logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

Pistole CZ kontra Glock

Proč česká armáda dala přednost pistolím GLOCK před CZ?

Armády jsou instituce, které netvoří hodnoty a ekonomicky nejsou ziskové. Finance, které potřebují na svoji existenci a činnost, jim zajišťuje ekonomika státu, který naopak armáda chrání.  Avšak při této příležitosti musím použít slov Tomáše Bati a napsat, že česká armáda si podřezává větev, na které sedí. Zbrojovka Uherský Brod je mimo jiné významným zdrojem financí pro náš stát, ovšem za předpokladu, že je ekonomicky a obchodně úspěšná. Jak ale má tento podnik vysvětlovat svým zákazníkům a potenciálním zákazníkům, proč česká armáda dala přednost pistolím GLOCK před CZ?

CZ 82

Pro Uherský Brod bude nejpřijatelnější vysvětlení, že je to zřejmě otázka provizí. Potencionální zákazníci, ať to budou vlády, armády, policie, šejkové, imáni, budou přihlížet k vyjádření naši armády, že pistole CZ jsou špatné, doplňkové označení 82 je pro ně nepodstatný a přehlédnutelný detail. (Ostatně, proč by pistole CZ měly být dobré v pouštích Arabského poloostrova, když jsou špatné v Afganistanu?) Osobně budu v případě zastupování jakékoli konkurenční zbrojovky využívat vyjádření české armády ve svůj prospěch.

Zdůvodnění armády je demagogické. Pistole CZ 82 byly projektovány jako pomůcka velitelů k udržení kázně v bojových situacích ve Střední Evropě. Policie české republiky si vynutila pistoli podle svých požadavků, armáda tehdy konstatovala, že k pistolím CZ nemá připomínky, že jsou vyhovující. Toto poukazuje na skutečnost, že v současnosti na MNO jsou lidé méně kvalitní, než na MV.

Při této příležitosti by bylo vhodné se také zeptat, kolikrát si ten náš voják v Afganistanu z té svoji pistole CZ 82 vůbec vystřelil a co trefil, ještě před tím, než vyrazil na misi a jak je dokumentovaná intenzita údržby zbraně, která selhala? Nicméně volba mezi našimi CZ 75 a GLOCK, eventuelně jinou pistolí, by měla být osobní, jak která komu vyhovuje a na kterou je zvyklý. (Pochopitelně, že při této alternativě musí mít jednotka ve svém magacínu rezervu.) Je trestuhodná skutečnost, že velitelství armády těmito zbraněmi vyzbrojilo vojáky operující v tak extremních podmínkách a kde se umírá, místo aby tyto zbraně již před desetiletími sešrotovalo. Armáda by tedy měla vysvětlit, proč těmto vojákům nebyly přiděleny pistole CZ 75.

CZ 75

Demagogické tvrzení je, že GLOCK je ve světě mnohem rozšířenější a také vyzkoušenější než české zbraně. Vezměme si historickou paralelu:  Byla lepší pěchotní puška K98, nebo Mosin-Naganat?  Naproti tomu musíme také položit otázku, kolik vojáků v průběhu druhé světové války padlo proto, že mělo jinou, údajně horší zbraň, než protivník.  V porovnání s tím je druhá otázka: „Kolik vojáků asi padlo, protože nezvládlo v kritickém okamžiku, na kritickém místě cvik Nieder – K zemi, nezvládlo přískok, nebo krytí? Kolik vojáků padlo, protože mělo nižší to, čemu se říká taktická inteligence? (Do této kategorie patří i otázka úmrtnosti z důvodu nenabité, nebo neodjištěné zbraně v kritickém okamžiku.) Výstřel je to poslední, co zachraňuje vojákovi život, proto v desateru německého odstřelovače je také bod „Přežití je desetkrát maskování a jednou střelba“. Gabčíkovi se podařilo uprchnout z libeňské zatáčky nikoliv proto, že by pronásledovatelům selhaly zbraně, ale protože selhaly obsluhy těchto zbraní, to je Heydrich a jeho řidič SS-Oberscharführer Klein.

Glock 17

Vztah úrovně výcviku + taktické inteligence ke kvalitě zbraně je také možné demonstrovat skutečnosti, že Sověti považovali za úspěch, když četa T34 (5 tanků) zdolala jeden Pz IV se ztrátou tří tanků T34 (parametry T-34 byly nesporně vyšší než Pz IV). Izraelská armáda vyzbrojena Shermany, byť modernizovanými, rozdrtila egyptské tankové síly vyzbrojené T-55, přičemž Sherman má horší parametry než druhoválečný T-34.

Touto krátkou úvahou chci poukázat na skutečnost, že nelze vše svádět na údajně nevyhovující zbraně. Proto by rozhodnutím a vyjádřením armády a MNO měla být věnovaná kvalifikovaná pozornost. Rovněž generál Opata v důsledku výroku, "To vás nemusí zajímat,“ a zavádějícího tvrzení, že zbraň nevystřelí v daleko více případech, než připouštějí vojenské normy, by měl odejít do civilu. Proč má takový voják žít ze státních peněz, na které přispívá i Zbrojovka Uherský Brod?

 

 
Datum: 04. 11. 2009 15:25:41 Autor: Michal
Předmět: CZ kontra Glock
Problém je asi v tom, že Zbrojovka UB nemá zvláštny fond na podmazanie príslušných rozhodovacích miest. Alebo ho používa málo a nesprávne. Myslím si, že z tohoto hľadiska spomenutý generál z MNO vie, o čom rozpráva. Ale nezúfajte, podobné je je to aj na Slovensku (viď pi K 100) a možno viac-menej aj v ostatnom svete. Takže je to v norme.
Datum: 05. 12. 2009 20:58:52 Autor: Jirka
Předmět: CZ kontra Glock
Největší problém je, že se budeme rozčilovat na těchto stránkách, v odbornejch časopisech, ale jinak to nikoho nezajímá.Nacionalizmus se potlačuje, ale národní hrdost u nás chybí skoro úplně. Už jste viděli jet francouzského prezidenta v Mercedesu? Zítra už by asi nebyl prezidentem. Když něco stát platí tak by z toho měla zase prosperovat zbrojovka na jeho území. Její zaměstnaci totiž zaplatí daně a z nich je opět financována armáda. A případ Glok, korupce a neznalost, nebo jen to první?
Datum: 22. 12. 2009 19:55:59 Autor: Petr
Předmět: Rusler
Naštěstí zažili rozum a koupily vyzkoušenou zbraň.CZ 75 vyrobená v Uh.Brodě zedníky a tesaři s podřadného materialu nemá v armádě co dělat.V Uh.Brodě doposud a to je 21.století ještě nezvládli 100% záměnu součástek.Zbrojovka Brno a německý Walther už to zvládli před 2. světovou válkou.A ted se do mě pustíte.Ale kolik armád a policejních zborů má ten náš zázrak ve výzbroji.Proč když někdo prodává CZ 75 píše , že má výběrový kus a píše to skoro každý.Proč to nepíše o HK USP , K 100 nebo o Glocku.Protože většina firem vyrábí zbraň s vyváženou kvalitou a ne jako Uh.Brod jak se ten den zadaří a marerial je tepelně zpracován tak jak se zrovna v kalírně opili.Tolik z vás co má CZ 75 ji hned po zakoupení honem nesli puškáři na dodělání.Kolikrát ji reklamovali.Já ji měl taky 7 měsíce s toho 3 byla na reklamaci a v podnikové prodejně se mnou zacházeli jak s hovnem a ne jak se zákazníkem.Pene vy si ty závady snad děláte sám.Určitě jsem sám přivě vyvrtal díru na kohout.Atd.
Datum: 22. 12. 2009 21:34:18 Autor: Pavel Misustov
Předmět: to Petr
Ve střelbě nejsem žádný nováček, střílím již půl století. Osobně vlastním CZ75 téměř deset let. Kolik jsem z toho vystřílel, nepočítám, ale střílím každý týden. Za tuto dobu se nevyskytla ani jediná závada. S tou kvalitou u jiných zbraní bych to také nepřeháněl. Vnukovi jsem kupil Colt 1911 a ihned jsem musel reklamovat pojistku. Znám jednoho hocha, který dokázal oddělat zbrusu novou Beretu za jediný den, střílel spolu se mnou, i když je to hora svalů o hmotnosti 130kg a mistr republiky v karate, nepozoroval jsem, že by se jeho fyzické vlastnosti na postupném odchodu zbraně nějak významně podílely. O počtu policejních sborů a armád používajících pistole CZ nemám tušení, ale vím, že na posledním mistrovství světa v IPSC prvních deset závodníků v osmi případech střílelo s pistolemi CZ. Jak je to se zaměnitelnosti součástí jsem neměl možnost vyzkoušet, můžete popsat Vy svoje zkušenosti? Při exkurzi ve zbrojovce jsem nepostřehl, že by se v montáži lícovalo, všiml jsem si ale, že v laboratoři se provádí kontrola tvrdosti, na větším počtu kusů, ze vsázky.Rovněž by mě zajímaly Vaše poznatky o tepelném zpracování, já jsem se totiž metalurgii živil, i když nikoliv ve zbrojním průmyslu. Taktéž by mě zajímalo, čemu říkáte podřadný materiál. Protože se článek týká armády, zajímalo by mě také, u čeho jste sloužil na vojně a jaké máte zkušenosti se zbraněmi a se strojařinou obecně. Osobně jsem byl v podnikové prodejně jednou, když jsem u Sa58 měnil standardní hlaveň za kanadskou a tam zacházeli se mnou korektně, nikoli jako s hovnem. Váš diskusní příspěvek je velmi obecný a nedá se z něj vydedukovat, o jaké závady tam vůbec šlo. K tomu podřadnému materiálu mám osobní zkušenost. Vlastnil jsem pistoli Walter Olympia, u které se dvakrát zlomil úderník. Protože to tehdy byla valutová záležitost, musel jsem to řešit osobně. Po postupném vyzkoušení všech dostupných nástrojových ocelí jsem nakonec použil obyčejnou konstrukční ocel 11 600 a ono to vydrželo. Zdravím Vás, přeji Vám radostné vánoce, Nový rok a těším se na plodnou výměnu poznatků a diskusi Dr. Pavel Misustov
Datum: 23. 12. 2009 06:05:43 Autor: Pavel Misustov
Předmět: ještě to Petr
Prosím, sdělte mi ještě které armády zavedly Pisoli GLOCK jako svoji standardní zbraň (Krom rakouské ovšem).
Datum: 27. 12. 2009 19:26:19 Autor: Pavel Misustov
Předmět: reagování na Ruslera
Autor diskusního příspěvku nehodlá dát bližší vysvětlení ke svým názorům, dovoluji si proto na jeho příspěvek reagovat. Koreferát je až extrémně obecný, takže vzbuzuje podezření, že autor vůbec tuto pistoli nevlastnil a příspěvek složil z poznámek, které slyšel, nebo četl. Buďme ale velkorysí a připusťme, že koreferát je autorův story. Úvodem poznamenávám, autor diskusního příspěvku urážlivě napadá zedníky a tesaře, tedy stav, kterému by naopak měl děkovat za to, že nebydlí v korunách stromů. Tón, který zde autor užívá, dává tušit, že v jeho mravních hodnotách něco není v pořádku. Samozřejmě mám pochopení pro náhodné překlepy. Ovšem pro úvodní větu „Naštěstí zažili rozum a koupily vyzkoušenou zbraň“ nemám vysvětlení. Rozum se totiž nedá zažít!! A to ani kladně - naštěstí, ani záporně - na neštěstí. Rozum je produktem šedé kůry mozkové, kdo však může zaručit, že generál, který objednal pistole GLOCK má mozkovou kůru šedou a nikoli zelenou? V době míru jsou do generálských funkcí povyšování lidé z protekce, ze známosti, nebo za výkony v análním horolezectví. Příkladem je stíhací eso Hartman, který po návratu ze zajetí odmítnul vstup do vládní strany ve Spolkové republice s tím, že ani za války nebyl v NSDAP. Hartman byl sice velitelem elitní Richthofenovy eskadry, avšak za dobu své služby generálských epolet nedosáhl. Tito generálové následně nejenom objednávají pistole, ale také plánují válečné operace, ať již útočné, nebo obranné. Válečné operace, které se provádí podle plánů těchto generálů jsou charakteristické nízkou účinnosti, neúspěšnosti, enormními ztrátami materiálu, území a zejména lidskými ztrátami. Prof. plk. Řezáč toto období charakterizuje jako první období války, která končí okamžikem výměny těchto velitelů za velitele, kterým nebyla dána v míru šance. Prominentní generálové jsou nahrazování schopnými veliteli druhé garnitury – za napoleonských válek to byli mezi jinými ve Francii Bessièrs, Bernadote, Davout, Soult, Lannes aj., v Rakousku předek současného našeho čelního politika, kníže Schwarzenberg, v Prusku Scharnhorst, Blücher. Za IWW Hindenburg. Za IIWW to byl v Anglii Montgomery, ve Francii De Gaulle, v Německu Manstein, V SSSR Nahradili neschopného Baďonnýho a Kulikova, lidé typu Koněva, Malinovskýho, Rybalka. Tolik obecně k problému rozumu a nákupu pistolí v armádách. Čeští generálové těchto rozumových kvalit, měli odvahu posílat do boje v extrémních klimatických podmínkách vojáky vyzbrojené pistolemi s nízkým balistickým výkonem, jejichž technická i morální životnost již skončila a zbraně měly již před desetiletím skončit ve šrotu. Své rozhodnutí koupit nové pistole zdůvodňují selháváním dosavadních pistolí. Na otázku poslance, o jakou poruchu se jedná? Nedokázal pan generál odpovědět. Tato otázka pochopitelně by zajímala nejenom poslance, ale i střelce. Zajímalo by je pochopitelně, zda pistole byla v kritickém okamžiku vůbec nabita, nebo jenom neodjištěna. Pan generál odpověděl tak jak si to mohou dovolit jeho kolegové v Pakistánu, Burmě, nebo v Bangadeši: „To vás nemusí zajímat“. V demokratických státech by jeho kariéra skončila. Aby tomu nebyl konec, bylo rozhodnuto, že tyto pistole budou nahrazeny pistolemi GLOCK za 18 000 000 Kč i když zbrojovka Uherský Brod mohla nabídnout kvalitní pistole CZ 75 v různých variantách, na příklad CZ 75 DUTY. Hit tohoto roku mohla armáda u Brymové, Řeháka, nebo Holka nakoupit za maloobchodní ceny 15 000 000 Kč. Přímá dodávka od výrobce by byla samozřejmě ještě levnější. Měl jsem možnost tuto pistoli vyzkoušet. Má velmi dobrý úchop, zamíření, plynulé spouštění, odpor, příznivý zpětný ráz, úhel zdvihu, rozptyl i hmotnost. Na štěstí jsem neměl možnost tuto pistoli vyzkoušet v klimatických podmínkách Afganistanu. Přesto si dovoluji tvrdit, že její technicko-taktické vlastnosti jsou příznivější než GLOCK. Proč právě GLOCK? Ona ta pistole zase nějaká sláva není. Rozhodně vyšší kvalitu vykazuje např. SIG, Dan Wesson, Walter aj. Kritik Petr asi neví, že Pistolí CZ75 včetně klonů bylo vyrobeno více jako jeden milion kusů a že kvalita těchto pistolí je statisticky vyhodnocovaná, není možné proto psát o nevyzkoušení. Připočteme-li k tomu skutečnost, že její špičkové kvality jsou prověřovány a prokazovány na závodech a šampionátech dojdeme k závěru, že výroky typu „Ale kolik armád a policejních zborů má ten náš zázrak ve výzbroji“, nebo o vyzkoušení, jsou výroky diletanta. Obdobné hodnocení lze přisoudit výroku „V Uh.Brodě doposud a to je 21.století ještě nezvládli 100% záměnu součástek.“ Předně, takové hodnocení může provést odborník, který má bedny se součástmi a jejích montáži kontroluje zaměnitelnost, nikoli amatér. Nehledě k tomu, je nezaměnitelnost dílců, na které se pistole při rozborce rozkládá vyloučena. Stoprocentní zaměnitelnost je technologickým parametrem, nutným při masové výrobě v čase války, kdy je výroba rozptýlena, avšak není taktickým parametrem. Bojové zbraně špičkových kvalit bývají v současné době laděny na kvality požadované uživatelem zejména ve Spojených státech. Dceřiná firma CZ – Dan Wesson, jejíž pistole jsou hodnoceny jako špičkové, s pýchou proklamuje, že zbraně této firmy jsou ručně slícovány a dolaďovány. Zaměnitelnost částí těchto zbraní problematická, ale jsou to excelentní zbraně. Tato firma z důvodu velkého zájmu o její pistole byla nucena zastavit výrobu revolverů špičkové kvality. Kvalita tepelného zpracování se hodnotí laboratorně, mechanickými zkouškami a zejména makro a mikroanalýzou materiálu. Při takovém hodnocení, která je doménou špičkových odborníků- metalurgů je zkoušený díl zničen. Tepelné zpracování, ať je to kalení, žíhání na odstranění pnutí, normalizování, zušlechťování, nebo jiný druh tepelného zpracování se provádí podle přesně stanovených technologických postupů a je dokumentován TZP diagramy, ve kterém je dokumentovaná teplota, doba předehřevu, výdrže a ochlazování. Do těchto diagramů je lidský zásah vyloučen. Protože technologie tepelného zpracování je úzkostlivě střežený Know- How výrobce, je pro takového autora Petra nedostupný a jeho poznámka „marerial je tepelně zpracován tak jak se zrovna v kalírně opili“ může být tedy hodnocena jako vulgární výrok primitiva. Pistole CZ 75 je projektovaná a vyrobena tak, aby byla schopna pacifikovat bankovního lupiče, lstivého Talibance, nebo zastavit útok bulteriéra. Mnozí z nás co vlastníme CZ 75, ale mnoho takových příležitosti nemáme a proto se pistole honem nosí k ladičům, k puškařům za účelem vyladění [vyšlechtěni] podle našich představ na zbraň schopnou zasahovat v nejkratším možném čase desítky v terči. Proces ladění a úprav podle přání majitele je běžný u všech druhů zbraní. Na příklad V naší rodině byla: 1) legenda COLT 1911 podrobena - A) Ladění odporu spouště a to před vůbec prvním výstřelem. B) Reklamace pojistky, po zahájení střelby. C. Výměna pevného hledí za hledí stavitelné. 2) SA58, jehož původní cena byla 6000Kč, jsem postupně upravil (nikoli dodělal) k obrazu svému a investoval dalších cca 25 000 Kč. Tato zbraň není potupně řečeno „Ten náš zázrak“ ale zbraň, se kterou se ČSLA měla probít až k řece Rýn. 3) Adaptér CADET jsem si instaloval na CZ 75 COMPACT vlastnoručně, pochopitelně jsem riskoval, kdybych to nezvládnul, zbylo by mě jít pokorně do podnikové prodejny a říci: Jsem blbec, prosím o opravu na můj náklad. Autor diskusního příspěvku Petr těmto procesům nekvalifikovaně říká dodělání. V případě autora Petra jednala s ním prodejna nikoli jako s hovnem, ale jako s majitelem, který svévolně zasahoval do konstrukčních uzlů. Pokoušel o úpravy vyhrazené kvalifikovaným zbrojířům a následně snaží výrobce drze přesvědčit: „Já nic, to vy“. Kdyby tomu tak nebylo, tak mohl v souladu s obchodním zákoníkem, reklamovat, pistoli vrátit, nebo žádat výměnu. Toho se mohl domáhat právní cestou. Mohl požádat o odborný posudek soudního znalce, státní zkušebnu zbraní, nebo odbornou katedru vojenské akademie Brno (nyní Universita obrany). Autor Petr nic z toho neudělal, protože dobře věděl, jak by to skončilo. Ve Střelecké Revue 10/2009 Jiří Kotalík vysvětluje případným zájemcům o pistoli COLT 1911 jako sebeobranné zbraně její nevýhody. Naivita tohoto článku vyvolala nadšenou kritiku, zejména majitelů dotyčné zbraně. Porovnáme-li však tento článek s koreferátem: „Autor Petr, Předmět: Rusler“, potom musíme konstatovat, že tento koreferát nedosahuje zdaleka ani úrovně článku Jiřího Kotalíka. Z diskusního příspěvku se nedá odhadnout, čím se autor Petr živí, nebo zda je na sociálce. Z odborné stránky rozhodně to není žádný Gunslinger, žádný Shooter. Z jeho autoritativního napoleonského výroku “Pistole CZ75 nemá v armádě co dělat“, se můžeme domnívat, že jmenovaný absolvoval základní vojenskou službu, kde dosáhl hodnosti brigádní generál. Z komplexního pohledu na jeho elaborát se však dá usuzovat, že autor koreferátu patří do skupiny lidí typu „Lojzo – zařehtej!“
Datum: 28. 12. 2009 20:48:28 Autor: Pawlik
Předmět: Souhlas
Vážený pane Misustove, souhlasím jak s vaším článkem, tak s vaším komentářem výše. Mimochodem, pistoli CZ 75 vlastním již řadu let, na střelnici chodím jednou až dvakrát měsíčně a nikdy jsem neměl žádný problém. Považuji ji za jednoduchou, spolehlivou zbraň "střední třídy".
Datum: 02. 01. 2010 22:00:27 Autor: Rusler
Předmět: Misustov
Zařechtej si nad svou CZ 75 a když si tak chytrý tak si zjisti kolik tisíc pistolý Policie ČR šlo na reklamaci.A doba dodání byla taky super.Několik let.Glock se zavázal v případě výhry dodáním 46 000 pistolý za 3 měsíce.Třeba.
Datum: 03. 01. 2010 18:40:14 Autor: pistolník
Předmět: Rusler
jestli je vaše znalost problematiky zbraní taková jako pravidel českého pravopisu,tak v této diskusi nemáte co dělat.
Datum: 03. 01. 2010 19:42:32 Autor: Misustov
Předmět: Rusler
Nekomentuji hrůznou gramatiku, která potvrzuje, že autor patří do jisté skupiny lidí. Nevycházím, ale z údivu, v článku „PistoleCZ kontra Glock“ se nehodnotí dodací podmínky, ani kvalita pistolí GLOCK, proč to sem tedy Rusler tahá?? Kolik tisíc pistolí Policie ČR šlo na reklamaci, si rád přečtu, pokud mě Rusler sdělí pramen. Informaci z „Mladé fronty dnes“ staré řadu let ovšem neakceptuji. Pokud chce autor diskutovat, zaslal jsem řadu podnětů. Zejména by měl vyvrátit podezření, že pistoli CZ nikdy nevlastnil a napsat: „Vlastnil jsem pistoli CZ 75 výrobní číslo ______, zakoupenou :_____ datum___. Rovněž by měl vysvětlit, proč při reklamaci nevyužil možnosti, dané mu obchodním zákoníkem. Úplně na konec odkazuji na Střeleckou Revui 01/10, kde se Rusler mimo jiné doví „Kolik armád a policejních zborů má ten náš zázrak ve výzbroji“ a také jaká by byla dodací lhůta v případě dodávky pro naše ozbrojené síly.
Datum: 04. 01. 2010 18:06:59 Autor: voják
Předmět: hmm
Velmi zajímavá diskuze. Nedá mi abych nezareagoval. Jsem voják a CZ75 jsem používal v afg (dvakrát). Nyní jsem od zaměstnavatele dostal Glock 17. Můžu tedy srovnávat. Určitě se jedná o kvalitní zbraně. Jak CZ tak Glock jsou vyzkoušené a osvědčené. Někomu vyhovuje klasické "železo" čezety, někdo má raději moderní "plasťák" Glocka. Obě zbraně mají své zastánce i odpůrce a říci že ta je lepší než ta asi nejde. Takže se na to podívám z pohledu koncového uživatele. Byl požadavek na nové zbraně a bylo to třeba rychle. A máme Glocky.A jsme spokojení. Kdyby jsme všichni měli čezety, asi by jsme byli taky spokojení. My totiž tyhle věci bereme jako pracovní nástroj a pracujeme s ním. A potřebujeme ho. Ostatní věci mě až tak nezajímají a nechám je jiných. Nebudu spekulovat o ceně té či oné zbraně. Ale zažil jsem nespočet případů, kdy se koupila předražená věc a nebyla k ničemu. Takže jestli se koupilo něco (možná)předražené (nebo ne) a je to dobý výrobek, tak mi to až tak nevadí. (a jsem si víc než jistý, že kdyby se opravdu nakonec CZ koupily, ta cena by byla zas někde jinde než se tady poukazuje. pro Pavel Misustov: zmíněný generál toho pro jednotky udělal více než si možná dovedete představit. Je to jeden z mála generálů (vlastně jeden ze dvou), který v afg velel. Naznačováním (nebo spíše) spojováním jeho osoby s análním horolezectvím se trochu degradujete na úroveň Petra. Jinak opravdu zajímavá diskuze. Jen tak dál.
Datum: 04. 01. 2010 20:21:28 Autor: Ivo
Předmět: GLOCK-CZ
Tuhle diskusi čtu dnes poprvé (byl jsem na ni upozorněn), ale do očí bijící je především jeden fakt - hned se pozná, kdo je FANDA CZ a kdo ne. Já jsem sice pistoli CZ ani GLOCK nikdy nevlastnil, ale jako voják jsem měl možnost pracovat s oběma. A to i při nasazení v Afghánistánu. Každý voják vám odpřísáhne, že CZ 82 je nevyhovující. Proč? Jednak ty zbraně mají už opravdu HODNĚ odstříleno (stačí kouknout na výrobní čísla a člověk ví kolik uhodilo), za druhé náboj na který byly konstruovány není kompatibilní s NATO a i kdyby byl, je příliš slabý. Osobně by mi bylo jedno, kdyby zakázku vyhrála CZ 75, mám ji taky rád, dobře se mi z ní střílí, oku je určitě více lahodící, ale jsem rád, že to vyhrál GLOCK. Jednak tvrzení, že CZ UB je ČESKÁ firma je směšné (asi tolik jako Škoda, rozuměj VW). Za druhé absolutně nevěřím, že by pistole dodaly za zde zmiňovaných 15000 kč. A kolik mají maloobchodní cenu? Opravdu máme věřit, že by ji tolik podstřelili? Stačí se kouknout na výzbroj nejlepších jednotek NATO a člověk zjistí, že GLOCk tam hraje prim. Mezi českými speciálními silami je GLOCK zaveden už dávno (601.SkSS je zavedla už před lety). Takže se dnes probudit a být překvapen, že armáda zavádí GLOCK je trochu zpozdilé. Už před tímto kontraktem jich měla zavedeny alespoň stovky (kromě 601. SkSS ještě Vojenská policie a další). Pochybuju, že by se v armádě našla významná skupina vojáků, která by kontrakt kritizovala z důvodu zavedení špatné zbraně. Nakonec opakuji. Zbraň CZ 75 mám také rád, ale podívejme se pravdě do očí. Zlaté časy českoslovensé zbrojní výroby jsou NENÁVRATNĚ pryč. Pokud chce CZ UB dál fungovat, měla by pokračovat v dobré produkci pro civilní trh a nesnažit se za každou cenu vydělat na armádě.
Datum: 04. 01. 2010 20:29:34 Autor: misustov
Předmět: voják
Pane, děkuji za příspěvek. Omlouvám se, že jsem použil vulgární výraz z politického žargonu. Je však historickou pravdou, že v době míru je obsazování generálských funkcí silně ovlivňováno podlézavosti, známostmi a protekci. Generála Opatu kritizuji rovněž za jeho postoj v parlamentu za odseknutí na dotaz poslance „To vás nemusí zajímat“ by jeho kariera v demokratické zemi skončila. Jeho vystupování, tak, jak bylo publikováno, vzbudilo dojem, že CZ je horší a to již musí zajímat mě, jako daňového poplatníka. Povinnosti MNO je upozorňovat na zjištění závady, nedostatky, technické a morální zastarávání a iniciovat nápravy v tomto směru a to ať se jedná o pistole nebo, RPG. Z toho pohledu je kritika výzbroje a výstroje domácího původu automaticky kritikou MNO a gen.štábu. Příznivá reference se strany vlastních ozbrojených sil je jedním z rozhodujících faktorů při kontraktačním řízení a schopnost vyzbrojit a vystrojit své ozbrojené síly z vlastních tuzemských zdrojů je jedním z atributů státní suverenity, to všechno musí generálové vědět a respektovat. K cenové problematice - Zbraně vyrobené českým průmyslem mají při dodávce pro české ozbrojené síly, obecně skryté slevy a to A. Daně a poplatky odváděné do rozpočtu České republiky výrobcem. B. Asi 65% mzdy zaměstnanců ať již v režijní, nebo úkolové mzdě, které tvoří daně a odvody do státní pokladny. Když tyto částky odečteme od konečné ceny, bude tato více jak příznivá. Pane, přeji Vám hodně štěstí a dlouhý život
Datum: 04. 01. 2010 22:14:31 Autor: MISUSTOV
Předmět: IVO
Pane posílám Vám maloobchodní ceny pistolí CZ. Mimo to, komu patří CZUB je také významné, že tam pracuji, živí se a platí daně moji spoluobčané. Rovněž je významné komu zbrojovka odvádí daně.Byl bych velmi překvapen, kdyby Němci, Francouzi, Italové, nebo Španělé nepoužívali pistole své provenience. CZ 2075 RAMI9 mm LUGER lakovaná16530,- CZ 2075 RAMI .40 S&W lakovaná16850,- CZ 2075 RAMIP9x19lakovaná, plastový rám 15550,- CZ 2075 RAMI P.40 S&Wlakovaná, plastový rám 15770,- CZ 75 B 9mm LUGER lakovaná 15780,- CZ 75 B 9mm LUGER černěná 15780,- CZ 75 B 9mm LUGER stříbrný lak 15780,- CZ 75 B STAINLESS9 mm LUGER nerez 17650,- CZ 75 BD POLICE 9mm LUGER lakovaná 16290,- CZ 75 BD9mm LUGERlakovaná 15660,- CZ 75 B .40 S&W lakovaná 16990,- CZ 75 B .40 S&W niklovaná 18490,- CZ 75 COMPACT9mm LUGERlakovaná15540,- CZ 75 COMPACT9mm LUGER černěná 15540,- CZ 75 D COMPACT 9mm LUGER lehký rám, vypouštení kohoutu, lakovaná 16550,- CZ 75 D COMPACT (P-01) 9mm LUGER lehký rám, vypouštení kohoutu, lakovaná - provedení pro PCR urceno pro civilní trh 16730,- CZ 75 P-07 DUTY 9x19 nitridovaný závěr, plastový rám, pojistková verze 14630,- CZ 75 KADET .22 LR lakovaná 15780,- CZ 85 B 9 mm LUGER lakovaná 16590,- CZ 85 COMBAT9 mm LUGER lakovaná 16740,- CZ 85 COMBAT 9 mm LUGER černěná 16740,- Adaptér Kadet .22 LR pro pistole CZ 75 a CZ 85 8930,- CZ 75 SP-01 9 x19 lakovaná 21000,- CZ 75 SP-01 Tactical9x19lakovaná, bez taktického příslušenství 21000,- CZ 75 SP-01 Shadow9x19 lakovaná 22990,- CZ 75 SP-01 PHANTOM9x19 lakovaná, plastový rám 18500,- CZ 75 TACTICAL SPORTS .40 S&W kombinovaná (závěr - černěný, rám - stříbrný lak) 20920,- CZ 97 .45 ACP lakovaná 18390,- CZ 97 .45 ACP černěná 18390,- Pistole DAN WESSON VALOR .45 ACP matně černěno 33990,- SSC .40 S&W nerez 36960,- Pointman Seven .45 ACP nerez 33990,- Commander Classic Bobtail.45 ACPnerez 34750,
Datum: 04. 01. 2010 23:33:41 Autor: Leonid
Předmět: ad diskuse
Vážení diskutující, velice oceňuji slušnou a především odbornou úroveň vašich příspěvků. Probírané problematice nerozumím (Glock vs CZ), ale když čtu příspěvky vojáků z Afg, napadá mě, jestli by někdo z vás nebyl ochoten napsat o svých zkušenostech příspěvek na tuto stránku. Letos začínáme již 11. rok a pořád sháním příspěvky velice obtížně. Není divu, každý, kdo má co říct, už má prostor v periodických publikacích, kde je to za honorář. Já honoráže platit nemohu, naopak, provozování této stránky je pro mě čím dál tím dražší koníček. Nemohli byste poslat nějakou reflexi svého vojenského nasazení kdekoliv na tuto stránku bez nároku na honorář? Ujišťuji vás, že by následná diskuse obohatila nás všechny. Tak s přáním úspěšného roku 2010 váš šéfredaktor.
Datum: 05. 01. 2010 14:54:54 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: Glock vs. CZ-75
Vážení, dovolím si zde doplnit a rozvést problematiku nákupu uvedených pistolí. Nejprve bych jen chtěl malinko Dr. Misustova popíchnout - nepoužívejte prosím zkratku MNO (Ministerstvo národní obrany), ale současný normativ MO. Jinak heslovitě: - nákup Pi Glock 17 z roku 2009 nebyl proveden otevřeným výběrovým řízením, neboť se nejednalo o pořízení nového produktu, ale o tzv. doplnění zásob, kdy byl pouze doplňován počet již dříve do AČR zavedených pistolí Glock; pokud by se jednalo o výběrové řízení na obecně zadanou pistoli ráže 9x19, byla by samozřejmě do soutěže připuštěna i CZ UB a.s. - pistole Glock 17 jsou do AČR zavedeny od roku 2003 díky úsilí Vojenské policie a zejména tehdy vznikajícímu Útvaru speciálních operací - jeho přísušníci stanovili jasná kritéria na osobní zbraň a Glock vyšel ze všech nabídek a možností jako jednoznačná jednička: jak cenou, tak zejména spolehlivostí a rovněž tak svým rozšířením v dalších armádách NATO (např. Norsko, Dánsko, Rakousko, Španělsko ad. - a zde se bavíme pouze o řadocých armádách, v kolika jejich speciálních jednotkách jsou tyto zbraně zavedeny, asi ani nelze zjistit) - ke spolehlivosti: na svém bývalém působišti v AČR jsem měl přiděleny obě tyto zbraně, jak Glock 17, tak CZ 75BD. Působil jsem jako zbrojíř a jako střelecký instruktor, takže mám skutečně velmi dobrou možnost srovnání: Jen například, za dobu 6 let jsem u více než 100 pistolí Glock 17 musel vyměnit pouze tři prasklé pružiny záchytu závěru a čtyři zlomené pomocné čepy uzamykací kulisy, přičemž ani jedna z těchto závad nezpůsobila ztrátu bojeschopnosti zbraně. Uvedené zbraně za období 2003-2009 nastřílely průměrně kolem 15000 ran, nekteré z nich (například ta moje) až dvojnásobek. Když jsem připravoval 20ks pistolí CZ75BD pro jejich nasazení v Afghanistánu, požádal jsem obchodní odd. CZ UB o zaslání doporučeného seznamu náhradních dílů pro uvedený počet zbraní v uvedené lokalitě, s předpokladem nástřelu na víc než 5000 Nb/zbraň. Byl jsem pak velmi překvapen, když jsem obdržel seznam jak z obchodního domu s více než 25 položkami po několika kusech od každé... To nehovoří o příliš velké důvěře ve vlastní produkt. Naopak od Glocku jsem dostal doporučení sestávající z cca 10 položek maximálně po 3 ks, a to ovšem na celkem 120 pistolí s předpokladem nástřelu až 20000 Nb/zbraň. - jinak k Vámi všemi tolik opěvované národní hrdosti: i já, jako voják a dříve policista ČR, byh rád měl možnost být hrdý na naše domácí produkty, zejména v oblasti tradičního zbrojního průmyslu. Bohužel, nemám k tomu možnost. Pistolí ČZ mi za mou 13ti letou kariéru v ozbrojených silách prošlo rukama celkem 5: Od vz. 82 u Policie (no comment...), přes celkem 3 Pi CZ 75 rovněž u PČR (dvě z nich naprosto tragické, velké množství závad, praskající čepy, křivě uložený vytahovač atp., jedna excelentní, přesná a spolehlivá) až po další 75BD u AČR (spolehlivá, ale s otřesným chodem spouště). Tyto zbraně s výjimkou vz. 82 byly všechny vyrobeny v rozmezí let 1990-2003, tedy v době, po níž se vyráběl i Glock. Zatímco u zbraní CZ byly znatelné obrovské rozdíly v kvalitě (zpracování, povrchová úprava, spolehlivost, přesnost), pistolí Glock jsem měl celkem 6 (17 se starým rámem, 2x 17 s novým rámem, 35 a 23 + služební 17 s novým rámem) s naprosto srovnatelnou kvalitou, zaměnitelností dílů, spolehlivostí... - velmi důležitou vlastností pak je jednouchost konstrukce obou zbraní: Glock má 33 součástí, CZ 75 zhruba dvojnásobek. To samo o sobě nic moc nevypovídá, důležitější je fakt, že Glocka rozebere a složí s nadsázkou i cvičená opice takřka bez nářadí do poslední součásti, zatímco u CZ si bez nářadí neškrtnete - a to je pro mě jako pro zbrojíře velmi, velmi důležité - záměrně se zde vyhýbám polemikám o tom, která z pistolí je "lepší" z uživatelského hlediska, neboť to je přísně subjektivní záležitost, nicméně z hlediska výcviku a obsluhy je Glock bezesporu snazší a blbuvzdornější, což nám vojákům a policajtům vyhovuje - ceny: skutečně věřte tomu, že Glock je dlouhodobě levnější než pistole CZ; informace o přesných cenách pro ozbrojené složky jsou ovšem neveřejné, takže byť k nim přístup, s omluvou je nezveřejním
Datum: 06. 01. 2010 09:19:24 Autor: Misustov
Předmět: Ivo konstatoval..
Autor Ivo konstatoval „…..ale podívejme se pravdě do očí. ….Pokud chce CZ UB dál fungovat, měla by pokračovat v dobré produkci pro civilní trh a nesnažit se za každou cenu vydělat na armádě“. Tento výrok má ale oboustranné ostří. Pan Ondřej Dušek mě ve svém brilantním příspěvku upozorňuje, že nemáme MNO, ale pouze MO. Mám, ale obavy, aby i to MO nezmizelo. V naší vlasti pozorujeme averzi jisté části společnosti proti armádě. V hospodách se diskutuje o její účelnosti a smyslu vůbec. Teritorium státu armáda hájit a uhájit pochopitelně není schopna [ Někde na tomto serveru jsem četl, že armáda není schopna uhájit město okresního formátu] a účelnost zahraničních misí je neustále zpochybňována mocichtivými opozičníky. A nyní, se zase podívám pravdě do očí Já. V minulosti se pohybovali po teritoriu Afganistanu, Iráku a jinde nikoli naši vojáci, ale technici a montéři Škodovky, Královopolské, ZVÚ, První brněnské a jiných podniků. Výsledkem jejích pobytu v těchto zemích byl hmotný prospěch naši země. Dnes jsou tito technici a montéři nahrazeni montéry americkými, a českými vojáky. Lidé v hospodách se ptají, kdo z toho má hmotný prospěch, ona je totiž hospodářská krize a lidé začínají mít existenční starosti, na tomto faktu parazituje zase mocichtivá levice, pacifisté, anarchisté, zelení a další, kteří by přivítali, aby se dokonce i to MO zrušilo. Že si nevymýšlím, stačí se je vhodnou dobu podívat a server Aktuálně. cz – přehled a jiné servery. Dokonce i úřad se zkratkou MO se těmto tendencím přizpůsobuje, viz úpornou snahou zničit tankové vojsko, nebo postupné, nenápadné rozpouštění armády, "Odzbrojení v ČR: limity plníme s velkou rezervou“ - atm 4/2009. Šéf tohoto úřadu je něco jako kremační rada, nikoli jako ministr silového ministerstva. Tímto jsem pokročil k zásadní otázce, kdo koho živí a kdo komu dává vydělávat? Armáda – Českou zbrojovku Uherský Brod, nebo naopak? Dovoluji si odhadovat, že CZ UB vyrobí ročně 150 000 kusů zbraní, z toho armáda neodebere prakticky nic. Zbrojovka a její zaměstnanci tedy odvádějí do státního rozpočtu velké finanční částky, ze kterých je financovaná armáda,[V žoldu vojáka Iva a dalších je i ta koruna z CZUB, ale žádné euro z GLOCKu]. Armáda svými postoji naopak poškozuje exportní snahy CZ UB - taková je holá pravda. Na podnět autora „Ivo“ zda by měla CZ UB dále fungovat by možná někteří občané odpověděli otázkou, zda by naopak měla česká armáda fungovat a když ano, tak proč, bránit teritorium není schopna, mise jsou nerentabilní, CZ UB škodí, zbrojovka odvádí peníze do státní pokladny a armáda naopak.
Datum: 06. 01. 2010 18:24:30 Autor: voják
Předmět: odbočení
To už je dost daleko od srovnání CZ vs Glock... :-)
Datum: 06. 01. 2010 18:30:11 Autor: Leonid
Předmět: to "voják"
V tom je kouzlo diskusí na Militarii!
Datum: 06. 01. 2010 21:35:44 Autor: K.Bartošík
Předmět: Souhlas
Pane Ivo s Vašim názorem plně souhlasím,osobně mě též velice mrzí kam směřuje naše armáda,ale myslím si,že není v moci velení naší armády toto změnit.Nejsem tak starý,ale už něco pamatuji.V 70 letech minulého století,jako mladý voják si pamatuji,jak většina městských tajemníku KSČ(dnešní starostové)vykřikovalo,my nechcem ve svých městech vojáky!!Pryč s vojáky!!Tehdejší mladí poručíci toto vše ve svých posádkách slýchavali.A hejhle za 20 let tito mladí poručíci byli na vysokých funkcích armády a většinou těmto voláním vyhověli. A bylo opět zle,když tyto města křičely proč rušíte armádu?My zde chcem vojáky!! Vámi uvaděnou averzi vůči naší armádě,o které píšete,že pozorujete v jisté části společnosti-nic nového. V hospodách se diskutuje o její účelnosti a smyslu vůbec už minimálně 50 let.A efekt vždy stejný!! Těžko bude velení armády bojovat za života schopnost armády,když většina národa je živena různýmí názory a to i politiky (většinou levicovými) -k čemu je nám armáda,k čemu zahraniční mise??!! Btw.Všem zájemcům o zbraně se omlouvám,ale svůj názor jsem musel vyjádřit.
Datum: 07. 01. 2010 08:56:03 Autor: Misustov
Předmět: Panu Bartošíkovi
Autor Ivo konstatoval „…..ale podívejme se pravdě do očí. ….Pokud chce CZ UB dál fungovat, měla by pokračovat v dobré produkci pro civilní trh a nesnažit se za každou cenu vydělat na armádě“ S tím pane Bartošík souhlasáte?
Datum: 07. 01. 2010 16:44:33 Autor: voják
Předmět: pro Misustov
Jestli tím třeba nechtěl pan Ivo říct, že CZ75 je určitě dobrá zbraň, ale ne pro armádní účely a zahraniční mise typu afghanistán. Zde si myslím že UB opravdu zaspala.
Datum: 07. 01. 2010 17:58:49 Autor: Misustov
Předmět: Vojákovi
Pane Vojáku střeleckou veřejnost by asi zajímalo, proč není pistole CZ 75 D COMPACT vhodná pro armádní účely a zahraniční mise typu Afghánistán. Když je vhodná pro policii egyptskou, Thajskou, Hondurasu, Vietnamu, mexické námořnictvo, nebo vietnamskou armádu - tedy samá exotika, samý extrém. Rovněž by naši veřejnost zajímalo, co udělala armáda pro to, aby pistole byla pro tyto účely vyhovující. Policie české republiky udělala vše pro to, aby měla pistoli podle svých představ. Zdravím Vás. Misustov
Datum: 07. 01. 2010 19:39:32 Autor: voják
Předmět: odp.
O vhodnosti nebo nevhodnosti té které zbraně toho bylo (a nejen tady) už napsán víc než dost. Tahle diskuze je trochu o ničem. Někdo tvrdí že CZ je nejlepší a někdo zas že Glock je nejlepší. A nic na světě ho nepřesvědčí o opaku. (trochu mi to připomíná diskuze mezi uživateli windows a Mac). Zkusme si položit otázku trochu jinak. Je pistole Glock 17 vhodná pro AČR a její zahraniční mise?? Já myslím že ANO. Jen pro úplnost. Nejsem zastánce té ani té zbraně. Vlastně by mi bylo jedno kterou bych měl. Jsem ale hrozně rád, že mám nějakou kvalitní zbraň u které se nemusím bát selhání a nekompatibility. To civilní střelecká veřejnost ale jen těžko pochopí...
Datum: 09. 01. 2010 12:06:08 Autor: Vojak 2
Předmět: CZ
Pánové zajímalo by mě proč se bavíte o CZ 75 D COMPACT kdyz ve výběru MO nebyla CZ 75 D COMPACT ale CZ75B
Datum: 09. 01. 2010 12:12:02 Autor: Vojak 2
Předmět: CZ
Zakázka byla v polovině září podepsána s firmou MPI CZ, s.r.o., výhradním dovozcem rakouské firmy. Za jeden kus s taktickou svítilnou armáda zaplatí 15 139,18 korun, zatímco za CZ 75B bez svítilny a příslušenství by stát zaplatil 15 341,50 korun. z tohoto članku je patrno že pistole GLOCK vyšel daňové poplatníky levněji než vámi opěvovaná česká CZ75 a bylo k pistoli GLOCK dodáno i příslušenství...
Datum: 10. 01. 2010 12:30:10 Autor: Misustov
Předmět: našim chrabrým vojákům
Diskuse Vojáka je velice sympatická a příjemná, ale i když jsem pouhý civilista, tak nejsem tak pitomý, abych nepostřehl přibližně shodné kvalitativní parametry pistolí CZ a GLOCK. Kvalitativní parametr Glocku „Blbuvzdornost“ je využitelná u feláhů, (proto je zde Boom Kalašnikova)pro intelektuálně vyspělého českého vojáka je málo využitelná. V tomto článku však není o kvalitách těchto zbraní řeč. Článek kritizuje skutečnost, že ačkoli se jedná právě o zbraně přibližně shodných parametrů, bylo rozhodnuto o nákupu zbraně v zahraničí. Námitky, ve kterých se moje „tolik opěvovaná národní hrdost“ scvrkává na pragmatické ekonomické hodnocení, jsem jasně vysvětlit dříve. Zde si však dovoluji upozornit, že voják bez národní hrdosti je žoldnéř. Jak se veřejnost na takové kausy dívá, uvádím následovně: Včera jsem byl v hospodě se svými přáteli, není to žádná pivní společnost, kromě mne, nebyl zde žádný shooter – téma diskuse byla převážně lomová mechanika, pevnostní výpočty a ve volném rozhovoru byla diskutovaná i tato otázka. Pánové se jednomyslně, bez ovlivňování shodli na tom, že o zavedení GLOCKU rozhodla provize. Pro nás je tato alternativa velice nepříjemná, ale protože ji nelze dokazovat, ani vyvrátit i bezpředmětná, demonstruje však, jak se vytváří negativní názory na armádu. Veřejnost místo termínu provize, užívá termíny drsnější. Střelecká veřejnost, ale chápe obavu ze selhání, vskutku v civilní branži nemusí jít o život a může zde platit werichovské: „Když nejde o život, tak jde o ho..o ,“ ale civilista Adam Tyc, když mu to selže tak bude žít, ale nebude mistrem světa. Pan Ondřej Dušek se k problematice vyjadřuje erudovaně, referuje podrobný rozbor poruch GLOCKů, na druhé straně se nezmiňuje o poruchovosti CZ75, zřejmě neměl dostatek podkladů. Vojáci obecně hodnotí CZ82 jako velmi špatný výrobek CZ UB. V tomto zdrcujícím hodnocení se jaksi ztrácí skutečnost, roku 1982 se již pět let vyráběla a hojně exportovala, Jeff Cooperem mimořádně kladně hodnocená CZ 75 a tento omyl přírody - CZ82 si prosadila armáda, o tom se jaksi cudně mlčí. Jestli vojenská policie v roce 2006 nakoupila 380 pistolí CZ75 BD, tak z těchto zbraní mohlo být vystřeleno 500 000 ×. Při tomto počtu muselo dojít k selhačům a bylo by zajímavé zveřejnit frekvenci, druh a počet poruch na příklad zlomení zápalníku, vzpříčení náboje, nenabití, neodjištění zbraně. Civilní střelecká veřejnost vůbec nepochopí nekompatibilitu, pokud nebude definována nekompatibilita čeho, a s čím. Dovoluji si závěrem zhodnotit sociální složení civilní střelecké veřejnosti. Členové tohoto uskupení, středního věku a starší, absolvovali základní vojenskou službu. Jsou zde bývalí vojáci z povolání, členové policie, celní služby a jiných ozbrojených sborů, občanů, kteří používají zbraň k výkonu povolání, je zde dosti graduovaných osob, kteří i přes přítomnost takových Petrů jsou schopny ledaco pochopit. Pro vojáka 2: Proč se bavíme o CZ 75 D COMPACT Vám vysvětlí „Střelecká Revue 1 /210 str. 6. Tam se mimo jiné dovíte, že výrobce je schopen dodat katalogové modely pistolí během několika dnů, tedy nikoli jenom CZ 75 D COMPACT. Můžete si koupit třeba CZ 75 SP-01 Shadow, ovšem, jestli s tím budete umět zacházet. Nevím, kde jste vzal cenu 15 341,50 Kč. Školení, jak se dělají ceny, není pro tento server aktuální a doporučuji Vám proto nějakou základní kupeckou příručku. Za svoji osobu si dovoluji prohlásit, že jsem schopen u obou typů pistolí, jak GLOCKU, tak CZ 75 vyjednat pro MO výhodnější ceny. Rovněž Vám doporučuji přečtení a promyšlení moji poznámky ze dne 6. ledna 2010, a jestli Vám to nebude stačit, tak potom nějakou odbornou publikaci „Národní hospodářství, finance“.
Datum: 10. 01. 2010 17:54:02 Autor: Vojak 2
Předmět: reakce Misustov
jestli sem správně pochopil tak v článku řešíte proč armáda nekoupila CZ ale GLOCK to si myslím že je hlavní téma jak článku tak i diskuze... Co je zbrojovka schopna dodat a co ne je vec kterou zde nikdo kromě vás neřeší... Jde o to CO, CZUB nabídla armádě české republiky a to byla zbran CZ75B... stále se zde hádáte ze D COMPACT je lepší než GLOCK... to vám nikdo nebere ale armádě nebyla nabídnuta tak to prosim nereste... je to (omlouvám se za ten výraz) blbost Zbrojovky v Uherském Brodě.... Kde sem vzal tu cenu? Ja sem ji opravdu nepočítal, nemam na to potřebné znalosti, vzdělání a ani papíry... tato cena byla nabídnuta armáde dočíst se to můžete i na normálním internetovém servru jako je idnes.cz http://zpravy.idnes.cz/vojaky-v-afghanistanu-ohrozuji-stare-ceske-pistole-dostanou-rakouske-1z3-/zpr_nato.asp?c=A091019_174459_zpr_nato_pei Zde sem napříklat vzal cenu... jestli ste schopen sjednat lepší ceny tak ste to měl udělat...
Datum: 10. 01. 2010 18:40:24 Autor: misustov
Předmět: vojáku 2
Vojáku 2, zdá se, že se pochopíme navzájem. Já nebojuji za D COMPACT, ale za zbraň z palety, kterou nabízí CZ UB. V Našem případě CZUB nemohla nic nabídnout, protože nebyla o nic požádaná. Nabídky, které tato firma dělala dvakrát, byly odmítnuty, s tím, že nejsou peníze. Za moji osobu, kdybych jel do Afganistanu a mohl si vybrat pistoli, tak bych bral CZ 97, nebo Dan Weson Pointman Seven. Co se jedná o schopnosti sjednat lepší cenu, tak mě nikdo nepožádal, znám, ale mnohem lepší obchodníky než bych byl já. Zdraví Misustov a přeje pěkný zbytek večera
Datum: 10. 01. 2010 19:58:31 Autor: Vojak 2
Předmět: misustov
Když chce firma něco prodat měla by sama přijít a něco nabídnout, a měla by se sama snažit aby její nabídka byla lepší než konkurenčních firem. To CZUB neudělala a pak se někdo (tím nemyslím třeba vás) vzteká a volá do světa proč se nekoupili zbraně od této zbrojovky. Samozřejmně by bylo lepší kdyby se koupili pistole od české firmy aby se v době krize podpořil domácí průmysl ale když do toho ta firma de s tím, že (a mě to tak opravdu připadá) je jediná domácí na trhu tak ji automaticky musí armáda zakázku dát ať nabízí zbraň jakoukoliv, to se mi nezdá správné. Stále zde většina lidí omýlá slova jako sou - nacionalismus, vlastenectví apod. Neni tedy správné aby právě domácí zbrojovka nabídla svým vojákům to nejlepší co má? A i s příslušenstvím? Jde o to že na tom třeba nevydělá tolik ale použití zbaně v boji je myslím ta nejlepší reklama... Pěkný den
Datum: 14. 01. 2010 16:08:45 Autor: Fobus
Předmět: Ondra Dušek
Tak to je a ne jinak. Co se ceny Glocků týká - evidentně nikdo z vás, co tady kritizujete cenu, neví, co všechno je součástí dodávky za onu cenu. Takže prostě vydělíte cenu 15 milionů tisícem a dostanete cenu pistole. Většího omylu se už nemůžete dopustit. Fakta: Glock 17 v počtu 1000 ks byl armádě dodán v konfiguraci, která zahrnuje taktickou podvěsnou svítilnu GTL11 (DMOC 3700,-) a tritiová mířidla (DMOC 3000,-). Dodávka rovněž zahrnuje sady nádhradních dílů, z nichž některé obsahují hlavní části zbraní. A teď mi ukažte prostor pro podmazávání a korupci. Je mi líto, ale gramatika úrovni demagogických příspěvků neinformovaných amatérů nijak nepřidá. Příspěvek Ruslera k reklamacím pistolí CZ policie ČR je více než k věci. Problém je, že se CZUB tuto kauzu podařilo nemedializovat, jinak by už každý střelce věděl, že policejní kompakt má komoru, která neodpovídá specifikaci 9x19 NATO a problém se musel po letech pokusů o reklamaci "řešit" rezignací v podobě nákupu střeliva, které je schopno z této zbraně vyletět. Je to také důvod, proč policie nepoužívá střely s řízenou deformací CEPP. Jsou příliš standardní a s těmito pistolemi to zkrátka nestřílí. :-)
Datum: 14. 01. 2010 19:35:53 Autor: Misustov
Předmět: to Fobus
Poslouchejte, vy profesionále, nábojová komora musí odpovídat a odpovídá specifikacím CIP. Tedy zádrhel bude někde jinde. Mimo to pochybuji, že vojenská norma NATO se zabývá specifikaci v boji zakázaného střeliva. Rád bych znal číslo specifikace, na které se odvoláváte. K Vaším profesionálním úvahám o ceně mě vychází zena GLOCKU bez tritiových mířidel a podvěsné svítilny 8300 Kč, tedy cena za kterou se prodává GLOCK tak v komisi, takže v tomto směru doporučuji respektovat stanovisko pana Ondřeje Duška. Zdravím Vás a přeji dobrou noc
Datum: 14. 01. 2010 23:59:24 Autor: Fobus
Předmět: to Misustov
Odvolávám se zejména na cca 30 tisíc reklamací policejního kompaktu. Že byl Glock doopravdy za dobrou cenu je dobře nebo špatně? Dobrou.
Datum: 15. 01. 2010 09:27:13 Autor: Misustov
Předmět: to Forbus
Profesionále Fobusi, k první větě nemohu nic říci, protože prostě nevím. Snad se k tomu vyjádří někdo kvalifikovaně, dejme tomu v magazínu SR. Druhá věta, nedává vůbec smysl a je nápadně podobná výroku Ruslera „Naštěstí zažili rozum a koupily vyzkoušenou zbraň“. Obecně: Namísto toho, aby, jste na moje námitky reagoval podrobným rozkladem, tak se odvoláváte na několik let starou informaci našeho bulváru. Navíc Vám doporučuji nepoužívat cizích slov, když neznáte jejich význam, na příklad: „Problém je, že se CZUB tuto kauzu podařilo nemedializovat“ jste měl napsat: „Problém je, že se CZUB tento případ podařilo neposkytnout novinářům“. Za takovou větu se dává ve škole, při kompozici v češtině nedostatečná. Měl byste, jako profesionál vědět, že se zbraně nelítá střelivo. Proč policie nepoužívá střely s řízenou deformací CEPP se dočtete na stránkách www.policista.cz, nebo gunlex.cz a nevkládejte tady nesmysly. Náboj, když svými rozměry a tlakem odpovídá normě, tak je standardní, v opačném případě je nestandardní, kde jste proboha přišel na termín „příliš standardní“??
