o Stalingrad. Bitva probíhala od léta 1942 do začátku února 1943. Jednalo se o neúspěšný útok na město Stalingrad (dnes Volgograd) v Ruské S.F.S.R. během druhé světové války. Němci zde v SSSR postoupili nejdále na východ. Stalingrad, jako hlavní průmyslové centrum představoval cennou trofej sám o sobě a ovládnutí města by mělo za následek odříznutí sovětských dopravních spojů s jižním Ruskem po řece Volze. Německé tažení proti Stalingradu sloužilo také jako „ukotvení“ severního křídla většího německého postupu k ropným polím na Kavkaze.

V průběhu léta 1942 Němci postoupili do předměstí Stalingradu, ale v důsledku zarputilé obrany Rudé armády se nedokázali samotného města zmocnit, navzdory opakovaným útokům 6. armády pod velením Friedricha Pauluse a části 4. tankové armády Hermanna Hotha. V září dosáhli středu města, kde narazili na tvrdošíjný odpor sovětské 62 armády pod velením generála Vasilije I. Čujkova. Sovětští obránci města byli v polovině října zahnáni téměř až k Volze, ale Němcům začaly docházet zásoby, jejich tanky byly v pouličních bojích málo platné a začínala zima. Dne 19. listopadu se kolem Němců začaly ze severu a z jihu města svírat kleště a do 23. 11. obklíčili Sověti ve Stalingradu 6. armádu a část 4. armády. Německý pokus Pauluse v polovině prosince vyprostit selhal. Na Hitlerovy rozkazy Paulus pokračoval v boji a umožnil tak konečný únik německých sil obležených na Kavkaze. Dne 31. ledna 1943 Paulus neuposlechl Hitlerův rozkaz a kapituloval. 2. února se zbývajících 91 000 jeho vojáků vzdalo Sovětům. Sověti objevili ve Stalingradu a kolem města 250 000 německých a rumunských mrtvých a celkové ztráty Osy (Němci, Rumuni, Italové a Maďaři) údajně dosáhly počtu 800 000 mrtvých. Oficiální ruští vojenští historici odhadují, že během obrany města padlo 1 100 000 sovětských vojáků.

Zdroj: "Stalingrad, Battle of." Encyclopædia Britannica. Encyclopaedia Britannica 2008 Ultimate Reference Suite. Chicago: Encyclopædia Britannica, 2008.

Přeložil: Leonid Křížek

Encyclopaedia Britannica | 03. 02. 2008 | 11252x | #512

Datum: 29. 05. 2008 13:59:11 Autor: danunka
Předmět: Čest

Čest a sláva všem kteří padli v boji s fašisty ve jménu svobody a lidskosti.

Datum: 29. 05. 2008 14:52:36 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Boj s fašisty

U Stalingradu bojovali příslušníci nacistického wehrmachtu, nikoliv fašisté. Fašisté (jednotky italské 8. armády)se samotných bojů ve Stalingradu neúčastnili a zbytky 8. armády byly v únoru 1943 stáhnuty zpět do Itálie. Nesprávné označení "hitlerovští fašisté" užíval pro nacistické vojáky Stalin a jím takto pokřivená fakta se tradují dodnes. Chtěl tímto záměrně zavádějícím termínem odvést pozornost od toho, že německý nacionální "dělnický" socialismus není nic jiného než socialismus bolševický. Tato metoda vymývání nemyslících mozků funguje dodnes.

Datum: 30. 05. 2008 15:30:25 Autor: Tibor Werner
Předmět: Nemáte pravdu, pane Křížku

Zatímco komunismus byl "úlet" těch nejchudších, nacismus byl naprosto v réžii střední a vyšší třídy. Dělník zbyl v jejím názvu po její předchudkyni DAP a socialismus tam Hitler přidal jako lákadlo pro dělníky, které selhalo. V roce 1933 bylo z celkového množství jen asi 25% členstva dělníků, zbytek byla střední a vyšší třída, například lékařů v ní bylo 80%! Stejně tak oporou NSDAP nebylo město, ale vesnice. Po nástupu k moci nedošlo k čistkám na úřadech ani na soudech-jen židé museli odejít,s"demokraty" už se nějak domluvili! Norimberské zákony nepřipravovali amatéři, ale ve Výmarské demokracii vychovaní právníci. Často se tvrdí, že bylo omezováno podnikání a vlastnická práva podnikatelů, což není pravda. Německo už se od roku 1933 připravovalo na válku a okamžitě po Hitlerově nástupu přešlo defacto na válečnou ekonomiku a podnikatel mohl svoji firmu kdykoliv prodat. Ale proč by to dělal, když stát zcela zdarma jeho firmu rozšiřoval(legendární Krupp se za nacistů rozrostl o 2/3) a měl z jeho zakázek obrovský zisk! Samozřejmě, dnes je v módě zjednodušování a představa, že všemi hrůzami musí stát někdo z něnižších příček společnosti a ne spořádaní středostavovští spoluobčané, to se prostě nehodí do krámu! Oni například hoši od SS co pouštěli v plyn milionům v koncentrácích byli většinou hoši se středoškolským vzděláním a pokud by nebyl nacismus, narozdíl od svých komunistických kolegů, by tvořili oporu "demokratické" společnosti! Ono myšlení je dobré jen když je podloženo fakty! A proto není možné označovat nacismus a komunismus za totožné, mají samozřejmě shodné rysi, ale to mají všechny nedemokratické režimy!