Datum: 15. 01. 2010 12:18:50 Autor: Fobus
Předmět: to Misustov
Ano, nevíte, zvykněte si na to. "Kvalifikované" články v SR jsem viděl. Vaše snaha vnutit čtenářům SR představu o nejasné ceně na základě duplicitního záznamu v jakési tabulce mě mimořádně pobavila, ze shodných čísel v případu je jasné, že jde o duplicitu. Já se na nic neodvolávám a bulvár nepoužívám. Píši obvykle hovorově, ale umím to i spisovně. Tohle není fórum o českém jazyce a Vaše snaha působit v tomto jako mentor je dosti dosti směšná. Ale budiž, když Vám to udělá radost, buďme spisovní. Mimochodem, jako samozvaný mentor českého jazyka byste měl vědět, že střelivo lítá "ze zbraně", nikoli "se zbraně". Nedostatečná se dává zejména za hrubky. Vaše schopnost udělat správně čárku v souvětí značně pokulhává i za průměrem. Umíte sice napsat spoustu spisovné omáčky, která zabírá mnoho stran, narážkami na kvalitu psaného projevu ostatních však zřejmě odvádíte pozornost od nedostatků projevu vlastního. Navrhuji této kritiky zanechat, zjevně na to nemáte dostatečnou kvalifikaci, což nemám ani já, ale já nikoho za toto nekritizuji, pokud si ovšem nezačne. Informaci o nedořešeném problému na vnitru berte jako dárek - informaci pro Vás, nikde se jí nedočtete. Jde o problém s přechodovým kuželem a náboji 9x19 NATO. Ještě k Vašemu článku. Armáda je nevýdělečná, naopak spotřebovává peníze. Ano. Česká Zbrojovka svým způsobem také. Podívejte se do ARESu a zjistíte, že tento podnik je pravidelně dotován státem každý rok. Že přispívá do rozpočtu? Obchodník s dovezeným zbožím také. Na tvrzení, že Glock je rozšířenější a vyzkoušenější, než české zpistole, není nic demagogického. Zkoušky a testy byly provedeny jak u nás, tak v jiných zemích. Hovoříte o korupci (o provizích) na MO. Řekněte mi tedy, proč u stejné volby skončilo Ministestvo vnitra (pro exponované útvary jako je URNA, zásahové útvary, ochrana svědků, kriminální policie, protidrogové útvary, atd...), Vojenská policie, Celní správa, SON, SOG, BIS, NBÚ, speciální síly, Útvar pro ochranu prezidenta, zkrátka všechy útvary, které potřebují opravdu funkční zbraň. Vyskytl se zkrátka produkt, který předčí ostatní produkty kvalitou a díky efektivnímu způsobu řízení výroby je za srovnatelnou cenu při pořízení a nejlevnější z dlouhodobého hlediska, přičemž je rychle k mání (Glock vyrábí 3000 pistolí denně). Je to prosté - armáda má pistoli, která již nevyhovuje. Na tom se zřejmě shodneme (vz. 82). Na trhu je produkt, který během testů a mnoha let služby vykázal nejspolehlivějšíš funkcio (má nejjednodušší systém s menším počtem dílů), je za stejnou nebo lepší cenu než konkurence (efektivní výroba), má delší záruku a životnost (použity moderní materiály a metody zpracování), nižší náklady a menší časová náročnost na servis (100% zaměnitelnost dílů, jednoduchá bezšroubová konstrukce) a nižší náklady na výcvik (jednodušší a spoušťový systém a obsluha). Ne pane doktore, není to o provizích. Považjete tuto kauzu právem za nevídanou, nicméně jde o nevídanost v kladném slova smyslu. Ne vždy tomu tak je, tentokrát však byla učiněna volba nepochybně racionální, kterou je možné považovat za volbu dobrého hospodáře. Nedělám si iluze, že Vás o čemkoli přesvědčím, ale pokud si dáte tu práci a zkusíte si něco zjistit ne z novin, které mají plná ústa podpory českého průmyslu (podporován je dotacemi), ale přímo u útvarů, které měly možnost dlouhodobě používat více typů pistolí, dozvíte se, proč si armáda jiné složky vybírají pistole Glock.
Datum: 17. 01. 2010 00:48:50 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: To: Fobus, Misustov
Jen okrajově, ale když už jste to tady zmínili: Pane Misustove, nemáte pravdu v tom, že každá pistole, resp. její nábojová komora musí odpovídat normě CIP. U zbraní AČR to dokonce není ani žádoucí. Norma CIP je mezinárodní úmluva převážně evropských zemí, jež se zabývá nutnými údaji pro unifikovanou výrobu zbraní a zejména munice a týká se zejména zbraní civilních. Každá armáda při zavádění zbraní do výzbroje používá své vlastní procesy sloužící k ověřování a zkoušení zbraní a munice, proto např. na pistoli vz. 82 nenajdete zkušební značku ČSZS, nýbrž zkřížené meče (přejímací značku ČSLA) a pokud tyto vojenské zbraně neprojdou znovu zkušebnou, nemohou být z přebytků uvolněny na civilní trh s výjimkou sběratelských účelů. Další obdobnou normou je US norma SAAMI, jež není s CIP kompatibilní a proto jsou veškeré zbraně a munice dovážené k nám ze zámoří povinně zkoušeny ČSZS. V soudobých armádách členských států NATO se k potřebné unifikaci a standardizaci užívají normy STANAG, jež se mohou od CIP i SAAMI výrazně lišit i u ekvivalentních typů zbraní/munice (náboj 9x19mm NATO není například zcela přesným ekvivalentem náboje 9mm Luger). Takže nemáte pravdu, že by pistole dodáváné ozbrojeným složkám ČR (zbraně mimo režim zákona o zbraních a střelivu) musely odpovídat normě CIP. Nicméně na druhou stranu je třeba uvést, že zejména u pistolí takřka všechny armády dnas nakupují produkty, jež již dříve byly uvedeny na civilní trhy, takže pistole Glock i CZ, byť pořizované armádou, jsou značeny civilními značkami dle CIP a pouze dodatečně mohou být ještě označeny přejímacími značkami Armády ČR (což např. v případě Glocku jaksi nevyšlo, vzhledem k tvrdosti povrchu závěru, do něhož nebylo možno vyrazit běžnými raznicemi značky a AČR zřejmě nedisponuje laserovou vypalovačkou). Jinak co se cen týče, nezbývá mi než souhlasit s Fobusem. I když pominu kvalitu či subjektivní hodnocení vhodnosti toho kterého produktu, faktem zkrátka zůstává výrazně nižší cena pistolí Glock. Jak jsem již dřívě psal, rád bych byl hrdý na kvalitní domácí produkt, ale to by skutečně nesměl být nejen dražší, ale předražený...
Datum: 17. 01. 2010 10:33:03 Autor: misustov
Předmět: to Ondřej Dušek
Pane, vzal jste mi myšlenku z pera. Problematika CIP,SSAMI, včetně Činnosti ČSSZ je mi známa, přesto děkuji za perfektní vysvětlení, toto i předešlé. Co se týče ceny, sdělil jsem Fobusovi, že akceptuji Vaše stanovisko a nehodlám se o tom dále bavit. Ostatně námětem článku nebyla cena, rovněž tak i jakost. Pouze při diskusi jsem pro ilustraci citoval tržní ceny a byl jsem nemile překvapen, že se vojáci těmto cenám diví. Musím rovněž respektovat stanovisko CZUB, že při kontraktačním jednání by se na cenách určitě domluvili, oni totiž pro obchodní činnost nezbytně potřebují příznivé reference vlastní armády. S přihlédnutím k těmto skutečnostem a mým poznatkům, jak se stanovují ceny, i při stomilionových zakázkách jsem v diskusi ujišťoval vojáka 2, že bych byl schopen pro MO dojednat u obou pistolí nižší ceny, než které se vyskytovaly v diskusích. Na Vás bych měl, Vážený pane speciální dotaz a to, zda je dá použít náboj 9x19mm NATO v civilní zbrani a naopak. Předpokládám, že ano.
Datum: 17. 01. 2010 17:45:34 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: To: Misustov
Náboj s označením 9x19mm NATO v zásadě ve valné většině civilních zbraní použít bezesporu lze, neboť hlavním rozdílem mezi nábojem dle CIP a dle normy STANAG jsou zejména odlišné požadavky na materiál nábojnice, typ a provedení střely a norma STANAG rovněž řeší nepoměrně tvrdší požadavky na podmínky skladování a přepravitelnosti, což CIP neřeší vůbec. Rozměrově jsou náboje zcela shodné. Malým problémem může být fakt, že horní hranice povolených tlaků pro náboj dle STANAG je vyšší nežli u náboje dle CIP a tudíž při užití munice dle STANAG ve zbraních značených dle CIP teoreticky může dojít ke ztrátě záruky, pokud výrobce zbraně bude natolik rigidní. Jak jsem uvedl v předchozím příspěvku, valná většina výrobců dodává armádám stejně zbraně primárně určené na civilní trhy a nevím o tom, že by někde vznikaly nějaké problémy. Příkladem šalamounského řešení jsou například náboje ze Selier & Bellot dodávané AČR (zápalka zalakovaná modře, balení v šedozelených krabičkách, značení dle STANAG), kdy se jedná o náboj vyráběný dle takřka shodných parametrů jako náboje civilní dle CIP, ale vykazují vyšší výkon. Stále se však ale ještě jedná o náboj tlakově a výkonnostně odpovídající horní hranici danou normou CIP a tudíž ho lze použít ve všech civilních zbraních. Obecně bych se nebál říct, že užití nábojů dle STANAG je v kvalitních a moderních zbraních vyráběných a značených dle CIP naprosto bezpečné, ale poněkud zbytečné - tyto náboje mají pro běžného pistoláře zbytečně velký výkon, neboť mají zajistit spolehlivou funkci i v samopalech. Jiným problémem ovšem je skutečnost, že munice dle STANAG není určena na civilní trh a jedná se o vojenský materiál, takže se teoreticky i držitel zbrojního průkazu může dostat do problémů se zákonem, pokud vojenskou munici používá. To už je ovšem mimo rámec Vašeho dotazu. Jinak pokud má někdo zájem se do uvedených norem podívat osobně, tak norma STANAG 4090 týkající se náboje 9x19mm, je v ČR převedena do tzv. ČOS (Český obranný standard) a je k nalezení na stránkách Odboru obrané standardizace ÚřOS (http://www.oos.army.cz/cos/cos/130502.pdf)
Datum: 20. 01. 2010 18:41:37 Autor: Misustov
Předmět: to Fobus
Fobusi, vskutku na bohemistiku nemám dostatečnou kvalifikaci. V opačném případě bych strávil svůj život ve školách, nikoliv ve strojírenství. Pravopisné chyby vznikají z více důvodů: 1) Překlepy, vznikající nejenom slábnoucím zrakem ale také úpravami a změnami po přenesení komentáře, před uložením, kdy je text nepřehledný. Po uložení již nemohu do textu vstoupit. V tomto nejsem první, který provádí sebekritiku. 2) Lenosti, sáhnout do knihovny a nahlédnout do pravidel českého pravopisu. 3) Neznalosti, v tom případě, že jsem nebyl ve škole, když jsme se to učili. 4) Úmyslně, na příklad psaním malých písmen, při oslovení člověka, kterého si nevážím. Dost na tom, že vykám, přestože se říká:“ ty anonyme“. Již dříve jsem sdělil, že je mi zcela jedno zda se napíše: „kolik tisíc pistolý, nebo „kolik tisíc pistolí“, pokud to dává smysl. Že se zde píše hovorově, je samozřejmé, avšak vy píšete nesrozumitelně. [Tak to je a ne jinak], [Že byl Glock doopravdy za dobrou cenu je dobře nebo špatně? Dobrou]. Šroubovaná věta: „Problém je, že se CZUB tuto kauzu podařilo nemedializovat,“ může být hovorová, ale v hospodě po půlnoci a po osmi pivech, vy jste ji ale psal odpoledne v 16:08, což je na hospodu tak, dvě piva. Kdybyste používal spisovné omáčky, možná bych se dozvěděl, co jste myslel úvodní větou: „Ano, nevíte, zvykněte si na to ". Podotýkám, že plebejský výraz „Spisovná omáčka“ bývá nahrazován kultivovanějšími termíny: vysvětlení, zdůvodnění, komentář. Toto je diskusní server, a mohu si zde vyjadřovat své názory libovolně, pokud se vám to nelíbí – je mi líto. Vámi použitý termín: „… příliš standardní“. Je možná běžný, u policejních profesionálů, ale profesionálního technika tento nesmysl nadzvedne. Váš výrok: „...v podobě nákupu střeliva, které je schopno z této zbraně vyletět.“ svědčí o tom, že nepoužíváte často termíny: výstřel, střela, kulka, patrona, nábojnice, což je u střelce - profesionála podivné. Nevyletí vystřelená nábojnice, nebo to nevystřelí? Přes tuto kritiku vám děkuji za informaci o problému s přechodovým kuželem a náboji 9x19 NATO, ale dále platí můj názor viz. 15.01 první řádek. Překvapuje mě, že by technická kontrola výrobce neprovedla jedinou kontrolu nábojové komory na třicetitisících hlavní. Rovněž mě překvapuje, že zákazník nepřišel na údajnou vadu dříve, než po uskutečnění celé dodávky. Mám spíš dojem, že kontrola nábojové komory je 100%. Důležitost kontroly této části hlavně je zvýrazněna i v ČSN, která specifikuje referenční měřidlo na kontrolu nábojové komory. Problém může být ve specifikaci zákazníka. Neznám technickou dokumentaci, domnívám se však, že úprava přechodového kužele by pro výrobce nemusela být neřešitelná, kdyby se prokázalo jeho zavinění, je to ovšem úvaha, za předpokladu,že nebylo provedeno nitridováni. U CADETU mě selhávají náboje Lapua, což je dáno provedením okraje náboje. Situaci řeším tak, že tyto náboje prostě nepoužívám. Argumentace, že tento problém zavinil potíže se zavedením střely s řízenou deformací CEPP mě inspiroval, abych se podíval na toto blíže. V materiálech, které jsem prostudoval, nebyla zmínka o nevyhovujícím přechodovém kuželu. Hlavním problémem zavedení, je jejích vyšší cena až o 40%. Tuto skutečnost jste účelově zamlčel. Přesto je tento náboj s řízenou deformací zaváděn, na příklad u hlídek v metru a jinde. Já jsem nepostřehl, že by v tam policie měla v holstrech Glocky. Kauza státní dotace CZUB. Pokud někdo tvrdí, že český průmysl je podporován dotacemi, tak potom také musí vysvětlit, kde stát ty peníze bere. Napoleonova vojska dovážela do Francie obrovskou kořist, proto to tehdy snad bylo možné. Česká vojska ale, se svých misí mohou dovézt maximálně vši. Stát dává něco za něco. Dostane-li podnik dotačním kanálem jeden milion, potom jinými, vedlejšími kanály se mu vrátí desítky milionů. V opačném případě by toho okamžitě využila opozice. Je nutno umět číst mezi řádky, pokud to člověk nezvládne, neměl by ARES vůbec otevírat (Osobně jsem v tomto směru poloanalfabet). Stát nemá příjem pouze z CZUB, ale i příjmu jejích zaměstnanců, viz můj komentář 04.01.čtvrtý řádek zdola. Z tohoto vyplývá, že při průměrném měsíčním platu 15 000 Kč čistého, odvede do státní pokladny 1300 zaměstnanců CZUB každý měsíc 36,7 milionu Kč, což představuje měsíční plat několika stovek vojáků. Moje první zbraň byla pistole Parabelum, které jsem se jako malý kluk zmocnil 24.dubna 1945. Měl jsem ji až do roku 1986, kdy jsem se ji zbavil, protože se o mě zajímala státní bezpečnost a já dostal strach. Měl jsem možnost se seznámit s řadou zbraní, rozhodně více, než mnoho jiných profesionálů. Nejsem majitelem pouze jedné krátké zbraně CZ-COMPACT, a ta také není moji nejužívanější zbrani. Svůj názor na bojové použití zbraně jsem vyjádřil 10.01. šestý řádek. Ohrazuji se proto, proti nařčení z demagogie. Na těchto stránkách se sborový zpěv: Glocken, Glocken über alles, über alles in der Welt, za demagogii nepovažuje. Nikdy jsem netvrdil, že Glock není vyzkoušený, nebo nekvalitní, toto mi nepodsouvejte. Tvrdím, že obě tyto zbraně jsou kvalitní, kvalitnější, než jsou střelecké kvality většiny vámi presentovaných policejních týmů.(samozřejmě, že tam jsou vynikající střelecké špičky). Výkony, které tyto jednotky dosahují na střelnici s Glocky, nebo CZ by dosáhly i s dvaapadesátkami. Jejích hodnocení osobních zbraní bude proto spíše subjektivní. Absolutní kvalitu mohou posoudit amatéři, jako jsou Adam Tyc, Martin Kameníček, Petr Znamenáček, Josef Rakušan, kteří by z hodnocených zbraní vymáčknuli maximum. Profesionálové mohou takové posouzení absolutní kvality pistole dělat, pokud dosáhnou jejích kvalit. Před padesáti lety, při nějakém místním přeboru ve střelbě z malorážky bylo slyšet: „To je krám… s tím se nedá střílet …kurva… já to rozbiju“… Vedle trénujícímu Adolfu Oderskýmu došla trpělivost a o přestávce požádal: „Půjč mi to, já si vystřelím“. Výsledek střelby vstoje byl asi 10, 10, 9, 9, 8, a zbraň vrátil ohromenému střelci s poznámkou „Ta střílí dobře“. Z toho máme poučení: Tehdy, ani dnes nemohou absolutní kvalitu posuzovat průměrní, nebo dokonce podprůměrní, ale reprezentanti a mistři sportu. Nevzpomínám si, že by vámi citované exponované útvary jako je Celní správa, BIS, NBÚ, Útvar pro ochranu prezidenta někdy někoho zastřelili, krom případu sebevražd, které se nepočítají, proto vzniká dojem, že by těmto útvarům stačil Glock, v airsoftovém provedení. Předpokládám, že jednotka, která zajišťovala Radovana Krejčíře nebo Petra Folka byla vyzbrojena také Glocky. Po odborné – nestřelecké stránce, padá na hlavu těchto vysoce exponovaných útvarů ironická poznámka přední socioložky, disidentky Jiřiny Šiklové: „Vleklá vyšetřování, když k nim vůbec dojde, končí tím, že obvinění se neprokázala. Pokud magistrátní úředníci uvíznou v síti policie, tak jedině té švýcarské nikoli české“. Někde jsem slyšel, že velitel jedné superexponované elitní policejní jednotky, vyzbrojené Glocky, dislokované v Afganistanu se odmítl účastnit bojové akce, s tím že tam není pro bojové akce ale pro peníze. Když se podaří občas policistovi zastřelit nějakého lotra, tak je to kluk vykonávající běžnou, těžkou, únavnou službu na silnici, v metru. Následně, místo vyznamenáni a povýšeni, policejní inspekce, hecovaná pacifisty, pseudohumanisty, anarchisty, a podobným odpadem hledá důvod jak jej potrestat. Ke kvalitativním parametrům Glocku, tj. blbuvzdornost, jednoduchost, nižší náklady na výcvik (jednodušší a spoušťový systém a obsluha) jsem se vyjadřoval výše. Jsou to parametry plně využitelné pro méně vzdělané, méně intelektuálně vyspělé končiny. Pro českého vojáka a policistu jsou málo využitelná. Starší generace musely na vojně dělat sborky, rozborky a údržby, Téček, MIGů, za denní žold 2-3 Kč a my nyní děláme problémy s pitomou pistoli, já bych se i trochu styděl. Závažnější je útok na moji osobu, a to vytržením textu ze souvislosti „…Armáda je nevýdělečná, naopak spotřebovává peníze“. Z textu, ve kterém obhajuji armádu, jste vytrhnul citát, který mě má presentovat jako pacifistu, anarchistu. Přesně toto dělal justiční vrah Vaš, Urválek a jiní. Prosím, když příště řeknete „A“, tak laskavě odříkejte celou abecedu. Obdobné vytržení ze souvislosti je kausa provize. Doporučuji pozorné přečtení mého textu k této otázce. V tomto veřejné mínění ovlivnit nemohu. Pokud nechápe policajt, nebo rotný vzájemné vazby: Obranný průmysl – armáda – stát - státní suverenita, potom mohu jenom pokrčit rameny. On to pochopí, až se ocitne při dalším snižování stavů a při desetiprocentní nezaměstnanosti na dlažbě. Ovšem pokud to nepochopí ten, co má na kalhotách generálské lampasy, nebo vrcholový politik, potom to bude mít katastrofální následky. Do Střelecké Revue jsem žádnou tabulku, duplicitní, ani neduplicitní k ovlivnění čtenářů nedával, ani tam žádná není. Že jste se nad neexistující tabulkou smál a za břicho popadal, ve mně vzbudilo podezření a probíhá mi mráz po zádech, že vlastníte střelnou zbraň. Může jít totiž o duševní poruchu. Přesto věřím, že zde došlo k oboustrannému nedorozumění. Že si neděláte iluse, že mě o čemkoli přesvědčíte? Musím vás opět zklamat. O ledačem jste mě přesvědčil, ať kladně, nebo záporně, ale hlavně jste motivoval ke studiu, přemýšlení, mě i stovky dalších a nakonec, oba společně jsme vyprovokovali pana Ondřeje Duška k napsání dvou mimořádně zajímavých a poučných článků a to stojí za to, ne?
Datum: 20. 01. 2010 19:07:18 Autor: Leonid
Předmět: K pravopisným chybám
Vážení diskutéři, jako redaktor této webové stránky samozřejmě do diskusních příspěvků nezasahuji. Samozřejmě mažu příspěvky maniaků a hulvátů (těch se tady objevuje naštěstí minimum). Mechanismus vzniku překlepů a chyb vtipně popsal můj předřečník. Přesto je možné, že někdo z vás udělá pravopisnou či syntaktickou chybu, která může i změnit smysl diskusního příspěvku. V takovém případě mi klidně napište žádost o opravu na e-mail: elkapress@gmail.com. Já potom text snadno opravím. K diskusi Glock vs CZ samozřejmě jako laik nemám co říct, ale pobavila mě poznámka jednoho kamaráda, profesionálního vojáka, který mi k diskusi napsal: "Co se týče pistolí, jsem uživatel, je to pro mě železo... Pokud bych si mohl ale vybrat, jdu do Glocka". (Konec citátu) Samozřejmě tento názor nemění nic na odoborných názorech, vyjadřovaných v této diskusi. A zcela na závěr: pokud by někdo z diskutujících chtěl uveřejnit své zkušenosti na této stránce formou článku, bude jenom vítán.
Datum: 21. 01. 2010 17:13:14 Autor: Fobus
Předmět: to Mistustov
Budu mnohem stručnější, než vy. Vaše vytáčení se z odpovědnosti za svoje vlastní příspěvky na adresu kohokoli, kdo nepíše podle vašich představ nebo pravidel pravopisu, komentovat více nebudu. K tomu, aby si každý udělal představu, jste poskytl více než dost materiálu. Fakt, že něco nechápete, ještě neznamená, že autor píše nesrozumitelně. Fakt, že nevíte, co jsem myslel větou "Ano, nevíte, zvykněte si na to." znamená, že nejste schopen sledovat komunikaci, jinak byste velmi rychle přišel na to, že reaguji na vaší úvodní větu předešlého příspěvku, která končí slovy "...protože prostě nevím." Vy nevysvětlujete ani nezdůvodňujete. Vysvětlují se fakta, ta nemáte. Možná něco komentujete neboli píšete svoje sáhodlouhé domněnky, což jste teď jen potvrdil. Ještě jsem zapomněl komentovat vaše chvástání, že byste jistě domluvil lepší cenu. Oproti maloobchodní ceně? To by byl jistě výkon. Oproti ceně, za kterou byly Glocky pořízeny? Tu ani neznáte (cenu za ks), protože jste se neobtěžoval nic zjišťovat. Veškeré vaše konstrukce lze popsat jako "Já sice nevím, jak to je, ale kdyby A, pak by jistě B." Ve vašem případě bude s jistotou nejlepší, zůstanete-li u vašeho oblíbeného "Já nevím, jak to je.". Vaše tvrzení "V materiálech, které jsem prostudoval, nebyla zmínka o nevyhovujícím přechodovém kuželu. Hlavním problémem zavedení, je jejich vyšší cena až o 40%. Tuto skutečnost jste účelově zamlčel." mne s konečnou platností utvrzuje, že vaše zdroje informací jsou omezené na internet a bulvár. To samozřejmě není nic nového, ono to jaksi vyplývá ze všech vašich příspěvků a článku v SR. Mimochodem, SR mě tímto dost zklamala, že dává prostor žvanilům, kteří se neorientují ani v problematice moderních zbraní, ani v problematice státních nákupů. Jediné, o co vám jde, je protěžování České Zbrojovky. Takže podle vás je v pořádku, že nekonkurenceschopný výrobní podnik s dnes již tradičně mizernou kvalitou výroby měl dostávat dotace? To je na pováženou, zvlášť od někoho, kdo mluví o vybírání daní. Další vaše perla: "Výkony, které tyto jednotky dosahují na střelnici s Glocky, nebo CZ by dosáhly i s dvaapadesátkami. Jejích hodnocení osobních zbraní bude proto spíše subjektivní. Absolutní kvalitu mohou posoudit amatéři, jako jsou Adam Tyc, Martin Kameníček, Petr Znamenáček, Josef Rakušan, kteří by z hodnocených zbraní vymáčknuli maximum. Profesionálové mohou takové posouzení absolutní kvality pistole dělat, pokud dosáhnou jejích kvalit." Pokud srovnáváte bojovou a sportovní střelbu, dokládáte tím pouze svojí totální neznalost problematiky zbraní pro armádu. Jestli někdo vymáčkne ze zbraně maximum, pak je to voják speciálních sil. "Nevzpomínám si, že by vámi citované exponované útvary jako je Celní správa, BIS, NBÚ, Útvar pro ochranu prezidenta někdy někoho zastřelili, krom případu sebevražd, které se nepočítají, proto vzniká dojem, že by těmto útvarům stačil Glock, v airsoftovém provedení." Vzniká tím maximálně váš dojem. Tento odstavec svědčí o tom, že z nás dvou to nejsem já, kdo má duševní poruchu. Beru zpět informaci o tabulce, vložila jí zřejmě redace SR. Tabulka však existuje a skutečně obsahuje 2 záznamy. Duplicitní. Tím hůř pro SR, tím spíše se stává bulvárem. V jednom s vámi souhlasím. Ondřej Dušek napsal zajímavé a poučné příspěvky. Nevyzněly pro vás nejlépe, ať už si to zkusíte vysvětlit, zdůvodnit a okomentovat jakkoli. Ještě beru zpět své nařčení z demagogie, které jste na sebe v tu chvíli správně vztáhl. Demagog by o problematice mohl i něco vědět. Vy nejste demagog, vy jste pouze neinformovaný a nemyslící agitátor, který dělá závěry o profesionálním použití zbraní ze svých amatérských zkušeností a z doslechu. Nerad bych urážel znalosti demamogů srovnáním s vámi. Bohužel nejste první ani poslední. V diskuzi s vámi nemá smysl pokračovat.
Datum: 23. 01. 2010 19:42:43 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: To: Fobus, Misustov
Pánové, v obou svých příspěvcích jsem se snažil reagovat pouze na technické záležitosti zmíněné ve Vašich příspěvcích, ale po Vašich dvou posledních "výpadech" se musím vyjádřit i k dalšímu aspektu: Tato diskuze mohla být skutečně zajímavá a plodná a každý se zde mohl dozvědět něco, co do té doby neznal. Nicméně když si celou diskuzi prohlédnete teď, nejobsáhlejší dialogy se v ní týkají jazykové odbornosti přispěvatelů, případně jejich erudice či inteligence. A to je myslím škoda, protože kdo se zajímá skutečně o merit věci, jímž je - alespoň dle názvu diskuze - odůvodnění pořízení těch kterých pistolí Armádou ČR, musí být zklamán. "Pročíst" se k nějakému kloudnému příspěvku k tématu pak skutečně dá práci. Jinak si dovolím reagovat na některé části příspěvku pana Misustova: Zmínil jste mnohá známá jména, jen nevím, zda ony osobnosti znáte osobně. Já ano, s pány Znamenáčkem, Týcem, Kameníčkem i oběma Rakušany se znám od doby, kdy střílím IPSC (od r. 1996), resp. od doby, kdy ho střílí oni. Nevím, co by Vám oni k téhle diskuzi řekli, nicméně faktem je, že Adam Týc své první tituly vystřílel s Glockem, stejně tak Petr Znamenáček dlouho střílel rovněž s Glockem. A všichni jmenovaní jsou dnes tak úspěšnými střelci se zbraněmi CZ proto, že byli nebo jsou v různém rozsahu Českou Zbrojovkou podporováni. A Adama Týce ani Matina Kameníčka bych rozhodně nenazýval amatéry, jsou "smluvními střelci" CZ UB, což se dá vykládat různě, ale rozhodně nejsou amatérskými střelci. Toto zde zmiňuji ale hlavně proto, že ani IPSC přes svou nejvyšší možnou podobnost s reálným střeleckým střetnutím není ničím víc, než sportem. A pro sport jsou vyráběny nebo dodatečně upravovány zbraně tak, že jsou dosti odlišné od sériových služebních zbraní. Úspěchy jmenovaných střelců se zbraněmi CZ nejsou v otázce zavádění služebních zbraní do výzbroje jakékoliv ozbrojené složky skutečně vůbec relevantní. A k Vámi zmiňované úrovni vycvičenosti rekrutů resp. odvedenců ČSLA v létech minulých, kdy za směšný žold byli nuceni provádět do zblbnutí nesmyslné rozborky a sborky zbraní na čas, přičemž úroveň střeleckého výcviku byla mnohdy nicotná: Toto bohužel nemůže být měřítkem určujícím, zda je vhodnější zbraň s obsluhou jednodušší nebo složitější. Byť by v Armádě ČR sloužili samí atomoví inženýři s IQ vyšším 150, stejně budu preferovat blbuvzdornou a jednoduchou zbraň, protože až dojde na lámání chleba někde v boji v totálně nepříznivých klimatických podmínkách, všechno bude jinak než na učebně. Doporučuji si prostudovat SOP (standardní operační postupy = standard operational procedures) i u speciálních sil (nejen u řadových jednotek) vyspělých armád: Co je možné udělat snadno, udělej snadno. K tomu jen dodám, že já jsem Vám své CV částečně sdělil - skutečně mám dosti značné zkušenosti v oblasti ručních palných zbraní nejen v AČR a rovněž tak se střeleckým výcvikem. Pokud to není tajné, sdělte mi (nám), odkud Vaše názory pramení, jaké zkušenosti s oboru máte? Stejně tak musím reagovat na Vaše zmínky o různých policejních útvarech, konkrétně jmenovat nebudeme... Ani jeden exces, jenž jste zde jako příklad selhání uvedených jednotek uvedl, nesouvisí nijak s výzbrojí a případným použitím zbraně těchto složek. A argument, že příslušníci těchto jednotek nikoho nestřelili, je skutečně snad vtipem... Vaše podpora České Zbrojovky, byť třeba diskutabilně argumentovaná, je chvályhodná. Ovšem invektivy týkající se policejních složek jsou skutečně směšné a zavženíhodné. Buďto ukažte, že jste člověk z oboru, nebo se do nás vojáků a policajtů přestaňte navážet! Nebo byste snad byl raději, kdyby jste měl v ruce svědectví příslušníků uvedených složek ve smyslu: Sejmul jsem chlapa Glockem, ale Číza by to zvládla stejně dobře? Není snad dobře, že naši policisti na domácí půdě nejsou nuceni střílet až tak intenzivně? A i když tomu tak je, a oni skutečně nejsou ani v případě zásahových jednotek nebo URNy nuceni denodenně střílet, není požadavek na co nejkvalitnější výzbroj oprávněný?! Bezesporu je. A proto jsou u těchto složek pistole Glock zavedeny. Z Vašeho podání mi bohužel vyplývá jediné: Jste ochoten životy a zdraví našich policistů ochoten zaměnit za jakousi nárdodní hrdost, podporu domácího průmyslu a nepřímé daně, i kdyby produkt CZ byl horší. Na rozdíl od Vás, já jsem byl oním řadovým obyčejným policistou na ulici a pokud bych si již tehdy mohl vybrat, Glock by byl jasnou volbou. Je faktem, že pro většinu příslušníků ozbrojených složek je zbraň nářadím, pracovním nástrojem, a pokud funguje, jak má, je jim vcelku jedno, jakou značku má vyraženou. A právě proto nemá názor těchto lidí, byť profesionálů, valnou vypovídací hodnotu. Naopak důležité jsou informace od lidí, kteří se podílejí na akvizičním procesu, zavádění do výzbroje a následné logistické podpoře: Proto zde znovu opakuji, že ze všech výše uvedených důvodů je Glock bezesporu lepší volbou pro ozbrojené složky. Až CZ nabídne třeba i horší servis, ale alespoň lepší cenu, třeba budu ochoten přimhouřit oko a stanu se národní vlastencem. Zatím se cítím Evropanem.
Datum: 25. 01. 2010 23:06:33 Autor: keny99
Předmět: ČZ vz. Glock
Vážení páni. Od začiatku sledujem túto neplodnú diskusiu a čakám kto a kedy sa nájde niekto a začne s témou napr. chod spúšte na Čezete alebo v čom je rozdiel v držaní Čezety alebo Glocku. Vaša debata mi pripomenula moje vojenské roky ( 1989 – 1991 ) v Rokycanech, keď som v krčme pri dobrom Gambrinuse začul zlú debatu dvoch dedov ako sa hádajú, kto je lepší politik Mečiar alebo Klaus. Nechcem urážať vašu národnú hrdosť, ale obaja stoja za prd. To isté platí aj o debate okolo gramatiky a nákupe zbraní pre ozbrojené zložky. K tomu druhému sa nebudem a ani neviem vyjadriť. Pozadie štátnych zákazok nepoznám a som presvedčený, že ani nikto z vás. Pracujem na polícii, rád strieľam a myslím si, že som toho nastrieľal celkom dosť. Nebudem sa veľa vyjadrovať k streľbe IPSC, nakoľko je to streľba so zbraňami, ktoré sú rôzne ladené. Streľba IPSC je tak ďaleko od bojovej streľby ktorá úzko súvisí s taktikou a s taktikou streľby ako takou, že som s veľkou nevoľou čítal článok v SR o tom, že Adam Tyc učil policajtov v Thajsku ako sa strieľa. Samozrejme klobúk dole pred majstrovstvom tohto pána. Neskôr my kolega vysvetlil, že tam Adam robil policajtom len ukážky strieľania popri tom, ako tam bol súťažiť. Páni. Ak môžem reagovať na niektoré vaše tvrdenia. Ako prvé chcem reagovať na tvrdenie, že Glock vyrába 3000 ks. pištolí denne. Čiže: 3000 x 20 prac. dní = 60.000 ks. zbraní za mesiac x 12 mesiacov = 720.000 ks. zbraní za rok x 25 rokov výroby sa rovná 18.000.000 ks. vyrobených zbraní.. Trochu veľa! Ďalší názor pri ktorom som sa zastavil je ten, že Glock vyhráva pretože má nižší počet súčiastok. Je to pravda, ale toto tvrdenie môže obstáť niekde v Afganistane alebo v Iraku, ale nie v našich zemepisných šírkach. Väčší počet súčiastok a jemný piesok púšte, ( hm. môže byť problém ). Chápem aj zbrojára v Afganistane a hneď aj uhádnem akú zbraň si preto vyberie, ale aby radový vojak ( bojovník ) alebo príslušník špeciálnej zásahovej jednotky rozoberal zbrane do šrubičky a upravoval zbrane ( neviem ako u vás, ale pravdepodobne to bude tak isto ako u nás - je to zakázané) tak to je silná káva. Aj keď viem, že to chlapci robia. Keby som mal tú moc, tak by som dal každému jednému nahradiť túto zbraň. Osobne som držal takéto zbrane, ktoré sa museli vyradiť, a strieľal som zo zbraní chlapcov zo špeciálnych jednotiek, bol som zhnusený. Takúto zbraň by som do služby nezobral. A nešiel by som do služby s kolegom, ktorý takúto zbraň má. Ale vráťme sa k podstate diskusie. Každý strelec má rád nejakú zbraň. Dnes som strieľal zo zbrane, ktorá má trojuholnikový profil mieridiel. Mal som stým problém. Majiteľ zbrane pritom nedal dopustiť na túto zbraň. Aj keď nemožno uprieť Glocku jeho jednoduchosť a samozrejme použité materiály, práve kvôli tomu by som policajtom na Slovensku, hovorím o radových policajtoch, ktorí vystrieľajú 250 - 300 ks. nábojov ročne, túto zbraň dal s veľkými obavami do služby. Jednoducho sú zvyknutý na klasické železo. A som presvedčený, že policajti sú na celom svete rovnakí. Ja som mal osobne dve Čezety a obe žrali každé jedno strelivo ktoré som im naládoval. Nemal som stým problém a pritom jedna bola vyrobená v 80. tých rokoch. Z pohľadu trošku skúseného strelca môžem povedať, že ak do služby tak Glocka, ale tomu plasťakovi niečo chýba. Nemá dušu ako klasické železo a preto som si kúpil skvelú Čezetu. U Čezety je jeden zásadný problém. Oproti Glocku má slabý marketing a marketing ovplyvňuje všetkých. Či skúsených strelcov alebo sviatočných. Nesmieme zabudnúť na jednu vec, že keby Čezeta bol šmejd, tak by to nebola druhá najkopírovanejšia zbraň na svete. Ináč pozdravujem všetkých strelcov tých ktorí majú ČZ a aj tých ktorí strieľajú z Glocka. Aj jedna a aj druhá zbraň je kvalitná. Dobrému strelcovi musí byť jedno z čoho strieľa, tak isto ako je jedno zlému strelcovi z čoho strieľa
Datum: 26. 01. 2010 10:12:56 Autor: Fobus
Předmět: to keny99
Mýlíte se v několika bodech. Klaus není špatný politik, a to ani náhodou. Není pravda, že se tu nidko nevyzná ve státních nákupech. Je pravda, že výstupní kapacita Glocku je 3000 pistolí denně. Nebylo tomu tak vždy, celkový počet zbraní za historii je cca 9-10 milionů pistolí. Standarní výstup býval 2000 pistolí denně, celý rok 2009 byl ovšem výstup oněch 3000 (zakázky z USA). Věřte nebo ne. Glock nevyhrává, protože má menší počet součástek, ale je to jedna z jeho výhod. Nejde o ladění zbraní, ale případnou rychlou výměnu jakéhokoli dílu bez nutnosti používat speciální nářadí, bez nutnosti lícování na konkrétní exemplář. Glock nemá zmáknutý marketing, Glock půjčuje zbraně na testy, které dopadají, jak dopadají. Zbytek jsou vaše osobní dojmy. CZ bývala slušná zbraň před 30 lety, kdy jí byl ochoten někdo napodobit. Dnes tomu tak není. Souhlasím se zbytečností diskuze o gramatice, irelevantností výkonů sportovních střelců a s tím, že Gambrinus je dobré pivo.
Datum: 28. 01. 2010 14:18:49 Autor: bibros
Předmět: Káždý má tu svou
Ano pánové, každý má tu svou jedinou pravdu. Já mám jednoduché měřítko z hlediska estetického a tady to ještě nikdo nezmínil. Každá pořádná zbraň (tedy krátká) má být černá a těžká. Položte vedle sebe Gloka a ČZ. Ty recyklovaný lahve i když jsou černý mají do elegance ČZ stejně daleko, jako Trabant k Jaguáru. Howgh.
Datum: 29. 01. 2010 15:50:07 Autor: Misustov
Předmět: to Dušek
Pane Dušek, pramen svých poznatků a zkušenosti nesdělím, protože moji oponenti jsou anonymové a já jim nehodlám zveřejňovat navíc svůj životopis, ani svoje styky. Soukromě Vám to mohu říci, ale budete zklamán, nic pozoruhodného. K Vaši poslední větě: „Až CZ nabídne třeba i horší servis, ale alespoň lepší cenu…“ Lepší cena se dohaduje před podepsáním kontraktu, když je výrobek dodán, je pozdě. Servis a jeho rozsah bývá předmětem obchodní smlouvy a pro CZ by neměl být problém, protože v nabídce jsou sady náhradních dílů. Podle osobní informace jednoho z kapitánů průmyslu jsou poptávky ministerstva obrany definovány nejednoznačně, neúplně, nepřesně, rovněž tak technické požadavky. Z toho lze vydedukovat, že postoje a reakce na návrhy zákazníkových dodacích podmínek nebudou kvalitní. Tak lze vysvětlit aféry s padáky, nebo dodávkou vyřazených listů rotoru s přeraženými výrobními čísly a možná i nedostatečný servis se strany CZUB. Mnou citované střelce si dovoluji nazývat amatéry, protože tuto činnost nedělají pro svoji obživu, ale pro potěšení, seberealizaci. Podpora se strany výrobce nemusí být překážkou. V minulých dobách byl každý sportovní střelec Svazarmu, RH podporován, dostal zbraň, náboje, podle výkonnostní třídy. Standard operational procedures znám z jiného oboru činnosti. Vojenské znát nemohu, protože moje oficiální literatura je „Příručka pro důstojníky v záloze“ a tam pochopitelně takového nic není. Ze zahraniční literatury na toto téma mám RANGER HANDBOOK SH 21-76 je to obsáhlá příručka, na naše poměry detailně zpracovaná, ale vazba na naši diskusi tam nebude. Obdobnou příručku „Boj a přežití v džungli jsem měl na stole, když jsem hostil vietnamského veterána, pilota bitevního vrtulníku (2× sestřelen) a ten s úsměvem poznamenal, že tuto příručku má každý voják námořní pěchoty, ale nikdo ji nečte. Tato příručka, ale má s námi společného jmenovatele: důraz na údržbu a střelbyschopnost zbraně. Žádná standardní procedura, pokud nebude racionálně použita, až přijde na lámání chleba, nám nepomůže [Tomu se říká taktická inteligence]. Rovnice přežití v tomto případě má obrovskou řadu proměnných (závislých i nezávislých). Když tuto rovnici patřičně upravíme a vykrátíme, tak dostaneme asi tento základní tvar: PŘEŽITÍ = - ČERNÝ REŽIM + PRVNÍ VÝSTŘEL. Ujišťuji vás, že nejsem ochoten zaměnit životy a zdraví našich policistů za žádnou, natož jakousi hrdost. Národní hrdost, včetně patriotismu mám, ale je uložena v šuplíku a pro tuto kausu ji nepoužívám. Moje úvahy jsou technika, chladná ekonomika, a vědomí občanské odpovědnosti. Mám ovšem i stavovskou hrdost. Svoji maličkosti jsem se podílel na budování elektráren na čtyřech kontinentech, včetně Iráku a Afganistanu, kde na naši dobré pověsti se přiživují v dobrém smyslu čeští vojáci i dnes. Mohu byt tedy na něco hrdý. Jsem strojař, můžete mi i říkat technokrat, a moje vazba na CZUB jako strojařský podnik je kolegiální. Poznámka: „… i kdyby produkt CZ byl horší“. Je podsouvání jaké používali prokurátoři, vrazi Vaš , Urválek …. Zbraně CZUB považuji za nejméně tak kvalitní jako Glock. Compactem střílím devět let, bez jediné závady. [U profesionálů bude docházet k únavě vzpruhy zásobníků, která se musí zavčas vyměnit. Tento efekt není závada, obdobně jako není závada, výměna ojeté pneumatiky u auta.] Jediná úprava je seřízení odporu spouště na 1.45 kg. Pravděpodobnost selhání s ohledem na celkový počet vystřelených ran tedy mohu definovat jako
Datum: 05. 02. 2010 10:03:39 Autor: Čapek
Předmět: CZ-75
Prajem pekný deň.ČZ-75 používa pre výkon služby aj Mestská polícia v Bratislave od roku 1991. V počte xxx kusov.Ja osobne pracujem viac ako 15 rokov v MsP a zatiaľ som sa nestretol počas služby alebo na strelnici s nejakou závadou okrem streliva!!! Ide o kus poctivého "železa" A verte my, že tie ČZ prežili aj "údesné" zachádzanie možno aj horšie, ako v Afganistane. A stále sú funkčné! S pozdravom Čapek.
Datum: 06. 02. 2010 13:17:38 Autor: Vláďa
Předmět: CZxGlock
Dostal jsem se na tenhle web náhodou, ale o to s větším zaujetím jsem pročetl tuhle diskuzi. Docela mě pobavilo vlastenecké zaujetí některých diskutujících,které nepřesvědčily ani názory lidí z praxe. Zrovna Ondra je jeden z mála lidí v téhle republice, kteří si se zbraní na vojáky jen nehrál, a hlavně díky zkušennostem ze sportu dokáže i objektivně posoudit kvality jednotlivých zbraní. Přidám svou trochu do mlýna...za loňský rok vyšlo z mé CZ 75 Compact cca 8 tisíc ran, zhruba takový počet má za sebou i G 17. Na Glocku jsem měnil jen stojinu spouště na začátku roku, kvůli snížení odporu ze standartních 2,5 kg na 2 kg,(sám, a to nejsem ani ta cvičená opice). U CZ to bylo ale podstatně horší...prasklý záchyt závěru, zlomený úderník, kolík, který drží blokaci úderníku mě taky opustil... Tenhle výčet mě jasně přesvědčil, když zbraň do války, tak jedině Glock... Vláďa
Datum: 12. 02. 2010 12:56:59 Autor: misustov
Předmět: Vláďovi
Pane Vláďo. Několikrát jsem upozorňoval, že zde vlastenecké zaujetí nepředvádím. Pokud si ovšem budete přát, tak Vám předvedu, jaký je rozdíl mezi ekonomickým a vlasteneckým zaujetím. Naštvu tím ale, takové solidní diskutéry, jako je pan Dušek, nebo misionáře v Afg. I já jsem měl možnost konsultovat s lidmi z praxe: S veterány partyzánské brigády Jermak; ON; Dukly; „Kurskoje dugy“; Tobruku; Silver B; SPETLER a také 2× z Vietnamu (US) + Dien-Bien Phu (LE). Tito muži nefasovali metály za nevměšování, a proto mi mohli něco říci. O poměrech v Logáru jsem byl podrobně informován asi před měsícem. Diskuse pana Duška je jak jsem již zdůraznil, velice přínosná, ovšem i takový Autor Čapek - 05. 02. 2010, nebo keny 99 - 25. 01. 2010 jsou lidé z praxe. Autor bibros asi profesionál nebude, ale jeho vztah k osobní zbrani je takový, jaký měl rytíř ke svému meči, nebo samuraj ke svoji kataně. Tento postoj naznačuje, jak se budou tito lidé chovat, když bude hřmět. Historie ukazuje na významný rozdíl mezi touto kastou a žoldáky. Podstatný rozdíl mezi osobou hrající si na vojáčka a bigošem je, že ten první neumí pochodovat, ostatní jsou zanedbatelné. Využil jsem Vaši zkušenosti a objednal jsem si náhradní zápalník a záchyt závěru – může se někdy hodit, díky. Souhlasím, že ve válce Vám Glock proti Vašemu Compactu zvýší šanci na přežití o 0,001% , tedy z 99,999% na 100%. Při hodnocení poruchovosti mechanismů se však číslo 1 tj. dosažení stoprocentní bezporuchovosti nevyskytuje. Ani „stoprocentně“ spolehlivá zbraň však nezaručuje přežití. Zde hraje roli co nejnižší pravděpodobnost selhání prvního výstřelu [a zásahu]. U perfektně vycvičeného vojáka bude tato pravděpodobnost vyjádřena x-nácti procenty. Do kategorie prvního výstřelu lze zakomponovat na příklad i intuici, nebo že zavčas vezmete roha – odborně se tomu myslím říká, únik ze zóny smrti; že zavčas zpozorujete identifikujete protivníka; že zavčas zaujmete kryt, nebo alespoň skryt; že zavčas tasíte zbraň, která bude také nabita; že Vaše činnost bude chladnokrevná, racionální; že v kritickém okamžiku nebudete muset vykonávat osobní potřebu, holit se, spát atd. … atd… Nejkritičtější pro Vás bude pád do Cooperova Černého režimu, to je psychického a fyzického selhání, jehož vznik se nedá vyloučit a jeho rozsah se nedá předvídat. Jedná se emociální stavy, bezmocnost, beznaděj, zmatek, panika, stres, rezignace. Tyto stavy samy o sobě způsobují tzv. psychosomatickou smrt. Míra pravděpodobnosti, že z těchto důvodů nepřežijete, se může vyjádřit desítkami procent. Proto hodláte-li jít do války, zvažte pečlivě tyto priority, nikoli pouze vztah Compact–Glock. Před 120 lety v saloonech Texasu, Arizony, Montany se vedly podobné diskuse [Internet nebyl]. Dnes však z nesčetných westernů víme, že o úspěchu přepadení, nebo loupeže nerozhodovaly kvality Coltu, nebo Smith&Wessonu, ale kvalita desperáta. Přeji Vám, pane Vláďo hodně dobrých tref do terče. Kdybyste šel do té války, tak Řád Bílého lva a hlavně pěkný víkend.
Datum: 18. 02. 2010 17:29:24 Autor: Roman
Předmět: Jen tak
Ahoj. Zbran nevlastnim, ale jsem velky fanda vojenstvi, historie 2.sv valky a myslivosti. Nechci se vyjadrovat ke kvalitam obou zbrani, ale myslim si, ze by se melo pristupovat k vyzbrojeni armady hlavne z hlediska obsluhy ( vojaka, policisty, strelce ). Vubec nejlepsi by bylo, kdyby nase armada podala pozadavek na zbran a udelalo se vse pro to, ze bude vyvinuta zbran svetoveho kalibru v ceske zbrojovce ( a ne jen kratka zbran ). Jsem docela patriot a mrzi me, kdyz sleduji jak nase hrdost a um pomalu mizi. Ale to je take otazka ekonomiky statu a hlavne tech kdo rozhoduji. Samozrejme preji profesionalum tu nejlepsi zbran k jejich praci. Muj prispevek neni moc technicky a asi ani gramaticky spravny, ale stejne preji hezky den :)
Datum: 20. 02. 2010 14:17:39 Autor: misustov
Předmět: Romanovi
Ahoj. Stará lidová moudrost říká, že ryba smrdí od hlavy, jaký pán, takový krám. Náš průmysl je schopen vyvinout a postavit takové BVP jako je Pandur, což ostatně bylo nabízeno. Taktéž by byl schopen vyrobit střední tank, pro naši potřebu, tak jako to udělala Itálie. Výhoda takového postupu by byla mimo jiné, že bychom v současné době nemusely stovkám pracovníků vyplácet podpory a platit horentní částky cizím firmám. Troufám si dokonce tvrdit, že bychom měli i na takového supersonika. Problém, ale spočívá v tom, že naše podniky nemají možnost poskytovat provize, maximálně mohou věnovat nějakou propisku a oběd v podnikové jídelně. Zahraniční podniky mají možnosti jiné, viz aféra s jinak vynikajícími Gripeny, nebo nejnovější s BVP Pandur. Že naše hrdost mizí, je patrné i z toho že upřednostňujeme jako dodavatele našeho souseda, který se k nám chová nejpohrdavěji – nehodnotím, zda oprávněně, nebo neoprávněně.
Datum: 07. 03. 2010 11:19:09 Autor: petrb
Předmět: re:
děkuji všem za velmi bohatou diskuzi plnou rozumných názorů,které si myslím pomůžou mnoha příznivcům zbraní v jejich rozhodování...
Datum: 08. 03. 2010 20:09:19 Autor: K.Bartošík
Předmět: Pro p.Misutova
Vážený pane mMisutove,možná,že máte pravdu,ale jedna věc je,zda náš stát má na takový výzkum peníze a zda je schopen ekonomicky tuto výrobu utáhnout.Myslím si,že naše země se může ekonomicky porovnávat s Belgií,Nizozemskem a nebo Rakouskem.A ani jedna země nevyrábí tanky,supersoniky-viz jak dopadly letouny Aero L-159A,a transportéry.A další otázka zní,jak by jste národu vysvětlil,že obrovské peníze se dávají na výzkum a výrobu vojenské techniky,u které není jasno,zda půjde prodat do zahraničí,a pro naší spotřebu stačí pár kusů.Pak si musím položit otázku,co je pro tento stát levnější? Vem te si jen jaké má Rusko možnosti zavádění nových zbraní do výzborje a jak to silně závisí na ekonomické situaci Ruska a to závislosti na ceně ropy - při poklesu ceny ropy na 65 USD a níže je Rusko ve velkých problémech. Vzhledem k očekávánému prasknutí čínské bubliny svět čeká druhé kolo ekonomické krize - Česko nevyjímaje. Nuže - jaké jsou pak vyhlídky na zavedení nové vojenské techniky v naší zemi?
Datum: 09. 03. 2010 09:01:28 Autor: misustov
Předmět: pamu Bartošíkovy
Vážený pane Bartošík. Článek a celá diskuse se týká problematiky pistolí a to dokonce z 99% dvou značek. Můj diskusní příspěvek, na který navazujete, byl skutečně jenom odbočením a nepředpokládal jsem, že na něj bude navázáno. Hodláte-li o tomto problému diskutovat, navrhuji se přesunout s touto diskusi na jiný dnes již nediskutovaný článek s podobnou problematikou. Doporučoval bych bitvu na Bílé Hoře, co vy na to? Pistolníky skutečně problematika obrněné techniky netankuje.
Datum: 09. 03. 2010 19:14:54 Autor: K.Bartošík
Předmět: p.Misustov
Vážený pane Misustove,žádné slušné a korektní diskuzi se nebráním.
Datum: 31. 03. 2010 11:49:42 Autor: swason
Předmět: ???
Zdravím, jsem jednoznačně zastáncem Glocka a AČR udělala jedině dobře jeho koupí,jistě za menší náklady než pistole z CZUB. AČR pouze koupila osvědčenou zbraň, za slušný peníz s delší životností a bezpochyby i větší kvalitou tak proč pořizovat ,,něco,, s pokulhávající kvalitou kus od kusu za výšší cenu ? Moc rád bych tvrdil, že CZUB má kvalitní zbraně, které nás nezklamou, ale není tomu tak, bývávalo.. Se spoustou z vás souhlasím akorát s misustovem se mi nějak názory rozchází.. Co zde pořád řešíš, když to nemá konce ? Měl by jsi být rád, že jsme koupili levně a kvalitně i když od konkurence, ale jinak to nešlo Glock je Glock a je na něj spoleh a to je to nejdůležitější !!!
Datum: 28. 04. 2010 16:34:17 Autor: Michal
Předmět: CZ kontr Glock
Vážení priatelia. Chcem prispieť ku diskusii bez emócií a fandovstva len čiste na základe nevyvrátiteľných faktov. Pri surfovaní na nete som už dávnejšie natrafil asi na 10 zaujímavých fotiek, kde boli ukázané havárie Glocku. Fotky nie sú z jednej zbrane a ukazuje sa, že ich na net zavesili rôzni autori. Sú tam roztrhnuté plastové telá, nábojová komora s časťou hlavne, záver a aj spúšťací mechanizmus. Ich užívatelia asi skončili na chirurgii. Dokonca som kdesi čítal diskusiu o možnostiach opravy prasknutého záveru Glocku. Bol prasknutý v sedle nábojnice. Dikutovalo sa tam o chemickom zložení ocele a jeho možnosti zavarenia. Uznáte, je to hlúposť. Obrázky mám uložené, ale nie som natoľko v PC zdatný, aby som ich vedel tu zavesiť. Telo Glocku je vyrobené z termoplastu. Všeobecnou necnosťou termoplastov je, že po vylisovaní chemická reakcia následného vytvrdenia môže dobiehať ešte niekoľko rokov, v lepšom prípade aj viac. Potom po rokoch v termoplaste môže dôjsť ku jeho absolútnemu vytvrdeniu a následne ku degenerácii jeho pevnostných vlastností, čo sa asi u fotených zbraní aj stalo. U termosetu (napr. bakelitu)sa to stať nemôže. Nepreferujem ani jednu z oboch zbraní, ale domnievam sa, že armádna pištoľ by takéto poruchy nemala mať. Mala by mať kovový rám. Najnovšie hliníkový legovaný scandiem. Darmo, kov je kov. Tiež nemyslím si, že Glock vydrží 100 rokov ako napr. Colt 1911, Parabellum, staré Browningy atď... Môj názor nemusí byť správny, ale nemôžem si pomôcť. Budem vďačný, ale len za VECNÚ diskusiu očistenú od fandovstva. Ďakujem za pozornosť.
Datum: 01. 05. 2010 22:16:08 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: Re: CZ vs. Glock
Vážený Michale, nebýt toho, že ve svém příspěvku výslovně uvádíte, že nepreferujete ani jednu z předmětných zbraní, považoval bych Vás za agenta CZ UB... Máte pravdu, na webu se dají nalézt různé havárie různých Glocků, a abych byl zcela nestranný, musím sám přiznat, že jsem za celou svou aktivní kariéru střelce a zbrojíře viděl celkem tři (3) Glocky s prasklým závěrem. A to také byly jediné Glocky, u nichž byla na vině zbrojovka a nikoliv nezdopovědný majitel a i když to nebylo snadné, fabrika tyto zbraně vyměnila na reklamaci. Nicméně nikde jsem nenašel seriózní informace o tom, že by byly jakékoliv zásadní problémy - a tím méně pak problémy tak fatální, o nichž se vy zmiňujete - s materiálem rámu. Nechápu Vaši zaujatost proti moderním polymerům, ale mohu Vás ujistit, že nemá opodstatnění: Glock není ani jediná a ani první firma užívající polymer na vysoce namáhané strojní součásti. A abychom od ručních zbraní nechodili daleko, tak jen namátkou: Plasty tvoří značnou část konstrukce útočných pušek M16/M4, H&K G36, SA-80, ostatně i nové CZ805, samopalů H&K MP5, MP7 a UMP, FN P90 a mnoha dalších. Aby výčet byl ještě názornější, je třeba se podívat na celou řadu současných samonabíjecích pistolí zavedených v celé řadě armád celého světa - mimo Glocka: H&K USP, Mark 23, Walther P99, S&W Sigma, M&P, SIG SP2022... a takto by se dalo pokračovat. Tvrzení, že kov je kov, lze parafrázovat asi tak, že před mnoha lety jiný člověk mohl tvrdit, že pazourek je pazourek a dnes taky maso v kuchyni krájíme noži s jiným ostřím. Je to zkrátka běžný pokrok. A k Vašemu podání, že Glock nevydrží 100 let jako např. Colt 1911, Parabellum nebo Browning... Pokud jste měl namysli morální aspekt, tedy že je obdivuhodné, jak dlouho se zbraně těchto konstrukcí udržely na výsluní, tak máte dozajista pravdu. Ale dost pochybuju, že Glock nedokáže totéž, je to totiž bezesporu stejný fenomén jako třeba zrovna Colt 1911, díky té menší revoluci, jíž svou konstrukcí způsobil. A pokud jste měl namysli reálnou trvanlivost a odolnost Vámi uváděných zbraní, tak jste skutečně střelil hrozně vedle: Glock vydrží prokazatelně bez problémů přes 30000 výstřelů (moje osobní zkušenost). Pro vaši informaci, požadavek US Department of Army z doby II. světové války na minimální životnost pistole Colt 1911A1 činil pouhých 400 výstřelů. A byť každá 1911 od jakéhokoliv US výrobce z té doby požadavek pochopitelně několikanásobně překonávala, o srovnatelně kvalitní výrobu jako u předválečných modelů se bezesporu nejednalo. A to samé lze očekávat od Vámi jmenovaných Browningů, Parabell a dalších. Nic proti těmto zbraním, ale Váš argument je zkrátka lichý a nemá žádnou reálnou oporu.
Datum: 01. 05. 2010 23:11:19 Autor: Martin7009
Předmět: Glock
Nejsem odborník na zbraně, pouze amatér, který čte 20 let Střeleckou revui a do nedávna jsem neměl potřebu vlastnit moderní krátkou zbraň. Tato potřeba však nedávno nastala a jelikož jsem měl dost času k výběru, požádal jsem o radu několik známých z armády, policie, dva provozovatele střelnic a pár amatérských střelců. Do užšího výběru "univerzální pistole" se dostal Heckler&Koch P30 V3, CZ75 P-07 DUTY a Glock 19. S HK P30 jaksi chyběly zkušenosti, nicméně je považován za špičkovou zbraň, u nás nerozšířenou hlavně kvůli vyšší ceně. Na CZ75 DUTY jsem neslyšel jediný pozitivní názor i když s ní přišlo do styku dost lidí. V podstatě mi ji prezentovali jako jakýsi "polotovar s překvapením". Zkušeností s Glocky bylo hodně a víceméně kladné. Vesměs je Glock považován za "bezúdržbové ženijní náčiní", které v nouzi nepodrazí a prý s ním budou k plné spokojenosti střílet ještě moje vnoučata. V poměru k množství prodaných kusů je poruchovost až podezřele nízká, prakticky zanedbatelná. Standardní současné čezety služebního typu jsou většinou (vlastně všemi) oslovených považovány za shit, hlavně kvůli špatným vlastnostem používaných materiálů. Diskuzí na internetu jsem četl také hodně,ale tam se toho natlachá. Takže jsem si získané poznatky potvrdil až v této diskuzi k odbornému článku, kterou považuji za velmi kvalitní. Rád bych si koupil český výrobek, ale v případě zbraně, která může zachránit život, to prostě nejde. Mám teď Glock 19 a už jsem si zvykl na jeho vzhled čínské plastové hračky. Až si budu kupovat pistoli na rekreační terčovou střelbu, bude to na 99% CZ75 SP-01 Shadow. Pokud se týče volby armádní krátké zbraně s velkou spolehlivostí, dlouhou životností, primitivní obsluhou a údržbou a navíc za velmi dobrou cenu, tak je Glock 17 dobrým řešením.
Datum: 02. 05. 2010 19:32:03 Autor: keny 99
Předmět: !
Páni, zdravím vás. Konečne trošku pikantnejšia diskusia. Ale ak niekto tu niekoho označuje ako agenta CZUB, tak len chcem pripomenúť, že to označenie prišlo od človeka ktorý vyzerá presne ako agent z Rakúska. Na strelniciach stretávam známych, menej známych kamarátov a aj cudzích ľuďí. Veľa znich striela s pištoľami Glock. Samozrejme ak vytiahnem svoju čezetu a spolu strieľame tak každému je jedno z akej zbrane kto strieľa, zaujíma sa len o to ako strieľa. ( presnosť, bezpečnosť, taktika )Po samotnom odstrieľaní sa samozrejme začne diskusia aj na tému zbrane. Ako ku Glockom, tak aj k ČZ-tám ja osobne môžem povedať len jedno. jedná sa o kvalitné zbrane. Ak sa ma na strelnici pýtali, že prečo mám práve Čezetu, každému povie: kolega mi ju ukázal a vedel som , že bude moja. Vyskúšal som si ju a bolo o tak. Nemám žiadne výhrady voči Glockom, ale ako som už raz napísal, Glock nemá dušu. Niekto tu správne poznamenal Glock vyzerá ako z recyklovaných fľaši. Ak by som si mal ako policajt na ulici, ktorý šlape chodník 8 hod. vybrať zbraň, tak si vyberiem Glock to nieje pochýb. Niekto tu spomína , že Čezety sú nekvalitné, nespoľahlivé zbrane. Také iste názory som počul aj na strelniciach od rôzných ľudí. Na moju otázku odkiaľ to vedia, každý mi argumentoval, že to od niekoho počul alebo vyčítal na internete, ale osobnú skúsenosť mal málo kto. Tak asi toľko k rôzným odborným vyjadreniam na tému kvalita zbrani. Inak dostala sa ku mne informácia, že polícia SR má byť vyzbrojena s ČZ 75 D, môžem povedať, že je to dobrá voľba.
Datum: 03. 05. 2010 10:46:26 Autor: Michal
Předmět: Pre p. Ondřeja Dušeka.
Vážený pane. Ako som už spomenul, nie som veľmi zdatný v práci s PC. Preto ak sa ozvete na adresu mbencurke@netkosice.sk , tak Vám pošlem spomínané fotky, po ktorých si možno opravíte názor. Môj jeden známy, ktorý je policajtom, teda praktik, delí zbrane na tie, čo je potrebné nosiť a na tie, s ktorými sa má strieľať. Tak do ktorej skupiny by ste zaradili Glock. Teším sa na reakciu.
Datum: 03. 05. 2010 11:51:44 Autor: melo
Předmět: keny99
Prajem pekný deň všetkým, chcel by som len tak na okraj reagovať na už pekne dlho sa rozvíjajúcu sa diskusiu. Môžem o sebe povedať že som strelec, čo sa týka mierenej streľby tak aj pudovej (combat). Vlastú zbraň mám, ide však o CZ 50 a preto ju mám len ako starožitnosť a vystrelím z nej tak 50 rán za rok. Na súťažiach strieľam z pi vz. 82, 9mm Makarov, kto sa vyzná vie, že je to výzbroj rádových policajtov. Pracuje tam už cez desať rokov a už po odslúžených prvých piatich nám ktosi sľúbil prezbrojenie. Prešlo ďalších päť rokov a ešte stále nič. Ale o tom som nechcel. Mal som možnosť strieľať z oboch tu opisovaných a v niektorých príspevkoch ospevovaných zbraní. V českej republike na súťaži Zlatý lev v roku 2007 sa strieľalo z policajnej CZ 75 BD POLICE, kde sa mi podaril solídny výsledok a z 630 účastníkov som skončil v mierenej streľbe na 25M na 3-ťom mieste v jednotlivcoch. To som strieľal zo zbrane ktorú som v ten moment držal v ruke prvý krát. Proste sadla, mal som dobrý deň, išlo mi. S G 17 som sa stretol pár rokov do zadu v 2001 na kombat streľbe v susednom okrese. Tiež som si ho vyskúšal len tak, inak strieľal som tam na preteku so služobnou 82-kou. Zhrniem to. Či už to je Glock, alebo CZ obe mi sedia. Vyskúšal som už aj novú P-07 DUTY a v tom mistom čase v ten istý deň aj G 17 pri oboch zbraniach som mal rozptyl rán na 25M do kruhu s priemerom nie viac ako 4 cm. Čo sa týka výzbroje PZ na slovensku, môj názor síce nezaváži, ale nakoľko chodievam ako pomocník na streľby pre príslušníkov PZ a vidím čo tam vedia niektorí dokázať, bol by som za CZ aj z dôvodu viditeľného bicieho kladivka. V podstate opustiť 82-ky a prejsť buď na Glock, alebo CZ, boli by sme na tom lepšie, nakoľko je to môj pracovný nástroj a v prípade potreby chcem aby bol spoľahlivý v prvom rade na ochranu môjho života a zdravia v službe. S pozdravom ostáva melo.
Datum: 04. 05. 2010 11:57:22 Autor: keny99
Předmět: Michal
Ak by som si mal vybrať zbraň na nosenie, tak by som asi uvažoval nad G36. kaliber 45 ACP. Ale ešte som s toho nestrielal, taže musím na tom popracovať. Čo sa týka tých fotiek, možna ak by sme poprosili administrátora tak by rad zverejnil Tvoje fotke na tejto stránke
Datum: 04. 05. 2010 14:03:58 Autor: Michal
Předmět: CZ kontra Glock
Vážení priatelia. Dnes som sa v ATM 4/2010 dočítal, že vláda ČR svojim uznesením č. 1443 z 23/11.09, v snahe prezbojiť armádu ČR, objednala u ČZ UB celkovo 7937 ks útočných pušiek CZ 805 v ráží 5,56x45mm, podobné množstvo granátometov CZ 805 G1 40x46 mm, 5570 ks pištolí CZ 75 SP-01 Phantom (plastové telo) a 572 ks PDW Skopionov EVO III.A1 9x19 mm. Ak je to pravda, tak naša diskusia stráca zmysel. Klaniam sa.
Datum: 05. 05. 2010 18:49:06 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: CZ vs. Glock
Ano, bohužel je tomu tak, pod tlakem domácí lobby vláda rozhodla ve prospěch domácího výrobce pouze na základě jakési národní hrdosti a údajné podpory domácího průmyslu... Takže výsledkem je objednávka dosud naprosto nevyzkoušené útočné pušky, navrch se stejně nevyzkoušenými zaměřovači a doplňky jiného domácího výrobce, plus objednávka té nejhorší možné varianty z celého portfolia samonabíjecích pistolí a podivný počet samopalů, které nesprávně označují jako zbraň třídy PDW... Takovéto rozhodnutí vláda již učinila jednou při přezbrojení Policie ČR a ta se z toho horko těžko vzpamatovává dodnes... A odpověď panu Michalovi na otázku, do které skupiny bych zařadil pistoli Glock, najdete snadno v mých předchozích příspěvcích (vzhledem k tomu, že pistoli Glock nosím každodenně a dost často s ní i střílím, je odpověď nasnadě).
Datum: 05. 05. 2010 20:08:41 Autor: B. Nos
Předmět: pano Ondřeji Duskovi
Doufám, že česká žoldáckí armáda, která je pro obranu státu naprosto bezcená bude po volbách, za přispění VV redukovaná, anebo dokonce i zrušená
Datum: 06. 05. 2010 13:03:04 Autor: Michal
Předmět: Pre p. Dušeka
Váž. pane. Vaše predošlé príspevky som si veľmi pozorne prečítal. S niektorými názormi možno súhlasiť, s niektorými nie. Môj pohľad, ako Slováka teda cudzinca, je nezainteresovaný očistený od fandovstva, teda nestranný. Tá národná hrdosť, ktorú ironizujete, nie je prázdna fráza najmä v tom prípade, ak sa jedná o koruny vydané zo štátnej kasy a následne spätne plynúce do štátnej kasy vo forme daní vo všetkých možných formách. Tiež aspoň čiastočné riešenie nezamestnanosti v regióne a tým následné míňanie zarobených peňazí v českých obchodoch nemožno prehliadnuť. Prečo by ich mal zarábať a následne míňať Rakúšan v rakúskych obchodoch a dane odvádzať do rakúskej štátnej kasy. Nezanedbateľná nie je ani poškodená povesť CZ UB ako výrobcu v prípade, ak by ani vlastná armáda nebola vyzbrojená zbraňami domáceho výrobcu. Potom takéto výrobky, ktoré sa neuplatnia ani na domácom trhu, by na svetovom trhu nekúpil ani pes. Videli ste už niekedy, aby francúzsky prezident používal niečo iné ako francúzske auto? Predsa poznáte okrídlené príslovie ponovembrového obdobia, že "o peniaze sa jedná až na prvom mieste". Ostávam s úctou.
Datum: 06. 05. 2010 18:25:51 Autor: Martin7009
Předmět: pro Michala
Dovolím si prezentovat svůj názor. Pojem "národní hrdost" má smysl uvažovat pouze u národa, který je suverénní a který si svou suverenitu dokázal uhájit i za cenu stálých či dočasných ztrát (územních, lidských nikoli morálních). V případě českého národa tady byla bohužel akceptace Mnichovské dohody (30. září 1938) a během následujících událostí pojem "národní hrdost" jaksi pozbyl svého významu. Přesto i v době první republiky byla často dávána přednost nákupu zahraniční licence, před domácí konstrukcí. Příkladem může být první čs. armádní pistole vz. 22 (systém Nickel), nejprve nakupována v Německu a pak vyráběna v licenci Brně a následně upravena na vz. 24. Byla vybrána na základě regulérní soutěže tří zbraní r. 1920, následně upravena dle požadavků MNO a opět testována r. 1921. Ve hře byla ještě domácí konstrukce A. Tomišky a pistole Praga 1919. Tyto národní zbraně nebyly vybrány pro svobodný a hrdý národ, protože byly prostě shledány horšími pro zamýšlené použití. Pakliže se nákupy armádní výzbroje provádí formou vládního nařízení, je asi někde chyba.
Datum: 08. 05. 2010 08:53:35 Autor: Pavel Misustov
Předmět: to Ondřej Dušek
Pane, dovoluji si Vás jako vysoce erudovaného odborníka, kterého si velmi vážím ujistit, že chápu Vaše rozhořčení nad údajným rozhodnutím vlády zavést naprosto nevyzkoušenou útočnou pušku. Zaráží mě ale, že nevyjadřujete toto rozhořčení nad koupí rovněž naprosto nevyzkušených, zato ale pohádkově drahých Pandurů, anebo sice vyzkoušených, ale nevhodných útočných pušek M4 A3. Ostatně, kdyby se MO rozhodlo pro SCAR, tak ten je také naprosto nevyzkoušený. Německá armáda rovněž zavedla v současnosti naprosto nevyzkoušenou zbraň G36 HECKLER & KOCH. V minulosti se v armádě zaváděly také naprosto nevyzkoušené výrobky na příklad kulomety ZB 26 a vz.37, které se potom staly legendami IIWW. Taktéž samopal 23, 25, nebo S-58. On to totiž někdo vyzkoušet musí a kdo jiný, než vlastní armáda, od toho je ostatně placena. Oficiální oznámení o nákupu zbraní zní: Společnost Česká zbrojovka a.s. a Ministerstvo obrany ČR dnes podepsali smlouvu o nákupu 7800 zbrojních kompletů určených pro Armádu České republiky …… O nějakém rozhodování vlády, na základě národní hrdosti se zde nepíše. A mimochodem, podpora ekonomiky, i když to v oficiálnálním oznámení není, je skutečná nikoli nějaká údajná, imaginární.
Datum: 08. 05. 2010 09:10:32 Autor: Pavel Misustov
Předmět: k té naší národní hrdosti
Národní hrdost nemůžeme podmiňovat sedmdesát let starou tragedii- Mnichovem. Tato kauza je diskutabilní, velmi náročná a vymyká se tomuto tématu. Pokud chce někdo dávat lekce k tomuto období, musí si nejprve prostudovat a analyzovat dostupnou literaturu a prameny, populární knížka nestačí a pouhé fandovství do zbraní, již vůbec ne. Takto získané poznatky pečlivě hodnotit a následně vyvodit poučení. Moralizování [ztráta národní hrdosti] je k ničemu, nebo v horším případě škodlivé. Ztrátu národní hrdosti v důsledku Mnichova dokazuje zločinec Emanuel Moravec ve své knize „ENDE DES BENESCH REPUBLIK“. Problematiku našeho jednání v době Mnichova mohu jednoduše shrnout tak, jak se vyjádřil po dlouhé diskusi nejlepší odborník na vojenskou problematiku tohoto období,kterého znám plk. Řezáč z vojenské akademie: „Jako voják bych se postavil na odpor, ale jako politik bych udělal to, co udělal Beneš.“ Akceptaci mnichovské dohody nám vytýkají Poláci, pochopitelně, voják Wermachtu zabitý v Československu by nezabíjel v Polsku – tedy netahaly jsme za ně kaštany z ohně. V případě nákupu zbraní může být na újmu národní hrdosti nákup tohoto sortimentu u státu, který je k nám chová z evropských států nejpohrdavěji, ať již oprávněně, nebo neoprávněně. Státu, ze kterého není slyšet jediné positivní hodnocení Čechů. Tímto, ale pojem národní hrdosti v kause pistole CZ konta GLOCK končí. Obecně můžeme být hrdi na svoje dobře provedené dílo, odvedenou práci, dosažený výkon. Toto však není národní, ale osobní, stavovská hrdost. Když postavíme a uvedeme do provozu elektrárnu, nebo rafinerii v teritoriu a v klimatických podmínkách, kde český voják má velký problém udržet svoji pistoli provozuschopnou, tak můžeme být my technici a montéři na svoji odvedenou práci hrdi, je to hrdost stavovská. Zasáhne -li britský voják Harrison dva Talibánce na vzdálenost 2475 metrů a překoná tím odstřelovačský rekord, tak může být na tento výkon hrdý, ale není to opět národní hrdost, ale hrdost osobní. Co se týká zmiňovaného nákupu zbraní ve dvacátých letech minulého století v cizině, tak toto zmiňuje Lugs ve své dvoudílné monografii. Zmiňovaný ing. Alois Tomišta nebyl žádný šmejd, ale vynikající konstruktér. Jeho konstrukčních principů spoušťového napínání poprvé využil náš potenciální protivník u pistolí PP a PPK a nikoliv my, protože Němci u Waltera byly prostě rozumově pružnější než naší. Kde vzal Martin 7009 ty ironické kecy o svobodným a hrdým národě, je mi záhadou. Nakonec stojí za pozornost, že slovensky diskutující účastníci v této kause projevují v průměru větší státotvorné cítění.
Datum: 08. 05. 2010 11:11:37 Autor: Martin7009
Předmět: Misustov a ironie
Milý pane, vy máte zjevně nějaký osobní problém a vidíte věci pod určitým úhlem, který činí vaše názory více či méně absurdními. V mém příspěvku nebyl ani náznak ironie a jestliže uvádím, že byl český národ za první republiky "svobodný a hrdý", tak je to proto, že si to myslím. Z A. Tomišky jste udělal "šmejda" až vy, nikdo před vámi to zde neuvedl. A ničím nepodložený výraz "ironické kecy" vypovídá jen o vaší omezenosti.
Datum: 08. 05. 2010 12:08:17 Autor: Michal
Předmět: Národná hrdosť
Vážení českí priatelia. Pri všetkej úcte, domnievam sa, že táto diskusia sa už dostala na úroveň osobných útokov, teda krčmy štvrtej cenovej skupiny. Páčila sa mi posledná veta pána Misustova. U nás na Slovensku sa hovorí, "NESERME SI DO VLASTNÉHO HNIEZDA". Prosím bez urážky. V Čechách je to asi podobné. Klaniam sa.
Datum: 08. 05. 2010 20:50:36 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: to Misustov
Vážený pane Mišustove, byť už mě tato diskuze začíná poněkud unavovat, protože se nejen odklonila od původního tématu, ale taky se stala místem mnoha osobních invektiv a daloších nesouvisejících komentářů (viz pan B. Nos), na Váš příspěvěk zareaguji: Nemohu komentovat nákup Pandurů, obrněné technice nerozumím. Ale rozhodně mohu komentovat pořízení útočných pušek M4, neboť jsem byl jedním z těch, kteří se na této akvizici podíleli. Nebudu se zde pouštět do obsáhlých zdůvodnění, proč a nač se zrovna tento typ zbraně pořizoval, ale rozhodně se jako jeden z mála pořídil na základě vůle koncového uživatele, jenž je s tímto typem zbraně dodnes maximálně spokojen. Takže Vaše prohlášení o "nevhodnosti" této zbraně zřejmě není na místě. Vámi zmiňovaný SCAR je oproti CZ 805, která reálně existuje ani ne rok a nikdy nebyl zkoušena žádným výkonným prvkem (ať již armádou nebo policií), v sériové výrobě od roku 2006, intenzivně testován byl jednak americkým velitelstvím SOCOM a následně byl zaveden prozatím zkušebně u jednoho praporu Rangers. O jeho testování, užívání či zavedení do výzbroje u těch nejelitnějších amerických sil (Delta Force či SEAL) se žádné informace jako obvykle neuvolňují, ale osobně bych si na to vsadil. Stejně tak G-36 není na trhu nováčkem, jedná se ostatně o nejstarší z nové vlny moderních útočných pušek a do ozbrojených sil SRN je tato zbraň zaveděna již přes deset let. Před finálním zavedením byla vemlmi intezivně testována jak Bundeswehrem, tak policejními složkami, přičemž např. ze zkoušek této zbraně u speciální jednotky KSK vzešel požadavek na odbourání duálního zaměřovače u verze C jeho nahrazení standardizovaným railem. Stejně tak Vámi uváděné typy zbraní z dob I. ČSR i poválečné ČSR a ČSSR byly vždy velmi intenzivně zkoušeny a navíc byla poněkud jiná doba, takříkajíc nekomerční. Zbrojovky byly se státem více svázány, byla zde jasná zpětná vazba a pracovalo se intezívně na vyladění daného typu zbraně. Dnes se pohybujeme v jiné situaci, kdy se stát bojí otevřeně deklarovat, že bude svým rozhodnutím podporovat vybraného výrobce, přičemž ruku v ruce s takovouto státní účastí ovšem jde rovněž státní kontrola a rozhodovací pravomoc. To zase dnes nejsou ochotni připustit napůl nebo zcela soukromí výrobci. Takže je zapotřebí věc brát tak, jak je: I v případě armádních zakázek se jedná o čistou komerci, obchod a proto zde nemají takové faktory jako národní hrdost, podpora domácího průmyslu, daně či zaměstnanost své místo. Bohužel Vy a další voláte po podpoře domácího výrobce, ale již po onom výrobci nechcete, aby se i on choval hrdě a podporoval svou národní armádu. Dle Vašeho návrhu my slepě nakoupíme produkty našeho domácího výrobce, budeme riskovat životy a zdraví našich vojáků či policistů, aby region měl více zaměstnaných a do státní kasy tekly daně... To je skutečně pokřivená logika - a jediný, kdo je spokojený, je onen výrobce, jenž nepotřebuje žádnou motivaci vyrábět kvalitně, protože má díky zmanipulované či uplacené nebo jen nebetyčně naivní lobby takovou podporu a jistotu státní zakázky. Přitom jsme dnes nejen stále suverénním státem, ale rovněž členem EU a zavázali jsme se k poskytování rovných obchodních příležitostí všem evropským unijním zemím. A jen na upřesnění: O pořízení zbraní pro AČR nakonec skutečně rozhodla vláda ČR svým usnesením, jak je uvedeno v jednom z dřívějších příspěvků. Tím byl krásně obejit zákon o veřejných zakázkách, stejně jako v případě policejních pistolí...
Datum: 12. 05. 2010 19:41:28 Autor: Pavel Misustov
Předmět: to Dušek
Vážený pane Dušek. Svůj článek jsem úmyslně koncipoval tak, abych Vás vyprovokoval. Díky vašim příspěvkům jsem se nejenom já, ale i střelecká veřejnost dozvěděla mnoho zajímavostí, které bychom jinak obtížně hledali. Poznámka k diskusnímu příspěvku Michala 24.4 10. Chápu zaujatost Michala proti polymerům, Nejsem chemik, ale polymery jsou svoji stálosti a mechanickou odolnosti nevypočitatelné. Osobní zkušenost, Držák nabíječky akumulátoru se mi při zvednutí doslova rozstříknul. Jsou mi známy destrukce i jiných výrobků z těchto materiálů. Martin popsal zřejmě přesně chování plastů. Ve vojenské literatuře se na zkřehnutí těchto materiálů upozorňuje. Naproti tomu oceli mají mechanické vlastnosti předvídatelé a je možnost kontroly jejich kvality i kvality tepelného zpracování. A nyní mi dovolte, abych svůj článek podrobněji vysvětlil. Tedy - M4 byla zavedena v kábulské policii a kdyby byl tak vynikající zbraň, nepošilhávala by policie znovu po kalašnikovi. (Informace od důstojníka který tam byl). Zbraň pro náboje 5,56×45 byly speciálně vyvinuta a důkladně vyzkoušena pro boj v džungli a přesto Američané dávali přednost trofejním kalašnikovům. Podle literatury SEALS doposud dává přednost starším osvědčeným M14. Není nejšťastnější, vždy projektovat v souladu s požadavky koncového zákazníka. Pistole CZ 92 byla vyrobena na základě požadavku koncového zákazníka - armádních specifikací, přestože již několik let byly vyráběny pistole v ráži Luger. Dnes se psí hlava nasazuje nikoli autoru specifikace – vojákům, ale výrobci. Dovoluji si nesměle upozornit, že CZ 805 existuje déle než necelý rok, byla totiž presentovaná na IDET 2007. Jsem toho názoru, že armáda je zde také od toho, aby zkoušela vyvíjené a zaváděné zbraňové systémy a nikoli proto, aby sloužila jako zdroj peněz, při sestavovaní státního rozpočtu a při řešení krizí. Domnívám se, že 8000 objednaných zbraní, ve dvou rážích je pěkný reprezentativní zkušební vzorek. Nepochybuji, že zbraně budou dolaďovány, upravovány a že budou i vraceny k rekonstrukci. Také v předválečné době se LK procházely podobným procesem. Postupně během své služby se postupně vyvíjel od kulometu Praga po Bren. Existovalo mnoho verzí a vzorů. Staří zbrojováci mě vyprávěli, že existovala dokonce i verze s podáváním nábojů pásem. Věřím, že se dobrá věc se podaří a při nabídkách této zbraně zákazníkům budeme moci dát referenci: „Tato zbraň byla zkoušena českou armádou v rozsahu tisíců kusů. (Nikoli v desítkách kusů)“. Dnes je v Evropě hluboký mír a ideální doba pro takový vývoj. Zákazník, v našem případě stát, má možnosti dané mu hospodářským a obchodním zákoníkem, přimět dodavatele aby plnil specifikace dané kontraktem. MO však specifikuje své poptávky a kontrakty údajně dost nešťastně. Vy říkáte, že chci, aby do státní kasy tekly daně. President dvorní válečné rady Montecuculli zase pravil, že pro vedení války jsou nezbytné tři věci: 1. Peníze 2. Peníze 3. Peníze. A kde je vzít? 1.Daně 2.Daně 3.Daně. Nyní poraďte, kde je brát? Dovolte mi extrapolovat: Nebudou li peníze, nebudou mise. Pokud jde o policisty, co je znám, jeden je dokonce příbuzný, ti současné pistole tak nedramatizují, nehledě k tomu, že každý policista použije střelnou zbraň jednou za 200 let služby. V sobotu, na střelnici se vedoucí střelnice zmínil, že tam stříleli policisté a při této příležitosti jsem se zeptal, jak střílejí? Odpověď byla: „Někteří střílí dobře“. Není tato skutečnost pro život policisty nebezpečnější, než jakákoli současná pistole? Tvrzení o ohrožování životů vojáků a policistů je poněkud demagogické, Prolistoval jsem 20 ročníků Kriminalistiky, ale pro vaše tvrzení jsem nenalezl podporu. Již dříve jsem konstatoval, že životy vojáku jsou ohrožovány daleko více jinými faktory než nedokonalosti své zbraně. Zde se opírám o „Záznam o atentátu na Heydricha - složka Prag betreffend -Heinz Pannwitz“. Z toho vyvozuji, že i kdyby byl generál policie a autor konečného řešení, včetně svého doprovodu vyzbrojen namísto PPK pistolemi GLOCK, dopadli by oba dva naprosto stejně. A armáda? Připomínám:Položme si otázku „Kolik vojáků v průběhu druhé světové války padlo proto, že mělo jinou, údajně horší zbraň, než protivník (Je mimo diskusi např. je Mosin konta K44 - jsou to jiné kategorie). V porovnání s tím je druhá otázka: „Kolik vojáků asi padlo, protože nezvládlo v kritickém okamžiku, na kritickém místě cvik Nieder – K zemi, nezvládlo přískok, nebo krytí? Kolik vojáků padlo, protože mělo nižší to, čemu se říká taktická inteligence? (Do této kategorie patří i otázka úmrtnosti z důvodu nenabité, nebo neodjištěné zbraně v kritickém okamžiku.)“. Ptám se, je toto také pokřivena logika? Ve Vaší charakteristice armádních zakázek jste opomenul základní požadavek, a to, že zakázka musí být realizovatelná i v případě mezinárodního napětí a válečného stavu. Proto například předválečná armáda nesouhlasila s nákupem dřeva na výrobu pažeb i v tehdy spojeneckém Rumunsku. Lobysmus je zhoubný nádor demokracie, je jím zasažen Washington, Brusel i Praha a nepochybuji, že intenzivně lobují i rakouské zbrojovky.
Datum: 12. 05. 2010 20:27:23 Autor: Leonid Křížek
Předmět: K diskusi
Vážení diskutující, domnívám se, že jste k předmětu diskuse řekli prakticky všechno. Nehodlám diskusi zarazit, jsem rád, že stránka Militaria žije svým životem, ale po několikáté se přimlouvám za to, abyste své mnohdy hluboké znalosti a zkušenosti zužitkovali na této stránce samostatným článkem. Mnoho původních materiálů bohužel nedostávám. Nechávám tu i takové "kuriozní" příspěvky, jako napsal "diskutér" B. Nos, naštěstí diskuse na Militarii není taková "stoka" jako jinde. Ale zkuste své názory vtělit do nějakého původního článku. Rád jej uveřejním. S pozdravem, šéfredaktor a webmaster -lk-
Datum: 15. 05. 2010 10:39:22 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: To webmaster
Rád bych z této diskuzte už několikráte odbočil k jinému tématu samostatným článkem, ale nějak jsem nedokázal přijít na to, kde a jak založit nové téma, aby nebylo třeba stále jen přispívat do již probíhající diskuze...
Datum: 15. 05. 2010 12:05:31 Autor: LK
Předmět: Panu Duškovi
Pane Dušku, sám nemůžete na Militarii nic vložit. Pokud máte nějaký samostatný text, pošlete mi ho ve formátu Word a já ho na stránku vložím. S pozdravem, Leonid Křížek
Datum: 15. 07. 2010 11:44:44 Autor: zeon
Předmět: cz-glock
no bohuzial po 10 rocnom vlastneni glocku 17,,,som si zakupil pistol cz-tactical sport,,a musim konstatovat ze za 850euro je ta zbran srot,,,treba nosit batoch nahradnych dielov,,vystrelil som z nej cca 15000 ran za dva roky a je po nej,,hlaven,,vsetko hrka,,no proste hruza,,,ano Adam Tyc co ma pistol na jednu sezonu je perfektny,,,ale moj glock co stoji cca450e,,vydrzal 30000 ran,,po predaji dalsich 15000..a menila sa udernik,,a to nehovorim o cene susiastok na cz..takze moja skusenost je cz-uz nikdy,,a toto neni len moja skusenost takto dopadol kamarat s cz-shadow..dobra zbran ale tak na jednu sezonu alebo ist raz za rok na strelnicu
Datum: 16. 07. 2010 14:37:37 Autor: MISUSTOV
Předmět: to zeon
Sdělte, proč pistol cz-tactical sport nereklamujete, nebo nevrátíte? Máte na to ze zákona právo.
Datum: 05. 09. 2011 21:01:16 Autor: Petr
Předmět: Moc se tu nezmiňuje že CZ 75 Compact stojí v USA 500 USD
CZ 75 Compact stojí v USA 500 USD a u nás za ní chtěj 15 tisíc (kurz je cca 17kč tak si to přepočítejte cca 8500 Kč možná + daň). To považuji za sprostotu a zlodějinu. Není to sice k tematu o kvalitě ale měl by si to každý uvědomit!!! viz http://www.cz-usa.com/products/view/cz-75-compact/
Datum: 15. 01. 2013 13:44:41 Autor: kalfa
Předmět: diskuze
Myslím, že mohu směle s Shakespearem nazvat tuto diskuzi : Mnoho povyku pro nic. Nicméně pro zaryté obhájce ČZ : která čezeta měla jako poslední stoprocentní zaměnitelnost dílů ? Nebyla to sedmadvacítka ? Dovedete si představit, jak zbrojíř v Afganistánu piluje zalícování hlavně ?
Datum: 15. 01. 2013 14:24:51 Autor: Misustov
Předmět: diskuse
Pilování hlavně si vskutku nedovedu představit, ta je vyměnitelná. Lícování je nutné u cvičného Kadeta, ten jsem si nalícoval ale sám.
Datum: 18. 01. 2013 09:43:03 Autor: kalfa
Předmět: CZ
Mýlit se je jistě lidské, setrvávat v bludu, však nesmírně pošetilé.
Datum: 23. 05. 2013 17:21:51 Autor: Rob
Předmět: misustov
S článkom sa dá polemizovat, diskusiu pan Misustov argumentačne nezvládol. Či je pištol rakúska alebo uhorská je mi z národnovlasteneckého hladiska jedno. Mám pětasedmu aj sedemnástku, v potrebnej chvíli bych mal radšej glock. Mír s vámi.
Datum: 25. 05. 2013 11:07:36 Autor: Misustov
Předmět: Robovi
Přeji Robovi pěkné zážitky a úspěchy s Glockem. Děkuji za informaci, že byste měl radši Glock. Na oplátku vám sdělím, že upřednostňuji DAN WESON COMMANDER KSASSIC BOBTAIL 45 APC. Zkrátka, každý z nás má svůj vkus a představy. Tolik úvodem. Co se týká polemiky, dostáváme se do problému. Článek se totiž týká naprosto jiného problému, než vy si představujete. Tedy lidově řečeno, já o voze a ty o koze. Smyslem článku byla kritika vystoupení jistého generála na půdě parlamentu. Tento problém je již vyřešen a nebudeme jej otevírat. Druhým souborem je čím má být česká armáda vyzbrojena a proč. Zajisté jste postřehnul, že v článku nejsou žádné národně šovinistické úvahy, pokud je tam vidíte, tak je ukažte. Upozornění že voják bez národní hrdosti je žoldnéř, je pouhé konstatování, čím se liší voják od žoldnéře. Samozřejmě proti žoldnéřům nic nemám, sám jsem byl ve svých sedmnácti letech verbován do LE. Jsou tam ale úvahy z oblasti národního hospodářství, tedy z problematiky, která hýbe všemi generálními štáby i ministerstvy obrany, viz samotný úvod: „Armády jsou instituce, které netvoří hodnoty a ekonomicky nejsou ziskové. Finance, které potřebují na svoji existenci a činnost, jim zajišťuje ekonomika státu, který naopak armáda chrání. Avšak při této příležitosti musím použít slov Tomáše Bati a napsat, že česká armáda si podřezává větev, na které sedí. Zbrojovka Uherský Brod je mimo jiné významným zdrojem financí pro náš stát, ovšem za předpokladu, že je ekonomicky a obchodně úspěšná.“ Pokud chcete polemizovat, tak se k tomuto vyjádřete. Ono je velmi těžké argumentovat s ekonomikou, když to protějšek nekapíruje, ale je možné to pochopit, marxistická ekonomie se již na školách nevyučuje, ona se neučí žádná ekonomie. Je však zarážející když soudobým špičkovým střelcům je španělskou vesnici taková vnitřní balistika, která se vtloukala nováčkům do hlavy již v přijímači. Psal jsem o výzbroji armády státu, nikoli, co je pro nějakého soukromníka lepší, nebo horší. Nikde jsem nehodnotil, která zbraň je lepší, tyto dvě pistole jsou z hlediska užitní hodnoty vzájemně ekvivalentní. Že se v diskusi k tomuto článku přidali kritici a hodnotitelé s jinými náměty, bylo vítáno, člověk se musí někde vymluvit, ovšem pokud se chová kultivovaně. Diskuse probíhala na úrovni, je to dobrá, nebo špatná zbraň, zbrojovka zaspala dobu atd. bez jakýchkoli parametrů. Byly to víceméně srdeční záležitosti, krom příspěvků pana Duška. Leč článek byl napsán téměř před čtyřmi lety a od té doby se leccos změnilo, nejenom že jsme starší, na trhu se objevují nové zbraně (CZ 75 SHADOW), zejména, ale u nás proti jedné ministryni obrany je vedeno trestní řízení. Jednomu ministrovi obrany se konečně podařilo armádu odstřihnout od překupníků. Druhá ministryně, jedva se usadila v křesle ministryně obrany, rozjela tam nebývalou čistku. Vyhazovala i lidi, kteří měli resort očistit od špinavých zakázek. Brzy se ukázalo, že její záměry nemusejí být úplně průzračné a musela skončit dříve, než začala. Jsou to události, které se bezprostředně týkají tohoto článku. Když jsem začal psát tento článek, armáda měla 37 739 osob, dnes má a dnes má 33 614 osob. Kde je těch 4125 osob? Hledají zoufale uplatnění v civilním životě, mnozí žijí na pokraji společnosti, proč? Protože armáda má svoje vytoužené recyklované lahve značky Glock, ale nemá peníze na žold. Bylo by od armády fér, těmto ztroskotancům nějaké ty Glocky se slevou prodat, spaní pod mostem není bezpečné. A jsme na počátku článku, který jsem argumentačně nezvládnul, ale ať jsem zvládnul, nebo nezvládnul, na moje slova došlo. Citoval jsem slova maršála Montecuculiho, který byl pro diskutující velkou neznámou, ten napsal, že armáda potřebuje pro vedení války tři věci: 1 – peníze; 1- peníze; 3- peníze. Položme si otázku, co má po těch čtyřech letech česká armáda: 1- Pandury; 2- Glocky; 3- prázdnou pokladnu. Samozřejmě, za tento stav nemůže armáda, ale politici, kteří bojují za mír, politici tuneláři, kteří jsou napojeni na zločinecké struktury (odborně řečeno na kmotry) a politici, kteří mají zanedbatelnou inteligenci. Pokud má Rob chuť dále diskutovat k těmto tematům, nebráním se ani diskusi odborné, na příklad frekvence poruch, přesnost, životnost a podobně.
Datum: 25. 05. 2013 14:27:36 Autor: QF17
Předmět: A jaká je oblíbenost ČZ?
Mám možná to štěstí a mohu napsat zkušenosti z pevné ruky uživatele. Můj skoro kamarád (u nich nikdo neví):-)? Pracuje se státní službě, která není u zločinců zrovna oblíbená. Zeptal jsem se ho na porovnání ČZ vs Glock. Jeho objektivní názor je takový: ČZ není špatná zbraň a celkem dobře se mu s ní střílelo, ale co je podle něj na ní nepovedený?! Držák na doplňky. Prostě baterka a další, upevněný na ČZ padly jako podzimní listí skoro i s držákem. Proto se nahradily ČZ konkurenčním Glockem, na něm doplňky pevně drží.
Datum: 26. 05. 2013 18:36:03 Autor: Jiří
Předmět: G vers.CZ
Datum: 05. 01. 2010 14:54:54 Autor: Ondřej Dušek Předmět: Glock vs. CZ-75 tohle je pro mě nejlepší názor v celé diskuzi, jen k tomu tématu, netuším proč bych měl podporovat něco protože je to české když je to s kvalitou někdy velmi pochybné, už jen přístup k reklamacím, to radši K100 než ČZ a osobně mě to mrzí ale bát se že za zbraň dám 20K a pak se budu děsit aby byla plně funkční??? ne děkuji.Chtěl jsem třeba osobně SP 01 super zbraň ale to by ji museli vyrábět na jiných strojích a zřejmě jiní lidé UB má neskonalý potenciál, bohužel zatím nevyužitý
Datum: 26. 05. 2013 20:02:48 Autor: Misustov
Předmět: To Jiří
Samozřejmě, za své peníze si kupte co chcete. Doufal jsem, že uvedete něco realného, nikoli citové proklamace. Já nejsem žádný šovinista co se zde neustále dovoláváte jakéhosi češství? Píši ,že osobně pošilhávám po Dan Wesson, myslíte si že to je české? O jakých jiných strojích a lidech píšete? Víte Vy vůbec jaké stroje tam mají?
Datum: 26. 05. 2013 20:07:18 Autor: Misustov
Předmět: Jiří pokračování
QF 17 Napsal něco reálného o čem se může uvažovat a navázat.
Datum: 21. 06. 2013 21:02:56 Autor: Hans
Předmět: Glock
Řekl bych že šlo prostě o rychlou dodávku bezproblémových zbraní. S UB bohužel nerealizovatelné :/
Datum: 25. 06. 2013 20:54:35 Autor: Misustov
Předmět: Bezproblémové problémy
Hans: Řekl bych, že šlo prostě o rychlou dodávku bezproblémových zbraní. S UB bohužel nerealizovatelné. *** Hans vskutku udeřil na hlavičku. Tehdy problém takto vypadal. Hans mi zajisté hned v úvodu promine přiblížení problému na ryze nevojenském příkladu – synáček se dostaví za otcem: „Taťuldo, ta moje Škoda120 je stará a mám s ní problémy, potřebuji nového BMW. ( Synáček neuvažuje, že na trhu je také Škoda Octavia, nebo Škoda Superb.) Otec: Jaké to jsou problémy? Syn: To tě nemusí zajímat, chci BMW. Proveďme v této scénce záměnu osob a předmětů takto: syn – ministerstvo obrany, otec-parlament, Škoda120 – pistole ČZ 82, BMW – pistole GLOCK, Škoda Octavia, Škoda Superb – pistole CZ 75. Tak a máme reálnou scénku z léta 2009. Tehdy se sice jednalo o rychlou dodávku, avšak zbrojovka UB byla schopna vyrobit měsíčně nejméně 20 000 zbraní, tedy více jak 600 denně. Z toho vyplývá, že při nastavení priorit bylo reálné požadovaný počet zbraní vyrobit rychleji, než by ministerstvo obrany vůbec sesmolilo objednací návrh. *** Problémem je však bezproblémová zbraň. Bezproblémovost je iracionální hodnota převážně srdečního – citového, charakteru. GLOCK je lehčí, naopak má větší úhel zdvihu, zbrojíř si pochvaluje, že GLOCK má méně částí a údržba je bezproblémovější a to až do té doby než finančák Kalousek zjistí, že z toho důvodu je možné snížit počet zbrojířů, anebo jim přidělit další činnosti, na příklad dělání rajonů. Fenomén bezproblémovosti lze ale zařadit do komplexu jakosti, kvality a tak získat měřitelný rozměr. *** Kvalita je schopnost výrobku plnit stanovené požadavky, takto byla definovaná kvalita před padesáti lety. Dnes se kvalitou živí nespočetné množství lidí a vymýšlejí si další definice. Doposud však nikdo nedefinoval kvalitu jako vlastnost výrobku, který je uživatel ještě ochoten koupit. Demonstrujme si to opět na ryze nevojenském příkladu. Naše supermarkety pozvolna upravuji kvalitu potravin tak, aby byly ještě prodejné, i když se změnily s potravin na žrádlo. Když se na to přijde, tak se omluví a zaměří tvorbu „kvality“ jiným směrem. Ve zbraních je to obdobné. Browning zkonstruoval pistoli COLT 1911, která bez problému slouží již sto let. Tato pistole vyrobená 1911 při odborném zacházení, údržbě bude funkční i v roce 2013. GLOCK Ges.m.b.H. vyrobí pistoli tak, aby to pan generál Opata ještě koupil. GLOCK bude v tomto období obměněn pětkrát, je sice levnější než COLT, ale pro dodavatele ziskovější. V automobilovém průmyslu se životnost plastů předpokládá čtyři roky. Plasty oproti kovu mají těžko odhadnutelnou životnost, říká se, že je to živý materiál. Před několika měsíci došlo k destrukci laminátové jachty v bouři v blízkosti Hornova mysu a v Severním moři došlo k rozlomení deset let staré jachty dokonce při stavu moře B 4 (výška vln 1m). Že to i u zbraní nebude bezproblémové, svědčí upozornění na možnou destrukci, zejména při nižších teplotách i v bojových manuálech. Samozřejmě tato poznámka se netýká jenom GLOCKU, ale i CZ SKORPION EVO 3 A1 a jiných. Definujeme li kvalitu jako schopnost výrobku plnit stanovené požadavky, potom stanovené požadavky u vojenských zbraní jsou kvalitativní parametry, přesnost, udržovatelnost, minimální poruchovost, odolnost proti klimatickým vlivům a vlivům prostředí, ergonomie a mnohé jiné. Tyto parametry musí zbraň splnit v bojových podmínkách, kdy je držitel zbraně v palbě a palbu opětuje, nikoli pouze na závodech, nebo když ji má v tresoru. Zde narážím na poznatky jednoho důstojníka, který na svoji misi v Nambii měl CZ 82 uloženou v tresoru velitele jednotky OSN a vyzvednul si ji při až svém odchodu. V Nambii bylo bezpečno a nepotřeboval ji. Toto byl pozitivní extrém, ale v Afganistanu je situace jiná, tam se střílí a umírá. Je podivuhodné, že do této oblasti jeli vojáci vyzbrojeni podřadnou pistoli CZ 82. Tato pistole byla nevyhovující dříve, než konstruktér u ní narýsoval na výkres první čáru. Šmejdem se stala již v okamžiku, kdy ministerstvo obrany na ni vypsalo specifikace. Přitom se veškerá vina hází na výrobce a chuděrka armáda takový krám musela používat. *** Otázkou zůstává, zda vůbec bylo použito pistolí v Afganistanu v situaci, pro kterou byla určena, tak jak stanoví dikce jakosti, to je ve skutečných bojových podmínkách, kdy se na palbu protivníka reaguje palbou pistole, nikde o tomto není zmínka, tím méně, že by pistole v takovém případě selhala. Pistole selhávají na střelnici, při střelbě do terčů, důvodů takovýchto selhačů je řada, nečastěji se jedná o lidský faktor. Střelec ohlásí závadu, odloží zbraň, následně rozhodčí uchopí pistoli, stiskne spoušť a nasleduje výstřel, další důvody - není nabito, nataženo, odjištěno, následují závady střeliva a přichází neopuštění komory nábojnice, zaseknutí, vzpříčení nábojnice, další závady na pistoli jsou velmi vzácné. Zástupce armády hovořil v parlamentu o závadách na pistoli a odmítnul sdělit, o jaké závady se vůbec jedná, zřejmě byl překvapen, a nebyl připraven odpovědět, generálům se otázky nekladou – (viz 1968 : vojín Potaz má dotaz, kde je vojín Kotas?). Že by došlo k tomuto při bojovém střetu, boje muže proti muži je málo pravděpodobné. *** Pistole je svým původem zbrani kavalerie, používala se při karakole a jezdeckých útocích. Sláva této zbraně jako bojového prostředku skončila s ústupem jezdectva ze slávy v období občanské války Sever proti Jihu. V období WWII je literárně doloženo poměrně málo případů primárního použití pistole v boji [ Neuvažuji zde použití této zbraně při policejních akcích, popravách, vraždách, sebevraždách]. Na českém válčišti bylo pistolí použito v operaci Antropoid, kdy se Heydrich pokoušel neúspěšně použít pistoli – nebyla v kritickém okamžiku nabita, Klein ve stresu místo aby zbraň odjistil, stisknul Magazinhalter – a zásobník vypadl. Antropoid pistole použil, a to jak k palbě na protektora a jeho ochranku, tak aby si prostříleli ústupovou cestu. Zajímavý případ s pistolí dokumentuje Koschorek ve svém deníku [Nezapomeň na zlé časy]. Autor při svém útěku u Stalingradu se nažil ukrýt v ruině domu, kde k oboustrannému překvapení narazil na sovětského vojáka. Přestože svíral v ruce svého LUGRA 08, nepoužil ho a raději volil útěk. Otázka je, zda podlehnul panice, nebo takto reagoval intuitivně, podstatné je že přežil. Thürk v románu Hodina mrtvých očí líčí stres německého parašutisty, když měl zastřelit sovětského vojáka – ženu, která smrtelně raněná se snažila použít pistoli. Na jiném místě popisuje autor likvidaci sovětské strážní jednotky pistoli P38. Tyto děje jsou popisovány věrohodně, autor zřejmě čerpá ze skutečných příhod, byl ostatně za války Fallschirmjägrem a román je celosvětově nejznámějším literárním dílem z prostředí para. V CD Sovětská bouře-Kavkaz je dokumentován přepad a zničení sovětské strážní jednotky německým komandem Brandenburg, kde hlavní zbrani byly pistole a následná likvidace tohoto přepadového komanda palbou z pistole sovětského vojáka. Z těchto příkladů lze konstatovat, že použití pistole vyžaduje extrémně velkou odvahu a chladnokrevnost, je to boj zblízka. Na evropském válčišti však byly pistole zanedbatelnou zbrani a válka by dopadla, jak dopadla i bez nich. Obdobně to bude i v Afganistanu. Připusťme, že na Evropském válčišti bylo bojově vystřeleno z pistolí řádově v desítkách tisíc, naproti tomu z dlouhých zbraní řádově v miliardách. Pro pistole bylo poněkud výhodnější pacifické válčiště, kde boje probíhaly v džunglích a v jeskyních, kde byla včetně plamenometů dokonce hlavní útočnou zbrani, z toho důvodu byla v období 44-45 pistole záložní zbrani každého námořního pěšáka. *** Je pěkné na obrazovce pozorovat, jak URNA střílí z dlouhé zbraně, následně střelbu přeruší [porucha] a za nepřetržitého pozorování protivníka vytáhne pistoli a pokračuje v palbě, je to pěkné taktickopořadové cvičení, velmi rád bych si jej rovněž nadriloval, nejsem si však jist s jakou účinnosti bych zasahoval krytě cíle z pistole na puškovou vzdálenost. V praxi je rovněž nutné brát v úvahu, že takto nadrilovaná taktika se zkomplikuje při jakékoli sebemenší změně scénáře, ať již protivníkem, přírodou, sousedem, nebo velitelem a následně se musí improvizovat, aby voják vůbec přežil. Tento efekt se vyskytuje zejména na počátku války, kdy se vojáci snaží využít do mrtě vše, co v míru nacvičili- a ona ta válka vypadá némlich jinak. *** Když se zde vykecávám o bezproblémových problémech, bude vhodné se dotknout kauzy, která se vyskytla na jaře loňského roku. Tehdy se k radosti všech, co nemají rádi nic českého, objevila v mediích zpráva, že pušky CZ 805 BREN jsou v boji poruchové a je to zmetek. Proto se do Afganistanu uspořádal zájezd pracovníků ministerstva a výrobce. Následně bylo 16 vybraných zbraní dovezeno k expertize zpět do České republiky. Expertíza zjistila, že zbraně jsou především značně znečištěny. Možná nebyly čištěny od začátku války. Vykazují nadbytečné množství konzervačních prostředků, drobných špon z nábojnic, zbytků barev, které slouží ke značení a těsnění nábojnic, jemným prachem a všudypřítomným svinstvem typickým pro afgánské prostředí. Co taková směs dokáže, si umíme představit. Naskýtá se otázka, zda se podobná situace nevyskytuje i u pistolí v prostředí, kde je možné během několika hodin zažít pouštní bouři a průtrž mračen, zřejmě ano. Je pravděpodobné, že obdobný stav způsobil poruchy u již tak problémové pistole vz. 82, které nedovedl pan generál v parlamentu vysvětlit. Náležím ke staré generaci střelců, a vzpomínám, jak na jaře 1945 si sovětský voják sednul na chodník, vytáhnul hadr a začal svoji vintovku čistit a to byly zbraně, které vydržely všechno. My kluci jsme stali okolo a zvědavě koukali. Slovo dalo slovo a sovětský geroj uříznul kus novinového papíru, nasypal tabák, ukroutil z toho machorku a dal nám „pokuriť“. Tyto zbraně přivezli před sto lety legionáři a dodnes si kluci z klubu vojenské historie z nich obřadně vystřelí. Bren je zbraň o několik řádů vyšší kategorie, vyžaduje tedy výrazně lepší údržbu, zde naši žoldnéři [v dobrém slova smyslu, žoldnéři jsou to jedno z mála, co máme ještě kvalitního] jsou své profesionalitě něco dlužni. Celá tato aféra je podrobně publikovaná v měsíčníku STŘELECKÁ REVUE 6/12 a doporučuji si ji prostudovat, je to velmi poučné. *** Měřítkem jakosti jsou ještě dva parametry a to cena a špína. U ceny zbraně platí poučka Murphyho: Nikdy nezapomeň na to, že tvé zbraně vyrobila firma, která vyhrála konkurz na zakázku s nejnižší cenou. Mimochodem, ceny pistolí v této naši republice vybavené demokratickým parlamentem nestanovuje výrobce, ale překupník. Ta špína se u nás projevila v aférách: padákových, kde se platilo i životem, projevila se u jinak vynikajících Gripenů, transportních letounů CASA, OT Pandur, že se neobjevila v kause Glock je moc zajímavé až podezřelé.