Datum: 31. 05. 2008 05:43:58 Autor: Lovell
Předmět: doplněk

K porážce Paulusovy armády významně přispěla informace sovětské tajné služby dokazující, že Japonci dodrží smlouvu o neútočení a SSSR nenapadnou. Stalin tak v této velice kritické situaci mohl značnou část dálnovýchodní armády, včetné mnoha tanků,převézt na stalingradskou frontu.

Datum: 05. 06. 2008 11:22:23 Autor: Leonid Křížek
Předmět: to Werner

Pane Wernere, klasifikujete oba systémy správně. V mé glose šlo ovšem o něco jiného: o soustavné (a záměrné) zaměňování pojmů fašismus a nacismus. Stalin (a komunisté včetně dnešních) dobře věděli a vědí, že není zločinu, jehož by se dopustil nacismus, kterého by se také nedopustil komunismus. Proto se použití pojmu nacismus vyhýbají, neboť si uvědomují paralely mezi oběmi totalitními idejemi, a nahrazují ho pojmem fašismus, což je ovšem něco zcela jiného.

Datum: 06. 09. 2010 14:25:51 Autor: Ctibor
Předmět: pro pana Wernera

Dobrý den, myslím, že si tu fakta naprosto vycucáváte z prstu. Dočetl jsem se naprosto opačnou informaci z více zdrojů, že naopak v SS byla většina členů bez maturity a to včetně důstojníků - což bylo například ve Wehrmachtu nepřípustné.

Datum: 16. 09. 2011 21:10:50 Autor: Ivan
Předmět: To Leonid Křížek

Když už si vyjasňujeme, kdo byl kdo, a chceme se zbavit zažrané stalinské bolševické terminologie, měli bychom to vzít celé pod krkem a ne za ocas. Wehrmacht nebyla nacistická armáda, nýbrž běžná německá odvedenecká armáda, i když pod nacistickým vedením. Obdobně např. nemůžeme tvrdit, že později naše plně odvedenecká ČSLA byla bolševická armáda, i když její nejvyšší velení takové zcela jistě beze zbytku bylo. Ale vraťme se k Německu. Nacistickou byly v plném slova smyslu SS, které byly kádrově výběrovou ideovou organizací. To se týkalo bez výjimek původních, tzv. černých SS, už méně však Waffen SS, tj. tzv. zelených SS, které zvláště ke konci války byly rovněž doplňovány odvedenci na základě běžného povolávacího rozkazu (viz např. G.Grass - Beim Häuten der Zwiebel). Nacistickými byly rovněž tzv. hnědé oddíly SA, které plnily úlohu stranických milicí NSDAP. Takže chceme-li psát bez ideologických emocí a bolševické terminologie např o zmíněné bitvě u Stalingradu, měli bychom mluvit prostě o německé armádě (nikoli fašistické či nacistické), i když se v ní vyskytovali nacisté (příslušníci NSDAP vč. jiných stranických složek), stejně jako v jiných armádách zase např. bolševici.

Datum: 22. 09. 2011 22:09:47 Autor: K.Bartošík
Předmět: Stalingrad

Je třeba málo známou skutečností,jak se Rudá armáda chovala ke svým vojákům,a že sovětské úřady popravily u Stalingradu kolem 13 500 vlastních vojáků za zradu,zbabělství,opilství a šíření antisovětské propagandy. Byl to projev naprosto nemilosrdného nátlaku na kolísavce (vykonávaný zvláštními oddíly NKVD).Toto vše umožnil Stalinův rozkaz č.227,"Ani krok zpět"vydaný v červenci 1941.Tato stěží uvěřitelná bezohlednost sovětského systému do značné míry ? i když ne zcela ? vysvětluje, proč tolik bývalých vojáků Rudé armády bojovalo na německé straně (u Stalingradu bylo v řadách německých frontových divizí přes 50 000 sovětských občanů v německých uniformách). Někteří k tomu byli surově donuceni hladem v zajateckých táborech, další se přihlásili dobrovolně. Mnoho německých hlášení z průběhu závěrečných bojů svědčí o hrdinství těchto,?hiwis?, jak se sovětským občanům bojujícím v řadách wehrmachtu proti krajanům říkalo. Toto téma je v Rusku dodnes tabu. V této situaci sovětští velitelé zavedli drastická opatření k dosažení hrdinství vojáků.Viz vzpomínky gen.Čujkova ?V hořícím městě,? napsal Čujkov v pamětech, ?jsme zbabělce nemohli trpět, nebylo tam pro ně místo.? Odmítala se jakákoliv ?přecitlivělost?. Vojáci Rudé armády byli například považováni za viníky, pokud okamžitě nezačali střílet na své kamarády, které viděli při pokusu o dezerci nebo vzdání se nepříteli. Teprve 8. října si trouflo politické oddělení Stalingradského frontu hlásit do Moskvy, že ?poraženecké nálady byly eliminovány a počty případů vlastizrady klesají?.

Datum: 03. 02. 2013 15:07:50 Autor: QF17
Předmět: JO UŽ 70

Čas letí jako šíp Inšušuny a již je tomu 70 let. Počáteční nacistickou převahu v počtu vojáků, pozemní a letecké techniky, zlomilo naprosté šílenství Stalina a jemu poddaných.