Datum: 25. 08. 2013 03:12:00 Autor: devdem
Předmět: Vz 82
Je zajimave kolik lidi tu vesele plive na pomerne povedenou pistoli vz. 82. Tato zbran, je-li aspon zakladne udrzovana, je spolehliva a pomerne presna. Ma velice prijemny chod spouste a dobre zvladatelny zpetny raz. Jeji polygon snese desitky tisic vystrelu aniz lze neco pozorovat. Schopnost streliva 9x18 spolehlive zabit "cil" muze zpochybnit jen blazen. Kdo ma opacny nazor, necht se streli timto nabojem nekam do hrudniku. Naopak zvlast u policie je nezadouci, aby policajt s prumernym nastrelem sotva stovky rocne strilel o neco prubojnejsi Lugery nekde po meste. Nedej boze neco vetsiho. Pokud si prislusnici stezovali na "selhani", slo zejmena o selhani blbecka, ktery s prstem na spousti mlati zadrzeneho a pak se divi. Zbran bez prstu na spousti nevystreli. Prosla i prisnym padovym testovanim v Kalifornii. Jenze je jednodussi svest blbost na selhani pistole. Dalsi vec je, jakym zpusobem zachazi prislusnici ozbrojenych slozek se svym vybavenim. Soude dle stavu vz. 82 vyrazovanych armadou, je tomu tak, ze se bez jakekoliv udrzby (krom zakladniho cisteni hlavne kartacem) nosi(vcetne valeni po zemi, padu apod) a strili (vsim, co se vyhrabe ze skladu) dlouhe ROKY do doby, nez neco prestane fungovat a pak se pistole zahodi do skladu a vezme jina. Takovym kverem je pak samozrejme jednodussi protivnika umlatit. Konstrukce vychazi z pozadavku na zbran pro obranu jednotlivce jako analog k PM Makarov. Neni to ani tercova zbran ani zbran k podnikani utocnych aktivit. Je-li ke svemu ucelu uzivana a udrzovana, je spolehliva a bezproblemova. Jeji konstrukce je samozrejme kompromisni. Je mensi nez CZ75 Compact a urcena zejmena k noseni, presto ma pomerne velky zasobnik. Pro velikost se na ni nevyskytuji uchyty pro taktisvitilny nebo laser. Pro dosazeni jednoduchosti zakladni udrzby (rozborka, cisteni) ma dynamicky zaver se vsemi jeho vyhodami i nevyhodami. CZ75 i Glocky jsou zbrane jine kategorie. Jsou to full-size zbrane. Nejsou to uz male a snadno nositelne veci k obrane pro dustojnictvo, sluzby ostrahy nebo operatory zbranovych komplexu. Jsou to zbrane urcene jako zalozni zbran jednotlivce doplnujici jeho dlouhou zbran. Co se tyka volby Glocku pro armadu, vidim v tom pomerne jasny duvod vetsi blbovzdornosti ve srovnani s Cezetou. GP K100 je take zajimava varianta, ale dosud probiha proces ladeni vyroby na zakaznicich, coz je nepouzitelne pro armadu.
Datum: 11. 09. 2013 11:01:16 Autor: Misustov
Předmět: to devdem
Se závěry anonyma píšícího pod značkou DEVDEM se vcelku shoduji, proto jsem původně nehodlal reagovat. Přesto si pár poznámek neodpustím. Tedy za prvé, na vojně jsem měl pistoli vz.52, což je o něčem jiném. Od policajtů jsem neslyšel na tyto pistole žádnou kritiku. Policisté si neztěžují asi na žádnou zbraň, znal jsem policisty, kteří sloužili i s pistoli vz.27 – asi je to dáno tím, že málo střílejí a dokonce za živý terč si u nás policista vystřelí v průměru jednou za 200 let služby! Připomínky ke zbrani jsou pouze v tom smyslu, že když se policista ocitne v tlačenici, tak si musí chránit pistoli, aby mu ji nějaký rošťák neukradnul. Další poznatek k pistoli vz.82 mám od svého známého, starého skauta, který je americkým občanem, pochází z rodiny námořního pilota, stíhacího esa, sám absolvoval dva turnusy ve Vietnamu jako pilot Cobry, byl dvakrát sestřelen, z toho byl jednou jeho střelec zabit, je to tedy vskutku válečník, ten se mi svěřil, že má pistoli CZ-Makarov. Zeptal jsem se jej opatrně jak je s ní spokojen, odpověď byla lakonická: OK, avšak v té době již neválčil a z pistole CZ Makarov střílí tak doma do plechovek. *** Malé upozornění pro autora – „polygon“ u pistole může vyjadřovat graficky dráhu střely. Vím, co chtěl autor vyjádřit, měl by však v budoucnu zvolit vhodnější formulaci, zde nedává smysl. *** Že má zbraň dobře zvládatelný zpětný ráz, že zpětný ráz není cítit a podobně je obligatorní konstatování každé chvály zbraně. Na mě ale udělá největší dojem, když si mohu vystřelit z kulovnice na slony. Pět ran sice stojí 700 Kč. Tři dny z toho bolí záda, ale je to zážitek. *** Můžeme pozorovat, že zloděj označuje druhé lidi za zloděje, prostitutka říká o druhých ženách, že jsou kurvy. Otázka zní, co bude říkat o druhých lidech člověk s klinickou diagnózou imbecil??? Osobně bych termíny „blázen, blbeček“ používal velmi uvážlivě. *** Autor píše: „Schopnost střeliva 9x18 spolehlivé zabít cíl může zpochybnit jen blázen. Kdo má opačný názor, nechť se střelí tímto nábojem někam do hrudníku“. Tedy: Náboj Luger není proti 9mm MAKAROV o něco, ale o hodně průbojnější. E0 570J u LUGER, oproti 280J u MAKAROV, O smrtnosti LR22 nepochybuji, natož u MAKAROVA, ovšem vážné problémy nastanou, když se mezi střelcem a stříleným vyskytne překážka v podobě balistické vesty, nebo karoserie nákladního vozidla. *** Autor píše: „zvlášť u policie je nežádoucí, aby policajt s průměrným nástřelem sotva stovky ročně střílel o něco prubojnejsi Lugery někde po městě“. *** Podle mého názoru chybí řadovému policistovi trening v simulativní střelbě a to nenahradí ani dvě stovky nábojů vystřílených do papírového terče za rok. O použití zbraně jakékoli ráže a kdekoli, nejenom ve městě, nemusí mít anonym DEVDEM obavy. Použití zbraně musí být v souladu se zákony, řády, předpisy a směrnicemi, jakékoli použití i hrozba zbraní je vyšetřovaná inspekci MV. Navíc policista dostal pistoli s náboji LUGER nikoli proto, aby udělal do delikventa větší díru, ale aby byl schopen prostřelit pneumatiku prchajícího. Automobilovou pneumatiku můžeme MAKAROVEM prostřelit na skládce, ale u jedoucího automobilu to asi nepůjde. Mohli jsme si povšimnout, že lumpové prchají v motorových vozidlech, pěšky „zu fus“ pouze když auto dojede v důsledku prostřelení pneumatik, nebo se bourá *** Text „Pokud si příslušníci stěžovali na selháni, šlo zejména o selháni blbečka, který s prstem na spoušti mlátí zadrženého a pak se diví. „Zbraň bez prstu na spoušti nevystřelí“, je nesrozumitelný. Můžeme tomu rozumět tak, že když blbeček chce, aby mu pistole střílela bez prstu na spoušti tak s ní nesmí mlátit zadrženého? Technika s mlácením s prstem na spoušti by mě zajímala. Takto může DEVDEM podle moji představy pouze do zadržované osoby strčit a spustit tím smrtící scénář. Zadržovaná osoba, pokud zná byť i základy juda tak DEVDEMA bez problému v mžiku odzbrojí. Před dotykem zbraní varují odborné manuály a i příručky sebeobrany. Druhá kuriozita popisované akce je uchopení pistole za hlaveň a mlátit pažbou, což je nejlepší metoda, jak si vlastnoručně ustřelit ruku. Daleko účinnější je přece úder pěsti, nemusí to být „Gyaku zuku“, stačí normální evropský direkt. Bylo by žádoucí, aby autor podrobně specifikoval, jak si to s tím mlácením představoval. *** Dynamický, neuzamčený závěr má své výhody a nevýhody. Výhodou je rozborka zbraně jedním hmatem, ale čistění se musí věnovat patřičná pozornost, Spaliny prachu totiž intenzivněji znečišťují zbraň a případná směs mazadel, rozpuštěných usazenin spáleného prachu, včetně dalších nečistot a prachu působí negativně na samonabíjecí cyklus. Nastává potom situace, že nábojnice se zasekne, neopustí komoru, nebo vzpříčí. Neuzamčený závěr je rovněž citlivý na některé druhy střeliva. CZ. CADET mě na příklad nevyhazoval vystřelené nábojnice u jisté šarže střeliva LAPUA, Walter PPK měl čtyři závady při použití 150 nábojů neznámé provenience a stáří, které jsem získal jako pozůstalost, jinak je zbraň bezporuchová, ovšem střílím z ní minimálně, na druhé straně CZ COMPACT sežere bezporuchově všechno i to co je přebíjené. *** Genetickou vadou pistole je její ráže. Kinetická energie střeliva je E0 570 až 774J u LUGERu, u MAKAROVa je energie náboje 280 až 348J. Tato energie je evidentně nízká. Je přibližně stejná jako BROWNING.380 AUTO a o málo vyšší než BROWNING 7,65 který má E0 240J, to je vyšší o 16%. Protože síla zpětného rázu je závislá na počáteční rychlosti střely, hmotnosti střely a hmotnosti zbraně je příjemná střelba i ze samotné pistole MAKAROV. Ranivý účinek je možno demonstrovat objemem vstřeleného kanálu, který je u náboje MAKAROV - 9,32 cm3; u náboje vz.82 - 10,08 cm3; a u náboje LUGER - 11,00 cm3. Ranivý účinek při objemu kanálu 7 až 10 cm krychlových je považován za střední a u 10 cm krychlových a výše za silný. *** Poznámka, tyto hodnoty jsou stanoveny podle vztahu V = 0,00028 hmotnosti střely (g) × 1,5 mocnina počáteční rychlosti střely. *** . Podstatně plastičtější představy o ranivosti střely získáme pomoci americké statistické metody OSS, kterou vypracoval Marschal a Sandow. Zde se vychází ze statistiky zásahů, kdy zasažený do trupu, hlavy, jedním výstřelem, nebyl schopen jakékoliv útočné akce a nanejvýš ušel maximálně deset stop, to je tři metry. Pro námi posuzované střelivo to je u LUGERu 63 až 91 procent, to je 63 až 91 OSS, podle druhu střeliva. Účinek střeliva MAKAROV a vz.82 nebyl pro svoji exotičnost a kuriozitu hodnocen. Rozměrově a balisticky jemu nejpodobnější je náboj .380 APC který vykazuje hodnotu OSS 50. Odhadem tedy lze stanovit, že MAKAROV i náš náboj vz. 82 může mít OSS 54 až 56 *** . K čemu tedy pistole vz.82, 83 je použitelná. Zbraň je totiž použitelná nejenom v české armádě, ale i jinde (Sudan, Syrie, Somalsko a jiné). Tajemný DEVDEM správně uvádí, že obecně pro sebeobranu, ostrahu, hlídače, pošťáky. Pro operátory zbraňových komplexů z důvodu logistiky vhodná nebude. U policie pro malý výkon při pronásledování je rovněž těžko akceptovatelná. V armádě se může velitel pomoci CZ 82 postarat o to, aby jednotka neměla živého zbabělce, ale mrtvého hrdinu, když se v bojové situaci někdo rozhodne opustit bojovou sestavu a zamíří si to domů za maminkou. Může být rovněž použita ke korekci počtu zajatých (raněných). Pokud si čtenář myslí, že se pokouším o nechutný morbidní vtip, tak jej odkazuji na příručku: „Průzkum v boji“ autoři R.G. Simoljan a S.V. Grišin.
Datum: 16. 10. 2013 14:48:22 Autor: Andrew
Předmět: CZ 82
Kolikrát jsem v šoku, co se o CZ 82 píše. Jako dlouhodobého a spokojeného uživatele mě ta spousta nesmyslů rozčiluje. Ta zbraň je přesně taková, jaké bylo zadání na výrobu této zbraně. Že chybí některé bezpečnostní prvky? Ráže je dnes již považovaná za nevhodnou? To není chyba zbraně, ale zastaralé armádní koncepce a naprosto nesmyslné objednávky zodpovědných činitelů tehdejší socialistické republiky. O tom, jaký byl tehdy v republice bordel, svědčí i počáteční problémy. Kdy konstruktéři dostali k dispozici jiné parametry náboje, než které ve skutečnosti měl náboj, pro který se zbraň konstruovala. Porodní bolesti a nemoci byly u této zbraně značné. První série se musely upravit výměnou pružin ve spoušťovém mechanismu. Po překonání těchto problémů se zbraň stala naprosto spolehlivou a funkční. Nicméně nešťastný začátek se podepsal na pověsti této zbraně až do dnešních dní. Špína se začala kydat na tuto zbraň opět po rozdělení republiky, přesně v okamžiku, kdy se připravovalo výběrové řízení na novou zbraň pro ozbrojené složky. Zase se nadávalo na zbraň, jak je špatná, nedostačující a nebezpečná. Všem se to hodilo. Šlo o pořádné peníze. Spěchalo se, ale určitě ne z důvodů ochrany občanů státu. Nikdo otevřeně neřekl, že špatné byly zadané parametry, podle kterých se zbraň vyrobila. Že to podělali na ministerstvu. To se prostě nehodilo do krámu. Povedené lobby a pověst CZ 82 upadla ještě víc. Nespolehlivosti a poruchovost této zbraně je další obecně platný nesmysl. Copak se dají brát vážně historky odvedenců, kteří převzali absolutně neudržované zbraně. Se kterými se třískalo o zem a zacházelo jako s kladivem? Za takových podmínek by nestřílelo nic. Za vojenské služby jsem viděl devastované samopaly vz. 58, pistole vz. 52, které jsou obecně považovány za skvělé a spolehlivé. U nás na útvaru dokonce nějací kokoti zmrvili ukotvení velkého minometu. A to nemluvím o policistech. Tam je úroveň údržby a vztahu ke zbrani ještě horší. U nás na oddělení jsme měli experty, co šli po dvou letech na střelbu, protože se jim nechtělo, že nemají ke zbraním a násilí vztah, už samo o sobě paradox u policie. A až teprve tam zjistili, že mají přeraženou jehlu, nebo rozjetý zásobník, když jim to nevystřelilo. A takový lidé chodí po ulici a chrání nás. CZ 82 byla má první zbraň. Mám ji doposud. Chodí bez problémů, spolehlivá a odolná. Údržba minimální. Vystříkám jí WD-čkem a je hotovo. Závady co jsem měl, byly vždy, když jsem si nedal pozor a nějaký chytrák mi prodal makarovy z roku 1980. Mimochodem opěvovaný Glock mi šel po dvou měsících z domu. Nejvíce přeceňovaná zbraň na světě. Panuje jakýsi kult Glocky. Nebudeš tvrďák, dokud nebudeš mít Glocka. Atd... Dle mě, pokud máme u nás zbraň, která by byla téměř stejně tak dobrá jako zahraniční. Tak se má automaticky vzít tuzemská, protože se ušetří spousta miliónů. Nechápu, proč se nevybrala do armádních složek CZ 75 Tactical v ráži 40 SW. Vlastním ji a je to ideální armádní zbraň k požadavkům na službu kolem roku 2010.
Datum: 20. 10. 2013 10:54:55 Autor: MISUSTOV
Předmět: to Andrew
Andrew, moje řeč, ale CZ 75 Tactical nemohl být vybrán, protože v inkriminované době prostě neexistoval. Přiznávám, že ráže 40SW je mě sympatická, maximální OSS je zde 96, LUGER má 91. Bohužel 40SW není unifikovaný náboj NATO a vznikly by logistické problémy. Přesto se domnívám, že i EVO SKORPIONu by prospěla modifikace na tento náboj, když už byl modifikován na 9×21. Armády jsou postaveny na unifikaci již od starověku a bez ní by nemohly existovat. Francouzská armáda v období napoleonských válek z důvodů unifikace používala jednotné zrnění prachu jak pro dělostřelectvo, tak pro pušky. Vojenská bagančata byla jednotná, jak pro levou, tak pro pravou nohu. Andrew není první, kdo v těchto diskusích poukazuje na skutečnost, že se se zbraní zachází jako s krumpáčem. V padesátých letech byla požadovaná ke zbrani téměř posvátná úcta, nebyl to výmysl ministra Čepičky, nebo politruků, byl to návyk, který se tradoval z dob císařství a dále od středověku, kdy byl meč pro rytíře posvátný předmět. Reminiscence na tento stav se promítá ve vzdávání pocty šavlí do dnešních dnů, naproti tomu pro lapku byl meč nástroj, něco jako kladivo, nebo krumpáč. Po návratu ze cvičení, nebo střelnice byla první péče věnována koni a zbrani, ať to byla puška, nebo tank. Každou zbraň osobně kontroloval velitel družstva, namátkovou kontrolu následně prováděl velitel čety a poté velitel roty. Závady byly postihovány v celém rozsahu kázeňského řádu, a ve vážných případech prokurátorem. Stav, na který se zde poukazuje, dává tušit, že je zde něco, Hamlet by řekl, smradlavého, ve státě dánském. *** Zákonodárce Murphy cituje rovněž pokyny, jak se chovat voják v boji, mezi jinými: „Neměj okázalý zjev, přitahuje to projektily; Nikdy nebuď v zákopu s někým, kdo je statečnější, než ty; Zkus vypadat nedůležitě, nepřítel může mít málo střeliva; svítící střely funguji obousměrně“, pro nás zde cituje významný postulát: „NIKDY NEZAPOMEŇ NA TO, ŽE TVÉ ZBRANĚ VYROBILA FIRMA, KTERÁ VYHRÁLA KONKURZ NA ZAKÁZKU S NEJNIŽŠÍ CENOU“. Kult Glocka je založen nikoli na jeho kvalitě, ale na jeho láci. Britská SAS byla vyzbrojena pistolemi SIG Sauer, které jsou nyní nahrazovány pistolemi Glock, nikoli proto, že jsou kvalitnější, ale proto, že jsou laciné. Pistole SIG Sauer jsou zařazovány do kategorie velmi kvalitních zbraní. Přesto jsem na ně četl dost kritiky od českých uživatelů – velké rozměry, hmotnost, špatně se drží, ergonomie, poruchovost, image, a jiné. Zde se naskýtá otázka, co je vlastně nedokonalé, zda zbraň, nebo české ručičky (pardon pracky).
Datum: 01. 01. 2014 22:38:40 Autor: AL
Předmět: CZ 75
Jsem majitelem CZ 75 rok výroby 1993. Úroveň zpracování je tragická. Stopy po frézování jsou všude. U PČR mám přidělenou CZ 75 a je to jen o trochu lepší. Množství závad - selhání zbraně u běžneho uživatele (policisty) při cvičných střelbách je zarážející. Jsem rád, že jsem zbraň zatím nemusel použít (15 let služby)protože jí nevěřím. U ZJ jseu přiděleny Glocky a max. spokojenost a i když má každý člen přidělenu i CZ tak jí nikdo vzhledem k praktickým negativním zkušenostem nepoužívá. Takže tolik z praxe u PČR.
Datum: 05. 01. 2014 13:29:05 Autor: Misustov
Předmět: K praksi u PČR
AL se zmiňuje o stopách frézovaní, které je všude, rozumím tomu, že jsou i na povrchu rámu a povrchu závěru, zde v tomto případě by se jednalo o velmi vzácnou a sběratelsky cennou kuriozitu, protože takovouto úroveň zpracování nemají ani zbraně, které se vyráběly v posledních dnech války pro Voksturm. Rovněž bude vítáno, když autor čtenářům sdělí jaký vliv májí stopy frézování na funkci a výkon zbraně. Jsem majitelem téže zbraně, ale rok výroby 99, tam ale žádná stopa po frézování není, vnitřní partie závěru jsou upraveny tryskáním, zřejmě došlo během dlouhých věků ke změně výrobní technologie. Množství selhačů u celé jednotky je zarážející. U mé zbraně jsem se s tím setkal pouze jednou a to když praskl palník, tedy v mém případě je pravděpodobnost selhače vyjádřena < 0,0001. Neuvažuji zde závady způsobené nevhodně přebíjenými náboji, ale i zde to bylo minimum. Bude proto vhodné srovnání, kolik máte selhačů na sto výstřelů. Do selhačů se ovšem neuvažuje nenabití, nebo neodjištění zbraně. Ovšem pistole s rokem výroby 1993 má asi za sebou 20000 až 30000 výstřelů a to je obecně na hranici životnosti a v tomto případě si dám změřit úsťovou rychlost a pokud bude Vo rovna, nebo vyšší jako 4% žádoucí zbraň, nebo alespoň hlaveň vyměnit. Osobně si dělám zuby na DAN WESON COMMANDER KSASSIC BOBTAIL 45 APC, nebo CZ P-09, snad do té doby bude v ráži 40SW. Na spolehlivost zbraně může mít vliv rovněž údržba a čištění. Mám před sebou instrukce pro používání zbraně S&W a zde jsou požadavky na čištění a údržbu podstatně náročnější, než jsme zvyklí u nás. Pokud znám policisty, tak si na zbraň neztěžují. Až pojedu na střelnici, tak požádám vedoucího, aby nenápadně a nestranně hodil oko, jak to s tou poruchovosti u policejních pistolí je. Dovoluji si tvrdit, že kdyby policisté dostali dejme tomu 50 000kč s tím, že si mohou koupit libovolnou pistoli tak se skoupí veškeré pistole ČZ 50 a 70.
Datum: 05. 01. 2014 20:48:01 Autor: QF17
Předmět: Nejde jen
o kvalitu zpracování, ale i kvalitu uživatelskou. Jak jsem psal před časem ..... URNA používá Clock. Docela mě mrzí, když někdo chce hrát na nacionální cítění, ale to nejde. Komu patří zbrojovka? Prachy letí jinam, stejne jako Německý autoprůmysl podnikající v CZ a tak to je skoro se vším v CZ. Já být policajt tak mám Colt Z40 i třeba jako relikvii ...
Datum: 09. 02. 2014 14:02:39 Autor: Zbrojir
Předmět: pistole CZ
Ačkoli se ČR oficiálně přihlásila k volné hospodářské soutěži taktéž v oblasti obrany a bezpečnosti (viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES a zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), v praxi se však v některých komoditách, k nimž mj. náleží i ruční palné zbraně, exekutiva deklarovanými pravidly u všech finančně lukrativnějších zakázek doposud evidentně neřídila. Nehledě na dlouholeté negativní zkušenosti ozbrojených složek s dodávkami nekvalitní výzbroje, udržují opatření exekutivy CZUB na tuzemském trhu v postavení monopolního dodavatele. Ozbrojené složky státu jsou tak dlouhodobě postaveny do situace, kdy jsou často nuceny odebírat produkty, které by svojí kvalitou a často i cenou v regulérních výběrových řízeních neuspěly. V členské zemi, jež dobrovolně přijala principy transparentnosti a nediskriminace, nelze podporovat domácí zbrojní průmysl praktikami, jako jsou pokoutné vynášení informací k připravovaným výběrovým řízením, diskriminační zadávací podmínky, účelově nastavená kritéria pro hodnocení nabídek, přehlížení nedodržování požadavků zadávací dokumentace, neuplatňování sankcí, či přijímání usnesení vlády, která privilegované domácí výrobce opakovaně staví do pozice výhradních dodavatelů (338/2000, 1443/2009, 908/2012). Máme-li národní zájmy, pak je máme hájit a uplatňovat otevřeně, a to zejména v době přípravy a tvorby společné evropské legislativy. Nyní je již pozdě. Při formulování pozice ČR pro vyjednávání o zmiňované směrnici 2009/81/ES (veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti) přeložila tuzemská AOBP, k jejímž nejvýznamnějším členům náleží právě CZUB, místo rozumných a prosaditelných návrhů na určitou míru ochrany domácího průmyslového potenciálu malých zemí, velmi sebevědomé stanovisko ve stylu: chceme volnou hospodářskou soutěž, máme potenciál vyhrávat zbrojní tendry i v zahraničí. Když však má nastat regulérní souboj se zahraniční konkurencí, jako např. FN, Glock či HaK, je ihned po sebevědomí a „vítězství‘ CZUB v „tendrech“ musí zajišťovat nekalé praktiky a politická rozhodnutí. V silně protekcionistickém prostředí ČR se žel jedná o postup tradiční, kdy pod brutálním tlakem exekutivy, resp. tuzemské zbrojařské lobby, probíhá přezbrojování státních ozbrojených složek v naprosto nekonkurenčním prostředí, a to s očekávanými negativními dopady, jako jsou dodávky nedostatečně odzkoušené výzbroje druhořadé kategorie, samozřejmě za nepřiměřeně vysoké ceny. V novém tisíciletí byly zdejšími vládami bez výběrového řízení CZUB přiděleny zejména tyto veřejné zakázky: •Usnesení vlády č. 338/2000 – přezbrojení PČR pistolemi (46000 pistolí CZ75D Compact). •Usnesení vlády č. 1443/2009 – pistole 9x19 s příslušenstvím (5570 CZ75SP-01 Phantom) a osobní obranné zbraně (572 Scorpion EVO 3A1) pro MO. •Usnesení vlády č. 908/2012 – dokončení přezbrojení MO (9654 útočných pušek CZ 805, 7173 pistolí CZ75SP-01 Phantom a 470 samopalů Scorpion EVO 3A1). Přidáme-li k seznamu naprosto zmanipulované „výběrové řízení“ na výběr dodavatele 7937 útočných pušek z přelomu let 2009/2010, pak rozhodující kontrakty byly vždy realizovány s absolutní ignorancí k principům transparentnosti a nediskriminace. Rovněž jiné členské země podporují vlastní zbrojní průmysl, ovšem „český způsob“, kdy jsou za použití pochybných praktik upřednostňováni pouze vyvolení, je netransparentní, diskriminační, nezákonný a v každém případě nevýhodný, a to jak pro daňového poplatníka, tak i pro ozbrojené složky státu. Existuje zde mnoho signálů, že za „politickými“ rozhodnutími je především korupce. „policejní compact" Ve druhé polovině 90. let začalo být zainteresovaným jasné, že vzhledem k narůstajícím problémům závažného charakteru je další používání pistolí vz. 82, ale i čerstvě pořízených CZ mod. 75/85, a to zejména v exponovaných bezpečnostních sborech, v delším časovém horizontu již zcela neudržitelné. Přes dlouholeté krajně negativní zkušenosti s pistolemi z produkce CZUB (vz. 70, vz. 82 a CZ mod. 75/85) byl učiněn poslední pokus přesvědčit tuzemského monopolního výrobce, CZUB, aby změnila svůj naprosto přezíraný přístup k českým státním ozbrojeným složkám. Odpověď: Vady, závady?, nikdo jiný si nestěžuje, jsme nejlepší na světě, o tom, kdo policii dodá pistole, si promluvíme s ministrem (Jan Ruml) na tenise. Ihned poté byly zahájeny přípravy na otevřenou soutěž s možnou účastí zahraniční konkurence, a to v souladu s tehdy poměrně novým zákonem o zadávání veřejných zakázek. Přípravy na „otevřený“ tendr se však rychle zadrhly po sérii ingerencí ze strany politiků, zejména pak ministra Rumla, který mj. požadoval limitovat výběr dodavatele podmínkou 100% podílu výroby na území ČR, nesouhlasil s požadavkem na plnou vyměnitelnost všech součástí, rovněž žádal výrazně zmírnit spolehlivostní požadavky kladené na služební pistoli atd. Ozýval se i tehdejší policejní prezident Tomášek: Jednoznačně preferuji, aby český policista byl vyzbrojen českou pistolí, když vyrábíme zbraně tak vysoké kvality. To v situaci, kdy CZUB v tisku velmi sebevědomě prohlašovala, že domácí trh je pro ni okrajový, ale požadavky na novou policejní pistoli je však připravena samozřejmě splnit. „Boj“ probíhal na všech frontách. Tehdy se mohli tendru zahraniční výrobci účastnit pouze prostřednictvím českých firem s povolením k obchodu s vojenským materiálem. A jaká to náhoda, tuzemský zástupce rakouského Glocku, firma MPI, na inkriminované období o speciální povolení přišel a Glock tak byl („férově, po česku“) vyřazen ze hry. Na základě soudního rozhodnutí muselo být povolení později firmě nakonec uděleno, jelikož důvody k odebrání (neprodloužení) byly uznány za zcela nedůvodné. První pokus o výběrové řízení rychle zkrachoval, jelikož výběrová komise i přes důrazný pokyn shora, odmítla v rámci naprosto okleštěného řízení vybrat nabídku CZUB jako nejvhodnější. Se zpožděním několika let zkrachoval i další pokus, kdy komise obě nabídky (CZ 75 D Compact a CZ 100 vers. Walther P-99) v rámci rovněž velmi okleštěného řízení sice ještě pustila do testů, ale výsledky zbraní z produkce CZUB byly natolik tristní (nevyhovění prakticky ve všech důležitějších zkouškách, mnohonásobné překročení povoleného limitu závad a předčasná destrukce rámů pistolí CZ 75 D Compact nasazených ve zkoušce životnosti), že byla raději zvolena varianta výběrové řízení zrušit ještě před termínem oficiálního vyhodnocení, a to z důvodu, aby nemusely být krajně nepříznivé výsledky protěžované CZUB v tendru oficiálně zveřejněny a uchazeč nabízející pistole Walther P-99 se nemohl rozhodnutím zadavatele eventuálně právně bránit (uchazeči mj. mohou nahlédnout do zprávy komise). Jaká náhoda, že v této době byla urychleně schválena novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která umožnila přidělit i finančně významnou zakázku vybrané firmě za podmínky, rozhodne-li o tom vláda. A ta rozhodla vskutku neprodleně usnesením č. 338/2000, a přidělila zakázku na přezbrojení policie v objemu 46 000 pistolí za cca 600 mil. Kč v dosavadních zkouškách tak „veleúspěšné“ CZUB s tím, že má prý splnit podmínky zrušeného tendru, přičemž kontrolu kvality dodávek zabezpečí MO (státní ověřování jakosti - ZSOJ). CZUB přijala toto rozhodnutí se sebevědomím prohlášením v médiích a jak ukázal další vývoj i s představou, že martýrium pro ni již skončilo. Ihned po přijetí usnesení byly zahájeny jednání mezi CZUB, MV a MO, jejichž výsledkem bylo další citelné zmírnění požadavků kladených jak na výrobek, tak i na jeho zkoušení (a kampak se vytratily podmínky usnesení vlády?). Další pokus o přezbrojení policie tedy mohl začít. Ve zkouškách, tentokrát již v nekonkurenčním prostředí, byly výsledky pistolí CZ 75 D Compact opětovně natolik žalostné (ve většině zkoušek zjevně nevyhovující), že manažeři CZUB již ztratili nervy a veřejně napadli MV, policii i MO, konkrétně Vojenský technický ústav výzbroje a munice (VTÚVM), že prý zbraně testují nesprávně a poškozují tak dobré jméno CZUB. Mnozí (naivně) očekávali, že politici konečně pochopí, že CZUB pistoli, která splňuje soudobé požadavky, v portfoliu prostě nemá. Ministr Gross, který tak zázračně zbohatl po odchodu z politiky, se osobně ujal řízení „projektu“ a v médiích hovořil jen o „dílčích nedostatcích“ pistolí CZ 75 D Compact, což byly politicky korektní formulace pro problémy typu: malá životnost, nízká funkční spolehlivost, nedostatečná pádová jistota, nedostatečná odolnost při pádu, trhliny v rámech zbraní, předčasná únava či destrukce řady drobných součástí, upadávání mířidel při střelbě, chybně vyrobené připojovací rozhraní pro taktické svítilny… Zkoušky se opakovaly ještě několikrát, výsledky se zlepšovaly, zkouškám však byly podrobovány zvlášť pečlivě připravené zbraně a nikoli sériové výrobky, jak stálo v podmínkách zadání. Ačkoli výběrová komise nákup pistolí CZ 75 D Compact opakovaně nedoporučila, Gross, mj. tlačen i značnou částí zmanipulované poslanecké sněmovny, nakonec rozhodl jinak a nařídil podřízeným podepsat s CZUB kupní smlouvu, jejíž podmínky se později při pokusech o hromadné reklamace pistolí ukázaly pro stát velmi nevýhodné. CZUB problémy postupně odstraňovala ještě cca 3 roky, a to i v průběhu dodávek, přičemž pouze 16000 z dodaných 46000 pistolí CZ 75 D Compact lze označit za vyhovující zmírněným požadavkům zadání, které si CZUB u politiků nakonec prosadila. Reklamace zbraní nebyly CZUB zpravidla akceptovány, rovněž tak návrh na podání žaloby kvůli dodávce 30000 vadných pistolí byl politickým vedením MV zamítnut (Langer - ministr s rovněž "vysokým" morálním kreditem). Po negativních zkušenostech z náročného provozu musely být pistole CZ 75 D Compact nakonec staženy ze speciálních jednotek a nahrazeny osvědčenými výrobky firmy Glock, které s úspěchem používají rovněž některé složky MO. Obměněna byla i v rámci kontraktu dodaná nevhodná pouzdra. Lidé z resortu MV kalkulují, že inkriminované usnesení vlády přes veškerou obranu výběrové komise a vynucené zdokonalení produktu stálo policii min. o 100 milionů Kč více, než kdyby mohla přezbrojit na základě regulérního tendru. Vždyť např. pistole Glock s rakouským otočným a odnímatelným policejním pouzdrem byla policii nabízena za cenu nižší, než tuzemská pistole CZ 75 D Compact s nepříliš povedeným pouzdrem Sickinger, a to byly další hrozící vícenáklady pro státní pokladnu minimalizovány zejména tím, že neústupnost výběrové komise nakonec donutila nadutou a nepříliš potentní CZUB odstranit většinu nejzávažnějších vad pistolí ještě před první dodávkou. CZUB se totiž na počátku 21. století teprve učila vyrábět služební pistole, které by splňovaly obvyklé bezpečnostní a spolehlivostní parametry nejen na papíře. To bylo tehdy ale křiku. Ze série neúspěchů CZUB postupně obvinila všechny a všechno: úředníky, policisty, zkušebny, metodiky, munici, taktické svítilny a dokonce začala zpochybňovat i obvyklý limit pro funkční spolehlivost, tj. 0,2% závad z počtu provedených výstřelů. Oficiální stanoviska vyhrocenou situaci samozřejmě zastírala. Např. vysoký představitel policie, který na interních jednáních, konfrontován s neustále se opakujícími vadami, nazýval pistole CZ 75 D Compact „šuntem“, ve sdělovacích prostředcích však hovořil „o spolupráci při odstraňování dílčích nedostatků“. Jiný nejvýše postavený funkcionář, který musel být v tisku rovněž smířlivý, neustál zjevně nepravdivou argumentaci zástupců CZUB k příčinám soustavných problémů a ze společného jednání u ministra vnitra odešel… A pak se divte, že jsou v ČR lidé, kterým oslavovaná „česká cesta“ již opravdu leze krkem. Jeden můj známý s mnohem vyhraněnějšími názory se domnívá, že pokud se ani po několik generací nepodaří změnit způsob myšlení obyvatelstva na mentalitu zaměstnanců přesného strojírenství, pak by bylo zdaleka nejlepším řešením, kdyby se v uherskobrodském kraji opět věnovali pouze zemědělství. Jakkoli znamenal vynucený dovývoj policejní pistole CZ 75 D Compact vskutku radikální kvalitativní posun oproti běžné produkci CZUB, praktické nasazení v ozbrojených sborech prokazuje, že CZ 75 D Compact na pistole značky Glock zdaleka nestačí. Rozdíly ve prospěch pistolí Glock jsou o to markantnější, čím komplexnější srovnání je zde prováděno. Tedy nejen co se týče pořizovací ceny, výkonů, vlastností, parametrů, ergonomie, ale i opravitelnosti, udržovatelnosti a dlouhodobých provozních nákladů. Až budu mít čas, tak přidám další a konkrétnější informace. Kdo z principu nevěří, nemusí, život v bludech mnohým vyhovuje.
Datum: 11. 02. 2014 08:13:48 Autor: Misustov
Předmět: Dotaz na zbrojíře
Ve svém článku referujete, při zkoušce životnosti došlo k předčasné destrukci rámu pistolí CZ 75D Comact. K tomuto mám následující dotazy: 1. Jaká byla metodika zkoušek [ technická norma, technické směrnice], 2. Podle čeho byla stanovena kritéria zkoušek. 3. Výsledky zkoušek pro rámy CZ75D Compact [numericky, graficky a podobně]. 4. Výsledky zkoušek pro rámy pistolí GLOCK [numericky, graficky a podobně]. Důvod dotazu, mechanikou jsem se ve svém zaměstnání okrajově zabýval, zejména únavovým lomem a je to velice zajímavý obor. Děkuji Misustov.
Datum: 11. 02. 2014 13:04:00 Autor: Zbrojir
Předmět: pistole CZ
Zkoušky životnosti, resp. zkoušky zbraní střelbou s velkým počtem ran, byly prováděny VTÚVM Slavičín, a to dle metodiky č. 26, viz TP-VD-637-81 „Zkoušení malorážových zbraní“. Vlastní průběh zkoušky se řídí příslušnou metodikou a obecnými zásadami zkušebnictví. Objednavatel stanovuje parametry, kterým musí zkoušený produkt vyhovět. Obvykle se v rámci kontrolních zkoušek (např. výběr vhodné pistole) zkoušce životnosti podrobují dvě namátkově vybrané zbraně. V rámci přejímky již zavedené výzbroje, tzv. periodické kontrolní zkoušce (PKZ) se podrobuje již pouze jedna namátkově vybraná zbraň z dodávky, pakliže však nevyhoví, nasazeny jsou zpravidla opět dvě zbraně. V uvedeném případě byl rozsah zkoušky stanoven na 15 000 výstřelů, maximální počet závad (zádržky nezaviněné střelivem) 30 (tj. obvyklý limit 0,2% závad, resp. 500 ran do závady). Tak, jako v každé životnostní zkoušce se nesměly v průběhu vyskytnout trhliny či destrukce hlavních částí (hlaveň, závěr, rám). V případě „malých součástí“ bylo připuštěno prasknutí či ztráta funkce u pěti takových součástí, přičemž nebylo dovoleno, aby některá součást selhávala opakovaně. Zkoušku a její vyhodnocení provedli zaměstnanci zkušebny. V případě trhlin v hlavních částech se materiálový rozbor v rámci programu zkoušek zpravidla neprovádí. Zadavatele zajímá, zda výrobek vyhovuje, či nevyhovuje na něj kladeným požadavkům. K nevyhovujícím výsledkům se musí především postavit výrobce, je na něm, aby správně stanovil příčinu problému, přijal účinná nápravná opatření a případného odběratele přesvědčil, že se nepřípustná vada již nebude opakovat. Výsledky všech realizovaných zkoušek byly součástí závěrečných zpráv, které budou nepochybně nadále archivovány (VTÚVM, MV, resp. PP). Jelikož trhliny v Al rámech pistolí CZ mod. 75 D Compact byly vážným a poměrně dlouho se opakujícím problémem, reagoval výrobce a jeho subdodavatelé na nátlak policie několika konstrukčními i materiálovými změnami, včetně zdokonalení technologie, resp. zajištění technologické kázně. Díky selhání uherskobrodského ZSOJ (státní ověřování jakosti) byly do výzbroje Policie ČR zpočátku přejímány dávky tisíců pistolí, kdy zbraň podrobená životnosti v rámci PKZ (periodická kontrolní zkouška) byla hodnocena vyhovující, ačkoli vykazovala zjevné, někdy i několikacentimetrové trhliny v rámu! Z celkem 19 realizovaných PKZ v rámci přejímky 46 000 pistolí se v 6 případech vyskytly trhliny v rámech CZ mod. 75 D Compact. CZUB dlouho odmítala připustit, že je tento stav zcela nepřijatelný, mj. i v civilním sektoru (zkuste na úřad pro zkoušení zbraní předložit zbraň s trhlinou v hlavní části zbraně a uvidíte, jak rychle bude označena za nestřelbyschopnou). Policie si nechala k problematice vypracovat audit, který potvrdil pochybení CZUB i jejích subdodavatelů a prokázal systémové chyby při přejímce materiálu ze strany výrobce zbraně i technologickou nekázeň jeho subdodavatele. Policii ČR se nakonec podařilo odmítnout převzetí pouhých 3000 pistolí CZ mod. 75 D Compact, u mnoha tisíců již dodaných zbraní s rizikovým rámem byla vedením resortu s CZUB uzavřena dohoda o „doživotní záruce“, která však nemá pro odběratele žádnou reálnou přidanou hodnotu. V podstatě šlo o politické rozhodnutí zabránit reklamaci prakticky všech do té doby a v potu tváře dodaných pistolí CZ mod. 75 D Compact. Oprava neshodných pistolí by byla nerentabilní, CZUB by musela pro policii vyrobit nové a pro cca 15 tisíc zbraní s rizikovým Al rámem najít jiného zákazníka! Pokud poskytnete mail, pokusím se najít foto zadokumentované zbraně, problémem je skutečnost, že po odhalení naprosto neprofesionální přejímky v CZUB, byly zbraně s trhlinami, jakožto možný důkaz proti výrobci i místnímu ZSOJ, a to včetně související dokumentace nezjištěnými zaměstnanci zlikvidovány! K problematice pistolí ještě něco doplním.
Datum: 11. 02. 2014 17:27:49 Autor: Misustov
Předmět: poděkování
Pane, děkuji, tak si představuji kompletní zprávu se které lze učinit nějaký závěr. Ovšem dalši připomínky k Vaši eseji napíši, ale kyž dovolíte tak mailem. můj mail: payns@seznam.cz
Datum: 11. 02. 2014 20:01:57 Autor: Zbrojir
Předmět: pistole CZ
Téměř desetileté martyrium spojené přezbrojením Policie ČR pistolemi ráže 9x19 logicky vyvolalo řadu diskusí. Mnozí se doposud domnívají, že za opakovanými neúspěchy světoznámé tuzemské CZUB, výrobce legendární CZ mod. 75, stáli „imperialističtí agenti“, resp. zahraniční zbrojařská konkurence, která z temného pozadí ovlivňovala činnost některých státních úředníků. K takovým, mj. zcela nepodloženým úvahám, značně přispěly i tendenční, nepravdivé a rádoby odborné články, především pak ve Střelecké revue. Skutečná příčina nezměrných obtíží CZUB získat předmětnou veřejnou zakázku, a to i přesto, že jí politici doslova umetli cestu, nejprve několikaletým blokováním regulérního výběrového řízení se zahraniční účastí, následně pak usnesením vlády č. 338/2000, kdy CZUB na přezbrojení policie získala exkluzivitu, souvisela především se značným nesouladem mezi technickou kvalitou sériové produkce CZUB a požadavky kladenými na moderní služební pistoli. Zatímco pistole CZ mod. 75/85 měly „civilní charakter výroby“, což v podmínkách CZUB znamenalo, že součástky byly produkovány s velkými výrobními tolerancemi, vybrané ve více velikostních skupinách, v průběhu výroby opakovaně docházelo k celé řadě změn, které dále negativně ovlivňovaly vzájemnou zaměnitelnost a jakost součástí, a tím i životnost a spolehlivost zbraně jako celku. Moderní bezpečnostní prvky, jako jsou blokace zápalníku, či bezpečné vypouštění napnutého kohoutu byly aplikovány až se značným zpožděním a s nemalými obtížemi, neboť synchronizace činnosti spoušťového a bicího ústrojí zde vyžaduje vysokou přesnost výroby a s tou byla CZUB vždy na štíru. Dle tehdy platných technických podmínek pro výrobu byla životnost CZ mod. 75/85 nejprve stanovena na 5000 výstřelů a později, mj. bez adekvátních zdokonalení zvýšena na 8000 výstřelů, přičemž funkční spolehlivost byla garantována 0,5% závad, tj. 200 ran mezi dvěma závadami, zatímco pro služební zbraně bylo již mnoho let požadováno max. 0,2%, tj. 500 ran do závady. Ačkoli byla pistole CZ mod. 75/85 CZUB neustále deklarována jako služební, nebyla podrobována ani pádovým zkouškám podle metodik platných pro ozbrojené složky (v ČR např. TP-VD-637-81), což se později ukázalo jako fatální chyba CZUB. Z uvedeného je patrné, že ve druhé polovině 90. let min. z hlediska manipulační bezpečnosti, funkční spolehlivosti a životnosti pistole CZ mod. 75/85 hluboko zaostávaly za požadavky kladenými ve vyspělém světě na moderní služební pistoli. Policie ČR požadovala pistoli s obvyklými rozměry a hmotností ve třídě „Compact“, s životností 15000 výstřelů, se spolehlivostí max. 0,2% závad, tj. min. 500 ran mezi dvěma závadami, s automatickým jištěním zápalníku a v případě aplikace spoušťového systému SA/DA i s bezpečným vypouštěním napnutého bicího mechanismu. Zdánlivě nic světoborného, ale komplex těchto požadavků byl pro CZUB, která se tehdy u modelové řady 75/85 potýkala s celou řadou obtíží, téměř neřešitelný. V praxi to znamenalo zásadně zvýšit životnost a spolehlivost zbraně jako celku, doplnit a odladit řádnou funkci všech bezpečnostních prvků, a to vše uplatnit v pistoli se zmenšenými rozměry (Compact) a s rámem z lehkých slitin, či z polymeru. Důrazným varováním pro CZUB měla být i ostrá kritika týkající se nevyhovující pádové bezpečnosti, nízké funkční spolehlivosti i nedostatečné životnosti pistolí CZ mod. 75/85, které v první polovině 90. let dodala Policii ČR. Nepřehlédnutelné problémy s jakostí se projevily i při dodávkách pistolí CZ mod. 75/85 do zahraničí (např. Turecko, Indie). V roce 1990 byla Policie ČR nucena v souladu s již uzavřenými smlouvami odebrat ještě 6500 pistolí vz. 82, ráže 9mm M, avšak dále již začala pořizovat toliko opěvované pistole CZ mod. 75/85, ráže 9x19, se kterými byla spojena nemalá očekávání. Celkově bylo v 90. letech pořízeno přes 13000 pistolí modelové řady CZ 75/85. Již při prvních dodávkách však přišlo rozčarování. U dodaných zbraní se projevil nadměrný výskyt závad (zádržky ve funkci) i poruch (prasklé či unavené součásti), speciální jednotky po zkušenostech se sériovou produkcí CZUB požadovaly dodávku výrobcem pečlivě doladěných zbraní, což však zlepšení spolehlivosti a životnosti nikterak nepřineslo. Naopak, pistole CZ mod. 75/85, speciálně odladěné pro ÚRN, vykazovaly kromě tradičních problémů podstatně vyšší četnost selhání spoušťového ústrojí. Interní zkoušky opakovaně prokázaly neplnění výrobcem deklarovaných a nikterak oslnivých údajů (0,5% závad). CZUB reklamace vždy arogantně odmítla jako neopodstatněné. V letech 1991 byly proto zadány externím organizacím odborné a znalecké posudky za účelem posouzení spolehlivosti z dodávek CZUB namátkově vybraných, doposud nepoužitých pistolí CZ mod. 75/85, případně porovnání jejich výkonů se zahraniční konkurencí stejné ráže. Výsledky 1991 (6 pistolí CZ 75/85 Ø 0,799%, tj. 125 ran do závady) 1992 (5 pistolí CZ 75/85, z důvodu naprostého kolapsu jednoho kusu výsledný Ø ze 4 0,65928%, tj. 152 ran do závady), v průběhu zkoušek se mj. projevilo rychlé opotřebení některých součástí i fatální výrobní vady, kdy bylo např. nutné jednu z namátkově vybraných pistolí na počátku zkoušek vyřadit, jelikož měla z výroby tak chybně sestavené spoušťové ústrojí, že nestřílela. Pro srovnání Beretta 92FS, rok 1992, rovněž 5 pistolí za stejných podmínek, tedy s tehdejší nikterak dokonalou a STANAGu 4090 na hony vzdálenou municí SaB FMJ (0,0308594%, tj. 3240 ran do závady, vzniklé závady ani nešlo přiřadit zkoušeným zbraním!). Na základě výsledků zkoušek bylo pro speciální jednotky a exponované útvary pořízeno 1500 kusů pistolí Beretta 92FS. Po osobní intervenci tehdejšího generálního ředitele CZUB Dudy u ministra vnitra byl nákup zahraničních pistolí v resortu MV zakázán a nařízeno pokračovat v objednávkách pistolí CZ mod. 75/85, a to bez ohledu na negativní výsledky všech zkoušek a rostoucí pochybnosti ohledně jejich pádové bezpečnosti (mimořádné události). V roce 1994 došlo k další mimořádné události, kdy byl v potyčce s policistou Šachem zabit německý občan Rankel. Pistole CZ mod. 75 byla podrobena znaleckému a odbornému zkoumání ve dvou tuzemských renomovaných institucích (KUP a VTÚVM Slavičín). Po zjištění, že pistole je v řádném technickém stavu, bez dodatečných a neodborných zásahů, KÚP na základě vlastních zkoušek konstatoval, že zkoumaná CZ mod. 75 není bezpečná při pádu ani úderu. Při zkouškách ve VTÚVM dle metodiky TP-VD-637-81, část 35, zkouška odolnosti a bezpečnosti zbraně při pádu, volné, přesně specifikované pády z výše 1m na betonovou desku (v 90. letech již zcela nedostatečné), zkoumaná pistole CZ mod. 75 vystřelila při pádu na ústí, na zadní část závěru - kohout spuštěn, a na zadní část závěru - kohout zachycen na pojistném ozubu, kdy byl tento nárazem ustřižen! V průběhu zkoušky tedy rovnou 3 výstřely!!! Ačkoli byl výsledek zkoumání doslova katastrofální, CZUB situaci díky svým politickým kontaktům (a hlavně tradičním dárkům) opět ustála. MV tisíce čerstvě odebraných pistolí nereklamovalo, přestože bylo z této a dalších realizovaných zkoušek zřejmé, že postup stanovený v technické dokumentaci CZUB pro bezpečné nošení pistolí CZ mod. 75/85 s nábojem v nábojové komoře, výrobcem deklarovanou pádovou bezpečnost nezajišťuje a odběratel (MV) byl CZUB při nákupu pistolí nepochybně uveden v omyl. „TP pro výrobu CZ mod. 75/85, návod na používání a údržbu, zajištění pistole: „Vypustíme napnutý kohout do přední polohy tím, že palcem pravé ruky přidržíme kohout, stiskneme spoušť a pozvolna pouštíme kohout směrem dopředu. Tímto úkonem zabráníme tomu, aby přišel do styku zápalník se zápalkou a současně odlehčíme bicí zpruhu proti únavě. Při pádu pistole na zem nemůže vyjíti nežádoucí rána.“ Nikoli fakt, nýbrž jen zbožné přání CZUB. Ve vynuceném společném oficiálním prohlášení MV a CZUB bylo konstatováno, že pistole vyhovuje platným normám (ČSN). Finta na veřejnost spočívala především v tom, že prohlášení se odvolávalo na obecné normy platné pro lovecké a sportovní zbraně. Fakt, že CZ mod. 75/85 v řádném technickém stavu, je-li náboj v nábojové komoře, může samovolně vystřelit při pádu z běžné manipulační výšky (i pod 1m) zůstal zamlčen. CZUB, v jejíž produkci v té době nadále dominovaly pistole bez zápalníkové pojistky (s blokací měli nemalé potíže – špatná synchronizace, neodpal, nebo časté přestřižení pružného kolíku a vylétnutí zápalníku, občas i převrácení páky blokace vedoucí v krajním případě až k naprostému zablokování zbraně, u „policejního compactu“ se musel celý uzel blokace podstatně zdokonalit), prostě nemohla připustit, že nosný produkt a vlajková loď CZ mod. 75/85 má nevyhovující pádovou jistotu, tedy pokud zde lze o pádové jistotě vůbec hovořit, jelikož jiná zkoumání u používaných CZ mod. 75/85 prokázala samovolnou iniciaci volným pádem na tvrdou podložku i z výšek 0,7m a dokonce i 0,5m!!! Vliv zde má více faktorů, od výrobních tolerancí konkrétní zbraně, míry opotřebení, zejména únavy repulsní pružiny a samozřejmě citlivost konkrétní zápalky aplikovaného náboje, neboť mezi dolní a horní hranicí tolerančního pole bývají u sériové výroby rozdíly v násobcích iniciační energie, mj. C.I.P. citlivost zápalek vůbec nestanovuje!!! Faux pas s pádovou bezpečností se tak CZUB podařilo na několik let ututlat, další mimořádné události a výsledky zkoumání nakonec přinutily odpovědné funkcionáře k zákazu nošení těchto zbraní s nábojem v nábojové komoře. CZUB byla s výsledky zkoumání seznámena, vzhledem k jednoznačnosti závěry MV nikdy oficiálně nezpochybnila, veřejné mínění však dále mátla různými zavádějícími prohlášeními, jako, že pistole s dvoufunkčním spoušťovým ústrojím vlastně nebyla pro nošení s nábojem v nábojové komoře ani navržena (a k čemu by asi měla SA/DA a co manipulace popsaná v TP pro výrobu CZ mod. 75/85), že MV si mělo pořídit pistole s blokací (a od koho, když jejich výroba v CZUB díky problémům počátkem 90. let vázla) atd. Dezinformační kampaň převzala především spřátelená Střelecké revue, kde se dodnes občas objevují zavádějící a nepravdivé informace, jak to s těmi mimořádnými událostmi vlastně bylo. Jen málokdo ví, jak důkladnému zkoumání je při vážném zranění, či úmrtí podrobeno místo činu, i inkriminovaná zbraň, že se nejprve musí vyloučit dodatečný a neodborný zásah do mechanismů a v nasimulovaných podmínkách i ověřit, zda je výstřel za těchto okolností vůbec možný. Nevyhovující pádová bezpečnost byla posledním hřebíčkem do pomyslné rakve pistolí CZ mod. 75/85, kdy bylo po pár letech jejich provozu rozhodnuto, že nevyhovují základním požadavkům kladeným na služební zbraň a v co nejkratší době musí být z výzbroje vyřazeny. Daňový poplatník tak utrpěl nemalou finanční škodu, mj. i proto, že v 90. letech CZUB své nedokonalé zbraně prodávala MV neobyčejně draze. Na velké problémy s manipulační bezpečností pistolí CZ mod. 75/85 bylo zaděláno již v samém počátku. Bomba z Madridu totiž neměla aplikován pojistný ozub, což byla u systému SA/DA s vnějším kohoutem s rozměrným palečníkem, navíc bez blokace, naprosto fatální chyba. Nežádoucí výstřely v zahraničí (CZUB musela odškodňovat) vedly k urychlené, ale nikterak dokonalé nápravě. Dodatečně přidaný pojistný ozub nejen že nedává jistotu udržení kohoutu v pojistné pozici zejména při hrubém zacházení (viz ustřižení pádem), míra vyklonění kohoutu i díky velkým výrobním tolerancím mnohdy již stačí na odpal. Někteří uživatelé nemohli pochopit, jak si mohli prostřelit nohu, když zbraň z pouzdra vůbec nevytáhli a spouště se tudíž ani nedotkli. Problém spočíval v tom, že pojistný ozub u jejich zbraně byl výrobcem opracován velmi nedbale (malá výška, špatné úhly), kohout, který byl do pojistné pozice buď umístěn uživatelem vědomě (jeden čas CZUB zbraň nosit v této konfiguraci dokonce doporučovala) nebo po rasantním zasunutí zbraně do pouzdra (např. koženého, kdy se závěr posune mírně vzad a nadzvedne tak kohout) při dynamickém tasení seskočil ze záchytu a z pojistné polohy odpálil náboj v nábojové komoře. Další zhoršení pádové bezpečnosti pistole bylo zapříčiněno nahrazením původního tenkého jehlového zápalníku s dlouhou repulsní pružinou novým, s delším válcovým tělem a krátkou tuhou pružinou, kdy při pádu zbraně na ústí energie těžkého zápalníku překoná repulsní pružinu a nadále disponuje energií k iniciaci. Sečteno a podtrženo, i pistole bez blokace zápalníku mnohou mít solidní pádovou bezpečnost, CZ mod. 75/85 k takovým konstrukcím však v žádném případě nepatří. Její bezpečnostní prvky zdaleka nedosahují ani úrovně řešení u M 1911 z počátku minulého století. Ale zpět k výkonům. Jediný z mnoha pokusů, alespoň o okleštěné výběrové řízení, kdy se nakonec podařilo přes mnohé nástrahy uherskobrodské lobby dostat zbraně dvou přihlášených uchazečů do zkoušek, proběhl v roce 1999. Vzhledem k velmi omezenému prostoru zmíním pouze výsledky zkoušky životnosti, která byla prováděna v rozsahu 15000 ran, se dvěma namátkově vybranými pistolemi, a to z předložené dávky 500 zbraní. V průběhu zkoušky nesmělo dojít k destrukci hlavní části zbraně, přičemž funkční spolehlivost nesměla překročit 0,2% závad z počtu provedených výstřelů (30). Ačkoli v CZUB na přípravě vzorku 500 zbraní pracovali tamní nejlepší specialisté a prý se při přípravě takového množství „speciálů“ opravdu nadřeli, výsledky byly tristní. 1999 CZ 75 D Compact „A“ závadovost 0,697% (143 ran do závady), ve 12040 ranách rozlomený blok spoušťové mechanismu, vylétl ze zbraně, pistole zcela vyřazena, CZ 75 D Compact „B“ závadovost 3,57% (28 ran do závady), po 1429 ranách destrukce závitu pro šroub pružiny spoušťové páky v rámu – vytržení šroubu, pistole zcela vyřazena. Walther P-99 „A“ závadovost 0,185% (540 ran do závady), žádná prasklá „velká i malá“ součástka, Walther P-99 „B“ závadovost 0,11% (909 ran do závady), ulomený ozub páčky záchytu závěru a ulomený vytahovač, tedy výměna dvou „malých“ součástek. Ačkoli byl Walther P-99 tehdy evidentně nedoladěnou zbraní, testy probíhaly dle tuzemských metodik, pro které nebyl P-99 optimalizován, a s tuzemskou, výkonové hladině STANAGu 4090 značně vzdálenou municí SaB, která Waltheru P-99 evidentně nesvědčila (většinu závad - skřípnutá nábojnice - nachytal při záběhu mechanismů), vykázal oproti nabízeným CZ mod. 75 D Compact nesrovnatelně lepší, byť nijak oslnivé výsledky. Na základě zjištění, že ani odladěné CZ mod. 75 D Compact „na domácím hřišti“ neporazí nikterak osvědčenou konkurenci, s rizikem opětovného návratu „kladiva na CZ“ Glocku do hry, bylo tehdejším ministrem Grulichem raději přistoupeno k otevřenému přidělení zakázky CZUB, a to formou usnesení vlády č. 338/2000. Zainteresovaní se totiž obávali, že neúnosná míra zvýhodňování CZUB, by se mohla stát předmětem žaloby poškozených uchazečů, a to i u mezinárodního soudu. CZUB byla v souladu se zmiňovaným usnesením vlády neprodleně vyzvána k předložení nabídky. Ačkoli měla nepřeberné množství poznatků z dosavadních zkoušek a podmínky celkového hodnocení byly modifikovány (zmírněny) tak, že pokud dosáhne výsledků srovnatelných s P-99, bude to považováno za výsledek vyhovující, ukázalo se, že vyřešit veškeré problémy produktu CZ mod. 75 D Compact, bude běh na dlouhou trať. Životnostní zkouška, rok 2000, CZUB již bez konkurence, CZ 75 D Compact „K“ závadovost 1,31% (76 ran do závady), CZ 75 D Compact „L“ závadovost 1,53% (65 ran do závady). Naprosto zoufalý výkon pistolí ve zkoušce životnosti byl podpořen i nevyhovujícími výsledky v celé sérii dalších zkoušek. Potvrdilo se, že zatížení 15000 výstřely v souladu s metodikou, tedy v průběhu několika dnů, má na zbraně z produkce CZUB krajně negativní dopady. Management CZUB tristní výsledky již psychicky neustál a začal veřejně napadat všechny a všechno. CZUB sáhla k natolik trapným pokusům, že mezi novináři např. rozšířila, že VTÚVM zkoušel její zbraně s desítky let starou a tudíž i nevyhovující municí. Problém spočíval v tom, že CZUB si neustále stěžovala mj. i na tuzemskou munici SaB, a proto byla k rozhodujícím zkouškám použita speciální a drahá „svědečná munice“ značky Dynamit Nobel, přímo určená pro testy zbraní ráže 9x19 v členských zemích NATO. Když po fatálním neúspěchu zaměstnanci CZUB na pokyn vedení hledali jakékoli záminky pro zpochybnění objektivnosti zkoušek, nesprávně pochopili kódy na odhozených krabičkách od munice. Generální ředitel Martinec, poté, co ho zvídavý novinář na omyl upozornil, ještě stačil narychlo svolanou konferenci odvolat, škoda, mohla to být další ostuda CZUB na celostátní úrovni. Vedení VTÚVM si neustálé invektivy ze strany CZUB nenechalo dlouho líbit a zástupce ředitele označil TOP management CZUB za lháře. Souběžně s „technickými zkouškami“ probíhaly rovněž „zkoušky uživatelské“. Pistole CZ mod. 75 D Compact zde opět nevyhověly, přičemž během cca 20 000 výstřelů z 12 testovaných pistolí bylo registrováno 134 závad a anomálií ve funkci, přičemž dvě zbraně musely být pro soustavné závady ze zkoušky předčasně vyřazeny. Uživatelské zkoušky, kromě řady nedostatků, tedy opětovně potvrdily, že pistole CZ mod. 75 D Compact zdaleka nedosahují požadované funkční spolehlivosti (pod 150 ran do závady). Ačkoli byly výsledky komplexních zkoušek opět naprosto tristní, Gross pravdu veřejně nepřiznal, v médiích hovořil pouze o dílčích nedostatcích. Podřízeným přikázal účast na dovývoji pistole CZ mod. 75 D Compact do akceptovatelné podoby. Zkoušky se opakovaly ještě několikrát, přičemž na vývoji produktu soukromé společnosti se finančně podílel i stát. CZUB se MV odvděčila navýšením ceny pistole, s tvrzením, že odstraňování nedostatků ji stálo již mnoho peněz, a proto výsledný produkt zdraží. Jelikož byla politickému vedení známa cenová nabídka zahraniční konkurence (Glock), byly požadavky CZUB nakonec korigovány a samozřejmě i akceptované navýšení ceny (cca 12 mil. Kč) oficiálně odůvodněno žádostí Policie ČR o rozšíření soupravy pistole (tyto praktiky můžeme vidět i při přezbrojování MO ručními palnými zbraněmi). Gross svým postupem CZUB nepochybně zachránil, vždyť se také v dobře informovaných kruzích hovoří o značných finančních částkách zaslaných v této spojitosti zbrojním průmyslem na promazání politických soukolí. Pokud by vláda připustila regulérní výběrové řízení, pak bychom nepochybně sledovali veřejnou popravu nemohoucí CZUB. V roce 2001, tedy v době, kdy CZUB dále zápasila s požadavky zadání, byly u policie provedeny zkoušky za účelem výběru služební pistole pro protiteroristickou jednotku. ÚRN byl první organizační součástí policie, která na základě dlouholetých negativních zkušeností odmítla používat pistole značky CZ a prosadila si výběrové řízení. Postupně se přidávaly i další speciální útvary a jednotky. V prvních letech však každý jednotlivý nákup pistolí Glock musel osobně schválit ministr Gross. Do testů bylo vybráno několik typů zbraní, mj. i CZ a Glock. Zahraniční zbraně ke zkouškám byly pořízeny v běžné obchodní síti. Použito bylo střelivo SaB s různými konstrukcemi střel včetně JHP. Pistole CZ v celkovém hodnocení se značnou rezervou nevyhověly. Glock 17 „A“ závadovost 0,0111% (9000 ran do závady). Glock 17 „B“ závadovost 0,0333% (3000 ran do závady). V průběhu zkoušek nedošlo k žádné poruše, navíc zjištěné závady nebylo možné označit za zaviněné zbraní. Pokud bych si na závěr dovolil predikovat střetnutí pistolí CZ a Glock v hypotetickém regulérním tendru okolo roku 2000, byla by CZUB s velkou pravděpodobností Glockem knokautována, a to již první ranou. I když jsem se zde nevyhnul jednotlivostem, mé hodnocení vychází z velmi uceleného souboru informací z opakovaných a někdy i velmi rozsáhlých testů, z provozu tisíců zbraní, spotřebování milionů nábojů a nikoli z krátkého a subjektivního porovnání několika více či méně povedených kusů zbraní. Konkrétní, zde uváděné hodnoty, jsou součástí mnoha dokumentů typu „závěrečná zpráva“, „znalecký“ či „odborný posudek“. Pokud má někdo odlišný názor či zkušenost, nemohu sloužit, údaje i závěry nashromážděné po desetiletí jsou jednoznačné. Po mnohaletých zkušenostech bych se přiklonil k tvrzení, že největším problémem pistolí CZ mod. 75/85 je samotná CZUB. Mezi zainteresovanými se s neskrývanou ironií říká: „chceš-li mít problémy, kup si zbraně z CZUB“. V případě zde zmiňovaného nákupu pistolí CZ 75 SP-01 Phantom do výzbroje MO, se historie téměř opakuje. CZUB své pistole po trpkých zkušenostech s přezbrojováním policie již podstatně zdokonalila, Phantom však naprosto deklasuje aplikovaný polymerový rám, který je z materiálu zcela nevhodných vlastností. Dejte např. Phantoma a Glocka cca na 30 min. do ledničky, vyjměte, a vyzkoušejte funkci všech mechanismů – velmi rychle pochopíte. Opětovně Vás napadne tak často zde v ČR užívaná věta: „Kdo zavinil, že se zbraň s takovými vadami dostala do výzbroje ozbrojených sil?“ CZUB v ozbrojených silách nejpalčivější problém se zablokováním záchytu zásobníku údajně řešila úpravou jeho lůžka, přijaté řešení lze však považovat za nouzové a dočasné, na ostatní problémy s rámem evidentně nemá žádný pozitivní dopad. Zodpovědný dodavatel by v takové situaci zdarma vyměnil vadné rámy u všech dodaných pistolí, a to za bezvadné, vyrobené z polymerů odpovídajících vlastností. To samé by jistě požadoval i zástupce státu - řádný hospodář. CZUB i vedení MO však k zodpovědným a řádným subjektům evidentně nepatří. Mj. MO nakupuje CZ 75 SP-01 Phantom v tisícových sériích dráže, než speciální jednotky dle přání nakonfigurované Glocky 17 s tritiovými mířidly v řádu max. stovek kusů. Na MO tedy opravdu něco smrdí. Až budu mít čas, tak vysvětlím, proč má 30 000 ze 46 000 policejních pistolí CZ mod. 75 D Compact nesprávně vyrobená lůžka pro uchycení taktických doplňků.
Datum: 17. 02. 2014 08:58:17 Autor: Misustov
Předmět: Trochu politiky
Zbrojíř: „Rovněž jiné členské země podporují vlastní zbrojní průmysl, ovšem „český způsob“, kdy jsou za použití pochybných praktik upřednostňováni pouze vyvolení, je netransparentní, diskriminační“. Jak to vypadá ve světě? Poslední hodiny před započetím první války v zálivu jel generál Vacek vyreklamovat naše montéry do Iráku. Na chemickém a energetickém strojírenství na středním východě již od dob Prvni republiky participovali naše země, byla to naše doména. Jak to vypadá dnes. Dodavatel chemičky v Basra měl tu drzost a projevil iniciativu na opravy zničeného podniku a se zlou se potázal, američtí kořistníci jej doslova vykopli s tím, že od nás transparentně nekoupí ani šroubek. V Afganistanu jsme mimo jiné měli pevné pozice ve zbrojním průmyslu. Naše zbrojovka tam před válkou vybudovala opravárenský závod a unikát v Levantě – učňovskou školu, dnes je to všechno zničeno, ale na dobrém jménu našich pracovníků se dodnes přiživuji (vulgárně parazituji) čeští vojáci. Naši američtí spojenci nám tato trhy odebrali a není předpoklad, že se tam vrátíme, je proto kontraproduktivní tam udržovat ozbrojené síly. ***Ve sdělovacích prostředcích se objevila zpráva „Německo blokuje export zbraní České zbrojovky“, také „transparentnost“. Zde nepřihlížím, k neschopnosti hledat jiné trasy. Nejkratší trasa do Egypta je: CZUB- Terst-Alexandria,nebo CZUB- Oddesa-Alexandria, nebo CZUB- Gdynia-Alexandria. Prezident Havel prohlásil, že nebudeme vyvážet zbraně, ale lásku. Na export lásky pohotově zareagovaly prostitutky a v obchodu se zbraněmi nás transparentně nahradili druzí. Vyhodnotíme-li tuto situaci, tak musíme konstatovat, že všichni se chovají transparentně, jenom Češi nikoli.
Datum: 17. 02. 2014 20:59:26 Autor: Zbrojir
Předmět: pistole CZ - legislativa
Měl jsem samozřejmě na mysli netransparentnost, diskriminaci, nezákonnost a ekonomickou nevýhodnost v mnohem užším významu, tj. při zadávání zbrojních zakázek. Každá státní podpora je zvýhodnění jednoho subjektu na úkor druhých. ČR mohla své zájmy hájit především při tvorbě příslušné společné evropské legislativy (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES). Již zmiňované stanovisko Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR bylo velmi sebevědomé: chceme volnou hospodářskou soutěž, máme potenciál vyhrávat zbrojní tendry i v zahraničí. Od svéprávného partnera se očekává, že k řešené problematice předkládá zcela kompetentní a řádně promyšlená stanoviska. Tuzemský zbrojní průmysl si tedy musel být plně vědom skutečnosti, že po schválení příslušné evropské legislativy a jejím transponování do předpisů jednotlivých členských zemí (zde zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) by nadále měly na relevantním trhu, tj. trh všech členských zemí EU včetně ČR, domácí firmy včetně CZUB čelit v regulérních tendrech německým, rakouským i dalších zahraničním konkurentům. Volnou hospodářskou soutěž nelze přijmout jen napůl. Pokud uplatnila ČR volný přístup na zahraniční trhy, musí logicky umožnit i přístup zahraničním zbrojovkám na trh český. Je samozřejmě otázkou, nakolik se může např. CZUB uplatnit na německém trhu, kde jsou zadavateli požadovány dodávky výzbroje s vysokými technickými parametry, zpravidla na úrovni nejužší světové špičky. Tedy jedna ze skrytých forem „podpory domácího průmyslu“, avšak zcela na úrovni. Každý může vyvinout a vyrábět výzbroj nejvyšší technické kvality, splňující standardy ozbrojených složek SRN, samozřejmě, má-li na to potenciál. V ČR psaná, či nepsaná pravidla podpory, založená na racionálních a před zákonem obhajitelných argumentech však nenajdete. • Tuzemský výrobce je mj. častý argument obhajoby výběru v nekonkurenčním prostředí, ovšem vlastnické struktury inkriminovaných zbrojařských firem jsou nezřídka natolik neprůhledné, že není vůbec jisté, zda nemalé zisky z prodeje výzbroje českému státu nakonec přinesou prospěch především českým občanům. • Existují zde značné rozdíly v přístupu ke srovnatelným výrobcům. Zatímco např. CZUB jsou bez ohledu na kvalitu a cenu nabízené výzbroje i dlouhodobě negativní zkušenosti státní zakázky doslova přidělovány, munička Sellier & Bellot musí armádní zakázky vybojovat přes tendry specializované agentury NATO (NAMSA/NSPA), což je proces mnohem náročnější, a i v případě úspěchu mnohem méně ziskovější. Že by byly rozdíly ovlivněny zejména tím, jak který výrobce přimazává politická soukolí? • Podpora zpravidla není zaměřena perspektivně, tj. na konkurenceschopnost (vývoj a výroba výzbroje vysoké technické kvality za přiměřené ceny), nýbrž primárně směřuje k rychlému zisku privilegovaných dodavatelů, tedy k hromadnému nákupu mnohdy naprosto nedokonalé a neprověřené techniky. Ozbrojené složky státu pak řadu let zápasí s konstrukčními a výrobními vadami tuzemské výzbroje druhořadé kvality, kterou by v dodávané podobě neakceptovaly ani mnohem méně vyspělé země třetího světa. • Monopolizace postavení a politické pozadí kontraktů vedou ke zcela nehorázným cenovým požadavkům. I při nákupech ve velkých objemech se např. na MO neuplatňuje množstevní sleva, nýbrž paradoxně množstevní přirážka. Typickým příkladem je pořizovací cena CZ 805. Naiva by předpokládal, že když státní instituce za cenu manipulace, vyloučení pravidel volné hospodářské soutěže a porušení podmínek příslušné zadávací dokumentace vybere jako nejvýhodnější nabídku domácího výrobce s „polofunkčním polotovarem“, se kterým by si v regulérním výběrovém řízení ani neškrtl, že se CZUB odvděčí příznivými cenami. Naopak, zahraniční ozbrojené síly pořizují v boji prověřené a podstatně dokonalejší zbraně renomovaných výrobců o desítky procent levněji, některé armády NATO za cenu BRENu nakoupí i dvě standardní útočné pušky 5,56x45mm! Ale zpět k tématu. ČR přijala evropskou legislativu, která nerozlišuje mezi výrobci, obchodníky či tuzemskými a zahraničními dodavateli. Firma Glock, resp. každý dodavatel splňující zákonné požadavky (povolení k obchodu s vojenským materiálem) má právo se v ČR ucházet výběrových řízení na dodávku výzbroje státním ozbrojeným složkám. Tendry musí být zadány transparentně, fundovaně, nediskriminačně a vyhodnoceny naprosto objektivně. Bude-li nabídka obsahující pistole Glock dle předem zveřejněných, samozřejmě nepolitických kritérií vyhodnocena jako nejvýhodnější, jsou zadavatelé v EU, tedy i v ČR povinni vyzvat vítězného uchazeče k uzavření kupní smlouvy. Argumenty o domácím výrobci jsou zde naprosto irelevantní. Je nadbytečné zde o této problematice dále diskutovat. Pokud má někdo k platné legislativě výhrady, musí se obrátit na zákonodárce, či exekutivu. ČR má následující možnosti: 1. Evropská pravidla respektovat. 2. Evropská pravidla nadále porušovat a připravit se na citelné sankce. 3. Zahájit s příslušnými orgány EU jednání o odstoupení od nedávno přijatých pravidel, což by nepochybně mělo velmi negativní politické a hospodářské důsledky. ČR, jakožto otevřená ekonomika, mj. silně závislá na průmyslové základně a trzích svých západních sousedů, velký manévrovací prostor opravdu nemá. Navíc protekcionismus je v delším horizontu neperspektivní a škodlivý (viz neustále protěžovaná CZUB, která se k českému státu chová obdobně, jako líný a naprosto rozmazlený fracek ke svým rodičům).
Datum: 20. 02. 2014 21:52:21 Autor: Zbrojir
Předmět: pistole CZ - připojovací rozhraní
Jedním z hodně diskutovaných problémů „policejní pistole“ CZ mod. 75 D Compact je kompatibilita lůžka pro připojení taktických doplňků (svítilen a kombinovaných taktických svítilen). Ze Střelecké revue a dalších „zasvěcených“ tiskovin se čtenáři dozvěděli, že za problémy stojí špatná specifikace ze strany policie, popř. nekvalitní připojovací rozhraní taktických svítilen Streamlight/Insight M3/M6. Pravda je samozřejmě naprosto odlišná. Po prvním neúspěchu v roce 1996 se CZUB pokoušela získat v resortu MV další spojence a nákup služebních pistolí formou výběrového řízení obejít, např. návrhem na repasi v první polovině 90. let dodaných pistolí CZ mod. 75/85. Návrh však narazil, jelikož náklady na repasi dosahovaly cca 50% pořizovací ceny moderní služební pistole, přičemž minimálně závažné nedostatky v oblasti manipulační bezpečnosti by lobbisty prosazovaná repase nikterak neodstranila. Po několika letech odkladů byla jak CZUB, především nepříznivou ekonomickou situací, tak i MV, resp. policie tlačeny k rozuzlení. S provozem pistolí CZ mod. 75/85 a vz. 82 byla totiž spojena celá řada problémů, od značné míry opotřebení zbraní s malou životností, přes krajně obtížnou opravitelnost, způsobenou nezaměnitelností součástí a neustálými změnami ve výrobě, až po závažné nedostatky v oblasti manipulační bezpečnosti, které byly příčinou i několika mimořádných událostí. Když v roce 1998 v Jindřichově Hradci pistole vz. 82 po pádu z opaskového pouzdra samovolně vystřelila a zasáhla nezúčastněnou civilní osobu do hlavy, přičemž znalecké posudky jednoznačně prokázaly, že nedostatečná pádová jistota souvisí s konstrukčním uspořádáním zbraně, kdy závěr po pádu pistole na zadní část (kohout) posunem vzad zcela paralyzuje bezpečnostní funkci tzv. samočinné pojistky a dojde tak k nárazu kohoutu na zápalník, který je vržen proti zápalce náboje v nábojové komoře (hrubá konstrukční vada, vystřelit po pádu tedy může každá pistole vz. 82), bylo politickým vedením MV rozhodnuto, že policie již musí konečně přezbrojit. Politici a manažeři se začali obávat, že vzrůstající právní povědomí obyvatelstva může vyústit v trestní stíhání vysokých činitelů, kteří dlouhodobě ignorovali závěry dosavadních posudků i doporučení odborníků, a na nátlak „uherskobrodské lobby“, aby nepoškodili renomé jejích výrobků, odmítali přijmout alespoň adekvátní organizační opatření (v úvahu připadal zejména trestný čin obecné ohrožení). Plošný zákaz nosit pistole CZ mod. 70, vz. 82 a CZ mod. 75/85 bez automatického jištění zápalníku, byl tedy vydán se značným prodlením, po několika mimořádných událostech a medializaci posledního případu, tj. až v lednu roku 1999. Okleštěný „tendr“, realizovaný ještě v roce 1999 (viz dřívější komentář), skončil pro CZUB, resp. pro pistole CZ mod. 75 D Compact, naprostým fiaskem. „Uherskobrodká lobby“ si začala uvědomovat krajně nepříznivý vývoj situace a s využitím širokých politických kontaktů své pozice před dalším dějstvím značně posílila. Důležitým krokem bylo jmenování bývalého dlouholetého manažera tuzemského zbrojního průmyslu do pozice vedoucího věcně příslušného odborného útvaru policie a jeho následné pověření vyjednávat za resort MV v cca 600 milionovém kontraktu na dodávku pistolí přímo s CZUB!!! To se ukázalo jako zásadní, zejména po přijetí usnesení vlády č. 338/2000, kdy CZUB, bez ohledu na tristní výsledky dosavadních zkoušek, získala na kontrakt exklusivitu. Dalším souvisejícím opatřením byly na návrh vedení CZUB z výběrové komise a z uživatelských zkoušek vyřazeni všichni, u nichž se CZUB byť jen domnívala, že by mohli klást na zbraně CZ „neúměrně vysoké“ požadavky. K vyřazení např. postačovalo, že příslušný policista soukromě vlastnil pistoli značky Glock a účastnil se s ní „otevřených“ střeleckých soutěží… CZUB si dále na vedení MV vynutila, že všechny zkoušky budou realizovány za přítomnosti jejích zástupců. Pozice státu tak byla citelně oslabena. Např. ještě v průběhu zmiňovaného okleštěného výběrového řízení v roce 1999 dojížděl zmiňovaný vedoucí zaměstnanec, který si za své jednání vysloužil přezdívku „zástupce zbrojního průmyslu“, konzultovat a korigovat požadavky nově připravovaného zadání, zejména pak technickou specifikaci, s jedním ze dvou přihlášených uchazečů, tedy s CZUB! CZUB požadavek na aplikaci lišty pro ukotvení taktických doplňků dlouho odmítala. Po nekonečném dohadování, kdy policie setrvala na stanovisku, že koncem 90. let jsou příslušné trendy v konstrukci moderních služebních pistolí již nezpochybnitelné, musel dosazený „zástupce zbrojního průmyslu“ i CZUB nakonec ustoupit, a v definitivní verzi zadávací dokumentace tento požadavek akceptovat. Jelikož ve druhé polovině 90. let u připojovacích rozhraní pistolí nedominoval žádný všeobecně uznávaný standard, bylo rozhraní specifikováno naprosto obecně: tělo pistole - „lůžko pro snadnou, rychlou a opakovatelnou montáž přídavných zařízení (osvětlovač cíle a sekundární mířidla na bázi laseru)“ s tím, že dodavatel musel současně ke zkouškám předložit dva osvětlovače cíle s rychloupínacím modulem, které byly sériovými, na trhu dostupnými produkty. Vycházelo se ze skutečnosti, že typ rozhraní pro zajištění požadované kompatibility „pistole – svítilna“ zvolí výrobce zbraně, přičemž požadavkem na kompatibilitu se sériovými, na trhu dostupnými produkty mělo být eliminováno riziko, kdy výrobce zbraně uvede na trh pistoli s lůžkem, ke kterému reálně neexistují žádné doplňky a kotvení dostupných produktů bude nutné řešit speciálním adaptérem (viz např. pistole CZ 100). V technických a uživatelských zkouškách, realizovaných již v nekonkurenčním prostředí, a to v souladu s čerstvým usnesením vlády č. 338/2000, pistole CZ mod. 75 D Compact nevyhověly ve většině dílčích hodnocení (viz dřívější komentář). Ačkoli tehdejší ministr vnitra Gross v médiích hovořil jen o dílčích nedostatcích, byl CZUB zaslán materiál s neobvykle rozsáhlým seznamem problémů, které se v rámci programu zkoušek projevily a musí být odstraněny: • velmi nízká funkční spolehlivost za „normálních podmínek“, • velmi nízká funkční spolehlivost za „ztížených podmínek“, • odpor spouští (SA) mimo stanovený rozsah, klesl dokonce i pod dolní mez stanovenou ČSN 39 5003, • ve zbraních byly zjištěny neshodné součástky (neodpovídaly výkresové dokumentaci), • přepracovat uzel blokace zápalníku tak, aby byla jednoznačně vyloučena možnost iniciace náboje v nábojové komoře při pádu a úderu a znemožněno převrácení páky, resp. její zablokování, • přepracovat vypouštění kohoutu tak, aby umožňovalo rychlou a bezpečnou manipulaci i v rukavicích, negativně neovlivňovalo pojistné prvky pouzdra, konstrukci uzlu změnit tak, aby při vypouštění kohoutu byla jednoznačně vyloučena možnost iniciace náboje v nábojové komoře, • změnit tvar záchytu zásobníku tak, aby bylo eliminováno riziko nechtěného uvolnění zásobníku, • realizovat ergonomické úpravy rámu a lučíku, zejména pro manipulaci v rukavicích, • realizovat ergonomické úpravy záchytu závěru, • redukovat značné manipulační síly pro natažení závěru a zdokonalit jeho úchop, • změnit tvarové provedení horní části spouště tak, aby při manipulaci s ní nedocházelo k opakovaným přiskřípnutím rukavice k rámu, • změnit tvarové provedení dna zásobníku takovým způsobem, aby při manipulaci v rukavicích nedocházelo k opakovaným skřípnutím rukavice mezi rám a dno zásobníku, • nízká odolnost povrchové ochrany exponovaných součástí, • nevýraznost nápisů a výrobních čísel, zejména na lakovaném rámu, • zablokování zásobníku v šachtě pro zásobník (zásobníky váznou ve zbrani), • vzpřičování horního náboje ve sloupci při vyjímání částečně naplněného zásobníku, • vzpřičování nábojů v zásobníku při jeho rasantním doražení, • rozklad zásobníků v důsledku pádu na tvrdou podložku, • váznutí podavače zásobníků a nepodání náboje do nábojiště, • nadměrná deformace pláště zásobníků, • zadrhávání (váznutí) závěru při pohybu do přední polohy, • zadírání záchytu zásobníku, • samovolné uvolňování závěru ze záchytu závěru (ze střelecké pohotovosti), a to při rasantnějším doražení zásobníku, • samovolné uvolňování hledí, • opakované uvolňování šroubů střenek, • samovolné uvolnění šroubu pružiny záchytu zásobníku, • nesprávná funkce záchytu závěru (opakované nezachycení závěru ve střelecké pohotovosti), • značná excentricita nápichu (v několika případech zjištěná hodnota dokonce překročila limit stanovený ČSN 39 5003), • destrukce záchytu závěru u obou zbraní nasazených do životnostní zkoušky, • značná únava vratných pružin….. Management CZUB byl výsledky zkoušek, které byly realizovány se speciálně připravenými vzorky a za přítomnosti zástupců CZUB, doslova zděšen. Situaci psychicky neustál a začal hledat „vnějšího nepřítele“. Po několika výměnách názorů přes média, kdy se napadení, např. VTÚVM Slavičín, začali aktivně bránit a na veřejnost se tak dostávaly pro CZUB velmi nepříznivé informace, mj. o reálných výkonech pistolí CZ mod. 75 D Compact, vedení CZUB nakonec pochopilo, že cesta k úspěchu tudy opravdu nepovede. Situaci musel urychleně zachraňovat Přemysl Liška a jeho nepravdivé články ve Střelecké revue. Soubor zjištěných nedostatků v podstatě vyžadoval urychleně zahájit vývoj služební pistole, která by požadavky kladené na služební zbraň splňovala nejen v deklaracích, nýbrž i při praktickém nasazení. Konstruktérům a technikům CZUB tak nastaly velmi obtížné časy, neboť po letech letargie museli současně a v časové tísni řešit desítky problémů, kde přípojovací rozhraní nepochybně bylo tím okrajovým. Po několika opakováních kompletního programu zkoušek, kdy CZUB vždy předložila zdokonalené vzorky, u nichž se pak pod zatížením zpravidla projevovaly různé vady, kdy často odstraněním jednoho problému vznikly další, se výsledky zkoušených zbraní nakonec podstatně zlepšily. Výběrová komise však měla značné výhrady, jelikož zbraně předkládané ke zkouškám nebyly pistole ze sériové produkce, jak bylo mj. požadováno v zadání, nýbrž pro zkoušky pečlivě vyladěné kusy (což povolil Gross). V této fázi, tj. cca po dvou letech intenzívního dovývoje pistole CZ mod. 75 D Compact, rozhodlo na kontrakt již „nadržené“ vedení CZUB o zahájení sériové výroby rámů. Problém s vývojem definitivní verze připojovacího rozhraní řešili tradičně, „po uherskobrodsku“. Nejprve zahájily sériovou výrobu tisíců rámů s tím, že v přední spodní části odhadem aplikovali blok materiálu, který měl být obroben do podoby příslušného připojovacího rozhraní. Poté vyslali zástupce CZUB na výstavu Shot Show v USA, aby vybral vhodného výrobce taktických svítilen a zajistil vzorky pro definitivní doladění lůžka a závěrečné zkoušky. Zástupce renomovaného US výrobce taktických svítilen si ještě po letech pamatoval na jistého Mr. XY z CZUB, který se prý choval velmi nestandardně, jelikož se na výstavě otevřeně rozčiloval, jak že to všichni ti výrobci taktické svítilny vyrábějí. Problém spočíval v tom, že taktické svítilny jsou z důvodu dynamického namáhání zpětným rázem aretovány v lůžku západkami, a to vyžaduje nejen podélné drážky, na které se svítilna nasune, ale i drážku(y) příčné, tedy drážku, do které zapadne příslušná aretační západka. Na tu však nebyl materiál rámů u již spuštěné sériové výroby vůbec dimenzován! Tedy opět hrozné faux pas. V CZUB se však nevzdali, zadání, nezadání, tisíce vyrobených rámů přeci nevyhodíme. Sériové taktické svítilny SURE FIRE 101 upravili tak, že vyměnili původní západku za kusově vyrobenou. V rámu pistole místo příčné drážky aplikovali pouze dva zápichy a „sériový, na trhu dostupný produkt, kompatibilní s pistolí CZ mod. 75 D Compact,“ byl na světě. Takto, dodatečně upravená svítilna SURE FIRE 101 ve střeleckých zkouškách sice občas upadla, ale vedoucího zaměstnance s přezdívkou „zástupce zbrojního průmyslu“ a člena výběrové komise to vůbec nezajímalo. Jeho jedinou starostí bylo především přihrát známému související subdodávku pouzder, která byla rovněž nedílnou součástí kontraktu, tzn. 31 000 kusů pro službu nepříliš vhodně řešených pouzder s dvojím jištěním značky Sickinger. V nikterak lidové ceně přes 2 tis. Kč/ks byla tedy nakonec pořízena pouzdra Sickinger, celkem za cca 63 mil. Kč (zde zahraniční původ výrobku nikomu nevadil, po zkušenostech z praktického používání byla tato pouzdra postupně, během několika let, obměněna za vhodnější!). Jako člověk s mnohaletými zkušenostmi z byznysu měl „zástupce zbrojního průmyslu“ nepochybně zcela jiné priority, než kvalitně vyzbrojit policii. S protlačením zakázky tuzemskému zbrojnímu průmyslu a politikům významně pomohl, ale nebylo to pochopitelně zadarmo… Jelikož výše zmiňovanými „čistkami“ byl podstatně oslaben i odborný personál MV, resp. policie, nikdo pod tíhou zrychleného řešení mnoha souvisejících problémů, navíc v podmínkách záměrně zadržovaných informací, podvod CZUB s úpravou taktických svítilen, resp. s „vývojem“ lůžka pro ukotvení taktických doplňků u policejní pistole CZ mod. 75 D Compact včas neodhalil. Když se na problém přišlo, bylo již do výzbroje policie dodáno tisíce těchto pistolí. CZUB, jako již tradičně, usilovně lhala, zapírala a dodatečně upravené taktické svítilny, použité ke zkouškám, se samozřejmě již nikdy nenašly (údajně se v CZUB ztratily). Existují pouze dostatečně průkazné fotografie o provedení inkriminované úpravy na sériových svítilnách, a to ze zkoušek ve VTÚVM. Vedení policie, vyvedeno z míry agresivně jednající CZUB a pod silným tlakem politiků, nedbalo odborných doporučení a dodané zbraně s vadami (vadná lůžka i rizikové rámy) zpočátku nereklamovalo. Spokojilo se pouze s tvrzením CZUB, že kompatibilitu s produkty dostupnými na trhu dodatečně vyřeší. Samozřejmě, že nevyřešila. A tak policie získala prvních 6500 pistolí (série G a H) se zcela atypickým připojovacím rozhraním, které je s na trhu dostupným příslušenstvím nekompatibilní. Zasvěcenými je občas ironicky nazýváno „standard CZUB“. V této situaci bylo ze strany policie CZUB doporučeno, aby u pistolí CZ mod. 75 D Comapct přešla na rozhraní kompatibilní s příslušenstvím pro pistole Glock (modifikovaný Weaver/Picatinny), např. se svítilnami Streamlight M3/M6, s tím, že to podstatně rozšíří užitné vlastnosti produktu CZUB a policii současně umožní výběr ze široké škály taktických doplňků. Zástupci CZUB souhlasili, neboť si tyto výhody uvědomili. CZUB přišla s návrhem, že nové pistole osadí lištami kompatibilními s tehdy všeobecně rozšířenými taktickými a kombinovanými taktickými svítilnami Streamlight M3/M6. Policie logicky souhlasila. Byly provedeny příslušné změny, modernizovaná pistole CZ mod. 75 D Compact obdržela doplňkové označení M3. Upraveno muselo být rovněž i pouzdro Sickinger na verzi CZ 75 D Compact M3, aby umožnilo zasunutí pistole s rozměrnějším blokem v dolní části rámu (více materiálu pro již zmiňovanou příčnou drážku v lůžku pro taktické doplňky), kdy původní verzi pouzdra nelze pro modernizované pistole M3 použít. CZUB zahájila výrobu „zdokonaléhého produktu“. Policie pro vybrané speciální útvary mezitím pořídila příslušné taktické, resp. kombinované taktické svítilny Streamlight M6. Jaké však nastalo u policie zděšení, když se u nově dodávaných pistolí opět projevila nekompatibilita „pistole-svítilna“. Kombinované taktické svítilny bylo na mnohé pistole možné nasunout pouze značnou silou (okolo 20 kg), přičemž po několika výstřelech, díky působení zpětného rázu, z pistolí upadly. Šetřením bylo prokázáno, že aplikovaná rozhraní na pistolích CZ mod. 75 D Compact M3 mají značný rozptyl hodnot a tyto nekorespondují s výkresem pro MIL-STD-1913 (Picatinny). Západka, díky zcela chybnému návrhu lišty, nearetuje v příčné drážce, navíc taktické svítilny s polymerovým tělem i rozhraním se při opakovaných cyklech montáže na vadná lůžka pistolí trvale a neopravitelně poškozují. CZUB chybu, tak, jako vždy v minulosti, odmítla a ihned začala zpochybňovat kvalitu taktických svítilen Streamlight M6. Zainteresovaní potvrzují, že na prvním jednání k problému nekompatibility verze M3 zástupci CZUB vykazovali všechny příznaky, že ani netuší o existenci tehdy platného „US standardu“ MIL-STD-1913. Z jednání vyplynulo, že CZUB při vývoji lišty nespolupracovala s výrobcem svítilen a lištu s vysokou pravděpodobností ani nenavrhla dle příslušných výkresů, nýbrž dle, mj. silně používaného a tudíž i opotřebeného vzorku svítilny z vlastního majetku. V CZUB dále podcenili vliv zde tradičně velkých výrobní tolerancí, negativní dopad ručních dokončovacích operací a samozřejmě i ručního lakování rámů. V denním tisku i ve Střelecké revue se začali objevovat „zaručené“ informace o vadných svítilnách, jako hlavní příčině nekompatibility, popř. i chybně definovaném rozhraní ze strany policie. Jednání mezi CZUB a policií se táhla, přičemž policie zahájila vlastní šetření příčin nekompatibility. CZUB byla policií např. donucena, aby vzorky „policejních pistolí“ zaslala US výrobci svítilen (Streamlight). Ten je porovnal s pistolemi CZ mod. 75 P-01, které byly CZUB dodány na trh USA a s pistolemi Glock, a to s následujícím závěrem „rozměry připojovacího rozhraní pistolí CZ se od Glocků značně odchylují, CZ vykazují značný rozptyl hodnot, rozhraní u policejních pistolí se odchyluje i od rozhraní CZ mod. 75 P-01, inkriminované lišty pistolí CZ (podélné vedení i příčné drážky) jsou se standardní produkcí taktických svítilen nekompatibilní.“ Policie dále pořídila pistole s příslušným připojovacím rozhraním od více zahraničních výrobců (Glock, SIG, Springfield, Beretta…) včetně strakonické ČZ TT a provedla s nimi vlastní porovnávací zkoušky se závěrem: „taktické a kombinované svítilny Streamlight M3/M6 jsou plně kompatibilní se všemi ověřovanými zbraněmi, vyjma dodaných pistolí CZ mod. 75 D Compact! Jelikož opět hrozila reklamace mnoha tisíců dodaných pistolí, do případu se znovu vložila politika. Pod tlakem shora bylo vedení policie, ačkoli odborníky důrazně upozorněno, že vada zbraní je neopravitelná, nuceno opětovně přistoupit na „výhodnou“ dohodu, a to, že CZUB problém nekompatibility již dodaných pistolí v budoucnu vyřeší. Do výzbroje policie se tedy dostalo dalších 11500 pistolí s vadnými lůžky (série J a K, mj. z velké části i s rizikovými rámy), tedy z 18000 dodaných všech 18000 pistolí vadných (oprava možná pouze výměnou celého rámu, v praxi tedy nerentabilní)! Policie důrazně požádala SOJ (státní ověřování jakosti), aby jeho zástupci zvýšili dozor mj. i nad jakostí připojovacího rozhraní a dodanými referenčními vzorky svítilen namátkově kontrolovali zbraně připravené k přejímce. CZUB opětovně slíbila, že další dodávky již budou zcela v pořádku. CZUB přijala několik opatření. Seznámila se s parametry rozhraní Picatinny, pořídila vzorky několika taktických svítilen Streamlight, optimalizovala rozměry lišty, a to zejména s ohledem na výrobní tolerance a samozřejmě lakování. Každý by očekával, že další chyba je vyloučena, v CZUB však nikoli. Když policie obdržela nové dodávky pistolí, byly tyto přednostně dodány speciálním jednotkám, původní verze M3 s nepovedeným lůžkem byly staženy do skladu s předpokladem dalšího výdeje méně exponovaným jednotkám. S naprostým rozčarováním však bylo zjištěno, že taktické svítilny Streamlight M6 lze sice na nově dodávané pistole nasouvat převážně akceptovatelnou silou a bez jejich poškozování, ale při střelbě samovolně upadnou. U zásahových jednotek, které měly k „policejní pistoli“ celou řadu výhrad, již došlo k „rebelii“. Velitelé se ptali: „proč nám měníte vadné pistole za vadné, máme snad pokrok spatřovat v tom, že na tyto pistole již lze svítilnu vcelku nasadit, ale vždyť stejně upadne.“ Naštvané, jednáním a výkony CZUB znechucené vedení policie rozhodlo, že tyto útvary budou neprodleně vyzbrojeny pistolemi zahraniční provenience, kdy v testech jasně zvítězily pistole Glock (které byly s údajně vadnými svítilnami samozřejmě plně kompatibilní). Šetřením bylo zjištěno, že aretační západka taktické svítilny nezaskočí v dostatečné hloubce do příčné drážky (na takto navržené a vyrobené liště prostě nemůže plnit řádně svou funkci). Neoficiálně a pod tlakem jeden technik z CZUB přiznal, že se při transformaci dílčího výkresu „odladěné lišty“ do výkresu sestavy zbraně dopustili vážné chyby. Vedení CZUB začalo tušit blížící se katastrofu. Vědomi si skutečnosti, že vedení MV a policie opakovaně slíbili, že problém s nekompatibilitou se již nebude opakovat a u již dodaných vadných pistolí bude tento dodatečně vyřešen, obávali se rozsáhlé reklamace pistolí v objemu stamilionů Kč, a to s nedozírnými následky pro celou CZUB. Rovněž odpovědní funkcionáři policie si začali plně uvědomovat vážnost problému, kdy přes opakované sliby CZUB počet celkově převzatých vadných pistolí, díky dodávce dalších 12 000 vadných kusů (série L, M, N, P), dosáhl neuvěřitelné hodnoty 30 000 kusů vadných pistolí z 30 000 kusů dodaných! Jednání probíhala mnohdy bouřlivě a v dusné atmosféře. CZUB opět zvolila buranskou taktiku naprostého zapírání a obviňování ostatních. Byl zadán audit, kdy SOJ (státní ověřování jakosti), jehož uherskobrodský zaměstnanec mj. dokázal na oficiální jednání přijet tak opilý, že nemohl vůbec vystoupit z vozu, konstatovalo, že taktické a kombinované taktické svítilny, resp. jejich rozhraní, jsou příčinou nekompatibility. S tím policie nesouhlasila a tytéž, již změřené vzorky svítilen nechala přeměřit v Českém metrologickém institutu (ČMI), kdy zde zjištěné hodnoty účelové závěry auditora naprosto vyvrátily. Vedení ČMI, prakticky jediné na straně státu, nepodlehlo vnějším faktorům, jako je eminentní politický zájem, či zaměstnanost na uherskobrodsku, a pokus zástupce CZUB o zpochybnění měření tvrdě odmítlo s tím, že pokud CZUB setrvá na své neodborné argumentaci, využije svých kompetencí k prověření systému měření ve výrobním závodě CZUB. Zástupce CZUB okamžitě utichl a výsledky již otevřeně nezpochybňoval. Dalším šetřením bylo zjištěno, že inkriminované výsledky z měření svítilen, ze kterých činil pochybné závěry audit SOJ, dodali zaměstnanci CZUB! Rovněž se potvrdilo, že ZSOJ v CZUB kontrolu rozhraní u pistolí vůbec neprováděl, jelikož k tomu příslušné referenční vzorky svítilen vykazovaly zjevné znaky nepoužití (polymerové vedení naprosto beze stop po nasunutí na Al rám zbraně)! Atmosféra zhoustla, vedení policie začalo vážně uvažovat o trestním oznámení, resp. o předání celé věci kriminální policii. Policejní funkcionáři, vědomi si své osobní odpovědnosti a především i výše rýsující se škody, přestali být, alespoň na čas, snadno ovladatelnými loutkami politiků a trvali na odstranění vad a na reklamaci vadného zboží. CZUB se přes silný politický lobbing nedařilo obnovit dodávky pistolí, vedení policie neobměkčily ani dopisy CZUB zmiňující sílící tlak bankovního sektoru. Dodávky stály více než ¾ roku, dokud CZUB neprokázala, že další pistole CZ mod. 75 D Compact již budou mít lištu vskutku kompatibilní. CZUB tedy musela přijmout celou řadu dalších opatření. Seznámila se nejen s parametry rozhraní Picatinny, ale i s možnými úskalími jeho výroby, rozhraní zkoušela na mnoha vzorcích taktických svítilen Streamlight/Insight, optimalizovala rozměry lišty, a to zejména s ohledem na výrobní tolerance, které musela dále podstatně zúžit, a samozřejmě zohlednila i vliv lakování. Dále změnila technologické postupy, především redukovala nevypočitatelné dopady ručních dokončovacích operací. Provedené zkoušky se vzorky zbraní prokázaly, že rozhraní se již konečně povedlo. Pod silným politickým tlakem byla přejímka pistolí nakonec opětovně uvolněna, přičemž posledních 16 000 kusů dodaných pistolí (série R a S) je z hlediska kompatibility hodnocena jako vyhovující. Jelikož bylo z plánovaných a celkem dodaných 46 000 kusů pistolí CZ mod. 75 D Compact dodáno cca 30% pistolí s rizikovými rámy a 75% pistolí s vadným připojovacím rozhraním, vypracovala policie návrh na podání žaloby na CZUB za dodávku vadného zboží v hodnotě přesahující 300 mil. Kč a postoupila ho na MV, které bylo žalobu oprávněno podat. Politická vedení, ač seznámena s rozsahem vad, se však k podání, pro CZUB možná i likvidační žaloby neměla, návrh definitivně ze stolu smetl ministr vnitra Langer. Ačkoli se CZUB smluvně zavázala, že problémy nekompatibility vadných pistolí dodatečně vyřeší, nikdy k tomu nedošlo. Policie se po několika neúspěšných pokusech vzdala možnosti hromadně používat taktické svítilny s uživatelsky vstřícnou a rychlou montáží (podélné nasouvání). Pro tak široké „spektrum rozhraní“, kdy jsou dodané policejní pistole CZ mod. 75 D Compact interně děleny na čtyři výrobní etapy, na světovém trhu neexistuje vhodný produkt. Vývoj a výroba „standardům CZUB“ „přizpůsobitelného rozhraní“ nejsou z důvodu značných nákladů rentabilní. Zoufalý stav s připojovacími rozhraními pistolí CZ mod. 75 D Compact nejlépe charakterizuje část technické specifikace na stránkách (www.softender.cz/mvcr) ze zveřejněného výběrového řízení na dodávku svítilen pro policii. „Kompatibilita: požadována je zejména s pistolemi CZ mod. 75 D Compact z kontraktu pro Policii ČR, pistolemi Glock (17/19 Gen3/Gen4) a dlouhými palnými zbraněmi osazenými lištami Picatinny. Bez úprav musí být taktická svítilna kompatibilní s pistolemi CZ mod. 75 D Compact z posledních třech výrobních etap (II. etapa 6501-18000, série J a K), (III. etapa 18001-30000, série L,M,N,P), (IV. etapa 30 001-46 000, série R a S). Po nenákladné a nenáročné úpravě na stupni útvar musí být svítilna rovněž kompatibilní i s pistolemi z I. výrobní etapy (1-6500, série G a H). Upozorňujeme, že lůžka pro připojení taktických doplňků u pistolí CZ mod. 75 D Compact z prvních třech výrobních etap svými rozměry v různé míře nekorespondují s obvykle užívanými přípojnými rozhraními (Picatinny/Weaver) a jejich modifikacemi aplikovanými na krátkých a dlouhých palných zbraních. Podrobnými informacemi disponuje výrobce, tj. Česká zbrojovka Uherský Brod, a.s.“ Zainteresovaní odhadují, že přes veškerou obranu a neustálé řešení problémů, kdy z důvodu četných z prodlení byli poslední policisté přezbrojeni až v roce 2007, utrpěla policie při plnění vládního usnesení č. 338/2000 škodu výrazně převyšující 100 mil. Kč. CZUB tedy kontrakt s neobyčejně masívní politickou podporou nakonec dokončila bez značné finanční újmy, ačkoli v jeho průběhu byla několikrát doslova resuscitována. Očekávaný úspěch se však nedostavil. Značka CZUB se stala synonymem k pojmům arogance, nekompetentnost, nekorektnost a problém. Pro speciální jednotky a vybrané exponované útvary si policie pořídila pistole značky Glock, které se v praktickém provozu plně osvědčily a potvrzují tak slova kritiků CZ, když poněkud expresivně říkají, zahoďte tu „veteš“ a kupte si Glocky. Těmito, nikterak krátkými komentáři jsem chtěl upozornit, co vše se v ČR může skrývat za oficiálními prohlášeními typu: „CZUB zvítězila ve výběrovém řízení“, „odstraňujeme pouze dílčí nedostatky“, „policisté jsou se zbraněmi z CZUB spokojeni“. Nelze si v této spojitosti nevzpomenou na větu ze zahraničního tisku, když popisoval vyšetřování bývalého ministra vnitřní bezpečnosti Indie za falšování osvědčujících dokumentů na české pistole CZ mod. 75: „20 000 ks pistolí bylo dodáno a poté sděleno, že jejich výkonnost byla hluboko pod normou přislíbenou dodavatelem“. Jak výstižné! Příznivce CZUB dále asi zklamu konstatováním, že „policejní compact“ nebyl nejhorším výkonem, nýbrž reálně největším úspěchem CZUB. Přes značné peripetie se zrodila první hromadně vyráběná služební pistole, která, zejména u posledních 16 000 dodaných kusů, opravdu splňuje obvyklá kritéria kladená na služební zbraň. CZUB k tomu však bylo potřeba doslova dokopat. Díky neustálému tlaku lobbistů a politiků byla atmosféra vskutku neúnosná. Někteří, hájící zájmy resortu, však neustálé ataky, vyhrožování, přeřazování do nižších platových tříd i účelové reorganizace již odmítli snášet a odešli. Policisté si ani neuvědomují, že kdyby výběrová komise nekladla politickému vedení MV tak silný odpor, disponovali by nyní zbraní s nesrovnatelně horšími parametry (viz dřívější komentáře). Co se dělo při vývoji a výrobě pistolí CZ mod. 70, či vz. 82 raději nechtějte ani vědět. Kritika obou zbraní ze strany ozbrojených složek státu byla nezřídka zdrcující. Je pro orientaci: CZ mod. 70, požadována životnost 2000 ran, spolehlivost 1% závad, tj. 100 ran do závady, pádová jistota z běžné manipulační výšky - dlouhodobě neplněno, viz i mimořádné události, vz. 82, požadována životnost 5000 ran (Makarov - FMJ) 3500 ran (vz. 82 - železná spékaná střela), spolehlivost 0,2% závad, tj. 500 ran do závady, pádová jistota z běžné manipulační výšky - spolehlivost a životnost plněny prakticky až u zbraní z poslední fáze výroby, pádová jistota nesplněno - viz mimořádné události. Myslíte, že při dodávkách do resortu MO je to jiné? Nikoli. Na obraně je pouze mnohem více generálů a ti jsou pro zachování svých koryt ochotni splnit politikům bez odmlouvání prakticky jakákoli přání. Nepřipomínají vám snad něco prohlášení: „život vojáků nebyl ohrožen“ nebo „vojáci jsou s puškami spokojeni“. Tomu snad může uvěřit jedině čtenář Střelecké revue. P. S. Přesunutí zbrojní výroby na východ bylo při zvážení reálných rizik možného konfliktu s hitlerovským Německem nepochybně strategicky správné rozhodnutí, ovšem mentalita místního obyvatelstva byla hrubě podceněna. Technici z Čech, kteří zde měli své domovy, většinou nepřešli a zemědělci, či „záhumenkáři“ se pro přesnou strojírenskou výrobu prostě nehodí. Ne nadarmo se CZUB již za socialismu přezdívalo „približné strojárstvo“.
Datum: 21. 02. 2014 10:04:00 Autor: MISUSTOV
Předmět: Výhradně k rukám zbrojmistra
Možná by nás nemuselo bolet čím byla vyzbrojena československá lidová arnáda, státní bezpečnost, lidové milice, ale autorovi bych doporučoval zvážit, eventualně korigovat...ovšem mentalita místního obyvatelstva byla hrubě podceněna. Technici z Čech, kteří zde měli své domovy, většinou nepřešli a zemědělci, či „záhumenkáři“ se pro přesnou strojírenskou výrobu prostě nehodí. Ne nadarmo se CZUB již za socialismu přezdívalo „približné strojárstvo“. Existují totiž paragrafy na hanobení rasy a národa. A až pojedete do Brodu stavte se nahoře na náměstí, kde je pomík padlým a popraveným a potom pište o mentalitě národa. Moje rodina se strany matky pochází z Brna a vysočiny, nemám tedy na Hotňácko rodinné vazby, ale jiní mají...
Datum: 21. 02. 2014 15:26:55 Autor: Zbrojir
Předmět: pistole CZ - jakost, mentalita
Problémy s kvalitou, chcete-li s jakostí, má CZUB po desetiletí. Hanlivá, ale naprosto výstižná přezdívka „približné strojárstvo“ je ironickou modifikací tehdejšího názvu n.p. Přesné strojírenství Uherský Brod. Díky neobjektivní mediální masáži a „výkonům“ Střelecké revue široká veřejnost snadno podléhá iluzi, že CZUB je tradiční dlouholetý výrobce zbraní vynikající kvality, po kterých touží ozbrojené složky celého světa. Takto zmanipulovanou veřejnost lze pak velmi lehce přesvědčit, že obcházení regulérních tendrů v této komoditě je vlastně rozumná politika exekutivy. Přitom právě neschopnost produkovat sériově zbraně ve vysoké kvalitě je jednou z největších slabin CZUB, kdy veškerá špatná rozhodnutí státních institucí nakonec zaplatí daňoví poplatníci. A nyní pár faktů z reálného světa: Říjen 1974 - zápis z porady o zvýšení jakosti pistolí vz. 70 „Na základě požadavků hodnotitelské komise z předchozích hodnocení pistole vz. 70 a vzhledem k negativním výsledkům trvanlivosti provedených zkušebnou a ministerstvem vnitra, bylo uloženo výrobci, aby provedl zkoušky trvanlivosti přímo v závodě. Po dohodě zástupců ministerstva vnitra, zkušebny zbraní, hodnotitelské komise a PZO Merkurie bylo výrobci povoleno, aby zkouška trvanlivosti byla provedena na základě mírnějších TP na výrobek. Opakovanými zkouškami však bylo zjištěno, že pistole nevyhovují ani těmto mírnějším podmínkám. Zástupci ministerstva vnitra hodnotí tuto okolnost jako neslučitelnou se zásadou zajišťování obranyschopnosti státu a jeho vnitřního pořádku.“ Září 1978 - Souhrnná informace pro ministra vnitra ČSSR „Pistole ČZ vz. 70 měly od počátku různé technické nedostatky, závadovost byla vyšší, než určovaly technické přejímací podmínky. Negativní zkušenosti z exploatace pistole vz. 70 v podmínkách MV jednoznačně dokazují, že provedenou inovací nebyly odstraněny stále tíživější problémy pistolí vz. 50. Modernizovaná zbraň nesplňovala kladené požadavky, především na preciznost výroby, což se projevuje do současné doby nadměrně vysokým počtem technických závad obvykle stejného charakteru. Nežádoucí a soustavný výskyt závad (funkční nespolehlivost, ohrožení bezpečné manipulace apod.), včetně problematické zaměnitelnosti náhradních dílů zapříčinil, že příslušníci ministerstev vnitra přestávají mít k pistoli plnou důvěru. Stížnosti a požadavky ministerstev vnitra na nedostatky a na nutnost zvýšení preciznosti výroby (potvrzeno i Státní zkušebnou zbraní a střeliva v Praze), se neprojevily na zlepšení kvality výrobků. Dodávky ministerstvům vnitra nejsou plněny i přes rozhodnutí SPK a arbitráže. Kritický stav ve vyzbrojení ministerstev vnitra pistolemi je především zapříčiněn nedodáním plánovaného množství nových pistolí v požadované kvalitě. Tíživá situace ministerstev vnitra v oblasti vyzbrojení pistolemi představuje známý dlouhodobý problém. Uváží-li se zpětně negativní zkušenosti s kvalitou výroby a plněním dodávek pro ministerstvo vnitra, pak společně s přihlédnutím k současnému stavu neexistují reálné možnosti směřující ke zkvalitnění výroby pistolí vz. 70 a jejich řádného dodávání pro potřeby resortu MV.“ A to si MV na CZUB vynutilo výběr pistolí z celkového množství vyrobených zbraní. Nevyhovující výrobky nakonec zpravidla převzal Sbor nápravné výchovy, který byl rád, že nějaké pistole vůbec získal. A pak že je prý výhodou, když máme v ČR výrobce zbraní tak vysoké kvality. Je nezpochybnitelné, že mezi různými zeměmi, či regiony existují rozdíly v mentalitě obyvatelstva, chcete-li, tak ve způsobu uvažování převažující části populace. Lidské zdroje jsou nepochybně vždy významným kritériem při posuzování vhodnosti daného regionu pro umístění průmyslové výroby, zejména pak přesného strojírenství. Na otázku, jak se VW vypořádalo s odlišnou mentalitou zaměstnanců z jižních regionů, oslovený manažer odpověděl: obyvatelstvo se zde dlouho živilo především zemědělstvím a rybařením, potrvá generace, než získají odpovídající vztah k technice… Zatímco jedni by se po tak zdrcující a dlouhodobé kritice nad sebou vážně zamysleli a snažili se vytýkané nedostatky urychleně odstranit, druzí, jinak smýšlející, se nenechají rozhodit, po práci si odpíchnou a jdou pracovat
Datum: 21. 02. 2014 15:35:22 Autor: Zbrojir
Předmět: pistole CZ - jakost, mentalita
na svůj záhumenek.
Datum: 23. 02. 2014 17:47:21 Autor: misustov
Předmět: pistole a člověk
Střelecká revue, pokud si pamatuji, psala o pistolích vz. 50, 70, 82, dost negativně, a že by pěla ódy na exportní úspěchy těchto zbraní si skutečně nepamatuji, ale pamatuji si, že pozitivně byl hodnocen GLOC. Nevím tedy, co provedla zbrojmistrovi, že je na ní tak najetý. *** Něco k získání odpovídajícího vztahu k technice - znám techniky, kteří jsou techniky již v páté generaci, ale mezi nimi a techniky v první generaci není podstatný rozdíl, jistěže z hrdosti vzpomene, že jeho pradědeček stavěl první parní turbínu na evropském kontinentě. Lze tedy konstatovat, že manager VW nemusel mít tak úplně pravdu. Odpovídající vztah k technice více než lovení ryb ovlivňuje siesta a pění serenád do pozdní noci [rána] – toto platí pro jih evropského kontinentu, nikoli pro temnou pevninu africkou. No, a když jsme u těch manažerů „ Jedna globální společnost vytipovala různými testy a pohovory pro svůj podnik v Česku manažera. Po nástupu zaměstnanci s hrůzou zjistili, že nic neumí, lidově řečeno- byl blbej, technici tedy pátrali po jeho třídním původu a vypátrali, že pracoval v automobilovém průmyslu a tam byl hodnocen jako lempl“. *** Copak asi lidé podnikali, když odpíchli? Když nebyla fronta na banány, tak různě - Starý Magdon se stavil v bartovské harendě, a jak to dopadlo, napsal Petr Bezruč a zhudebnil Janáček. Po odpíchnutí se tedy může jít do hospody, na záhumenek (zahrádku), na střelnici, do školy, já jsem chodil do univerzitní knihovny, zkrátka odreagování je nutné, v opačném případě se z člověka stává fachidiot. *** A vraťme se k CZUB. Tento podnik asi nebyl vybaven hodinářskými soustruhy a nepracovalo se tam pod lupou, dělníci nechodili v bílých pláštích, tedy to nebylo přesné strojírenství, pouze si tak říkali. Přesné strojírenství byl takový Somet, nebo Meopta. Problém kvality po válce nebyl v lidech, ale ve strojním parku na předválečných a válečných obráběcích strojích zn. Kameniček, Wollmam, Waldrich. Na obráběcích strojích, které mají vyběhané vedení, vřetena, posuvy mají mrtvý chod, se rozměry těžko dodržují, dá se to někdy zvládnout v kusové výrobě, v sériové nikoli. ***Etnikum, které pracovalo a pracuje v Uherském Brodě, pracuje také ve Zlíně, Otrokovicích, Kunovicích a nikoli špatně, nota bene CZUB má ve svém komplexu puškařskou školu. Na rozdíl od přesného a těžkého strojírenství je pro výrobu v podniku typu CZUB charakteristický nízký podíl ručních prací. Sestavování dílčích částí pistolí se podobá více než montáži, sborce. Zde aplikuji výklad jednoho zbrojováka, že kulomety skládal, nikoli montoval. Ruční práce se zde omezují na odjehlování, úpravy povrchu, leštění. Jsou to práce, které nemají vliv na rozměry. Práce typu zaškrabávání, lapování, honování, zabrušování se na rozdíl od loveckých zbraní, při výrobě pistolí asi nepoužívají. ***Na vojenské akademii UO jsem vyslechnul přednášku o CZ 805 BREN, zbraň jsme si mohly ohmatat, vyslechli jsme jaké má zápory a protože byly prezentovány i kladné stránky, byla tato kritika věrohodná. Zde, na tomto VEBU bylo napsáno o pistolích tisíce slov, ale ani jedno pozitivní, což vzbuzuje nedůvěru a musím proto používat při svém uvažování a hodnocení sice logické, ale „pseudoodborné“ dedukce. Na příklad: ***Apriorně vylučuji, že by výrok „Vady, závady?, nikdo jiný si nestěžuje, jsme nejlepší na světě“ byl pronesen v popisovaných souvislostech. Velice pravděpodobně, bylo konstatováno, že na příklad časopis žoldnéřů „Voják štěstěny“ ohodnotil dejme tomu CZ-75 ráže 45, za nejlepší (nejpřesnější) zbraň v této kategorii. Je nutno brát na vědomí, že tito rabiáti již něčemu rozumějí. Jestliže „CZUB v tisku velmi sebevědomě prohlašovala, že domácí trh je pro ni okrajový,“ potom při produkci 40 000 zbraní měsíčně je toto tvrzení opodstatněné. *** Odkaz k hájení naších zájmů prostřednictvím společné evropské legislativy je sice chvályhodný, ale neefektivní. Postoj prezidenta Klause s činnosti EU je neoddiskutovatelně správný. Malé státy mají pranepatrné možnosti prosadit své zájmy, zde se opírám o své zkušenosti při tvorbě norem EN. Prosazení vlastního návrhu je prakticky nemožné. Jediná možnost byla přimknout se k silnému státu, jehož koncepce nám byla nejbližší. A toto prosím byly technické normy a domyslíme si jaká situace je ve směrnicích, regulujících hospodářské, obchodní styky, kde je příležitost znemožňovat, nebo omezovat jiným zemím obchodní styky ve svůj prospěch. Musíme zde brát v úvahu, že Brusel je oficiálně prolezlý lobismem, dokonce i zednáři si tam oficiálně zřídili svoji expozituru, i když na nějaký Bildenberg nedám, jistá podezření zde jsou. Ovládnutí a kontrola trhu se zbraněmi jsou pro obchod vlivných států přínosem, uvažme, kolik stojí jeden gram produktu „armovací železo“ a kolik jeden gram produktu „pistole“. Již z tohoto důvodu stojí naší „přátelé“ o to aby se v Uherském Brodu pěstovala vojtěška, konečně Rumunům to Britové naplno a bez obalu již řekli. ***Problém suverenity, obrany se neřeší někde v Bruselu, ale vnitrostátně, neveřejně a hodně potichu, toto platí obecně jak pro nás, tak pro Německo, Polsko a jiné. Součásti této politiky je, že většina států se snaží být ve zbrojním průmyslu maximálně soběstačná, proto nemáme šanci dostat zakázku pro Bundeswehr, naopak Francie si nepořídí Německé Leopardy, i kdyby to bylo cenově a technicky výhodnější, proč? O tom se šeptá v elysejském paláci. A z toho důvodu ministr Ruml požadoval stoprocentní výrobu zbraně u nás. *** Pan zbrojmistr tvrdí, že ceny jsou nehorázné, jednoznačně musím souhlasit. Již v minulosti jsem poukazoval na skutečnost, že ceny tohoto artiklu lze dohodnout nižší, chce to ale kvalifikované personální obsazení. Pro takové činnosti zdaleka nestačí školní vzdělání, ale musí být talent, znal jsem takového, o kterém se říkalo, že je schopen prodat Eskymákovi ledničku, jinému se říkalo Bílý Žid, nebyla to rasistická nadávka, ale ocenění jeho schopnosti. Lidé takového typu podle všeho jsou možná v CZUB, bohužel na MO jsou asi lidé honosící se modrou knížkou a tím to končí. Voják, pokud se tam dostane, tak v rámci rotace rychle vypadne, dříve než je schopen se seznámit s prostředím. Obchod to je primárně věc osobních styků a za těchto podmínek ten voják není schopen úspěšně dojednat nákup ani zásobníků, natož zbraně. Za jistých dohodnutých podmínek je dokonce možné vyrobit a dodat zboží s velmi nízkým ziskem. Pracovníci v obranném průmyslu (v tomto případě se nejedná o CZUB) mi sdělili, že MO není ani schopno vypracovat jednoznačně specifikace. *** Nemohu se ubránit, ale výrok: „Díky neobjektivní mediální masáži a „výkonům“ Střelecké revue široká veřejnost snadno podléhá iluzi“ mě připomíná podobný, „Vy mlčte“ který vyřkla ženská, která prý celý život bojovala, aby lidi mohli mluvit, ta ženská je ombudsmanka a štěkla tak na svého zástupce Křečka, tak jsme to dopracovali „Střelecká revue mlč!“. *** V textu je poznámka ……bylo nutné jednu z namátkově vybraných pistolí na počátku zkoušek vyřadit, jelikož měla z výroby tak chybně sestavené spoušťové ústrojí, že nestřílela…. Toto je ekvivalent přejímky mostu, který se nezačal stavět. Identifikace je základ policejní práce, proboha jak mohla být převzata pistole bez nástřelného listu, kde má policie nějaký důkaz že zbraň byla vyrobena v Brodě a ne v Itálii, že ji nemontoval nějaký Sicilián. Chybička se může vloudit, se zavřením obou očí a vyhozením přejímače se to dá tolerovat, ale výběr pistolí do super zkoušek v žádném případě, to musí být u policie pěkný bordel. *** Pakliže je někde psáno, že pistole není přesná, jsem provokován k přečtení, co o tom krom časopisu žoldnéřů „Voják štěstěny“ je psáno jinde, na příklad 1996, THE DIREKTORY OF THE WORD′S WEAPONS. (bylo i přeloženo): „Tato pistole se vyráběla před rozpadem VS. Konstrukce má velmi vysokou úroveň. Brzy se pistole začala těšit oblibě u sportovních střelců v Evropě i USA Zbraň nebyla patentována a často s úspěchem kopírována. Pistole CZ75 má silný výstřel, a hladký chod, který překvapuje“. Po přečtení takových posudků vzniká dojem, že všichni jsou blbí, tedy i já se k nim připojím. Můj COMPACT má podle nástřelného listu rozptyl 7,7cm, vzdálenost středního zásahu od záměrného bodu 1,78cm a je na osmé hodině, zde pro úplnost podotýkám, že v důsledku strhávání mám střední zásahy na čtvrté hodině. V praxi není problém na sportovním terči 50/20 dosáhnout 275/300. Rozptyly a střední zásahy se kryjí s velikosti srdečního svalu dospělého jedince a lze proto konstatovat, že zbraň má dostatečnou přesnost pro použití u ozbrojených složek. Již dříve jsem konstatoval, že pistole je primárně určena k fyzické likvidaci protivníka, zní to nehumánně, ale je to tak. Střílení na Silvestra, po letadlech a podobně je druhořadé a zcela na konci je výdělečná činnost různých zkušeben. ***Ergonomické hodnocení je kapitola sama pro sebe. Neúprosné hodnocení se dotýká všeho, nevím, proč by se nemělo dotýkat pistolí, zde je nejdiskutovanější parametr hmotnost, avšak platí úměra hmotnosti a kvalitativních parametrů. Proto GLOCK garantuje životnost rámu čtyřmi tisící výstřelů, našemu zbrojmistrovi se rozpadla duralová krochna po 12040 výstřelech, v České republice je minimálně jedno železo CZ-75 které absolvovalo 70 000 výstřelů, což není dáno genialitou konstruktéra, nebo výrobce, ale vlastnostmi použitých materiálů. Manuální operativnost je zde převážně dána velikosti a tvarem ruky a proto zde nebude jednoznačná přijatelnost, i kdyby zbraň vyrobil Mime, (trpaslík Mime vykoval zbraň - zázračný meč Notung Siegfriedovi – viz Píseň o Nibelunzích). Ergonomickým požadavkem může být energické zasouvání pistole do pouzdra. Toto je však problém pouzdra. Holstr pro můj SA- COLT vyrobil sedlář podle zbraně, nikoli naopak. Kolikrát byl nucen energicky zasunout policista svoji zbraň od 28. X. 1918 do dnešního dne?? Zedník, když ukončí práci, očistí lopatu a uloží ji, cikán, když se přestane o lopatu opírat, tak ji energicky odhodí. ***Taková pádová jistota musí být na 105%, člověku zatrne, když voják na výzvu hands up; Руки вверх odhodí zbraň a ta vystřelí. Při této příležitosti vzpomínám diskutéra devdem/28. 08. 2013, který píše: „Pokud si příslušníci stěžovali na "selháni", šlo zejména o selhání blbečka, který s prstem na spoušti mlátí zadrženeho a pak se diví“. Tehdy jsem jej upozorňoval, že toto je nejlepší způsob jak si ustřelit ruku, ale netušil jsem tak blízkou skutečnost. Nikdo se známých policistů se sice nesvěřil, že takovéto zákroky podniká, možná jej používají exponované bezpečnostní sbory? Možná by stačilo zaměnit mlácení pistoli za pár facek. V souladu k těmto poznámkám jsem přesvědčen, o nutnosti ve specifikacích požadovat, odmítnutí dodávky v případě nevyhovující pádové jistoty. *** Parametr poruchovosti je jednou z nejdůležitějších vlastností každého mechanismu. V chirurgii musí být bezporuchovost zaručena číslem 100%. Není známo, co iniciovalo stanovení parametru dvě závady na pět set ran, z komerčních důvodů by bylo vhodnější 666, je to totiž satanské číslo. Zde kritizovaná hodnota 152 výstřelů do poruchy, tedy pravděpodobnost, že nenastane výstřel je 0,657%. Kterápak řízená střela vzduch-vzduch splňuje takové parametry, přitom jeden Luger stojí 5 Kč a řízenou střelu si za 150 000 USD nekoupím. Protože se u nás nedá předpokládat Corall ani miamsky debakl a protože policista u nás vystřelí jednou za 200 let služby, to je imaginární lajna mezi bitvou u Leipzig a dneškem, jsou čísla 125 i 3240 ran u policejních pistolí do závady nicotná, ovšem u kulometu 125 by byla katastrofa. ***Mohu si představit, že někdo chce „modré s nebe a zlaté hodinky s vodotryskem“. Jak to vypadá ve světě, možná že by bylo zajímavé, jaké jsou kvalitativní požadavky na pistoli anglického „bobíka“. Zbrojař zde demonstruje nesporné kvality pistole Beretta, osobně mám poznatek jak majitel zbrusu nové Beretty ráno se dostavil na tréning ‚ (stál vedle mne) a v pondělí ji šel vrátit. Vnuk obdržel za juniorského mistra v olympijské rychlopalbě ode mne pistoli M 1911 a ta před prvním výstřelem šla do opravy s pojistkou. Kolimátor Winchester, který snad používají britské speciální jednotky, jsem po dvou stech výstřelech musel vyhodit. Starý pan Walter prý se musí v hrobě obracet, výrobky jeho firmy mají v současnosti čínskou kvalitu. Zkrátka absolutní dokonalost neexistuje. ***Svého času, když se nakupoval GLOCK tak ministr Barták této zbrani dělal reklamu jak podomní obchodník, což vzbudilo mezi občany vlnu nevole a podezření, nákup byl podle dobových zpráv rovněž v nekonkurenčním prostředí. Kdyby se tehdy koupilo na příklad JERICHO 941 FB, navíc bez oné jarmareční reklamy, tak bych ani nepípnul a tato čtyři roky dlouhá diskuse by nebyla (ve skutečnosti mě vyprovokovala až arogance jistého generála ve sněmovně).
Datum: 24. 02. 2014 21:41:59 Autor: Zbrojir
Předmět: pár faktů a poznámek
Komentář „pistole a člověk“ se již poměrně hodně odchýlil od tématu „CZ vers. Glock“….. Souhlasím, že ČR mnohdy jedná zcela nekompetentně. Mj. i proto jsem zdůraznil markantní rozdíl mezi sebevědomým prohlášením AOBP, k jejímž nejvýznamnějším členům náleží CZUB, při formulování pozice ČR a realitou, kdy se zde pro zabezpečení „vítězství“ tuzemských výrobců musí hrubě porušovat přijatá legislativa, ke které jsme se tak aktivně přihlásili! Tyto praktiky nám však nebudou donekonečna procházet a daňoví poplatníci se musí připravit na nemalé sankce pro ČR, které v konečném důsledku zaplatí oni. Tento, evidentně ambivalentní přístup je přirozeně terčem kritiky zahraničí, kdy je nám vytýkáno, že mnohé rádi o pravidlech hospodářské soutěže poučujeme, ale a sami se jimi vůbec neřídíme….. CZUB se s jakostí produkce potýká celá desetiletí, a to dokonce i po modernizaci strojního vybavení. Kdo zná tamní prostředí, ví o mnoha klientelistických vazbách, které brání odpovědným zaměstnancům řádně plnit své pracovní povinnosti, např. nepustit zmetky „do oběhu“, jenže to by pak příbuzný nedostal prémie… O mnohém vypovídá i zmiňovaný popis vývoje a výroby připojovacího rozhraní „policejní pistole“. Opakovaně zde selhávala nejen konstrukce, výroba, ale i kontrola. Selhala samozřejmě i přejímka na straně zákazníka (SOJ), ale tu policii určilo usnesení vlády č. 338/2000, ačkoli o tuto formu kontroly nestála. Skutečným důvodem byla obava CZUB, že pokud si bude přejímku provádět sama policie, bude tato velmi přísná, zatímco s místními ZSOJ měla velmi dobré vztahy! Tak, kdo tady tahá za delší konec provazu, stát, nebo lobbisté? Mnou uváděná kritika není účelové hodnocení několika nepovedených kusů, nýbrž kritika mnoha desetitisíců dodaných zbraní. Z citace pro ministra vnitra ČSSR z roku 1978, mj. několik málo let po zavedení inkriminované pistole CZ mod. 70 do výzbroje resortu, lze odvodit znechucení, ale i čiré zoufalství, kdy zpracovatel přiznává, že přes stížnosti MV, rozhodnutí Státní plánovací komise, arbitráže i doporučení Státní zkušebny zbraní a střeliva v Praze nevidí šanci na zlepšení přístupu ze strany CZUB. A zde je jádro problému, stát si svým nejednoznačným a bezdůvodně tolerantním přístupem vychoval arogantní moloch, který mu doslova „přerostl přes hlavu“….. Vše začínalo lobbingem v nejvyšších patrech KSČ, kdy si CZUB, zpravidla různými dary (kulovnice, pistole, pozvánka na hon, či na lov), zajistila, že své závazky vůči ozbrojeným složkám státu z hlediska kvantitativních i kvalitativních ukazatelů tak úplně plnit nemusela. V současné době již samozřejmě nejde o drobné dárečky. V dobře informovaných kruzích se hovoří o desítkách miliónů Kč určených na promazání politických soukolí. To je i odpověď na skutečnost, proč nikdo na MO nenašel sílu odmítnout „polofunkční prototyp“ útočné pušky CZ 805 za tak nehoráznou cenu, která převyšuje i cenu jednotlivě dovezené zbraně renomovaných světových výrobců. V kauze „policejní pistole“ popisuji dodatečný a ze strany CZUB i nehorázným způsobem zdůvodněný nárůst celkové ceny kontraktu cca o 12 mil. Kč. Za normálních okolností by šlo o protiprávní akt, kdy žádný úředník, či politik nemůže za těchto podmínek připustit navýšení již podané nabídkové ceny. To si samozřejmě uvědomil i ministr vnitra, tak politik Gross podřízeným nařídil, aby našli právně schůdné řešení: „policie si dodatečně vyžádala rozšíření soupravy pistole, mj. o zcela zbytečné plastové atrapy nábojů, které policisté neustále ztrácí“. Nepředpokládám, že je někdo tak naivní a nadále věří, že u zbrojních zakázek se všemi znaky korupce může nějaký státní úředník vyjednat rozumnou cenu, resp. nižší marže a zisk pro silnou „uherskobrodskou lobby“. Pokud se o to byť jen pokusí, tak se v lepším případě bude vbrzku jednat o bývalého státního zaměstnance, s nesmazatelnou vizitkou „nezaměstnávat, dělá problémy“….. Pistole Glock byly do resortu MO pořízeny na základě ustanovení o dodatečných dodávkách již zavedené techniky. Tedy zcela zákonným způsobem a za velmi solidní pořizovací cenu (v ceně kontraktu jsou pistole a soubor dalšího příslušenství). Neschopnost MO jasně, srozumitelně a včas sdělit důvody této volby i aktivity Bartáka tento výjimečně solidní obchod MO nepochybně mediálně poškodily. Jistě, bylo by transparentnější, kdyby se celé dozbrojení resortu MO dokončilo otevřeným řízením. Kdo však zná místní korupční prostředí, zejména pak vazby politiků na některé vybrané firmy, včetně CZUB, tak tento způsob nikdy nezvolí, protože u lukrativnější veřejné zakázky nelze v dané komoditě v ČR zrealizovat regulérní výběrové řízení. „Uherskobrodská lobby“ je zde příliš silná a doslova cloumá jednotlivými resorty. Mj. na nátlak zmiňované lobby rychle následovalo usnesení vlády č. 1443/2009 a později č. 908/2012, kdy byla nejen pistole ozbrojeným silám MO vybrána politiky! To, že CZ mod. 75 SP-01 Phantom vykazuje i po obvyklém vynuceném dovývoji podstatné vady (zejména polymerový rám), je rovněž nezpochybnitelný fakt, samozřejmě před veřejností úzkostlivě zamlčovaný. O nikterak výhodné pořizovací ceně Phantomu jsem se již v minulých komentářích zmínil. Nákup pistolí Glock 17 tak dal šanci mnohým českým vojákům vlastnit spolehlivou, bezpečnou, snadno ovladatelnou, udržovatelnou a opravitelnou zbraň, která je v obtížných podmínkách nasazení jistě nezklame a nemá žádné skryté vady, či nedostatky. To samé však nelze říci o politicky prosazeném produktu CZUB, tedy o pistoli CZ mod. 75 SP-01 Phantom….. Vedení CZUB, politici a vysocí funkcionáři MV, resp. policie nedostatky pistolí CZ v oblasti manipulační bezpečnosti dlouho odmítali (např. tehdejší PP plk. Tomášek). Zkoumáními, která provedla expertizní pracoviště a zkušebny (zejména KÚ Praha) se podařilo jednoznačně prokázat mechanismus samovolné iniciace náboje při pádu pistolí vz. 82 a CZ mod. 75/85 bez automatického jištění zápalníku. Dalším doplňkovým šetřením, vyžádaným odborným orgánem MV, bylo prokázáno, že problém se týká konstrukčního řešení zbraní z celé produkce, tzn., že pistole vz. 82 s upraveným i neupraveným bicím mechanismem i zmiňované pistole CZ mod. 75/85, pakliže je náboj v nábojové komoře, mohou při pádu z běžné manipulační výšky (i pod 1m), samovolně vystřelit, přesto, že je zbraň v řádném technickém stavu a je nošena v souladu s pokyny k používání. U pistolí CZ mod. 70 s automatickým jištěním zápalníku problém spočívá především ve značných výrobních tolerancích, které řádnou funkci bezpečnostních prvků nezajistí a „těžký“ zápalník, bez repulsní pružiny, poměrně snadno iniciuje náboj v nábojové komoře. Z dosavadní praxe jsou známy případy, kdy pistole vz. 70 po pádu z běžné manipulační výšky zraňovala či zabíjela. Je rozdíl manipulovat s pistolí na střelnici, nebo ji trvale nosit a případně i používat při zákrocích ve službě. Některé případy mimořádných událostí jsou na první pohled až komické, kdy např. policista s pistolí CZ v podpažním pouzdře upadl na zledovatělém chodníku a pistole ho výstřelem, vyvolaným nárazem, vážně poranila. Ze závěrů byly samozřejmě vyloučeny všechny případy, kdy byl výstřel způsoben v důsledku selhání obsluhy. V minulých komentářích jsem mj. upozornil, že pistole CZ mod. 75/85, ač CZUB deklarovány jako služební, služebními zbraněmi reálně nebyly, a že „bomba z Madridu“ již na samém počátku vykazovala hrubé konstrukční vady (viz chybějící bezpečnostní ozub). Pokud někdo závěry o nevyhovující pádové bezpečnosti inkriminovaných pistolí CZ zpochybňuje, pak se hluboce mýlí, pokud tak činí lidé seznámení se závěry příslušných šetření, pak nepochybně lžou. Oficiální odpověď na tuto otázku by měly poskytnout příslušné státní instituce, tedy MV nebo policie….. Střelecká revue, tak jako mnohé zdejší časopisy na malém trhu s poměrně omezeným okruhem čtenářů-zákazníků, nepochybně zápasí s rentabilitou. Oproti konkurenci, však Střelecká revue při hlásání zájmů některých svých sponzorů překročila meze únosnosti, kdy střelecké veřejnosti opakovaně a pravděpodobně i vědomě lhala. Nepravdy a zjevně zavádějící informace se týkaly nejen přezbrojování policie (bezpečnost pistolí, kvalita dodávek, kompatibilita rozhraní), ale i přezbrojování MO ručními palnými zbraněmi z produkce CZUB. Pokud např. problémy CZ 805 časopis uzavře tvrzením, že se jednalo o potíže způsobené špatnou obsluhou a údržbou, je to nepochybná lež jako věž. To irituje zejména ty vojáky, co byli s nedokonalými produkty posláni do válečné oblasti a specialisté CZUB, aby zajistili funkčnost, jim u CZ 805 museli měnit a někdy i opakovaně, podstatné součásti zbraně. Není tedy divu, že mezi zainteresovanými odborníky nemá Střelecká revue valnou pověst. Střelecká revue tedy nemusí mlčet, postačí, když nebude lhát….. Souhlasím, že z dosavadního průběhu mnoha akvizic je evidentní, že resort MO již ani nedisponuje toliko potřebnými odborníky, kteří by mnohdy velmi nákladné projekty fundovaně zpracovali a řídili, především pak dokázali uhájit zájmy státu a daňového poplatníka. Vždyť odhadované škody způsobené na obraně od 90. let dosahují již naprosto astronomických částek. Neustálé reorganizace, politikaření, intriky, ingerence, klientelismus a naprosto destruktivní personální politika postupně vyhnaly většinu skutečných odborníků, přičemž zbylí převážně již rezignovali. Vinu je však nutné hledat u politiků, resp. politicko-ekonomických lobby, které se státními institucemi ve svůj prospěch bezohledně manipulují. Málokterý skutečný odborník na ruční palné zbraně se např. smíří se stavem, kdy zde může pracovat pouze v souladu se zájmy CZUB (koncepce, konstrukce, parametry, jakost, a nakonec i pořizovací cena). Naopak, loajalita k aktuálně určující politicko-ekonomické lobby se na MO cení. Připomeňme si např. rychlou kariéru předsedy komise pro výběr útočné pušky ráže 5,56x45mm, Pavla Bulanta. Poté, co komise doporučila zjevně nedovyvinutou, koncepčně problematickou, uživatelsky nevstřícnou a evidentně předraženou CZ 805 jako vítěze „tendru“, byl jmenován ředitelem Národního úřadu pro vyzbrojování MO a následně i generálem….. CZUB často obhajuje krajně problematická konstrukční řešení požadavky armády, policie apod. Takticky velmi výhodné, běžný občan se pravdu nikdy nedozví. Prostudujte si ale např. zadání na dodávku útočných pušek ráže 5,56x45mm pro resort MO a najděte tam inkriminované „destruktivní“ požadavky. Žádné, které by CZUB nutily vyvinout tak problematickou CZ 805, tam prostě nejsou. Při výběru CZ 805 primárně opět rozhodovala politika, resp. výše finanční částky poskytnuté na promazávání politických soukolí. MO ČR je v rámci ozbrojených sil NATO opět „průkopníkem“. Bez odpovídajících komparačních zkoušek a fundovaných analýz, v reálně nekonkurenčním prostředí zavedlo doposud v praxi neověřenou koncepci multirážové útočné pušky, navíc s neukončeným vývojem, jejíž reálná přidaná hodnota pro vojsko je v podstatě nulová, zatímco negativa, jako jsou např. značná složitost, vyšší hmotnost, nepříznivé vyvážení, nepříliš zdařilá prostorová rozvaha, náročnost na čištění a údržbu, rozměrné a problémové zásobníky, uživatelsky nevstřícná ergonomie s mnoha ostrými hranami, značně vyčnívající pohyblivá napínací páka a dávno překonané řešení ovládacích prvků, znemožňující mj. rychlé přebíjení, prostě zcela ignorovalo. O aplikaci rozměrného a hmotného kolimátorového zaměřovače, který zdaleka nedosahuje uživatelského komfortu a parametrů „prehistorických“ AIMPOINTů, zaváděných kdysi do U.S. ARMy, ani nemluvě. Útočná puška ve vojskových zkouškách nevyhověla (velmi závažné až fatální problémy potvrzující neukončený vývoj) a zadavatel, místo aby vyzval druhého v pořadí, či nejlépe celé diskriminační „výběrové řízení“ zrušil a vyhlásil řízení nové a regulérní, zahájil s CZUB urychlený dovývoj útočné pušky do akceptovatelné podoby, což vedlo i ke značnému posunutí původních termínů dodání, a to bez adekvátních sankcí vůči dodavateli. Oficiální zdůvodnění: „Armáda si vyžádala některé dílčí změny“. Tento typ výmluv však již přece dobře známe z jiných vládních kontraktů s CZUB. Časová tíseň však neumožnila řádně odstranit veškeré z mnoha zjištěných vad a nedostatků pořizovaného zbraňového kompletu. V opakovaných vojskových zkouškách, samozřejmě bez jakékoli komparace s moderní výzbrojí, útočná puška CZ 805 nakonec s výhradami prošla, avšak mnohá doporučení příslušné komise nebyla akceptována. Např. až v polovině přezbrojení (realizace po dodání cca 7700 pušek!) bylo po problémech se stávajícím uzlem zásobování zbraně municí přijato její doporučení o přechodu na rozměrově zcela odlišný typ STANAG zásobníků (CZ 805 A1/A2, provedení MC), které jsou s doposud dodanými útočnými puškami bez výměny šachet zcela nekompatibilní! Změna byla oficiálně zdůvodněna požadavkem misí, nikoli reálnými problémy s dosavadními zásobníky. Problémy s nekompatibilitou zásobníků v rámci ozbrojených sil ČR dříve či později vynutí u zavedených útočných pušek CZ 805 standardizaci na verze MC (aplikace šachty Magazine Compatible), tedy další dodatečné výdaje v řádu mnoha milionů Kč (zásobníky, šachty, sumky, případně i držáky do bojové techniky)! Odstraňování nedostatků a vychytávání vad probíhá ještě několik let po zahájení dodávek, a to zbraňový komplet CZ 805 v mnoha ohledech nadále zaostává za srovnatelnými produkty, které používají vyspělé armády NATO s mnohdy téměř poloviční pořizovací cenou! Nebyl jsem na UO v Brně při přednášce o CZ 805, ale nejsem si jist, že se zde veřejně vskutku „pralo veškeré špinavé prádlo“. Hodnocení zavedeného zbraňového kompletu CZ 805 prudce klesá především s narůstající úrovní znalostí a zkušeností s konkurenčními zbraňovými komplety. Nejlépe tedy hodnotí nově zavedenou útočnou pušku CZ 805 loajální generalita, nejhůře obvykle příslušníci speciálních sil. Skutečnost, že daňový poplatník za přezbrojení ozbrojených sil ČR ručními palnými zbraněmi z CZUB zaplatil o několik set milionů Kč více, než v případě nákupu zbraní zahraniční provenience od renomovaných výrobců, zůstává jaksi upozaděna. Je dobře, že se někteří občané zajímají o výzbroj ozbrojených složek státu, zde mj. mají příležitost zeptat se MO, proč jsou české zbraně tak drahé….. Nelze nesouhlasit, že tzv. proces globalizace a s ním související, místy až drtivý tlak na neustálé snižování nákladů vedou k výraznému poklesu kvality prodávaného zboží, zbraně a příslušenství k nim nevyjímaje. Výrobci se s konkurenčními tlaky vyrovnávají různě, někteří si vysoký standard kvality nadále udrželi, jiní nikoli a pod jejich značkou jsou často prodávány produkty zcela podřadné kategorie, jejichž jedinou „předností“ je, že byly vyrobeny v teritoriích s nízkými pracovními náklady. Mj. sílící tlak na snížení nákladů, který se projevoval již v posledních desetiletích minulého století, dal šanci CZUB, jelikož v 90. letech byla, co se týče jakosti vskutku OUT. Ovšem i CZUB začíná pod tíhou nákladů produkovat zbraně sestavené z komponentů nakoupených po celém světě za co nejnižší ceny. Speciální jednotky policie a armády zpravidla používají kolimátory značek AIMPOINT, EOTECH, TRIJICON….. Pro upřesnění uvádím, že u pistolí Glock je garantována životnost 40 000 výstřelů, nikoli pouhé 4 000, tedy podstatně více než u běžné konkurence. Extrémní hodnoty dosažené nahodile u jednotlivých kusů zbraní nemají dostatečnou vypovídající hodnotu, Glock rovněž vystavuje pistoli s nastřílenými více než 300 000 ranami. CZ mod. 75/85 z 90. let měly v průměru velký problém vydržet garantovaných 8000 ran, a to je hodnocení vycházející z provozu tisíců zbraní. Naopak Glocky u speciálních jednotek stále „drží“ i po desítkách tisíc ran, zde hodnocení z intenzívního provozu stovek kusů….. Pokud porovnáme již zmiňované, v 90. letech dosažené výsledky pistolí CZ mod. 75/85 s pistolemi Beretta mod. 92 FS, pak můžeme konstatovat, že pistole Beretta 92 s rezervou splnily již tehdy platné standardy kladené na služební zbraně (max. 0,2% závad, tj. min. 500 ran do závady), zatímco pistole CZ mod. 75/85 s rezervou nikoli. Riziko závady je u pistole Beretta mod. 92 cca 21-26x nižší než u pistole CZ mod. 75/85, mj. při prokázané dvounásobné životnosti zbraně jako celku a za stejné peníze, neboť CZUB v 90. letech prodávala MV své nedokonalé produkty za ceny srovnatelné s „tendrovými“ cenami tehdy nejúspěšnější služební pistole Beretta mod. 92, které byly samozřejmě nesrovnatelně nižší než ceny v maloobchodě. Mj. z 64843 odpálených ran (munice z produkce SaB) měly Beretty 92 pouze 3 x vzpříčenou nábojnici, zbytek bylo nezachycení závěru v zadní poloze, přičemž žádnou závadu nešlo jednoznačně přiřadit zbraním. Znalec pistole Beretta do výzbroje policie logicky doporučil, pistole CZ však nikoli: „Na základě zjištěných skutečností nedoporučuji zavedení pistolí 9mm vz. 75 Para do výzbroje složek policie ČR, zdůvodnění: u pistolí se projevil velký výskyt závad, které mohou v krizových okamžicích ohrozit zdraví nebo život příslušníka policie, který se na svoji zbraň musí vždy a za každých okolností spolehnout, příčiny vyskytujících se závad jsou v neprovádění nebo nesprávně prováděné kontroly ve výrobním závodě, což dokumentuje i případ pistole xyz, u které byla zjištěna výrobní vada již při prvním výstřelu….“ Že by se všichni ti zbrojní specialisté při hodnocení jakosti produkce CZUB po desetiletí opravdu mýlili? Samozřejmě, že nikoli, CZUB prostě produkovala pistole druhořadé kategorie….. „Vady, závady, nikdo jiný si nestěžuje, jsme nejlepší na světě, o tom, kdo policii dodá pistole, si promluvíme s ministrem na tenise“. Prohlášení tehdejšího obchodního ředitele CZUB Koutného z roku 1995, jako odpověď na kritiku kvality dodávek pistolí CZ mod. 75/85 ze strany policie. „Vyrábíme nejlepší zbraně na světě“. Prohlášení současného generálního ředitele CZUB Kovaříka. A pak, že lidé v CZUB nežijí zcela mimo realitu. Chápu, že si mnozí do tak arogantních troubů potřebují rýpnout….. V 90. letech nebyly pistole CZ mod. 75/85 do výzbroje policie přejímány jako „speciální technika“ jelikož CZUB tvrdošíjně odmítala podepsat jakékoli TP (technické podmínky), kde by byla stanovena „vojenská přejímka“, natož pak další „speciální“ požadavky a nikdo ji k tomu nedokázal donutit. Problém vadné pistole pouze naznačuje míru výskytu „zmetků“, kdy z pěti náhodně vybraných pistolí z dodávky měla jedna zcela chybně sestavené spoušťové ústrojí (nezpůsobilost ke střelbě ještě neznamená, že pistole neměla zkušební značku a nástřelný list, to by však měla vysvětlit především CZUB). Pistole CZ mod. 75/85 nebyly konstruovány na plnou zaměnitelnost součástí, kromě lícování hlavně do závěru, zde byl, a u civilní výroby patrně nadále je, při montáži sestavován i spoušťový mechanismus, a to za využití vhodných součástek, vyráběných ve více velikostních skupinách. Výrobní tolerance se zde řetězí, a pakliže není montážník řádně vyškolený, dostatečně šikovný a pečlivý, mechanismus nefunguje, či nefunguje řádně, např. po odpalu z SA, kohout zachytí o ozuby DA apod. Dle TP pro výrobu a přejímání z roku 1979 byly kromě hledí vyráběny ve více velikostních skupinách ještě vyhazovač (zde celý blok, ovlivňuje dráhu táhla spouště, velikost 1-5), záchyt kohoutu (velikost 1-3). V 90. letech se situace podstatně zhoršila, bez dolícování, resp. dopasování nešlo aplikovat ani mnohé součástky oficiálně produkované v jednom rozměru. U pistolí vz. 82 je situace ještě podstatně horší (přerušovač 1-5, záchyt kohoutu 1-3, pojistka 1-4, vypínač táhla 1-5, hledí nepočítám). Tedy pokud do poslední součástky rozhodím 3 pistole vz. 82 a dodám patřičné přípravky, tak neškolený člověk s běžnými technickými znalostmi stráví mnoho času, než pistole správně sestaví, někomu se to nakonec ani nepovede….. Ale zpět k tématu. Pokud tedy vyloučíme politiku, národní hrdost, zaměstnanost na uherskobrodsku a další, pro profesionální používání zbraně velmi diskutabilní faktory, tak co se týče poměru cena a kvalita jsou pistole Glock téměř neporazitelné. Jejich výhodou je nejen značná jednoduchost, vysoká spolehlivost a životnost zbraně jako celku, uživatelská vstřícnost, snadná opravitelnost a udržovatelnost, ale i moderní koncepce „bezkohoutové“ pistole se spoušťovým ústrojím „SAFE ACTION“ (DAO s částečným předepnutím bicího mechanismu), která se při praktickém používání plně osvědčila a přesvědčila jak při černé (bezpečnost), tak i zelené (vojsko) taktice nasazení. Značné úspěchy pistolí Glock u ozbrojených složek i civilních zákazníků přiměly mnohé zbrojovky k následování (Walther P-99, Smith & Wesson MP, Springfield XD/XDM atd.). Prodeje na prestižním americkém trhu jsou důkazem, že koncepce, se kterou se prosadil Gaston Glock, je efektivní, oblíbená a obchodně velmi úspěšná. Nákup pistolí Glock byl ze strany MO jedním z nejlepších, bohužel, díky současnému zaplevelení vojska druhořadou výzbrojí domácí provenience, na dlouho patrně i posledním odborně správným rozhodnutím.
Datum: 27. 02. 2014 10:23:05 Autor: Jan Korecký
Předmět: Glock vs CZ 75
Aktivně střílím asi 10 let. Prvního Glocka 17 jsem pořídil na podzim 2005, první CZ o 2 měsíce později (tehdy právě ona "úžasná CZ 75 D compact P01"). Bez ohledu na vše, co se zde napsalo, kde především na 2 lidech je vidět, že přesně vědí, co píší (Zbrojíř a Ondřej Dušek): a) G17 z roku 2005 mi zůstala dodnes. Nepočítám výstřely, ale má jich za sebou moho tisíc. Závady byly jen ve chvíli, kdy jsem sáhnul do spoušťáku a hrál si se stojnou jiného výrobce a málo ji ubrousil. A teď mi to občas nevystřelí, když to zasunu do konverze KPOS G2. Pokud je ale pistole venku z konverze, je spolehlivost 100%. b) první CZ 75 D compact P01 jsem po nějaké době prodal - závadilo to. Lidi mi říkali "vydrž, to se oběhá". Já na to ale neměl náladu. Nový majitel ze Vsetína ji jel reklamovat do podnikové prodejny CZUB, oni ji opravili a poslali do Prahy k prodejci, že prý tam šla i původně... Takže chudák kluk jel pro zbraň do Prahy. c) druhá CZ 75 byl Shadow koupený v červnu 2007. Byl to údajně tzv. výběrový kousek, kdy prodejce měl možnost přijít k montážní lince, vybrat si 3 ks a ty si pak vyzvednout na prodejně... Jestli je to pravda, nevím, faktem je, že ta zbraň střílí dodnes, i když v rukou jiného majitele. V mých rukou nastřílela 10.000 ran bez závady zbraně. U zbrojíře byla akorát po prvním tisíci na výměně kohoutu za sportovní odlehčený. Stále čekám, až se novému majiteli omrzí - koupím ji od něj zpět :-) d) třetí CZ 75 byla CZ 75 TS 9mm Luger - koupeno 06/2010. koupena byla na podnikové prodejně v Praze. Je sice vybíravější na střelivo (nemá ráda hodně dlouhé náboje s plochou špičkou), ale krom tohoto typu střeliva má nastříleno také 10.000 ran bez závad. e) na nošení mám Glocka 26, se kterým střílím i závody LOS, divize Malá pistole. Ten má nastříleno zatím pod 2.000 ran... Ale počet závad = 0. Krom toho mi rukama prošlo několik jetých CZ a Glocků v různých velikostech (CZ75, compact, RAMI a G34, 17, 19, 26) - vše ráže 9mm Luger až na RAMI, ta měla .40SW. Obecně - standardní civilní/služební zbraně od CZ měly většinou nějaké drobné či větší nedostatky (problémové zásobníky, náchylnost na typ střeliva apod...). Co vidím kolem sebe na IPSC či na LOSu, to dost částo nejsou zbraně pro běžnou službu či nošení. Ano, CZUB umí udělat špičkovou pistoli. Ale to se musí té zbrojovce zrovna chtít nebo se té konkrétní zbrani musí trochu pomoct. Pak je na závodech především v divizi Production těžko porazitelná. I když Tanfoglio (a především Eric Graufel) s tím poslední 3 roky začíná dost tvrdě míchat. Když se k tomu přičtě větší hmotnost zbraně a díky vyměnitelným střenkám větší možnost personalizace úchopu, je na závody ta CZ (v nějaké sportovnější varzi jako Shadow či TS) asi i vhodnější. Jenže služební použití zbraně není o splitech 0,15-0,2 či o odporu spouště 1kg čiresetu 1mm tak, jako je to u závodních speciálů. A ve chvíli, kdy proti G17 postavím obyčejnou CZ75B (či proti G19 CZ 75 D compact P01), už najednou i v tom sportu se Glock dotahne. A ve chvíli, kdy o tom uvažuju jako o zbrani na nošení, je pro mě důležitá spolehlivost+nositelnost. A od CZ mi spolehlivě fungovaly jen ty "hi-tech sportovní speciály" nebo puškažem dodělávané zbraně. Od Glocku mi fungovalo vždycky všechno. Na druhou stranu je potřeba říct, žeopravdu kvalitní celokovová pistole, která kvalitou a spolehlivostí dokáže Glocka dohnat, možná i předehnat nemůže být nikdy tak levná jako Glock (mám na mysli Sig Sauer P226). Prostě opracování kovu nikdy nebude tak levné, jako vstřikování plastu. Proto pokud CZ75 má stát asi tolik, co Glock, nemůže nikdy dosahovat stejné kvality a přesnosti výroby. A pokud vezmu nějakou kopii CZ75 z opravdu kvalitního materiálu se špičkovým opracováním a modernějším uzamykáním do výchozího okna (což je náročnější na přesnost výroby), vyjde mi z toho Sphinx za 50.000. I samotná CZ děla už údajně doladěné Shadowy - za 26.000. To je smutný fakt. Železo bude vždy dražší. Docela jsem zvědav na P-07 a P-09. Původní verze Duty P-07 byl podle mě docela propadák. Sám jsem to nevlastnil, ale střílel jsem z toho. Špatný mířidla, špatný materiál rámu... Pochopil bych to u testovací předvýrobní série, která se rozdá na testování. Případně u první výrobní série. Ale že se to bude dělat 5 let, než se dojde ke změně, to je docela drsný. Nedá se nic dělat, plast je jedinou cestou, jak může být CZUB kvalitou+cenou konkurenceschopná a byla by škoda, kdyby si to pohnojila dalším nedodělkem.
Datum: 01. 03. 2014 19:53:59 Autor: Misustov
Předmět: pOZNÁMKY K POZNÁMKÁM
Článek mě silně připomíná paní Sáčkovou, jak podrobně komentuje o poměrech své rodiny. Jsem toho názoru, že toto by se mělo řešit interně v rezortu včetně trestních oznámení, posledních několiknáct měsíců ukázalo, že justice funguje. Jsou možnosti i využití poslanců opozičních stran, kteří takové materiály rádi využijí a jiné triky. Konstatování: „někdo byl tak ožralý, že nemohl vystoupit z auta“ – to vskutku patří na pavlač. *** Aby se to pochopilo: Přednášku o CZ 805 BREN jsem zmínil pouze, abych upozornil, na moudro „méně mnohdy znamená více“, ale autor „Pár faktů a poznámek“ to chápe, že za ty 2,5 hodiny toho bylo nakydáno málo, že se nemělo mluvit o kladech této zbraně. Kdyby tam byl on, tak by toho za 2,5 hodiny nakydal víc, v tom je něco patologického a doufám, že to zbrojíř nemyslel vážně. Články zbrojmistra vykazuji totiž hluboko přetrvávající intenzivní emoci, vyjadřující hněv a nepřátelství vůči CZUB. *** Poznámka k poznámce: „Pokud se zde hovoří o pistolích vz. 70 a nejvyšších patrech KSČ“, Potom je překvapující co na to VKR, vždyť i ta si musela hledat uplatnění, tehdejší paragrafy „sabotáž, snižování obranyschopnosti, atd.“ A soudruzi v nejvyšších patrech si šli nemilosrdně po krku. Tehdejší aktéři jsou dnes důchodci a celé období již patří do historie. Do dějin vstoupila Pi Vz.70 jejíž peripetie dnes nikoho nevzrušuji, byla to zbraň STB. Do dějin již pomalu vstupuje i pistole 82, zde znovu připomínám pochvalnou referenci vietnamského veterána absolvujícího dva bojové turnusy, toto hodnocení je významnější, než reference zbrojíře, jinak k této zbrani nemám žádný vztah. Ovšem promazávání politických soukolí desátkami milionů je záležitost soudobá a nepochybuji, že autor učinil zadost - § 168 trestního zákona. *** „Pár faktů a poznámek“: „….selhala samozřejmě i přejímka na straně zákazníka (SOJ), ale tu policii určilo usnesení vlády č. 338/2000, ačkoli o tuto formu kontroly nestála“. Omyl se kterým nesouhlasím, nejsme na Ukrajině, a proto vládní usnesení bylo vždy možno rozporovat, v tomto uspěly normální rezorty a silové ministerstvo by muselo uspět bez diskuse. Chápu ministerského předsedu, když zkušebáci tvrdí, že zbraň je špatná a ona na potvoru funguje. Zde by bylo efektní tvrdit, že pistole selhala, když Radovan Krejčíř utíkal do Afriky, anebo neúspěšný pokus o sestřelení Baudišova letadla. Je to adekvátní případu, když lékaři varují před bacilem, který je schopen usmrtit celou republiku, ale on nikdo nechce na tento bacil ani onemocnět, natož umřít. *** „Pár faktů a poznámek“: …“Některé případy mimořádných událostí jsou na první pohled až komické, kdy např. policista s pistolí CZ v podpažním pouzdře upadl na zledovatělém chodníku a pistole ho výstřelem, vyvolaným nárazem, vážně poranila“. Vypadá to na mysliveckou latinu, jsem starý člověk a až jednou upadnu na náledí, tak padnu na záda, nebo na hubu. V těchto okamžicích začnou fungovat instinkty, to je činnost, které se člověk nemusí učit, tělo zde bez našeho vědomí reaguje tak, aby došlo k optimálnímu rozložení hmoty těla a zmírnění nárazu, v důsledku toho a za působení oblečení se kinetická energie dopadu sníží a rozloží. Pokud se tak naneštěstí nestane, tak skončím v nemocnici, nikoli s postřelením, ale frakturou. Pistole uložená v podpažním pouzdře je bezpečné mimo přímý náraz a pravděpodobnost mimořádné události se zde téměř nulová. Co kdyby se stal zázrak, a ono to vystřelilo? V případě vertikálně orientovaného pouzdra může projektil poškodit hýžďový a stehenní sval, což na pohřeb nevypadá. Obdobný případ se stal v padesátých letech na VTA, kdy akademik při závodech vystřelil z pistole, kterou držel podél těla a opíral o stehno, prostřelil si nohavici, střela vlétla do holínky, prostřelila podrážku a vlétla do země, postižený měl na noze pouze dlouhou modřinu, střela ani nenarušila pokožku. Definovaný policista mohl být postřelen, ale jak to vskutku bylo? Když se takový průšvih stane [ letadlo, motorové vozidlo, zbraň], tak je maximální snaha hodit to na techniku. Chtělo by to grafiku. *** Můžeme se pozastavit nad výrokem: „Pokud někdo závěry o nevyhovující pádové bezpečnosti inkriminovaných pistolí CZ zpochybňuje, pak se hluboce mýlí, pokud tak činí lidé seznámení se závěry příslušných šetření, pak nepochybně lžou“. V posledním příspěvku jsem požadoval 105% pádovou jistotu, je to málo? Při této příležitosti jsem si prošel příspěvky, čtyři roky pozpátku a nikdo, nikdy, nikde nutnost pádové bezpečnosti nezpochybňoval, o jakém nepochybném lhaní se zde píše? *** Střelecké moudro říká: „ Když pán Bůh dopustí, tak i motyka spustí.“ I pouhé, neustálé vybíjení zbraně je tedy riziko, a otevírá se problém taktiky. Je nutné, aby policisté měli vždy náboj v komoře? Když zasahují proti ozbrojenci, vrahovi je to samozřejmé, avšak statisticky se zbraň použije policistou jednou za 200 let, to znamená, že celou tuto dobu nosí pistoli s nábojem v komoře, rozstříháme-li si tuto lajnu na počet policistů, tak pistole je i u policie mizivě málo využívaná, proto i renomované policejní sbory (Scotland Yard) pistole nenosí. Nabíjení zbraně před delikventem má významný psychologický účinek, který by se měl využívat, ovšem někdy je i důsledek humorný - neorganizovaná skupina výletníků se v lese zastavila u několika ulovených divočáků, na což fořt reagoval slovy „padejte“ a pro zvýšení důrazu zarachotil závěrem, jenomže mezi výletníky byl prokurátor, slovo dalo slovo a fořt šel domů, bez pušky. *** Totální novum, o kterém se zde dosud nepsalo, je měsíčník Střelecká revue, zde jsou již náznaky hysterie. Protože se jedná o několik desítek gramů papíru, tak ten nemůže lhát, ani mluvit pravdu. Mimochodem, myslím, že by bylo kultivovanější používat termíny nepravda, smyšlenka, výmysl, klam, protože termín lež, prozrazuje náš plebejský původ. Ale k věci, články píší autoři a ti také ručí za pravdivost, redakce dělá pouze korektury. Střelecká revue uveřejnila článek „Závady útočných pušek CZ 805 BREN – jak to bylo doopravdy“. Jednalo se tehdy o kontrole zbraní přímo na valčišti v Afganistanu. Tato zpráva je identická s informací MO, tehdy se rovněž objevily na odborných Webech obdobné informace. Bylo konstatováno že, bylo 16 vybraných zbraní z AFG dovezeno k expertize zpět do České republiky. Expertíza zjistila, že zbraně jsou především značně znečištěny. Možná nebyly čištěny od začátku války. Vykazují nadbytečné množství konzervačních prostředků, drobných špon z nábojnic, zbytků barev, které slouží ke značení a těsnění nábojnic, jemným prachem a všudypřítomným svinstvem typickým pro afgánské prostředí. Co taková směs dokáže, si umíme představit. Že je nutné lauf čistit, to věděl již Žižka u Sudoměře. Jinde byla informace, že byly navštíveny dvě kompanie, u té druhé, se zbraně neodebíraly, zřejmě velitel to nedovolil a nařídil zbraně pouze vyčistit. Takovéto informace v souhrnu jiných dávají za pravdu, že zbraním nebyla věnována péče, míra pravděpodobnosti se zde rovná 1. Informace pokračuje dále - zbraně byly podrobeny dvojnásobně všem možným zkouškám a plně vyhověly, zní to důvěryhodně, což potvrdil i voják, který střílel. Z toho vyplívá, že to nebyla lež, tím méně jako věž a zejména, že se nejedná o „polofunkční prototyp.“ Bude zde platit, co bylo již napsáno neznámým vojákem: .. „A jsme u toho, jen se tady vaří z vody a za chvíli je z komára velbloud, tím spíš, že přáním některých "profesionálů" bylo mít jinou zbraň a ne BREN a proto je to šmejd“. Za předchůdce BRENU můžeme považovat kulomet vz. 26 a již při letmém srovnání snímků z dvacátých let a konce třicátých let, je patrný markantní vývoj, totéž lze předpokládat i v současné době u CZ 805 BREN. Špatná údržba způsobuje potíže i Američanům, tak tedy o co jde? *** „pár faktů a poznámek“: „….. Nejlépe tedy hodnotí nově zavedenou útočnou pušku CZ 805 loajální generalita, nejhůře obvykle příslušníci speciálních sil“. Je štěstí, že je XXI století, před stopadesáti lety by zbrojíř prošel uličkou. Voják nadává na všechno, za nás nadával počínaje půlitráky, po atombordel na všechno, rozdíl je v tom, že dnes může odejít, zájemců je dost. Generál Cusrers odmítnul nabídku zapůjčení deseti Gatlingů od generála Terryho, byla to nová nevyzkoušená zbraň, bez odpovídajících komparačních zkoušek a fundovaných analýz, a na Little Big Hornu dopadl jak dopadl. Nápad multirážové zbraně s výměnnou hlavní, šachtou, zásobníkem v době kdy se začíná diskutovat „Jaký náboj“ zase tak idiotský není, chce to ovšem šedou kůru mozkovou. Ale je snad řeč o pistolích. *** Nebýt pana zbrojmistra, tak jsem brigádního generála Pavla Bulanta přehlédnul. Podíval jsem se na netu, co kdo o něm ví, ke svému úžasu jsem zjistil naprosto reciproký obraz, než vytváří „pár faktů a poznámek.“ Výsadkář, tvrdý a náročný velitel, zbrojaři o něm tvrdí, že nadržoval zahraničním firmám, razil nákupy přes Severoatlantickou alianci, na kterých často ztráceli domácí dodavatelé, proto na něj podávali trestní oznámení. Reference generálů Picka, Šedivého a rovněž likvidační ataka nejtemnější postavy minulé vlády, Peake, garantuji kvality tohoto generála. Naopak obecně zpochybňují pravdivost, stanoviska a osobnost odpůrce. Vystávají zde otázky klasické KDO? ZA CO? KOMU? KOLIK? *** „S potěšením akceptuji výrok, „snadná opravitelnost a udržovatelnost pistole GLOCK“. V důsledku takového hodnocení můžeme konstatovat, že na servis všech GOCKŮ v MO +MV plně postačuje jeden zbrojíř na poloviční úvazek, může zbrojíř sdělit, o kolik zbrojířů byl snížen stav v důsledku zavedení pistolí GLOCK. Stojí to za promyšlení a návštěvu poslance, než se bude projednávat rozpočet na další rok. Doposud to je jarmareční řeč. *** Vyšší cena o 12mil Kč je těžko komentovatelná, bez vyjádření protistrany, ale důvody nebudou tak zcela jednoduché jak uvádí zbrojmistr, nekomentuje jaké kroky, činnosti, akce a na čí žádost byly podnikány, jak zněl kontrakt atd. U letounu Aero L-159 ALCA se rovněž laborovalo a zase laborovalo, náklady se připisovali k ceně, tak dlouho, až se letoun stal neprodejný. Lze jednoznačně konstatovat, že není kontabilita laboratorních výzkumů s praktickými výsledky. Pokud budou proti tomuto tvrzení námitky, potom nechť prokazatelně přednese, kolikrát pistole selhala v boji, to je když se na palbu odpovídalo palbou pistole, nebo při aktivním policejním zásahu – prosím diskutujeme zde o pistolích vz. 75 a nikoli o pistolích Napoleonových husarů vzor AN IX. *** Citace ministra vnitra ČSSR jako akt zoufalství z roku 1978, tedy v období nejtvrdší normalizace, nás vskutku dojímá k slzám. Zde zbývá uvést, kolika narušitelům hraničního pásma se v důsledku poruch zbraně podařilo uprchnout, kolik a jaké mimořádky se z důvodů nekvalitních zbraní se staly při zatýkání kulaků a farářů. Můžete třeba uvést, že pistole selhala v okamžiku, když příslušník SNB se snažil zabránit kulakovi v černé porážce, proto prase bylo poraženo a kulak přežil. *** Ostatně výše uvedený problém je nutný rozšířit. Pokud se zde manipuluje s počty desítek tisíc zbraní, potom je žádoucí číselně uvést, kolik a v jakém časovém období bylo smrtelných nebo těžkých úrazů z důvodů absence bezpečnostního ozubu, nevyhovující pádové bezpečnosti, nemusí to byt pouze pád na zledovatělé komunikaci, ale i při pronásledování, kolika delikventům se podařilo uprchnout a kolik vojáků padlo pro selhání zbraně. *** Že má zbrojovka renomé na pěti kontinentech je obecně známé. Mohu uvést informaci mého kolegy, myslivce, který se na Kypru seznámil v majitelem pistole CZ 75 Compact. Tento majitel byl prezidentem střelecké federace Kypru. Navázala se diskuse, ke slovu přišel noteblok a informace nad článkem „Pistole CZ kontra Glock“, nastalo pokyvování hlavou, poklepání na čelo a slova o dementech. Kolega mně s nadšením ihned po návratu podal zprávu o úspěchu. Současně připomínám pochvalné uznání Australana vlastnícího uherskobrodské pušky. CZUB je tedy úspěšná, odvádí značné částky peněz do státní kasy, avšak požadavkem některých „profesionálů“ je nakupovat za tyto peníze GLOCKY s oboustranným pouzdrem. Pokud nebude existovat symbióza zbrojovky a ozbrojených sil a tyto dají zbrojovce najevo, že zbrojovku potřebuje maximálně jako dojnou krávu, potom uherskobrodští se mohou spojit s těmi miliony daňových poplatníků, kteří tvrdí, že armádu nepotřebujeme, alespoň ne v takové velikosti a že armáda se může klidně zaplevelit plastovými zbraněmi, na kuličky a CO2. Je překvapující, že někteří lidé postřehnou vypadnutí mušky, ale takové trendy nepostřehnou. *** Nikde v dějinách válek jsem nenašel zmínku, že by pádová nespolehlivost zbraně způsobila neúspěch nějakého bojového kontaktu, ale jsou nepřeberné doklady o prohraných válkách z důvodu demoralizace vojsk. Demoralizaci ovlivňuje rovněž nedůvěra v používané zbraně. Je zajímavé, že u jedné jednotky připomínky ke zbrani celkem nejsou a u druhé je úplná hysterie, je možné, že u té první se zbrani umí zacházet – třeba jim velí velitel typu Pavel Bulant, a u té druhé někdo záměrně vyvolává nedůvěru, aby si vyfňukal tu svoji zbraň, Zde je na generalitě aby zvážila výměnu, ať již zbraní, nebo lidí, v současné době je nabídka lidských zdrojů větší jako poptávka.
Datum: 02. 03. 2014 21:22:12 Autor: Zbrojir
Předmět: k Misustov
Když jsem zde narazil na článek, resp. diskusi CZ kontra Glock, zvažoval jsem, zda obětovat svůj volný čas a do diskuse se vůbec zapojit. Přispěl jsem zejména proto, že střelecká veřejnost, která státní zakázky financuje, má logicky právo na pravdivé informace, a ty jí média na očekávané úrovni zaručeně neposkytují. Chtěl jsem zde poukázat zejména na to, jak diametrálně odlišná a mnohdy i velmi tristní je tuzemská realita při vyzbrojování ozbrojených složek státu od oficiálních, zpravidla i velmi sebevědomých prohlášení. V několika poměrně rozsáhlých komentářích jsem se v rámci možností pokusil chronologicky popsat průběh „výběru“ dodavatele služebních pistolí ráže 9x19 pro policii, včetně některých souvislostí. Maximálně jsem uplatnil fakta, a to jak dosažené výsledky, tak i citace z dobových materiálů. Věřím, že pro mnohé se jednalo o zcela nové informace, ke kterým by se nikterak nedostali. Přivést zaryté příznivce CZUB na „pravou víru“, resp. k rozumu, jsem si za cíl opravdu nikdy nekladl. Fakta, která jsou součástí mnoha dokumentů, jsou na odborné půdě nezpochybnitelná. Pokud někdo nevěří, nemusí, nikdo ho k tomu nenutí. Jsem naprosto srozuměn se skutečností, že komentátoři se znalostmi o provozu výzbroje v ozbrojených silách, či bezpečnostních sborech se budou v mnohém lišit od názorů sportovních, či rekreačních střelců, kteří čerpají informace zpravidla pouze z veřejně dostupných zdrojů, ze svého nejbližšího okolí a samozřejmě z vlastních zkušeností, obvykle s několika málo kusy zbraní, kdy problémy spojené s každodenním provozem desetitisíců zbraní si většinou neumí v plné šíři ani představit. Každý má právo vyjádřit zde svůj názor. Za problematické však považuji, když rekreační střelec se svými znalostmi činí obsáhlé závěry hodné zkušených expertů výzbrojní služby. Někteří lidé dokážou vskutku popsat doslova stohy papíru, splácat při tom páté přes deváté, aniž by předložili nějaká konkrétní fakta, či alespoň racionální a relevantní argumenty. Učiním poslední pokus o upřesnění několika bodů. Pokud se ale bude téma z odborné úrovně opakovaně stáčet k politice, bohapustým domněnkám, či iracionálním závěrům, nepovažuji za smysluplné se již dále k problematice jakkoli vyjadřovat. 1. Nepochybně nejsem přívržencem dalšího protěžování CZUB. Tento postoj není založen na iracionálních základech a emocích, nýbrž na základě mnohaletých zkušeností, především z ozbrojených sil a bezpečnostních sborů. Zastávám názor, že i v oblasti zbraní má, tam kde je to možné, při výběru dodavatele existovat regulérní soutěžní prostředí. Pokud domácí výrobce konkurenci nestačí, je především věcí vlastníků a managementu, a nikoli státního rozpočtu, politiků a úředníků, aby problém nekonkurenceschopnosti vyřešili. Samozřejmě, že při nákupech ručních palných zbraní zde nevznikají tak rozsáhlé škody, jako při podpoře domácího zbrojního průmyslu v projektech typu lehké bitevní letouny L-159 ALCA, terénní automobily TATRA, modernizace tanků T-72, či vývoj leteckých kanonů Plamen. CZUB, uměle udržovaná v monopolním postavení, však tuzemským ozbrojeným složkám nepochybně škodí, jelikož jsou pod tlakem „uherskobrodské lobby“ dlouhodobě nuceny pořizovat nedokonalou a často i předraženou výzbroj, kterou by mnohdy neakceptovaly ani mnohem méně vyspělé země třetího světa. Pokud bude dokončeno přezbrojení resortu MO zbraněmi z produkce CZUB v nasmlouvaných parametrech a cenách, tak bych za poslední tři dekády celkovou škodu způsobenou státnímu rozpočtu dodávkami nekvalitních, nedokonalých a předražených ručních palných zbraní tuzemské výroby kalkuloval ve výši okolo jedné miliardy Kč. 2. ČR bezpochyby není právním státem bez podstatných vad, na tom nic doposud nezměnila ani nedávná emancipace orgánů činných v trestním řízení. Problémem korupce při velkých zbrojních zakázkách je především skutečnost, že promazáno bývá obvykle celé relevantní politické spektrum, takže reálná opozice, alespoň v parlamentu, zpravidla neexistuje. 3. Usnesení vlády č. 338/2000 bylo dílem „aktuálně určující politicko-ekonomické lobby“, policie s ním byla pouze seznámena, je tedy iluzorní se domnívat, že měla možnost jej podstatně korigovat. 4. Pokud zaměstnanec státu, zde vedoucí ZSOJ v CZUB pan Miroslav P, při přejímce výzbrojního materiálu v objemu cca 600 mil. Kč opakovaně neplní své základní povinnosti, kdy státu vzniká značná škoda, a navíc má soustavné problémy s alkoholem, je to nepochybně důvod k zamyšlení, proč nebyl svými nadřízenými z MO včas odvolán a nahrazen odborně i morálně způsobilou osobou. Mj. přejímka posledních 16 000 kusů pistolí (série R a S) nakonec proběhla již v režii policie, tedy po nespolehlivém uherskobrodském ZSOJ si musela dodávané zbraně překontrolovat ještě svými silami sama policie. 5. Nízká funkční spolehlivost a nevyhovující pádová jistota hromadně provozovaných pistolí jistě zcela neznemožní policejnímu sboru plnit základní úkoly v souladu s platnými předpisy. Ve vyspělých zemích je však obvyklé, že ozbrojené složky v mírovém stavu neprovozují výzbroj, která díky svým vadám vytváří nadměrná rizika, a to jak pro konečného uživatele, tak i pro civilní osoby. Ono by to nepochybně bylo i v rozporu s právním řádem ČR. Každá mimořádná událost je především lidská tragédie. V posledním případě zaviněném zbraní, kdy v roce 1998 v Jindřichově Hradci pistole vz. 82 po pádu z opaskového pouzdra samovolně vystřelila a zasáhla nezúčastněnou civilní osobu, p. Bubeníka (1976), tento poranění hlavy přežil, avšak s následky, přišel o práci a ještě několik let po této události nebyl dle informací médií řádně odškodněn a doslova živořil. 6. O tom, že již v hluboké minulosti si CZUB dokázala přes lobbing zajistit i zrušení závazných dodávek ozbrojeným složkám státu, svědčí např. dopis náměstka ministra všeobecného strojírenství ČSSR náměstkovi ministra vnitra, červen 1978: „Vážený soudruhu, v těchto dnech mi byla předložena žádost z VHJ Zbrojovka Brno o změnu rozepsaného úkolu ve prospěch vývozu na KS s odůvodněním nedostatku kapacit pro pokrytí Vašich potřeb i potřeb vývozu. Uvedená záležitost byla také předmětem jednání pracovní skupiny jmenované VIII. oddělením ÚV KSČ, která rovněž doporučila žádost o zrušení povinnosti dodávek pistolí pro váš resort a veškerou kapacitu věnovat ve prospěch vývozu na KS.“ Když potřebuje stát, trhněte nám nohou, máme kšefty v zahraničí, když však má problémy s odbytem CZUB, tak pomoci přece musí zakázkami stát. Vskutku vyvážený vztah státu a privilegovaného výrobce ručních palných zbraní. 7. Multirážové útočné pušky při stávající úrovni techniky přináší nejen určité výhody, ale i podstatné nevýhody, jako jsou zejména vyšší složitost a hmotnost, včetně jejího nepříliš uspokojivého rozložení, a samozřejmě i podstatně vyšší pořizovací cenu. Vezmeme-li v úvahu, že je zde zpravidla vyřešen pouze přechod na výkonově a rozměrově srovnatelnou variantu náboje (např. střední balistický výkon 5,56x45/7,62x39), kolik podstatných součástí zbraně se musí vyměnit, kolik tyto stojí, jakou mají hmotnost a rozměry, jaké úkony musím pro transformaci na jinou ráži učinit, co k tomu potřebuji a že musím útočnou pušku opět nastřelit, tak se lidé z praxe oprávněně ptají, a proč bych takovou transformaci útočné pušky vlastně vůbec dělal, k čemu taková možnost změny ráže u pravidelné armády se zásobováním standardizovanou municí vlastně je? Proč mám celé dny kromě již beztak těžké výstroje nosit zbytečně hmotnou a nevhodně vyváženou pušku jen proto, že teoreticky může býti přestavěna na jinou ráži, avšak 95% konečných uživatelů této „výhody“ nikdy nevyužije. Vyspělé armády testovaly, avšak hromadně (plošně) tuto koncepci z mnoha, mj. i uváděných důvodů, nezavedly. Zato naše MO, bez jakýchkoli fundovaných analýz a komparace s konkurencí, mj. na základě několika dodavatelem deklarovaných parametrů, rovnou uzavřelo smlouvy na celoplošné přezbrojení ozbrojených sil, ačkoli bylo všem jasné, že puška nesplňuje podmínku zadání, tedy není ani ve stadiu ukončení vývoje. Přitom přezbrojení MO standardní, uživatelsky vstřícnější, jednodušší a lehčí útočnou puškou ráže 5,56x45 by daňového poplatníka vyšlo cca o 500 000 000 Kč levněji (opravdu účelné, efektivní a hospodárné vynakládání prostředků státu, resp. daňových poplatníků). 8. O útočné pušce CZ 805 má smysl vést diskusi pod tematicky zaměřeným článkem. Škoda jen, že nám Střelecká revue zapomněla vysvětlit, proč specialisté CZUB, vyslaní do Afganistanu, vojákům měnili, a to i opakovaně, takové součástky, jako je např. kompletní sestava závorníku. O tom, že sestavu závěru CZ 805 nelze pro běžné čištění zcela rozložit, tak jako u většiny zbraní této třídy, se snad nemá smysl zde dále šířit. Nadměrné znečištění byla pouze jedna z příčin, kdy bylo mj. zjištěno, že ke zbraním dodané čištění řádnou údržbu kritických míst neumožňuje. Nadměrné zanesení zbraně mosazí dokáže způsobit nízká úroveň opracování příslušných součástí (vývodky zásobníků, náběhy, uzamykací ozuby, ozuby a lůžko závorníku, zadek hlavně a nábojová komora, vyhazovač, vytahovač). Pokud mají ostré hrany, jsou náboje s mosaznou nábojnicí při funkčním cyklu doslova ostrouhány. Zatímco renomovaný výrobek je po sto výstřelech téměř bez mosazi, nekvalitně opracovaný produkt je na tom již podstatně hůře. Není profesionální ani zodpovědné poslat vojáky do válečné oblasti se zbraněmi, jejichž výrobce teprve získává základní know-how při výrobě „mikrorážové“ útočné pušky s uzamčením rotačním závorníkem. Přitom dle podmínek zadání se mělo jednat o pušku s ukončeným vývojem… 9. Zadal jsem pár údajů do vyhledávače k problematice přezbrojování policie a objevil např. tyto odkazy. Jedná se o běžné zprávy denního tisku, překvapilo mě, že pamatovali i na Miroslava P, kdo má zájem, pročtěte pozorně a porovnejte s obsahem výše zmiňovaných komentářů: http://hn.ihned.cz/c1-14567210-zbrojovka-zastavila-vyrobu-policejnich-pistoli, http://hn.ihned.cz/c1-17200890-kontrolor-pistoli-dostal-misto-ve-zbrojovce, http://hn.ihned.cz/c1-17185110-gross-ridil-zakazku-stihani-jsou-urednici, http://hn.ihned.cz/c1-17185120-varovani-pro-policisty-pozor-na-trhliny, http://hn.ihned.cz/c1-18525040-dostali-cizi-pistole-ceske-maji-chyby, http://hn.ihned.cz/c1-18855350-policie-chce-miliony-od-zbrojovky, http://hn.ihned.cz/c1-20183210-soud-exnamestkyne-sefa-policie-tendr-na-pistole-neovlivnila. Závěrem bych Vám chtěl, vážený pane Misustove, s neskrývanou ironií poděkovat. Vaše „širokospektrální“ argumentace a úroveň obhajoby CZUB nepochybně usnadní nezaujatým a racionálně smýšlejícím si rychle vytvořit svůj vlastní názor na věc. Zejména Vaši naprosto brilantní analýzu pádu policisty na zledovatělém chodníku, kdy jste z několika základních informací okamžitě dospěl ke zcela jednoznačnému závěru, nelze skutečně přehlédnout. Podobné výkony jsem doposud zaregistroval pouze u politiků, resp. jejich odborných poradců.
Datum: 04. 03. 2014 20:56:19 Autor: Jan Korecky
Předmět: Delka vs. obsaznost
A o me lidi tvrdi, ze jsem spisovatel :-) Kdyz vidim, kolik toho pan Misustov dokaze napsat, aniz by uvedl jediny vecny a dolozitelny argument, rikam si, ze bych se mel jeste hodne ucit. Chtel bych pozadat nekoho, komu realna P-09 prosla rukama... Je tam znat nejake zlepseni oproti Duty?
Datum: 05. 03. 2014 08:55:19 Autor: Zbrojir
Předmět: P-09
k Jan Korecky - CZ 75 P-09: Velká služební pistole, technicky i technologicky vycházející z P-07 DUTY. Odlišný materiál polymerového rámu dává naději, že snad již byly odstraněny zásadní nedostatky původních rámů, a to zejména citlivost na teploty odchylující se od tabulkových (cca 16 °C), kdy při větších rozdílech dochází i k negativnímu ovlivňování chodu mechanismů. Pistole P-09 byla z hlediska rozměrů pojata příliš velkoryse, takže univerzální vskutku není. Je patrně konstruována pro cílové trhy (Afrika, Latinská Amerika, část Asie, kde doposud větší pistole znamená i lepší pistole). Největším problémem, stejně jako u P-07, i P-07 DUTY, je značná šíře, která souvisí s uplatněním vnitřního vedení i u polymerového rámu s vedením závěru prostřednictvím ocelových kontejnerů. Konstruktér se snažil situaci zachránit rozměrově úspornými ovládacími prvky, a ty jsou tudíž plně srovnatelné s P-07 Duty. Problémem je však i výška, zvýšení kapacity zbraně volbou dlouhých standardních zásobníků, a nikoli např. volitelných zásobníků s prodlouženou botkou, se promítlo i do stavební výšky, takže P-09 se pro skryté nošení vskutku vůbec nehodí (i po srovnání s ostatními moderními pistolemi této rozměrové třídy). Nekonečné množství uživatelsky nevstřícných ostrých hran, je zde minimalizováno, i když k dokonalosti ledasco ještě chybí. Mířidla jsou již kovová, pro rychlou dynamickou střelbu méně výrazná a především nadále poměrně ostrá (muška), takže pravděpodobně budou při tasení poškozovat textilní pouzdra i oděv. Spoušť zabírá poměrně vzadu, po propadu se opírá o rám a někomu proto může občas skřípnout kůži na prstu. Reset spouště je u P-09, stejně jako u P-07 DUTY opravdu dlouhý. Je to dáno uplatněním výrobně levnějšího spoušťového systému Omega. Ostatní charakteristiky spouště (DA/SA) z pohledu služební zbraně dobré, tedy OK. Ovládací prvky, jak jsem již psal, vskutku nic moc. Konstruktér zde patrně užil unifikované součástky z dosavadní produkce CZUB. Spolehlivost a chování při střelbě s ohledem na určení pistole OK. To se již snad v CZUB, po nekonečném počtu zkoušek, naučili při přezbrojování policie! Z krátkého testu v rozsahu stovek ran lze vyvozovat, že P-09 je dokonalejší výrobek, než P-07 DUTY, některá problematická řešení, jako např. značná stavební šířka, jsou částečně potlačena koncepcí pistole s plnými rozměry, kde se šířka neprojevuje tak negativně, jako u pistolí s rozměry zmenšenými (Compact). Lze předpokládat, že se CZ 75 P-09 bude v některých detailech nadále vyvíjet. Můj názor na P-09 je ale nadále kritický, veškeré nedostatky P-07 DUTY neodstranila, na pistoli s plnými rozměry je již příliš rozměrná, což profesionálové, kteří disponují souborem zbraní, u pistole, kterou mají spíše jako záložní zbraň, příliš neocení. Na trhu je prodávána za ceny vyšší, než renomovaná konkurence. Při pohledu na zbraň je evidentní, že zde zdaleka není vidět ten cit pro konstrukci, jako např. u M 1911, Glocků, ale i SaW MP, Springfieldů XD/XDM (HS 2000) apod. Navíc, kdo si chce především zastřílet, a z nějakého důvodu vybírá z produkce CZUB, nechť raději volí ocelovou SP-01, která se přes technickou a technologickou „zastaralost“ jeví oproti novým CZUB produktům jako mnohem vhodnější pistole pro střelce. Ještě k Vaší CZ P-01. CZUB samozřejmě využila přidělení zakázky na přezbrojení policie vládou ČR jak k reklamě („zvítězili jsme ve výběrovém řízení“), tak i k navýšení cen, kdy pistole CZ mod. 75 D Compact byly v jednu dobu na trhu dokonce podstatně dražší než rakouské Glocky. V první fázi na trh uváděla i pistole, se kterými je policie vyhodila. „Policejní Compacty“ pro civilní trhy nebyly vyráběny dle TP pro ozbrojené složky, takže lze očekávat, že nemají ani srovnatelnou jakost. CZ mod. 75 D Compact ve světě tolik úspěšná zase není, problémem jsou totiž nemalé výrobní náklady na výrobu konstrukčně složité a pracné pistole, která pak jen stěží konkuruje „technologičtějším“ výrobkům. Proto mj. vnikly „rozpočtové“ P-07 DUTY.
Datum: 15. 03. 2014 01:05:17 Autor: Martin
Předmět: Poděkování Zbrojíři
Děkuji za reálné a podložené informace k CZUB a její produkci. Vaše komentáře jsem se zaujetím četl do ranních hodin.
Datum: 22. 04. 2014 20:06:52 Autor: Borin
Předmět: Také děkuji
Shrnu li to, co jsem se dozvěděl z několikadenního čtení, tak to, že GLOCK je ošklivá standardně velmi spolehlivá zbraň s výhodnou kvalitou a dostačující přesností střelby. CZ ať už jakýkoli nový typ je zbraň s velkým rozptylem kvality a ne/spolehlivosti, ve vybraných případech s vynikající kvalitou střelby. Pak ještě záleží na tom, které nemehlo zbraň drží. Dobrou noc.
Datum: 12. 05. 2014 20:14:50 Autor: majanko
Předmět: Pi CZ
Ako bývalý profesionálny vojak s dlhoročnou praxou, naďalej telom a stále aj dušou vojakom mi nedá zareagovať hlavne na vyjadrenia zbrojára ktoré sa mi javia až nenávistné. Nazval by som to skoro objednávkovou antikampaňou na čézety. Nedivil by som sa, keby bol zbrojár zástupcom firmy Glock...Ale k veci. Nepatril som nikdy k lenivým vojakom čo sa vyhýbali streľbám. Strieľal som vždy s nadšením zo všetkého, čo mi kto dal. Mal som aj svoje osobné zbrane napr. prvú "vreckovú" malú cz-tu, označenie už som zabudol, ale keď som ju kupoval už bola stará :), potom belgickú FN, aj to bol podobný prípad a CZ 75 Compact. A tiež služobné CZ vz.52, 82 a 75. Samozrejme som strieľal aj s dlhých zbraní, SVD, Sa 58, UKL,Pl guľometov DŠK, NSV a skončil som u tankových kanónov :). Možem konštatovať, že som bol so všetkými CZ krátkymi zbraňami spokojný, vždy som nastrieľal čo som potreboval, vždy som splnil určenú úlohu.Už pred prevratom v 89-tom som strieľal bojovú streľbu, čo nemilo a ťažko niesli niektorí predpisoví strelci-velitelia, o previerkových orgánoch ktorí očakávali 3 rany jednotlivo páliť v predpisovom postoji na vzdialenosť 25m ani nehovoriac :D. Na oplátku som ich potom učil zase strieľať z pištolí na terče vo vzdialenosti 75m čomu neverili, že to ide, z takých pozícii a situácií ktoré vtedajšie predpisy ani neriešili. Napr. odložiť zbraň do vody, prilaziť sa k nej, nájsť ju a vystreliť, vystreliť po fyzickej záťaži, pri prekonávaní a po prekonaní prekážky, tasiť z nechutných koženných púzdier, roznych vreciek maskáčov, po parakotúle, zatočení sa x-krát okolo osi a následne nájsť cieľ plochu-terč našiel málokto...skoro nemysliteľné i na dnešnú dobu.A pochopili, že aj takto sa dá strieľať. Podstatný prvok je strelec a starostlivosť o zbraň. Zbraň osobnú, alebo služobnú som mal VŽDY po akcii-streľbe vyčistenú a naolejovanú, vrátane rozobratia zásobníkov a ich vnútrajšku. Nikdy okrem jednej várky prestárnutého streliva /to nestrieľalo nikomu/ ma CZ-ty nesklamali. A vydržali aj to "špinavé" zachádzanie. Tým čo nečistili a nemazali sa bežne sekali, mali dokonca aj také rarity ako korózia v hlavni, nenormálne nánosy karbónu všade, zázrak, že občas vystrelili a neexplodovala celá zbraň...tak čím to teda je, že jednému perfektne funguje a inému nie? Pištoľ CZ vz.52 bola ťažká sviňa, po pár hodinách nosenia som jej nevedel prísť na meno, "nové" vz.82 boli vyslobodením a super zbraňou oproti 52-ke. Dnes na 52-ku nostalgicky spomínam a je mi jasné prečo ju nenávidia policajti v nepriestrelných vestách ak ju uvidia v rukách zlých chlapcov a s vojenským strelivom. 82-ku dtto som mal rád a možem zodpovedne prehlásiť, že spadla x-krát s nábojom v komore na zem z roznych výšok, nikdy nespustila, nemal som nikdy pocit, že je to nebezpečná zbraň pre užívateľa. A že si so mnou užila v dobe keď voj. polícia, SOG-y, a pod.špeciálne zložky ešte ani neexistovali a museli sme riešiť aj iné úlohy z ktorých by aj dnes naskakovala husia koža a mohla by z toho byť slušná kniha. Aj tak by polovica ľudí neverila, že sa to stalo. CZ 75 P -01 je zase niekde inde oproti 82-ke. Pohodová, uživateľky príjemná zbraň na "všetky bežné" účely. Záver: zbraň jednotlivca je tak spoľahlivá ako sa jej venuješ. Porovnávať, kritizovať, resp. chváliť by mali ľudia ktorí s týmito zbraňami "pracovali, pracujú" a rozumejú im, resp rozumejú účelu na ktorý majú byť použité. Zbraň na osobnú ochranu je iné ako služobná-záložná zbraň, policajná zbraň by mala byť iná ako zbraň zásahovej jednotky, o špeciálnych jednotkách ani nehovoriac a pod. Vyčítané články a zákulisné intrigy mne ako užívateľovi bežných krátkych zbraní sú ukradnuté a na nič. O tom to nie je, kto, kde, s kým, čo... Užívateľ by mal trénovať streľbu, čistiť a udržiavať zbraň. A stále dookola, vždy keď je čas, strieľať, čistiť a mazať. A i bez streľby, len tak, občas premazať. Odmenou je spoľahlivá zbraň. A tou mi bola i každá ČZ-ta, vrátane 75-ky.
Datum: 12. 05. 2014 21:33:50 Autor: zbrojir
Předmět: k majanko
k majanko Vážený pane, vyslovil jste zde svůj názor, na což máte nepochybně plné právo. Ohrazuji se však proti Vašemu tvrzení o objednávkové anti kampani na pistole CZ. S obecným textem nebudu polemizovat,neboť vzhledem již dostatečně obsáhlým komentářům to nepovažuji za užitečné. Pokud jste četl pozorně, obsahují mé komentáře mnoho konkrétních údajů včetně citací z dobových dokumentů. Podrobil-li např. vysoký státní úředník-zbrojní specialista před mnoha desetiletími drtivé kritice desetitisíce FMV dodaných pistolí z produkce CZUB, nepochybně nemohl být ovlivněn konkurenčním vztahem CZUB versus Glock. Pokud nesouhlasíte s mými komentáři, tak prosím uveďte konkrétní fakta, kdy uvádím zjevné nepravdy a nebo se prostě mýlím. To,že Vám např. spadla pistole vz. 82 a nevystřelila, ještě zdaleka neznamená, že tato pistole má vyhovující pádovou jistotu. Nikdo zde přece netvrdil, že tato pistole s nábojem v nábojové komoře vystřelí při každém pádu. Pokud tedy např. nesouhlasíte s kritikou pádové bezpečnosti inkriminovaných pistolí, tak svoji výhradu exaktně zformulujte. Až budu mít čas, tak Vám podrobně popíšu mechanismus samovolné iniciace náboje a vysvětlím, kde se konstruktér zbraně dopustil vážné chyby. Tak bych si, alespoň já, představoval věcnou diskusi. Poslední mně známý výstřel po pádu služební pistole vz. 82 ve výzbroji P ČR byl tento. Znalecký posudek jednoznačně prokázal nevyhovující pádovou bezpečnost. Jednalo se o pád z pouzdra, tuším z výšky 0,7 m. http://zpravy.idnes.cz/nahodny-vystrel-z-policejni-pistole-trefil-do-hlavy-chodce-por-/domaci.aspx?c=981022_112247_domaci_noc
Datum: 13. 05. 2014 17:40:28 Autor: majanko
Předmět: zbrojíř
Zbrojíř, sme bývalí kolegovia, možno sa dokonca aj poznáme :), to by bola teda sranda. Aj keď mám z časti technické vzdelanie oponovať Ti nebudem kolega, myslím, že si možeme tykať, veď krásne obšírne si to všetko popísal, vyargumentoval, doložil. Ja som /bol som/ bojovník-užívateľ, vždy som bol vedený a aj svojich podriadených a poslucháčov som učil byť hrdý na svoju zbraň, veriť jej a nedať na marketingové a reklamné masírovanie, zvlášť v dnešnej dobe, kedy s kopou peňazí a zaplatenými médiami presvedčíš takmer každého. ČZ-ty slúžili vždy perfektne a spoľahlivo. Sám stále jednu vlastním a nedám na ňu dopustiť. I v zbraniach platí podobne ako u moderných áut a motoriek, že v dnešnej dobe sa zlé veci nerobia. Predáva dnes marketing-bohužiaľ...Namiesto skutočnosti čo človek potrebuje, resp. na čo má, na aký účel. Rozum a skúsenosti ma naučili tieto reklamné veci nečítať,/ešte by tomu človek tomu aj časom uveril :D / ale veci si osobne odskúšať. A na záver, určite sa k materiálom od Glocka, jeho problémom, nedostatkom a zákulisným informáciam nedostaneš na rozdiel od materiálov CZUB a materiálom z našich archívov. Takže preto je to Tvoje čítanie o čezetách trošku neobjektívne a pritiahnuté za vlasy.
Datum: 13. 05. 2014 20:36:03 Autor: QF17
Předmět: VZ 52
I když je 52 starý "železo" a byla mojí osobní zbraní, tak to byl těžký krám a rozborku a sborku uměla jen dobře cvičená opice. Můj názor na tenhle šunt: stáj nebo hodím :-)Střelba prakem možná je přesnější.
Datum: 13. 05. 2014 20:37:10 Autor: QF17
Předmět: oprava
Stůj, nebo hodím
Datum: 13. 05. 2014 22:01:58 Autor: zbrojir
Předmět: k majanko
Sloužil jsem také v armádě, takže s tykáním problém samozřejmě žádný nemám. Než jsem se dostal do situace, ze které jsem mohl získávat informace o provozu tisíců až desetitisíců zbraní, tak jsem sice o mnohých problémech již věděl, ale netušil jsem, že je to tak zlé. Přece si nemyslíš, že za socialismu mohli vysocí důstojníci FMV ministrovi posílat poplašné informace se svými dojmy a nikoli podložená fakta. Tehdy byla CZUB v pozici monopolního dodavatele, o konkurenčním boji nemohlo být ani řeči. S pistolemi CZ mám samozřejmě zkušenosti dlouhodobější, ale s Glocky více než desetileté, a to z obou největších ozbrojených složek. Rovněž mám informace o jejich provozu v dalších zemích NATO. Výkony hromadné produkce obou značek jsou opravdu diametrálně odlišné. Glock ve službě prostě CZ válcuje. Mj. postačí se podívat, kdo ve světě zbraně obou značek používá a nejde jen o složky, které by ovlivnilo marketingové pozlátko. Vždyť i obě české elitní jednotky, tj. 601. skss a ÚRN P ČR používají Glocky. Pokud máš kontakt, zeptej se jich na srovnání Glock versus CZ, neboť tyto měli v minulosti. Na Slovensku je to podobné. Prostě ve vyspělém světě a u renomovaných složek vládne Glock. Moje komentáře nepochybně obsahují informace, ke kterým se běžný občan ani většina příslušníků ozbrojených složek jen tak nedostanou. Jejich obsah se může jevit "přitažený za vlasy", ale není. Mj. i proto jsem si dal práci s několika citacemi z dobových dokumentů, abych doložil kontinuitu názorů zbrojních specialistů po několik desetiletí a v žádném případě nejsou účelově vybrány jen ty negativní. Pokud jsi neměl s CZ problém, buď rád, protože se zdaleka nejedná o samozřejmý a plošný jev. Jistě, poctivou údržbou se mnohým problémům předejde, ale řadu vad zodpovědným přístupem zcela nevyřešíš. Navíc dnešní generace se nechová ke zbraním s takovou úctou, jako ta naše, a zde opět naberou kladné body pistole značky Glock. Vlastní test funkce při zanedbání údržby na G 17 přes 20000 ran bez čištění, závady až okolo 25000 ran, znečištěná komora, připečení nábojnic, nevyhození, po vyčištění komory opět spolehlivá funkce. To naznačuje spolehlivostní rezervy pistolí Glock. Když už jsme u našich pistolí, tak v letu: vz. 52 - velmi složitá, válečkový systém brzy odejde, praskne nebo vypadne jeden váleček, deformuje se závěr pod výhozním okénkem, často praskají zápalníky, při bezpečném vypouštění kohoutu přes páčku pojistky často vystřelí!!! Když se vz. 52 vrátila ze zkoušek v SSSR, hodnocení znělo, složitá a nespolehlivá pistole, bohužel měli naprostou pravdu, mnohem jednodušší sovětská TT je mnohem efektivnější bojová zbraň. vz. 82, po několik let značné problémy s kvalitou výroby, velmi složitá, sovětská PM má polovinu součástek, mnoho součástek vyráběno ve více velikostních skupinách, oprava vyžaduje velmi zkušeného zbrojíře, často speciální přípravky, a složitější zásahy jsou i časově poměrně náročné. Když jich vyrobili silně přes 100000, zjistili, že nemá dostatečnou bicí energii, CZUB, která bicí mechanismus nedimenzovala dle licenční technické dokumentace pro náboj Makarov, ale zkoušela funkci s určitou, shodou okolností hodně citlivou municí sovětské výroby, tedy postup nikoli profesionální, odpovědnost za konstrukční vadu odmítla, takže, než se vše vyřešilo, tak si daňový poplatník v 90. letech u více než 150000 nově dodaných pistolí vz. 82 zaplatil rekonstrukci bicího mechanismu. Pak se díky mimořádným událostem přišlo na to, že když pistole spadne s nábojem v nábojové komoře na zadní část, na kohout, závěr jde do zákluzu, zápalník udeří do kohoutu a je vržen zpět proti zápalce, a průser je na světě. Prostě aplikace samočinné pojistky, tedy odskok na vz. 82, výrobcem deklarovanou pádovou bezpečnost nezajišťuje. Konstruktéra patrně vůbec nenapadlo, že bezpečnostní mezeru mezi zápalníkem a kohoutem vymezí mírný zákluz závěru. To se týká všech zbraní. Samozřejmě, že prodloužený zápalník z důvodu již zmiňované rekonstrukce bicího mechanismu problém s manipulační bezpečností pouze jen zhoršilo. CZ mod. 75. Nepochybně velmi dobrá konstrukce, ale již od počátku vážné vady v oblasti manipulační bezpečnosti, viz chybějící pojistný ozub, popř. dodatečně doplněný nedostatečně dimenzovaný pojistný ozub, chybně spočítané parametry zápalníku, kdy tento při pádech zbraně často překoná repulsní pružinu a má ještě energii pro odpálení náboje v nábojové komoře. Pistole má spoušťový mechanismus sestavován ze součástek vyráběných ve více velikostních skupinách, kvalita výroby byla chvílemi až tristní. Tím nezpochybňuji klady, jako např. velmi dobrou ergonomii vz. 82 i CZ mod. 75, pokud jsou dobře vyrobeny i příjemné charakteristiky spouští atd. Pokud koncovému uživateli fungují, může mít ode mne odlišný názor. Já ale musím zbraně hodnotit komplexně, tedy jako hromadnou produkci. Víš kolik se výzbrojní služba zpravidla natrápila, aby pistole CZ udrželi plně provozuschopné. Tím nevylučuji, že lokálně problémy být nemusely, ale celoresortně prostě byly, a to nemalé. Omlouvám se, ale dnes jsem neměl na odpověď odpovídající časový prostor.
Datum: 14. 05. 2014 08:33:27 Autor: Misustov
Předmět: to QF17
Ty ještě žiješ? Sláva, já měl strach, že už jsi na pravdě ďáblově. S tou 52 máš pravdu, hmotnost by mě tak nevadila, ale přesnost. Na 25 metrů z osmi ran dvakrát minul, se souhlasem velitele jsem bezprostředně na tentýž terč vystřelil osm ran z pistole Walter sport 22LR, a výsledek- rozptyl se dal zakrýt dlaní, tedy devýtkový rozptyl na pistolovém terči.
Datum: 14. 05. 2014 13:36:19 Autor: QF17
Předmět: :-) Díky starý brachu Misustove
Omlouvám se, život letí jako vystřelený šíp z luku Manitoua. Slíbil jsem něco panu Knížkovi a pracuji na tom, snad to zde bude do konce června k přečtení. Práce celkem dost, peněz stále míň, zdraví slouží a ďabel snad ještě posečká. S 52 jsem trefil jen plechový terče - figury, papírový terč jen okraj :-)Opatruj se a opět nekompromisně proti všem ...
Datum: 14. 05. 2014 16:18:29 Autor: majanko
Předmět: CZ vz.52
Sakra chlapi, kto Vás učil strieľať ?! :):( Alebo ste mali 52-ky s hladkým vývrtom ? :) 52-ky strieľali výborne, tak ako píšem vyššie, na stojacu plech. figúru bežne z 50 a keď bol dobrý deň aj zo 75m. Len ta váha...jedna z mála pištolí ktorá dokáže prestreliť bežné "neprietreľné" vesty. Samozrejme to nebola žiadna terčová pištoľ. Ešteže je to za nami.
Datum: 14. 05. 2014 17:12:24 Autor: Zbrojir
Předmět: vz. 52
Na vojně jsem s Pi vz. 52 bez větších problémů trefoval vpřed běžící figury na 100m. Mnohokrát jsem také absolvoval tehdy nejakčnější cvičení, kdy střelec vyrazí krokem vpřed, poté se postupně vyklopí vpřed běžící figury, první na 50m, střelec měl tři náboje, pokud zasáhl z prvního stanoviště, bylo hodnocení výtečné. Z dnešního pohledu zoufale pomalé, ale mnozí současní střelci by se s pistolí na 50m netrefili, zejména pak s "kopytem", jakým byla Pi vz. 52. Mnoho i dobrých střelců s ní nedokázalo dobře nastřílet, což mohlo ovlivnit celkové ergonomické řešení a nikterak vstřícná spoušť. Když nás přezbrojili na vz. 82, bylo možné vpřed běžící figury střílet tak na 50m, na 100 se muselo hodně přenášet a rozptyl zbraně byl již poměrně značný. Hodně záleží na použitém náboji. My měli sovětské 9mm M s ocelovým jádrem, kdy excentricky usazená jádra zhoršovala rozptyl. Občas se stalo, že ze tří ran na nekrytě ležící figuru ve vzdálenosti 25m byly dvě desítky a třetí nikde, ačkoli jsem si neuvědomil žádnou střeleckou chybu. Podle mých osobních zkušeností je vz. 52 přesnější než vz. 82, tedy za předpokladu, že je v řádném technickém stavu a používáme příslušnou munici standardní kvality. Ale dobrá pistole to v žádném případě nebyla. Na to, že se tehdy stříleno podstatně méně, než nyní, bylo závad a poruch neúnosně. Podle znalců, alespoň ještě před několika lety, to prý byla jedna z nejvíce havarujících pistolí v civilním sektoru, což patrně souvisí s celkovou nedostatečnou životností a poddimenzováním sestavy hlaveň-závěr. Kdo prý přejde na 9mm L (9x19), riziko díky nižšímu namáhání o něco sníží. Ale tato pistole není pro intenzívnější střílení navržena. Dle TP pro výrobu a dodávky měla Pi vz. 52 vydržet 4000 výstřelů, při spolehlivosti 0,5%, tj. 200 ran mezi dvěma závadami. A že s tím měly vyrobené pistole nemalé problémy.
Datum: 14. 05. 2014 19:19:34 Autor: QF17
Předmět: VZ 52 II
Ano, vzpomínám na střelbu na figury jak popisuje Zbrojir a to snad bylo jen jednou, co jsem trefil všechny tři cíle. Měl jsem úžasnou radost. Do papíru to bylo špatný. Nebyl jsem špatný střelec, Sa 58 jsem měl na 100m 27 bodů a ne jednou. Z kanónu D10T2S a z kulometu SGMT jsem vystřílel hodně munice a celkem úspěšně. Ovšem z Vz 52 ne, dost často se zasekávala a myslím si, že problém byl i u zásobníků.
Datum: 14. 05. 2014 19:52:39 Autor: Zbrojir
Předmět: vz 52 III
Moje osobní zkušenosti, a to jak v pozici řadového vojáka, tak později i jako důstojníka, jsou naprosto stejné, Pi vz. 52 bych svůj život tedy nesvěřil. Pi vz. 52 je klasickým případem, kdy si domácí zbrojní průmysl nakonec prosadil "českou cestu", ačkoli tato byla evidentně nesprávným krokem. Zde leží i jádro mých výhrad. Když jsme nedokázali vyvinout spolehlivou pistoli vlastní konstrukce, pak jsme měli příslušnou zbraň vyrábět v licenci, nebo vyjít z osvědčených řešení (TT, 1911, FN HP). Osobně si umím představit mírně zdokonalenou TT, jako v té době plně vyhovující zbraň, i když pro pistoli v nikterak vhodné ráži 7,62x25mm. Mj. ono se při přetrvávajících problémech s vývojem vz. 52 prý vážně uvažovalo o nákupu sovětských TT.
Datum: 15. 05. 2014 01:26:41 Autor: QF17
Předmět: Držení pistole
Před 30.ti lety byla výuka střelby z armádní pistole špatná. Pistol se držela v jedné dlani a střílelo se z nataženou paží - sportovní střelba. Však rychlost střelby tomu nasvědčovala. Možná, kdyby se 52 držela oběma dlaněma a v otevřeným postoji ... kdo ví?
Datum: 15. 05. 2014 15:29:45 Autor: majanko
Předmět: CZ-ty
zbrojíř, súhlasím o 52-ke čo sa týka streľby, kľudne by som jej a aj som jej pár krát zveril život. Stále dookola si naštvaný na tech. úroveň. Ale uvedom si, kedy tie zbrane vznikli, konkrétne Pi.vz 52 má niekde prvopočiatky v rokoch 1949 !!! Vtedy myslím Glocky ani neexistovali, pokiaľ ma pamať neklame pán Glock sa rozhúpal po štúdiu aj našich pištolí až v roku 1980. Takže porovnávame neporovnateľné.A náboj 7,62 x 25 zvlášť s tvrdým jadrom je jeden zmála pištolových nábojov čo by som nechcel aby po mne niekto strieľal ak by som mal nepriestreľnú vestu-prestrelí ju celkom spoľahlivo na rozdiel od 9mm ...no a je mi jedno či niekoho sfetovaného, prípadne opitého okamžite pošle k zemi...ten aj tak necíti bolesť, pojde proti Tebe stále aj keď ho trafíš 11.25 a jediné riešenie je trafiť ho do hlavy, to ho pošle k zemi určite. Keď už porovnávať tak prvé Glocky a poslednú výrobu 82-ky, prípadne dnešné CZ-ty. QF17-súhlas, že výuka streľby bola poplatná dobe,Pi nad hlavu a hurá!!! a masový útok všetkých ľudí. Ale boli aj výnimky ako uvádzam vyššie a učili sme sa strieľať aj inak, resp. to bolo nutné. Ten tzv. zákl. strelecký postoj bol dobrý len na zoznámenie sa so spatným rázom zbrane a naučiť sa dýchať a obsluhe zbrane. Osobne aj ako dostojník keby som bojoval tzv. pešo, tak by som hrábol po prvom samopale-útočnej puške a pištoľ by bola vždy len ako záložná zbraň. Nehovoriac o demask. príznakoch pre odstreľovačov-kto má Pi v ruke je oficír a je treba ho streliť prvého. Myslieť si, že PI je hlavná bojová zbraň je istá sebevražda. Dnes sa zase bojuje inak a aj výcvik musí byť iný. Je treba sa učiť zase partizánskemu-gerilovému boju v mestách, horách, v budovách-tam majú svoje miesto aj moderné Pi.
Datum: 15. 05. 2014 15:37:52 Autor: majanko
Předmět: streľba z Pi 52
ekeď som preberal jednu z mnohých funkcí v armáde, tak som našiel po starom dostojníkovi ktorý slúžil od 2.sv. vojny strelecký predpis s názvom: "Zásady steľby z Pi.vz.52 z koňa ! Tak to mi vyrazilo celkom dych a smial som sa dosť dlho...vtedy, hold mladý a blbý...Na druhú stranu, dnes bojovať v AFG na koňoch v horách, kde technika neexistuje, ako americ. špec. jednotky, tak možná by to malo platnosť a amíci by čumeli ako sme vycvičený. Čo niekedy je na smiech, za inej situácie je obdivuhodné a nadčasové. šte na doplnenie uvádzam zaujmavosť-perličku, že
Datum: 15. 05. 2014 17:31:26 Autor: Zbrojir
Předmět: majanko
To jsi mě špatně pochopil, Pi vz. 52 s Glocky nesrovnávám, já ji porovnávám se zbraněmi, které v té době již byly na trhu dostupné(Colt 1911, FN HP 35, TT-33, Walther P-38 a pod.). Jestliže byla značná část ozbrojených sil tehdejšího světa vyzbrojena pistolemi geniálního J.M. Browninga, nebo zbraněmi konstrukčně z jeho osvědčených řešení vycházejícími, k nimž lze přiřadit i sovětskou TT-33, pak nemůžu nekritizovat, že jsme se v Čechách vydali "českou cestou" a i když bylo v její polovině jasné, že jdeme zcela nesprávným směrem, přesto jsme složitou a problémovou zbraň do výzbroje zavedli. Konstrukce je Pi vz. 52 opravdu problematická, počínaje válečkovým uzamčením, které zde extrémně namáhá závěr, ten se deformuje pod výhozným okénkem, dochází k vyšší míře nerovnoměrného silového zatížení, kdy brzo zkolabuje systém uzamčení, popř. praskne i závěr. Pár "rozebraných" vz. 52 jsem viděl, a to se stříleno pouze originálním vojenským střelivem. Pistole vz. 52 má papírově moderní bezpečnostní prvky, ale tyto nefungují spolehlivě, takže, k čemu je mi např. bezpečné vypouštění napnutého kohoutu, když může pistole vz. 52 v tomto režimu reálně vystřelit. Obecným problémem vz. 52 jsou značná složitost, výrobní náročnost, nízká spolehlivost a malá životnost. Znalci oldtimerů ti jistě potvrdí, že konstrukčně starší sovětská TT-33 je mnohem efektivnějším bojovým prostředkem, než naše vz. 52. Když se nedařilo s naprosto originální tuzemskou konstrukcí, měl být tento projekt zastaven a zahájen vývoj na bázi osvědčených konstrukcí, např. sovětského TT. Umím si představit pár změn, včetně ergonomických a mohla z toho být velmi solidní pistole s perspektivou několika desetiletí. Když jsme u nás přecházeli z 9mm Para na 7,62x25mm, tak v sovětském svazu opouštěli 7,62 a definitivně se přiklonili k 9mm M. Mj. podobné je to např. i s kulomety. Porovnej vz. 59 se sovětským PK, PKM, a nepochopíš, proč jsme zavedli podstatně těžší, složitou, výrobně náročnou a málo spolehlivou zbraň, navíc pro pásy odlišné konstrukce, než používala celá VS. V BVP tak byly schránky pro spřažené PKT a další pro kulomet roje (vz. 59), kdy nebylo v boji možné, díky nekompatibilitě pásu, kulometnou municí zásobovat více tu či onu zbraň (munice by se musela z jednoho pásu vyjmout a druhý naplnit, což je v boji nereálné). Zeptej se vojáků, jak se "osvědčily" vz. 59 v misích,zatímco sovětské PKM jsou všeobecně oceňovány. U nás si domácí zbrojní průmysl dokázal vždy prosadit svou, bez ohledu na to, že dané řešení bylo naprosto neperspektivní. My v ČR naopak potřebujeme instituci, která by při vyzbrojování uhájila oprávněné zájmy ozbrojených složek i daňového poplatníka a pakliže domácí zbrojní průmysl nenabídne plně vyhovující řešení na světové úrovni, tak je nutné hledat alternativu. O hospodářských dopadech na své podniky nechť přemýšlí vlastníci a manažéři. Věř, že pokud je vystavíme tlaku zahraniční konkurence, budou podávat podstatně lepší výkony, než v situaci, kdy je přidělení státní zakázky, přes deklarace o volné soutěži, v podstatě formalitou. „Stojí chlápek na mostě a křičí na lidi brodící se v bahně--Proč se brodíte bahnem, vždyť je tady most? A vedoucí skupiny křičí--Ale hledáme si svojí českou cestu, tak nám do toho nekecejte"----
Datum: 15. 05. 2014 19:00:33 Autor: QF17
Předmět: Válečníku majanko
Trochu se známe i když ne osobně i když, ale takový je život. Firma Glokc je na trhu od roku 1963 .. dobrý rok. Jenže trochu popletl informace a tak upřesním to co bylo v roce 1980 standardem u rakouský armády:V roce 1980, rakouská armáda oznámila, že hledá náhradu za zastaralé pistole z druhé světové války Walther P38. Rakouské ministerstvo vytvořilo 17 kritérií, která by měla nová služební zbraň splňovat: Musí být samonabíjecí Ráže 9x19 Zásobníky nesmí potřebovat asistenci při nabíjení Minimální kapacita 8 nábojů Všechny akce potřebné ke střelbě je možno vykonat jednou rukou Pistole nesmí nechtěně vystřelit při pádu na z 2 metrů na železný podklad Rozborka základních částí zbraně musí být proveditelná bez speciálních nástrojů Údržba a čištění musí být možné bez speciálních nástrojů. Nová zbraň se nesmí skládat z více než 58 dílů (což je počet dílů P38) Měření a testování nesmí být potřebné k dlouhodobému udržování zbraně. Výrobce musí poskytnout všechny nákresy zbraně armádě a ministerstvu obrany Všechny části musí být snadno vyměnitelné Na 10 000 výstřelů je povoleno pouze 20 selhání Po vystřelení 15 000 ran, pistole bude zkontrolována a bude zjištěno opotřebování. Pak z ní bude vystřelen přetlakový náboj s tlakem 5 000 barů (standardní náboj má 2 520 barů). Zbraň musí být po této zkoušce stále funkční Při správném používání nesmí vyhozené nábojnice zasáhnout střelce. Úsťová energie musí být minimálně 441.5 joulů. Pistole, které dosáhnou méně než 70 procent bodů, budou diskvalifikovány. Glock sestavil tým expertů z armády, policie a civilních kruhů a během tří měsíců vytvořil funkční prototyp.
Datum: 15. 05. 2014 19:05:05 Autor: QF17
Předmět: Oprava
to je má neřest :-) píšu rychle a pak chybuji: majanko, popletl jsi rok vzniku firmy s rokem zakázky pro armádu ... lepší již nebudu :-) zdroj wiki.
Datum: 15. 05. 2014 19:33:12 Autor: Zbrojir
Předmět: QF 17
Jen bych si dovolil doplnit, že v Rakousku měla své zájmy nepochybně i tradiční zbrojovka Steyr. U nás je podpora domácího průmyslu bohužel vnímána jen jako podpora tradičních zbrojovek, tedy v podstatě jen CZUB. Kdyby se tak choval i rakouský stát, kdoví, jestli by se Gaston Glock se svou novátorskou pistolí tak rasantně prosadil. I v ČR existovali a existují "dravé štiky", ale lobbisty řízená vládní politika přidělování zbrojních kontraktů jim šanci nikdy nedá. Samozřejmě, že takové firmy musí dostat šanci, aby ukázaly, co dovedou. V minulosti byly CZUB "odstaveny z cesty" zbrojovky, které měly sjednanou licenční výrobu renomovaných výrobků (např. Zbrojovka Brno - pistole HaK a ZVI Vsetím - pušky FN SCAR). Jsou zde i malé firmy, které v omezených počtech, v citelně lepší kvalitě a za podstatně lepší cenu vyrobí o poznání dokonalejší pušku, než CZ 805.
Datum: 15. 05. 2014 20:20:50 Autor: QF17
Předmět: Smutný je to fakt
Dohadujeme se o pistolích a přitom zásadnější zbraně rozhodují o "demokracii" třeba na východě. Ovšem osobní zbraň musí splňovat velice tvrdá kriteria a přiznám se, že když si občas prásknu, tak o tom nepřemýšlím. Zvuk odpálenýho "kila" z T-55 nedokáže nahradit ani Glock. Střílel jsem z M16 a velice příjemná střelba oproti Sa 58, ale raději bych měl 58 i když má ergonomii horší. Na střelnicích mám možnost vyzkoušet Hecklera a je opravdu dobrej, Uherský Hrob snad nikdo nechce.
Datum: 15. 05. 2014 20:39:24 Autor: QF17
Předmět: O kvalitě se nesmlouvá
Zbrojir, máš pravdu vše je o ceně, za Českou cenu dostaneš vytěrák (za akční cenu kterou si zaplatíš) k pistoli od CZUB. Jestli chceš nadstandard, tak si stejný peníze koupíš Glock s vytěrákem a doživotní zárukou. No vše má svý kořeny, dvakrát jsem si koupil výrobek od VW-Škoda a jak se říká 2x nevlezeš do stejný louže, tak já ano. Stačilo a již nikdy víc koncern VW-Škoda, ale je to přeci jen .... německá firma, značka je obal :-)
Datum: 15. 05. 2014 21:03:33 Autor: K.Bartošík
Předmět: Pi.vz.52
Pánové nejsem odborník na ruční zbraně,ale s Pi 52 jsem střílel cca 23 let na vojně a co mě na ní nejvíce vytáčelo byla její váha a velice tvrdá spoušť.A tím pádem docházelo k tomu,že většina střílejících pak svůj výstřel strhávala.
Datum: 16. 05. 2014 09:29:21 Autor: Zbrojir
Předmět: k QF17
Předem se omlouvám za odchýlení od tématu. 100 mm TK dobré, ale 125 mm ještě lepší. Pro OF 19 6 kg prachu a spalitelných částí, pro podkaliberní téměr 10 kg. Díky instalaci automatu kratší zákluz, a to mnohem hmotnějšího kanomu. Pořádná rána, s T-72 to pěkně cukne. Kdo se v tanku dobře neopře, může dostat pěknu "čenichovku". Hluk a tlaková vlna venku znatelně větší. Proti tomu je výstřel z T-54/55 jen poměrně slabý odvar. Chápu, kdo si vystřelil z TK, jsou pro něj ruční palné zbraně jen taková slabá náhražka.
Datum: 16. 05. 2014 10:01:36 Autor: majanko
Předmět: Glock a T-54,55,72
Glock sice existuje od roku 63, ale s pištoľami má skúsenosti až od roku 80.Do tej doby vyrábali kde čo, tuším aj nejaké nože pre armádu. Pán Glock nevymysle nič svetoborné, urobil to čo robia aj číňania. Nakúpil zbrane od konkurencie /mimochodom aj CZ 75/, naštudoval ich konštrukciu, posúdil slabé a silné stránky a dal sa do výroby za patričnej "marketingovej" podpory a presadil si svoje v rakúskej armáde. O problémoch Glockov opakujem sa nikde nedočítate. Zlé veci utajili a predávajú len to pozlátko-masírovanie más. Musím priznať, že streľba z TK je skutočne zážitok, keď šofér pri streľbe z miesta nezabrzdil, tak pekne tank kúsok cúvol, ten teplý luft čo Ťa vonku ovanul, ten smrad vo vnútri ak nebolo zapnuté dúchadlo, do toho záblesk, tlak, voňa/smrad/, zvírený prach a efekt "vycucnutých" spalin ejektorom z hlavne...a my tu riešime nejaké pistolety... :D
Datum: 16. 05. 2014 11:32:00 Autor: Zbrojir
Předmět: majanko
Co se týče Glocku, tak se velmi mýlíš. Není to žádná marketingová bublina. Nejelitnější jednotky světa "by se rohlíkem opít nenechaly", navíc Glock je v provozu již tak dlouho, že pokud by nebyl výborný, tak by se to mezi ozbrojenými složkami rychle rozneslo. V ČR jich u ozbrojených sil a bezpečnostních sborů slouží tak okolo 5000. Jsou především u nejexponovanějších jednotek. Za těch více než 10 let se z nich vystřelilo mnoho milionů nábojů!, aniž by nastaly problémy. Tak, jako při používání každé zbraně, v jednotlivých případech se může projevit problém, ale u Glocků je mnohem méně častý, než u konkurence, o zbraních CZ raději již ani nemluvě. Já osobně říkám, Glock není bez chyb, má jich ale mnohem méně než konkurence a proto je jako služební a obranná zbraň prostě nejlepší. Pokud máš konkrétní fakta, ta nás s nimi prosím seznam. Já vlastním dva soukromé v ráži 9x19, jeden více než 40 000 ran, stále podává výborné výkony, druhý cca 12 000 ran. Jak jsem uvedl v dřívějších obsáhlých komentářích, pokud existují výrazné rozdíly mezi deklaracemi a skutečným stavem, mj. potvrzeno i znalci a zkušebnami, pak je to neopochybně případ zbraní z produkce CZUB.
Datum: 16. 05. 2014 20:37:48 Autor: QF17
Předmět: majanko díky
Vystřelil jsem desítky "kil" z T-55. Ale takovou poezii, co jsi napsal o TK zaslouží poklonu a skoro jsem utřel slzu. Bylo tomu tak a bohužel již nepoznám ten pocit zkrocení kanónu brzdovratným zařízením - orvaný kongo, záblesk i smrad a přibrždění stroje za jízdy. Úžasný ruský kulomet SGMT, jeho štěkot byl šílený, ale naprosto spolehlivý. Nepoznal jsem 125mm u T-72 a dodnes toho lituji. Měl jsem rád po ránu vůni korditu :-)
Datum: 19. 05. 2014 17:40:29 Autor: Smithe895
Předmět: John
I've been absent for a while, but now I remember why I used to love this site. Thank you, I'll try and check back more frequently. How frequently you update your site? bgeekddecgddagdb
Datum: 20. 05. 2014 10:37:43 Autor: Misustov
Předmět: Kulomet UK59
S kulometem UK59 jsem se seznámil na cvičení. I když v literatuře a to i zahraniční jsou pochvalná hodnocení, přikláním se spíše k negativům vyslovených zbrojířem. Vyzkoušel jsem si jej, k moji nelibosti měl dvě základní vady, a to že vlivem nevyvážené hmotnosti spočívala větší část hmotnosti osm a půlkilové zbraně na rukou kulometníka, kulomet zase sám o sobě tak těžký nebyl, Kalašnikův PK je o cca půl kilogramu těžší - 9 kg, ale je vyváženější. Druhá velmi závažná vada je miniaturní rozsah odměru, který extrémně zmenšuje palebné pole ležícího střelce. Při obranném boji, když musí kulometník v palpostu přemisťovat – přesměrovat zbraň, tak pohybem nutně demaskuje své stanovitě, což je v okamžicích útok zahajujícího protivníka smrtonosné, a obsluhu kulometu v případě velmi pravděpodobné lokalizace nezachrání ani superkvalitní pistole značky Clock. Tyto vlastnosti získal kulomet instalaci dvojnožky na samém ústí hlavně, což je rarita české cesty, kterou v tomto případě nenastoupil zbrojní průmysl, prosazující si vždy svou, ale zákazník. Instalace montážního bodu pro dvojnožku je konstrukčně velice jednoduchá záležitost, zbrojní průmysl se řídil sloganem „náš zákazník, náš pán, jak poručí, tak bude“. Při schvalování se páni plukovníci nechali unést přeludem přesnosti střelby na střelnici. Nikdo z nich si ale nezkoušel zalehnout za kulomet při taktickém cvičení. Ne vždy si mohu dovolit v těchto podmínkách vést palbu vstoje, nebo vkleče. U MG 34 byl problém řešen variabilní možnosti umístění dvojnožky do přední - útočné, nebo do střední - obranné polohy. Nábojový pás u UK59 je další rarita, dovoluji si tvrdit, že vesnický kovář v subsaharské Africe by jej zvládnul dokonaleji. Porovnal jsem si vz. 59 se sovětským PK, PKM, a pochopil jsem, proč jsme zavedli tuto zbraň. Důvod byl tentýž, proč Napoleon při tažení do Ruska nepoužil tanky. Totiž UK-59 se zaváděl v roce 1959 a PK, PKM tehdy ještě nebyly vynalezeny, jsou ročník 1964. V tomto případě by bylo řešení, vyrobené kulomety UK 59 dát do šrotu a koupit sovětské. Protože jsem se celý život zabýval strojírenskou technologii, nepovažuji výrobu kulometu za technologicky extrémně náročnou. U této zbraně si naopak cením natahování závěru a jednoduchou rozborku. Technologicky náročné jsou MG34 (minimální vůle), které jsou náročné i na údržbu, v podmínkách nikoli ruské, ale české zimy jsem musel několikrát ručně repetírovat, aby se kulomet rozchodil a začal pracovat. Suma sumárum, navzdory některým mým připomínkám v jeho prospěch, UK-59 není dobrý kulomet. Předchůdce tohoto kulometu, LK vz.52, byl vyvrcholením životního díla Václava Holka, který do této zbraně implementoval zkušenosti s kulomety ZB vz.26 a Bren. Jeho přednosti byla nižší hmotnost, výhodnější rozdělení hmoty, lepší operativnost, precizní odpalování jednotlivých ran, nastavitelná kadence (až 1000 ran) nabíjení jednak pásem, jednak zásobníkem. Náboj 7,65 × 45 měl sice nižší balistické parametry než 7,92×57 Mauser, ale pro teritorium Střední Evropy ideální.
Datum: 20. 05. 2014 11:40:13 Autor: Zbrojir
Předmět: vz. 59
Těch problémů bylo mnohem víc, např. je velmi obtížné vyměnit rozpálenou hlaveň, aniž by se obsluha nepopálila, s VS nekompatibilní nábojové pásy jsou zdrojem mnoha poruch při protlačování nábojů, fungují vlastně jen v perfektním stavu, tj. očištěné a lehce namazané, jakmile jsou však vystaveny polním podmínkám, tj. prach a občasné mechanické namáhání, ihned dochází k zádržkám. K k zádržkám obykle stačí i větší délka volně visícího naplněného nábojového pásu (mechanismus jej již prostě neutáhne), za útoku kulometník často ztratí malou schránku, rovněž držení a střelba v "nestabilních pozicích" je i pro fyzicky zdatné jedince krajně obtížná atd. Popravdě, ani ta manilulace při natažení, kdy střelec pracuje se spouští, nepatří k nejpromyšlenějším, řada obsluh si prostě vystřelí, aniž by chtěly. V době vývoje měli konstruktéři na trhu jistě mnoho osvědčených vzorů, kde se mohli inspirovat. Z vlastní zkušenosti vím, že ve spolehlivosti vz. 59 snadno překonával i starší sovětský typ SG, resp. SGMT.
Datum: 20. 05. 2014 17:14:17 Autor: Misustov
Předmět: zbrojíř
Moje řeč, nestačil jsem si na vše vzpomenout
Datum: 20. 05. 2014 22:02:10 Autor: Zbrojir
Předmět: Misustov
Jen poznámka. Po neblahých zkušenostech s tuzemskou pancéřovkou P 27 jsme se nakonec velmi racionálně vydali osvědčenou cestou sovětských RPG (RPG 7). Později jsme opět vyvinuli vlastní "jednorázovku" vz. 75, ale s tou taky byly potíže.
Datum: 21. 05. 2014 17:10:58 Autor: majanko
Předmět: Čs.zbrane
Kurnik chlapi ! Ako to tak čítam, mali sme my vobec niečo dobré z zbraniach čs. výroby? Všetko čo bolo českosl. výroby bolo zlé, píšete. To snáď ani nemyslíte vážne!!! Ja som mal vždy čs. zbrane v úcte a rešpekte, strieľal som s nimi viac než bolo zdravé. Nikdy som sa nestretol s vecami ktoré tu popisujete.Možno je to tým, že som dbal na perfektnú údržbu, profilaktiku zbraní a to isté som chcel aj od podriadených. Kde sa na to prdelo, tam boli problémy. Vojaci, poddostojníci, praporčíci aj dostojníci u mojej jednotky mohli ísť po výcviku so zbraňami domov len vtedy, keď boli absolútne čisté, namazané a nakonzervované /potom sme sa namazali aj my :) / . A to stačilo, že bolo len poradové cvičenie so zbraňami, taktika, streľby ani nehovorím. Zaujmavé by bolo keby tu napísal napr.o UKL 59, RPG 75 nejaký guľometník, pancierovník od bigošov, čo s tým skutočne "bojoval" či to boli zlé zbrane. Opakujem to vždy každému: pokiaľ zle zachádzaš so svojou zbraňou vráti sa ti to. Zbraň je Tvoja milenka,tak sa o ňu staraj-zachráni Ti život. Najskor ju vyčisti, namaž, nakonzervuj a potom sa staraj o seba. Žiaľ boli jednotky kde to brali opačne, zbraně sa drbli mokré do skladov, najmladšiemu vojakovi, alebo pomocníkovi doz. roty sa povedalo, že do rána budú čisté, ten to osral ako sa dalo a potom sa všetci divili, že sú hrdzavé, zapečený karbon, suché, v podstate nebojaschopné. Hlavne že poddostojníci mohli ísť na vychádzky a nezodpovední velitelia a technici rýchlo cez krčmu domov...Je to o ľuďoch.
Datum: 22. 05. 2014 13:05:46 Autor: QF17
Předmět: majanko
Podle mě nejlepší zbraň co kdy se v Československu vyrobila je útočná puška vz.58
Datum: 23. 05. 2014 09:23:58 Autor: Zbrojir
Předmět: QF 17
Prakticky ze všech oficiálních zdrojů informací, jsme byli po léta masírováni, a dodnes nadále jsme, že vyrábíme špičkové zbraně světové úrovně, v drtivé většině překonávající ta imperialistická pozlátka. Ono to, tak jako mnoho jiných informací, nebyla prostě pravda. Souhlasím, že samopal vz. 58 je jedna z mála ČS ručních palných zbraní, která ve své době patřila ke špičce. Nejde však o dílo konstruktérů CZUB, ale týmu specializované konstrukční kanceláře. CZUB jakožto prakticky monopolní výrobce ručních palných zbraní v ČR, byla její výrobou pověřena. Slabší stránkou vz. 58 je právě jakost hromadné produkce, zejména pak v poslední fázi výroby, a neřešení několika dlouhodobě se táhnoucích problémů, jako např. malá odolnost krytu vratného ústrojí, kdy pokud např. voják při rychlém opouštění BVP zachytil krytem o hranu rámu dveří, či příklopu, deformoval kryt a ten pak brání v pohybu závěru a tudíž znemožňuje funkci samopalu. Střelec si toho zpravidla všimne až poté, co po prvním odpalu zůstane závěr zablokovaný v zadní poloze. Opravit deformaci v boji obvykle nejde, řešením je vyměnit celé vratné ústrojí a nebo, jak nás učili na vojně, vztít si zbraň od těžce raněných či padlých. U samopalu vz. 58 platí: "jediný rozměr, kterému zde můžete věřit, je průměr vývrtu, jinak ostatní klidně v rozptylu i 0,5mm. Stačí si prohlédnou zbraně z různých výrobních sérií a člověk zapochybuje i o plné zaměnitelnosti součástí.
Datum: 23. 05. 2014 15:33:05 Autor: majanko
Předmět: webmajsterko
odstráňte toho sajrajta čo to tu zamoruje tými odkazmi ! Zbrojíř, ako obvykle, už som si myslel, že nedajbože pochváliš Sa vz.58 :D :D :D Normálne som si na tú neadekvátnu kritiku od Teba aj zvykol. Teba museli vyhodiť z CZUB, to nie je možné...?! :D Keby prišlo na lámanie chleba a mal by som si vybrať zbraň do boja či už v lese, v meste, v púšti a mám na výber orailovanú zbraň s optikou a je to napr. 58-čka a AR 15-ka, siahnem po 58-čke ani nemrknem. Dtto urobím s kľudným svedomím aj s Pi vz.75 versus Glock. Nemusím nikoho ohurovať či dá zbraň 40 000, alebo milión ran. To je pre boj nepodstatné, to nevystrelil snáď nikto-žiaden vojak za celú 2 sv. vojnu.
Datum: 23. 05. 2014 17:24:41 Autor: Zbrojir
Předmět: majanko
Moje hodnocení vz. 58 je realistické. Nemysli, že všechny chodí jako hodinky. Mnoho z nich museli "rozchodit" až zbrojíři FMO a FMV. Pokud jsi byl pouze uživatel, tak jsi do ruky většinou již dostal odzkoušenou a plně funkční zbraň. Např. některé výrobní série závadují s mosaznými nábojnicemi, protože ve výrobě v CZUB prostě špatně srazily hrany lišt uvnitř pouzdra závěru. Nábojnice se při zasouvání silně deformují a tím brzdí závěr. Jelikož se přejímka dělala s ocelovým vz. 43, tak ačkoli i tyto náboje vykazovaly deformace, a závěr při dovírání občas citelně zadrhne, v CZUB se takovými "drobnými" anomáliemi vůbec nezabývali. Jednou mi jeden ze zbrojířů, dnes již bohužel není mezi námi, vyprávěl, jak za hlubokého socialismu jezdili do Brodu přejímat vz. 58. Při přejímce např. některé zbraně při dávce koktaly (nedržely stanovenou kadenci) a protože znali mentalitu lidí z CZUB, tak si pár zbraní v jejich skladu položili určitým způsobem. Po čase je z CZUB kontaktovali, že problém je odstraněn a celá dávka zkontrolována. Samozřejmě, když přijeli, tak byly ty narafičené zbraně v pozici, jak je tam původně zanechali. "Zodpovědní" zaměstnanci CZUB žádnou kontrolu celé dávky neudělali, prostě počítali s tím, že když vyřadí jen vadné kusy zachycené při původní namátkové kontrole, při opakované dávka přejímkou již projde.... Dle technických podmínek (TP) pro výrobu a dodávky musí každá vz. 58 projít malou kontrolní zkouškou (MKZ), která mj. zahrnuje tormentaci, zkoušku funkce dvěma plnými zásobníky a nastřelením, tj. nástřelka min. 8 ran. Viděl jsem zbraně se všemi přejímacími značkami, které měly v místě kanálu pro odběr plynu poměrně velkou šponu od vrtání zasahující do vývrtu, kolik myslíš, že z nich vystřelili nábojů, když takovou šponu utrne již první výstřel. Takže žádný postup dle TP, ale nemalé lajdáctví. Jen pro tvoji informaci. S AR15 (M16/M4) a Glocky bylo vyhráno podstatně více reálných bitev, bojových, či ozbrojených střetů, než se zbraněmi ČS provenience. Tedy jsou to tedy zbraně s mnohem většími bojovými referencemi.
Datum: 23. 05. 2014 22:07:41 Autor: QF17
Předmět: Asi tak
Za celý čas, který jsem musel proti své vůli prožít u armády jsem jen střílel ze vdzuchovky, malorážky, vz. 58, vz. 52 a TD10T2s, což měl být kanon stabilizovaný ve vertikálním a horizitálním uložení. Že byl problém se stabilizací kanónu během střelba se vědělo, však armády z konkurece Nato stříleli za krátkých zastávek. Tuhle "starou" střelbu jsme díky několika "znalcům" co měli zájem- vyzkoušeli a fungovala na 90%. Ovšem rozmasakrovat tanky M60 a Leo by už nešlo ...
Datum: 23. 05. 2014 22:07:41 Autor: QF17
Předmět: Asi tak
Za celý čas, který jsem musel proti své vůli prožít u armády jsem jen střílel ze vdzuchovky, malorážky, vz. 58, vz. 52 a TD10T2s, což měl být kanon stabilizovaný ve vertikálním a horizitálním uložení. Že byl problém se stabilizací kanónu během střelba se vědělo, však armády z konkurece Nato stříleli za krátkých zastávek. Tuhle "starou" střelbu jsme díky několika "znalcům" co měli zájem- vyzkoušeli a fungovala na 90%. Ovšem rozmasakrovat tanky M60 a Leo by už nešlo ...
Datum: 24. 05. 2014 13:07:08 Autor: Misustov
Předmět: To QF 17
S hodnocením S-58 souhlasím, proto jej také vlastním, i když jsem si jej zrekonstruoval, podle svých představ asi za 15 000kč. K originálu ale mám jeden doplněk. Pro tak silný náboj, jako je vz.43 má 58. nedostatečná miřidla. V případě, že by konstruktér, pan Čermák zakomponoval místo otevřených miřidel dioptr, tak by se s S-58 dala střílet disciplína „Armádní puška 300m“. A „pumpička“ byla také vynikající.
Datum: 24. 05. 2014 13:19:04 Autor: Misustov
Předmět: majanko - Sakra chlapi
Ačkoli se máme se zbrojířem rádi jako kočka a pes, tak ve věci UK-59 má pravdu. Musíme tolerovat, že jako odborník trpí profesionální deformaci, což je u výzkumníků, badatelů akceptovatelné, například s tím popálením – uslyšel jsem zasyčení a pronikavou bolest na hřbetu pravé ruky, po letmém, neúmyslném dotyku hlavně LK-52, nikoli UK-59. Zbrojíř tedy má pravdu, ale je to obecný jev. Informace získané u bigošů jsou diskutabilní. Bigoš jiný než kulomet UK-59 neviděl, domnívá se tedy, že všechny jeho klady a zápory jsou mu dány úmyslně tvůrcem a že to tak musí být. Věří, že aby to střílelo, musí být nábojový pás tak hovadsky těžký a tuhý, neví, že jiné kulomety, na příklad německé, mají nábojový pás sestavený z článků, vyrobených z pružinové oceli, do kterých se náboje lehce zacvakávají a člověk je schopen je prstem lehce vytlačit. Moje poznámka se týkala taktického poznatku a to příliš malým, odměrem způsobeným vzdálenosti dvojnožky od ramene střelce, což vyžaduje častější a větší přesměrování kulometu. Na střelnici se tento jev výrazně neprojevuje, ale při taktice je nutný. Jak to řešil bigoš? Buďto nestřílel a nemusel čistit, i to jsem zažil, nebo střílel pánu Bohu do oken, na spotřebu nábojů, anebo kulomet vskutku přesměroval, což je ale demaskující pohyb- toto je teorie, protože palposty zamaskovány nebyly a demaskování se tedy nekonalo. Na můj pokyn „zamaskujte se“ byl na mne vržen pohled, ze kterého jsem vydedukoval, že je mám někam políbit. Večer moje argumenty uznaly, bylo to v Mimoni a ujistili mě, že až potáhnou na Rýn tak se budou maskovat. Co se tyká RPG tak v tom nejedu. Ten jsem viděl na návštěvě u patronátního útvaru, kde jsem slyšel nadšené intrády na tento obávaný postrach Leopardů. Také jsme se dozvěděli, že tato kvalitní zbraň také něco musí stát- cena bratru 3000 Kčs za socialismu. Nato náš podnikový ředitel (byl to vynikající odborník na technologii a strojírenskou výrobu, jeho památku připomněl i čínský velvyslanec při jedné vernisáži) zbystřil pozornost, a jal se tento postrach Leopardů pozorněji prohlížet, závěr byl: „V ceně toho verku musí být zakalkulován i plat ministra obrany, výrobní náklady se musí pohybovat ve stokorunách, nikoli v tisícovkách“. Jiné poznatky o RPG nemám.
Datum: 24. 05. 2014 21:59:23 Autor: Zbrojir
Předmět: Misustov
Odlišné názory, zejména tehdy, je-li oponent o své pravdě skutečně přesvědčen, respektuji. Já žádnou antipatii k diskutujícímu Misustov opravdu necítím. To samozřejmě neplatí u mnoha tuzemských "uherskobrodských lobbistů", kteří jsou na přidělení kontraktů, či propagaci této firmy přímo, či nepřímo zainteresováni. k vz. 59: Nejen za útoku, ale i v obraně při střetu mechanizovaných jednotek je děj velmi dynamický, který klade na psychickou a fyzickou stránku kulometníka i jeho pomocníka opravdu značné nároky. Mj. proto z výzbroje zmizeli i "klasické těžké kulomety pro dlouhodobou intenzívní palbu". Palebné stanoviště kulometu se často mění, střílí se zpravidla ze všech pozic, tj. vleže, vkleče, někdy i vstoje, s oporou, ale i bez... V takové situaci, např. po opakovaném krátkém běhu přískoky, kdy vám pro zpestření děje z kulometu vz. 59 několikrát odpadne malá schránka, prudce zalehnete, vedle vás vybuchují granáty, zasypává vás písek, hlína a prach, pak jen těžko udržíte naprostou čistotu nábojových pásů, po rychlém přemístění a vniknutí do místnosti vypáleného domu, kde zvolíte okno jako vhodnou střeleckou pozici k odražení zteče, si neuvědomíte, že kulomet pás z velké schránky, kterou váš pomocník položil na podlahu, již neutáhne... Vyměňujete-li rozpálenou hlaveň a kulomet vz. 59, díky "geniální konstrukci" s dvounožkou v předu uchycenou na hlavni, zmíněné zde již p Misustovem, se při vyjímání hlavně prakticky rozlomí (ven jde hlaveň i s dvounožkou, na které by bylo nanejvýš vhodné zbraň při výměně hlavně stabilizovat), kdy zejména hmotné pouzdro s pažbou a celým mechanismem vám vyvrací ruku a padá na čumák, a vy máte do něj, samozřejmě v ose, rychle nasunout novou hlaveň... Ve dvou na střelnici to celkem jde, ale v boji si musí s výměnou často poradit kulometník sám a musí se při tom samozřejmě ještě krýt. Konstruktéři vz. 59 si rychlou výměnu hlavně "pod palbou" asi nikdy nevyzkoušeli. vz. 59 není zbraň do války, to je tak hračka na střelnici, a i tam nefunguje zpravidla bez problémů. Mezi pistolí vz. 52 a kulometem vz. 59 proto vidím společného jmenovatele, a to, že to byly na svou dobu neobyčejně problematické pěchotní zbraně.
Datum: 05. 11. 2014 18:05:43 Autor: Zbrojir
Předmět: CZ kontra Glock
Několikrát jsem zde uvedl, že při komplexním a objektivním srovnání, tedy bez diskriminace, emocí, předsudků, zákulisních intrik a politikaření, kdy se zbraně posuzují a hodnotí v širokém spektru parametrů a vlastností (vzhled, provedení, jednoduchost a vhodnost konstrukce, funkce a chod mechanismů, kompatibilita, manipulace, ergonomie, nošení, funkční spolehlivost, přesnost střelby, chování při střelbě, opravitelnost a udržovatelnost…, nemohou produkty CZUB jako služební zbraně oproti Glockům obstát. Důkaz, a zdaleka ne první a poslední, je na světě: Před několika měsíci vyhlásila Celní správa ČR otevřené řízení na dodávku 1600 pistolí ráže 9mm Luger, ve dvou vymezených částech (100 pistolí Full Size a 1500 pistolí Compact). Hodnocení nabídek bylo provedeno na základě ekonomické výhodnosti, tedy poměr výkon/cena, v uvedeném případě dle kritérií celková nabídková cena s vahou 55%, uživatelské vlastnosti zbraně s vahou 40% a délka záruční doby s vahou 5%. Míra splnění požadavků byla posuzována v rámci uživatelské zkoušky. Celníci prý sestavili hodnotící tým o téměř dvou desítkách osob z nahodile vybraných příslušníků a příslušnic, splňujících kriterium reprezentativního vzorku, a to dle fyzických předpokladů a různé míry střeleckých návyků a dovedností. A co se nestalo. Ačkoli CZUB ze strachu před konkurencí poměrně hodně stáhla kalhoty s nabídkovou cenou, a zbraně celníkům nabídla podstatně levněji, než např. MO ČR, kterému dodává v násobně větších objemech, nejnovější produkty CZUB, tedy CZ P 07 a CZ P 09 při komplexnějším hodnocení propadly a byly ze zkoušených zbraní vyhodnoceny jako nejhorší. Porazily je všechny nabídnuté pistole, tedy jak osvědčené Glocky 17 a 19, tak i Walther PPQ. Od reprezentativního vzorku celníků získaly nejmodernější produkty CZUB ohodnocení ve výši pouhých 58-68% hodnoty konkurentů. Za jasného vítěze poměru výkon cena Celní správa vyhlásila pistole Glock. A co na to CZUB, tak jako obvykle, najala si advokátní kancelář, kvičí a samozřejmě všechno napadla, prý subjektivní, neobjektivní, podjaté…. Prostě, hledá formální chyby, jak výsledek výběrového řízení ze třetího místa v pořadí, a to ze tří hodnocených nabídek, zvrátit. CZUB tvrdí, že její pistole CZ P 07 a CZ P 09 splňují všechny parametry stejně a lépe než pistole Glock… Tak sebevědomí CZUBbubákům nikdy nechybělo, výkony a prací však podložené zpravidla ale nikdy nebylo… Když už CZUBbubáci nedokážou ke zkouškám předložit ani několik pistolí, aby na některých nebyly zjevné vady (drhnoucí závěr, křivá muška apod.), pak by měli raději držet ústa… Místo aby se vážně zamysleli nad vlastnostmi a kvalitou svých produktů, když mají podobné informace i z jiných institucí, jsou rovněž konfrontováni s mnoha vadami a nedostatky svých produktů v ozbrojených složkách, např. hromadná reklamace Phantomů u MO ČR, resp. „technické prohlídky zbraní u výrobce“, protože CZUB se přece dle PR CZUB a PR MO ČR zbraně nereklamují, nad lajdáctvím vlastních zaměstnanců, kteří nedokážou ke zkouškám ze sériové výroby vytřídit alespoň pák kusů zbraní bez viditelných vad, budou se tradičně z pozice síly snažit evidentní a naprosto spravedlivou uštědřenou porážku zvrátit. Asi se měli celníci a celnice více snažit, aby jim manipulace s tuhými závěry, nikterak vhodně řešenými ovládacími prvky, střelba s poměrně špatně čitelnými tritiovými mířidly, a nějakou tou ostrou hranou, připadaly stejně přívětivé, jako ty „proradné“ rakouské Glocky. Obzvláště pro celnice prý byla manipulace s mokrýma rukama s produkty CZUB opravdovým zážitkem. A pak věřme slovům politiků, že je domácí výrobce, jako CZUB, na teritoriu ČR pro tuzemské ozbrojené složky velkou výhodou... Nikoli, CZUB ozbrojeným složkám ČR svojí neschopností, nepoučitelností, technickým a technologickým zaostáváním, politikařením, lajdáctvím a arogancí opravdu, ale opravdu velmi škodí! Jen po roce 2000 jdou odhadované škody do stamilionů. A nyní budeme sledovat, zda se CZUB, tak jako doposud, opět podaří znesvětit spravedlnost, a skutečného vítěze o veřejnou zakázku nakonec připravit. Takže, zase hra s falešnými kartami, intriky, politikaření, pozitivní a negativní motivace?
Datum: 21. 11. 2014 12:15:58 Autor: zbrojir
Předmět: CZ vers. Glock u CS
Takže pro milovníky spravedlnosti a kvalitních zbraní velmi smutná zpráva. Masivní útok CZUB, resp. jí najaté právní kanceláře, na výsledek výběrového řízení u Celní správy, bude asi úspěšný a jedno z mála poctivě udělaných a solidně vyhodnocených výběrových řízení na výběr dodavatel pistolí se bude nakonec asi rušit. Chlapci od celníků na to šli podle všeho velmi poctivě, ale poněkud naivně. Mysleli si, že když udělají obecnější zadání a připustí tak do výběrového řízní větší konkurenci a jednotlivé nabídky (pistole) pak porovnají v uživatelských testech s velkým počtem hodnotitelů, obodují míru splnění nadefinovaných požadavků a vše pak porovnaní s nabídkovými cenami v příslušném matematickém modelu, že budou mít vskutku nejlepší nabídku jako poměr výkon/cena. To sice mají (vyhrál Glock), ale zapomněli na neobyčejně agresívní moloch jménem CZUB, zuřivě hájící „své“ teritorium. Problém spočívá v naší legislativě, která dává neúspěšným uchazečům příliš velký prostor pro zpochybňování postupu zadavatele, kdy odborná stránka věci (zda jsou pistole skutečně tak špatné, či dobré, jak tvrdí zadavatel) zde bohužel není vůbec podstatná, ale jde především o formu, tedy přesné dodržení neskonale byrokratických postupů a procesů. V námitce pak můžete nehorázně argumentovat např. i tím, že jste vlastně nevěděli, resp. ze zadání nikde exaktně nevyčetli, že celní správa preferuje „hluboký a pevný úchop zbraně“…. Opět se tedy potvrzuje, že domácí výrobce typu CZUB, dokáže nadělat ozbrojeným složkám ČR obrovské problémy. Pokud se tyto ihned nepodvolí „uherskobrodské lobby“, čeká je několikaletý souboj o právo mít možnost si svobodně a v regulérním řízení vybrat vhodného dodavatele zbraní, a to s velmi nejistým koncem. Např. Police ČR s CZUB bojovala od roku 1996 do roku 2000, kdy ačkoli provedené zkoušky jednoznačně prokázaly hluboké zaostávání produktů CZUB a neplnění zcela běžných požadavků (životnost min. 15000 ran, max. 0,2% závad, tedy 30, a pádová bezpečnost na úrovni doby), „uherskobrodskou lobby“ ovlivněná vláda nakonec rozhodla o přidělení veřejné zakázky na dodávku 46 000 pistolí právě CZUB (usnesení vlády č. 338/2000). Následoval zdlouhavý dovývoj, několik nedoporučení odborné komise, svévolné rozhodnutí Grosse a podpis zjevně nevýhodné kupní smlouvy (CZ mod. 75 D Compact s pouzdrem mj. dražší než Glock s rakouským služebním odnímatelným a otočným pouzdrem), hromadící se problémy při dodávkách, reklamace obrovského množství vadných pistolí, politický zásah „shora“, a tak Policie ČR provozuje 30 000 pistolí s různými systémovými vadami ze 46 000 dodaných. MO ČR jakýkoli odpor v podstatě vzdalo již na samém počátku, a tak se CZ 75 SP-01 Phantom pořídily bez cavyků, napřímo (usnesení vlády č. 1443/2009 a dokup, viz. usnesení č. 908/2012). Ačkoli mělo být přezbrojování policie pro CZUB dostatečným varováním, kdy jí reálně hrozila reklamace 30 000 smluvním požadavkům nevyhovujících pistolí, a to s prakticky neopravitelnými vadami, projevily se již krátce po zavedení do výzbroje MO ČR u pistolí Phantom rovněž „systémové vady“, zde související především se zcela nevhodným polymerem rámu. I u MO ČR proběhla hromadná reklamace, ale PR použitý název podstatu věci zakrývá. Jak asi nakonec dopadnou chudáci celníci. Musí bojovat, jinak se již mohou smiřovat s druhořadou výzbrojí z uherskobrodské kotliny.
Datum: 22. 11. 2014 06:11:49 Autor: MISUSTOV
Předmět: Proč
Pistole, kontra financi, je to taková téměř exotická kombinace. Celník nejsem a v životě jsem poznal blíže dva celníky, z toho jeden byl, nebo ještě je vedoucí. Jako chlapi jsme se bavívali o ledasčem, ale o zbraních nikdy. Tak to bude s celou celní správou, která bude mít k pistolím vztah asi, jako míval za minulého režimu závodní verkšuc, tedy nic moc. Jak mohlo dvacet takovýchto lidí hodnotit uživatelské vlastnosti, by bylo moc zajímavé zveřejnit. V textu je uvedeno „Obzvláště pro celnice prý byla manipulace s mokrýma rukama s produkty CZUB opravdovým zážitkem“, nechápu proč. Je otázka, zda uměla dotyčná celnička s tímto verkem vůbec manipulovat se suchýma rukama, ten popis asi nebude vyčerpávající, mohla mít ruce natřené nějakou vazelínou, vytáhnout pistoli namazanou exkrementy ze žumpy a podobně. Na příklad v Egyptě se zkoušela ČZ po vykoupání v bahně posvátného Nilu a ten je na dolním toku stoka, která nutí ke zvracení, možná něco podobného zinscenovali celníci. Při pozorném studiu textu lze usuzovat, že hodnocení nebylo moc košer, osobně bych dal přednost SIG Sauer, nebo Waltherovi, ale pro celníky bych doporučoval takového Pavlíčka. Informace říká, že vyhodnocená pistole byla ve všech uvedených parametrech OK. Vezmeme si na příklad parametr „přesnost“ zde jak SIG, GLOCK, WALTHER, CZ jsou schopny na 25metů zasáhnout srdeční komoru, tedy jsou si rovnocenné. GLOCK v porovnání s CZ má vyšší zpětný ráz a vyšší úhel zdvihu (střílím převážně jednoručně), toho naše celničky nepostřehly, asi hodnotili, jak se s tím střílí ve vaně při koupání. Bylo by zajímavé uveřejnit, kolikrát si celník za posledních 70 let vystřelil na živý cíl – kromě na milence své manžely. Ve výčtu jejích oprávnění a činností mají rozsah možností tak veliký, že by šikovný člověk zdůvodnil jejích vyzbrojení i RPG. Realita je však jiná, celníky stihaní delikventi – pašeráci nemají zájem klást fyzický odpor. (Pašerák tohoto typu - řezbář fungoval za první republiky) V opačném případě by se peněžité tresty a podmínečné tresty, měnily v mnohaletý žalář. Kontraband se přepravuje v dopravních prostředcích, seriózních firem, jejichž posádky mají za úkol dopravit zboží z místa A do místa B a ty nemají sebemenší interes se dostat do konfliktu se zákonem. Osoby zainteresovány na této činnosti, to je pašeráci mají na celníky jednu zbraň, to je své nohy, s jejichž prostřednictvím se snaží co nejrychleji a co nejnenápadněji zmizet. Není mi známo, že by takový pašerák byl nalezen pomoci nějaké pistole. Avšak hlavním operačním prostorem našich celníků nejsou hluboké pohraniční hvozdy, ale tržnice, kde je velká pravděpodobnost odrazů střel, v prostorách tržnice se turbulentně, chaoticky pohybuje nespočetné množství lidí. Tyto podmínky nedávají ani teoretickou možnost použít zde střelnou zbraň ani k sebeobraně, natož k zastřelení nějakého prodejce čínského textilu. Turbulentní pohyb lidí umožňuje vznik jejích koncentrace, náhodné, nebo úmyslné a ve vzniklém zmatku může šikovný chmaták ukrást celníkovi z holstru pistoli, nebo ji může ztratit, viz Brno 17. Listopad 2014. Zde může být řešením pistole zn. Kevin, kterou by měl celník v kapse, tam mu ji nikdo neukradne, beztoho ji nikdy nepoužije. Autor článku má upřímnou snahu, aby se celníkům pořídila vynikající zbraň. Je to chvályhodné, ale obdobné jako postavení perfektní silnice, která nikam nevede. Ponechme stranou legrácky a zamysleme se jak tomu celníkovi zajistit bezpečnost a autoritu. Domnívám se, že nejvhodnější by byl pes. Takový Československý vlčák je reprezentační kus, vzbuzující autoritu, vynikající obranář, rychle reagující, schopný skočit útočníkovi na krk, dříve než napadeného vůbec napadne projevit nějakou sebezáchovnou iniciativu. Jako vynikající stopař je schopen vyhledat skrývajícího se prodejce a nejenom to může vyčenichat i neznámé skrýše. Toto Glock neumí. (Zbrojíř se nemusí obávat, tento čokl není produkt CZUB). Esej zbrojíře ve svém úvodu obsahuje soubor vlastnosti hodnocení zbraně (vzhled, provedení, atd.) což je podnětem pro samostatnou rozsáhlou diskusi, novum by byla kategorie estetiky – vzhled. Můžeme zde hodnotit: „zrzavou, zrzavou, tu já mám nejradši…“. Toto, spolu s přezbrojením celníků samozřejmě není meritem článku. Podstata článku tkví v kritice metod používaných CZUB. Problém je velice složitý a hodí se více do Aktualně.cz, navíc zde byl nesčetně diskutován. No budiž, začneme od Adama filozofie. Významný filozof meziválečného období, nazývaný „filozof hradu“ Josef Tvrdý popravený v Mauthausenu napsal: „Ještě větší nebezpečí pro morálku tvoří moralizování, což je používání mravního hodnocení tam, kde by se mělo přesně posuzovat na základě analysy skutečnosti, umravňování se používá, protože je to velice snadné, kdežto analysa vyžaduje značné námahy“. Proto, dříve než začneme hodnotit mravní delikty typu hra s falešnými kartami, intriky, politikaření přibližme si poněkud jaká je u nás realita. Tedy CZUB existuje v podmínkách, kde MO není schopno zpracovat jednoznačné specifikace, včetně dodacích podmínek – co potom celní správa, Není to pouze MO, viz kauzu Diag Human. Zbrojovka existuje ve státě, který se zbaví cukrovaru (Horchv Týnec, uvedený do provozu 1970, 300 000 tun řepy/rok) nikoli proto, že jim vyrobený cukr byl málo sladký, ale proto, aby se cukr mohl dovážet. Není zde paralela zahraniční zbrojovky kontra CZUB?? Možná že ne, ale potom je nutné vysvětlit, proč zmizely podniky ČKD Praha, SONP Kladno, ZVU Hradec, První brněnská strojírna, Královopolská strojírna, Zbrojovka, MEZ, EZ, mám pokračovat? Raději ne, pouze prozradím, že zmizeli, aby nepřekáželi konkurenci. Text článku: „….. CZUB, tak jako obvykle, najala si advokátní kancelář, kvičí a samozřejmě všechno napadla…“ Mám tomu rozumět tak, že kvičet a všechno napadat smí jenom developer, domáhající se jedné miliardy odškodného, protože mu stát zakázal stavět v chráněné oblasti, nebo Diag Human, domáhající se miliard, protože stát odmítnul kupovat ty jeho dreky? Za povšimnutí stojí, že když se u nás nevyhraje výběrové řízení, konkurs, tak se podávají odvolání, žaloby, to patří ke kodexu cti odkopnutého. Příběh ze života: Náš podnik požádala jedna německá firma o pomoc, abychom garantovali kvalitu jejich zakázky pro Čínu (oproti nám neměli patřičnou certifikaci), jako QSI jsem s tím souhlasil za určitých podmínek, mezi nimi byla i podmínka dozoru při výrobě, dozor probíhal kontinuálně po dobu půl roku. À propos, kolik hodin dozoru věnoval odborný inspektor MOČR při výrobě oněch hromadně reklamovaných Phantomů? Jeden starý zbrojovák mi vyprávěl, jak předával rumunskému zákazníkovi kulomety, týmlídr přejímačů byl následník trůnu, jaká byla sestava přejímačů MOČR? Autor zmiňuje „technické prohlídky zbraní u výrobce“, jaký byl rezultát, krom vyúčtování cestovného a diet? Jeden náměstek ministra MOČR, který by si sice nenechal operovat apendix řezníkem, ale měl tu odvahu zadat výrobu padáků firmě, která ani nevěděla co to je. Tomu náměstkovi to prošlo bez následků a později spolu způsobil jako ministr financí katastrofu s metylalkoholem. Když prezident tohoto státu se pokouší zabránit excesům zrušením těchto politických náměstků, tak se celé politické spektrum od leva, do prava postaví jednotně na odpor. Jeden náš nejméně chytrý prezident prohlásil, že nebudeme vyvážet zbraně, ale lásku. Jaké jsou následky? V souladu s exportem lásky zaplavily naše prostitutky evropské metropole. Okamžitě jsme byli nahrazeni konkurenci jiných zemí, za to mu senát jedné zainteresované země odhalil bustu; zrušení zbrojní výroby způsobilo likvidaci obranyschopnosti státu; nezaměstnanost, zejména na Slovensku a následně rozpad státu. Tento náznak problémů nám dává tušit, proč na jejích koncích jsou křivé mušky, vypadávající hledí, drhnoucí závěry. Mohu tvrdit, že CZUB je dobrý podnik, musí se ale s ním umět zacházet. CZUB se chová tak, jak je poměry a okolnostmi nucena, aby neskončila jako ČKD, SNOP Kladno, Zbrojovka a mnozí jiní. V prostředí, kde se standardně hraje s falešnými kartami, intrikuje a politikaří, to jinak nejde. V těchto diskusích bylo konstatováno, že by tento podnik měl být zrušen a namísto výroby zbraní tam pěstovat okurky, což by bylo pro konkurenci terno, tedy něco jako cukrovar Horchuv Týnec. Je to také řešení, ale zbrojovka vyrábí, prodává, platí odvody a daně, když tyto nebudou, kde se vezmou peníze na nákup Glocků?? Krom toho připravuje se ve světě překreslování map, co když si okurkáři, dříve zbrojaři uvědomí, že z Brodu je do Bratislavy, nebo Vídně blíž jako do Prahy, myslím, že bychom se my mohli poučit z případu Slovenska a myslet perspektivně, nemusíme totiž přijít jenom o ty peníze, ale z těch okurek made in CZUB se může připravovat salát nikoli v Praze, ale ve Vídni. Hamlet by řekl „Je něco smradlavého ve státě dánském českém“.
Datum: 25. 11. 2014 14:11:56 Autor: Ondřej Dušek
Předmět: To Misustov
Vážený pane, kdysi byla tato debata čistě technickou, než se zvrhla ve výlevy několika idiotů. Mezi ně jsem vás - dosud - neměl důvod počítat, byť ať s vašimi výroky nesouhlasím, vždy jste se vyjadřoval korektně. To ovšem přestalo platit v okamžiku, kdy jste se tímto dehonestujícím způsobem pustil do hodnocení ozbrojené složky, o jejíž soudobé práci zřejmě nemáte ani nejmenší představu. Pro informaci nejen vaší, přistoupením České republiky k Schengenu se práce příslušníků Celní služby (správně GŘC) v žádném případě neztenčila, ba právě naopak: zatímco při fungujících hraničních kontrolách stačilo zjednodušeně řečeno provádět celní kontroly jen a pouze na hranicích formou prohlídek, dnes je Celní služba zodpovědná za totéž, ale bez oněch pevně stanovených hranic. Asi vás překvapí, že celníci jsou v postavení orgánu činného v trestním řízení a podílejí se na odhalování, objasňování a vyhledávání prakticky veškeré trestné činnosti přesahující hranice ČR. Při plnění těchto úkolů spolupracují velmi úzce jak s orgány Policie ČR, tak také s dalšími orgány státní správy. A jako takováto složka potřebují odpovídající výzbroj nejen řadoví celníci, ale také například příslušníci elitního útvaru SON. Tolik k vašemu - a mému - náhledu na tuto složku. A vyjadřovat se k mému hodnocení pistolí CZ ve srovnání s Glockem... no nebudu se opakovat...
Datum: 25. 11. 2014 19:20:47 Autor: MISUSTOV
Předmět: To pan Dušek
Vážený pane. Již v samém úvodu jsem upozornil, že o této složce nemám ponětí, kromě správ z medií. Dovoluji si Vám vysvětlit, že prvou část mého příspěvku (celní správu) jsem myslel jako kousavý humor. Současně si dovoluji upozornit, že hodnocení těchto dvou zbraní krom jedné okrajové poznámky jsem neprováděl a zabýval jsem se zejména důvody, proč nelze uspět, což by pro Vás tak kruté být nemělo. Spolupráci celní správy s policií a dalšími orgány státní správy mě nepřekvapuje, zase takový blb nejsem, samozřejmě ji předpokládám a nezpochybňoval jsem ji. Domnívám se, že by bylo spíše vhodné, vyvrátit moje pochybnosti o ne agresivitě pašeráků. Pěkný večer.
Datum: 27. 11. 2014 13:30:42 Autor: Zbrojir
Předmět: CZUB vers. zbytek světa
Problematiku vyzbrojení celní správy zde opravdu není žádoucí bagatelizovat. Sám autor by si měl uvědomit, že tím výrazně snižuje věrohodnost svých dalších argumentů. Je to prostě ozbrojený bezpečnostní sbor. Musím zde opětovně připomenout, že dle právního rámce ČR má Celní správa ČR nejen právo, ale přímo i povinnost pořizovat zbraně na základě výběru výhradně dle racionálních, tedy nepolitických kritérií. Termín „tuzemský výrobce“ je pro platnou legislativu na úseku zadávání veřejných zakázek naprosto irelevantní pojem. Chtěli jsme přístup na zahraniční trhy, musíme to samé tedy umožnit i ostatním členským zemím. Mají-li tuzemské ozbrojené složky významnou část výstroje šitou v dalekém zahraničí, tedy např. v Asii, a to zde jde o mnohem větší finanční toky, než jedno přezbrojení s periodou několika desetiletí, tak proč by nemohly mít i kvalitní pistole zahraniční provenience. Přijali jsme principy volné hospodářské soutěže, a v takovém prostředí mohou uspět pouze ti s větší mírou invence, flexibility a pracovitosti, prostě ti schopnější. Samozřejmě za předpokladu, že se budou pravidla skutečně dodržovat a s tím máme v ČR (v zahraničí je naše země často nazývána shnilokracie) vskutku obrovské problémy. Málo potentní a nepružné „molochy postsocialistického typu“ se zaměstnanci s mentalitou z dob minulých, kteří jsou neochvějně přesvědčeni, že se o ně stát musí postarat, tedy dát jim práci a firmě přidělit všechny lukrativní státní zakázky, dříve či později tvrdě procitnou. Popravdě, on se podíl výroby ve formě subdodávek, včetně těch zahraničních, v CZUB v posledních letech rapidně zvyšuje. Je tedy otázkou, jak dlouho v CZUB udrží stávající (pře)zaměstnanost, tedy základní předpoklad pro neustále omílaný argument, kterým „uherskobrodská lobby“ a spříznění politici obhajují přímé přidělení kontraktů CZUB, tedy bez výběrového řízení. Je velkou chybou místních politiků, že nehledě na obecně platná pravidla a velmi negativní zkušenosti z již realizovaných kontraktů, některé z těchto molochů a jejich zaměstnance v této zjevně nerealistické vizi svými kroky neustále utvrzují, a to především četnými ingerencemi do fungování státního aparátu, tedy od usnesení vlád o přidělení lukrativních kontraktů až po různé formy nátlaku na příslušné resorty a úředníky, aby byly kontrakty zadány předem zvolené firmě. V řadě případů je takový postup zdejší politické reprezentace nejen nemorální, ale i nezákonný. Politici se zde spoléhají především na vysokou míru politizace státního aparátu a lokajskou povahu místního úřednictva, tedy, že si zde nikdo prostě nedovolí nejen oponovat, ale proti nezákonnostem dokonce i rasantně zakročit. Praxe potvrzuje, že privilegované molochy se státu za „neobyčejnou vstřícnost“ obvykle „odvděčují“ dodávkami předražené techniky, v případě CZUB dodávkami zbraní druhořadé kategorie, s mnoha vadami a nedostatky konstrukčního a výrobního charakteru. Před vysokými sankcemi, hromadnými reklamacemi, tedy pro další (ne)existenci CZUB významnými faktory, ji museli opakovaně zachraňovat spříznění (dle mnoha signálů spíše zkorumpovaní) politici. Na stánkách „střelectví“ to natvrdo popsal jeden z přispěvatelů takto: „Co si budeme nalhávat, nebejt korupce, tak jsou z areálu zbrojovky sklady na brambory...ostatně zemědělství by jim nemohlo jít hůř...“ Vezmeme-li v úvahu, že např. Policie ČR po několikaletém, vadami pistolí vynuceném dovývoji, CZUB reklamovala 30 000 pistolí CZ mod. 75 D Compact, z celkem 46 000 dodaných (vadná lůžka pro kotvení taktických svítilen a rizikový materiál rámů, mohou předčasně prasknout, kdy pistole mají i další nedostatky) a MO ČR CZUB zase dodala několik tisíc pistolí CZ mod. 75 SP-01 Phantom s krajně problematickým polymerovým rámem, kdy MO ČR s CZUB řešilo pouze blokování záchytu zásobníků a nežádoucí vypadávání zásobníků, další problémy, stejně jako u Policie ČR, se díky politickým tlakům formálně vyřešily jen neúčinnými dodatky o prodloužené záruce, což však konečného uživatele před problémy zbraně v boji nikterak neochrání. Nebýt tedy silných politických tlaků, aby se místnímu molochu CZUB příliš neubližovalo, vrátilo by se CZUB jen z těchto dvou kontraktů, které navíc získala v nesoutěžním prostředí, a to opět na základě politických rozhodnutí (usnesení vlády č. 338/2000 a č. 1443/2009), od obou významných zákazníků zpět přes 35 000 vadných pistolí, kdy uvedení do řádného stavu vyžaduje vyměnit 35 000 rámů, protože oprava původních není v podstatě možná. Výměna rámu, tedy vytěžení drobných součástí, výroba rámů nových, bezvadných a opětovné sestavení zbraně, je však v praxi proces zcela nerentabilní, takže by se CZUB musela snažit najít pro 35 000 vrácených a vadných pistolí jiné zákazníky a pro tuzemské ozbrojené složky vyrobit (v případě polymerového rámu i vyvinout) nové, bezvadné, a to by ji mohlo, nehledě na značnou studu, ekonomicky vážně poškodit, ne-li úplně zlomit. A u dlouhých zbraní, tedy CZ Scorpion EVO 3A1 a CZ 805 Bren A1/A2, vezmeme-li v úvahu četnost a množství „technických prohlídek zbraní u výrobce“, tedy v podstatě procesu, který odpovídá reklamaci, to není jiné. Kdyby byly české ozbrojené složky normální, místní politikou zcela nesvázaný zákazník, pak by jen tyto kontrakty, resp. velké množství problémů většiny dodaných produktů značky CZ pravděpodobně CZUB ekonomicky zlomilo (mnohamilionové pokuty, vypovězení již uzavřených kupních smluv, vrácení desetitisíců vadných zbraní a povinnost vrátit zákazníkům zpět již uhrazené prostředky, samozřejmě i naprostá ztráta prestiže doma i v zahraničí). Opravdu si myslíte, že by normální zákazník bez rasantních opatření akceptoval dodávku tisíců až desetitisíců vadných zbraní, zjištěné nedostatky po mnoha nekonečných jednáních a soustavných výmluvách dodavatele řešil pouze formálními dodatky o prodloužené záruce, či několik let trpělivě čekal, než CZUB vychytá většinu hlavních vad a některé z nich odstraňoval dokonce tak, že si za další vyčleněné prostředky od CZUB pořídí již zdokonalené komponenty? Může mi prosím někdo jmenovat kontrakt střední a větší velikosti vůči tuzemským ozbrojeným složkám, kde by s dodávkami produktů CZUB nebyly spojeny značné problémy? • CZ 75 D Compact – tzv. policejní Compact, vadami a nedostatky vynucený několikaletý dovývoj, značné z prodlení dodávek (dovývoj dva roky před podpisem a tři roky v průběhu dodávek, 30 000 vadných z 46 000 dodaných), výsledek - hromadné reklamace. • CZ 75 SP-01 Phantom, vadné rámy u pistolí z I. etapy přezbrojení, výsledek - hromadná reklamace, byť pod jiným PR názvem. • CZ Scorpion EVO 3 A1, vadami a nedostaky vynucený dovývoj, značné z prodlení dodávek, problémy, zejména s přeřaďovači, výsledek - hromadná reklamace, byť pod jiným PR názvem. Produkt je nadále i poletech od zavedení ve fázi vývoje, kdy se odstraňují zjevné vady a nedostatky. • CZ 805 Bren A1/A2, vadami a nedostatky vynucený dovývoj, značné z prodlení dodávek, obrovské problémy u prvních sériových zbraní, široké spektrum, hromadné reklamace zbraní z prvních dvou let dodávek, byť pod jinými PR názvy. Produkt je nadále i po letech od zavedení ve fázi vývoje, kdy se odstraňují zjevné vady a nedostatky. V reakci na silnou a v drtivé míře zcela oprávněnou kritiku a soustavné problémy CZ 805 Bren progresivní lidé v CZUB pochopili, že CZ 805 Bren A1/A2 je u náročnějších zákazníků zemí třetího světa ve stávající podobě neprodejná, tak byly na základě nekonečných peripetií CZ 805 Bren v A ČR připraveny citelně zdokonalené exportní verze s jiným modelovým označením, které jsou za mnohem příznivější cenu, než s jakou byl Bren prodán A ČR, nabízeny do zahraničí… Sympatie k molochům typu CZUB jsou opravdu věcí osobního (ne)vkusu, ale racionální argumenty pro obhajobu chování CZUB vůči českému státu, resp. k jeho ozbrojeným složkám, zde opravdu neexistují. CZUB v této podobě opravdu existuje jen díky neobyčejné podpoře a trpělivosti ze strany státu (spřízněných, či spíše zkorumpovaných politiků). Normální zákazníci by je s takovými produkty, ale i přestřelenými cenami, prostě vyhodili a léta bez uplatnění sankcí nečekali, až se CZUB konečně podaří největší vady a nedostatky u dodávaných produktů postupně vychytat. CZUB se daří zejména v prostředí, kde rozhodují jiná kritéria, než poměr výkon/cena. Umí, a to myslím naprosto vážně, velmi dobře optimalizovat poměr mezi „pozitivní a negativní motivací“ politiků a úředníků. Jeden velmi vysoký představitel MV a známý politik kdysi v reakci na kritiku velmi nedůstojného průběhu přezbrojování Policie ČR, především nekonečného dohadování o kvalitě dodávaných zbraní, evidentní podvod (viz rozhraní sérií G a H) a opakované výmluvy a lhaní ze strany CZUB, kdy znechucení dával najevo i tehdejší policejní predent, řekl: „Vydírali nás pracovními místy“. Ano, ne vždy lze všechny pozitivně motivovat (koupit), někdy je prostě třeba pohrozit i nezaměstnaností….. Plně souhlasím s názorem mnoha diskutujících na jiných fórech: „Bezbřehá podpora CZUB zde v ČR evidentně brzdí pokrok i rozvoj malých, pracovitých a velmi pružných firem, které by s nesrovnatelně menší státní podporou (granty), někdy jen za podmínek nediskriminačních zadání, dokázaly zahrát mnohem více muziky.“ Příkladem nechť nám je sousední Rakousko, resp. tendr na přezbrojení ozbrojených sil, kdy před lety „malý Glock“ dostal reálnou šanci a také porazil „velkého a zavedeného Steyra“. Zde je třeba upozornit na jeden závažný fakt. Drtivá většina přispěvatelů zarytě obhajujících CZUB celou záležitost zpočátku staví principiálně, tedy jako podporu domácího zbrojního průmyslu. Když se však debata posune do roviny: „dobrá, tak vytvořme prostor i pro další malé a pružné české firmy, ať zde existuje tolik potřebné konkurenční prostředí“, začnou ihned chrlit argumenty, proč je ten pravý a jedinný tuzemský výrobce ručních palných zbraní právě a pouze CZUB. Jak průhledné. Netvrdím, že jsou na „výplatní listině“ tohoto molochu, jen desetiletí informačního embarga a prolhané propagandy u nich natolik ochromila schopnost reálného vidění světa, že si jinou variantu prostě neumí ani představit. Na soustavné problémy CZUB bylo zaděláno už v dávné minulosti, tedy v období, kdy byla z důvodů bezpečnostních rizik zbrojní výroba urychleně přesouvána ze západních Čech do zemědělské oblasti UB s odpovídající mentalitou místního obyvatelstva, kdy zkušení technici z Čech díky rodinnému zázemí v drtivé většině nepřešli. V 50. letech věc ještě zhoršila monopolizace zbrojního průmyslu, kdy se CZUB prakticky stala výhradním výrobcem ručních palných zbraní v ČR a po desetiletí fungovala v ryze nekonkurenčním prostředí. Ozbrojené složky státu, přes soustavnou kritiku práce CZUB, neměli prakticky žádnou jinou alternativu a v rámci tehdejšího plánovaného hospodářství, jak víme i se skřípěním zubů, musely odebírat to, co v CZUB „záhumenkáři“ nakonec vyprodukovali. Po listopadu 1989 a velkých společensko-ekonomických změnách je toto právně neobhajitelné monopolní postavení CZUB, které je zde nadále uměle udržováno místními politiky, a to formou různých politických ingerencí a velmi silného nátlaku na státní aparát, kdy je přidělení kontraktů CZUB doslova vynucováno. Kdo se ihned nepodvolí, musí počítat s velmi nepříjemnými následky. O tom se mnozí, kteří věřili, že mají hájit především zájem své státní organizace, samozřejmě plně v souladu s platnou legislativou, a nikoli soukromé CZUB, na vlastní kůži již přesvědčili. Např. předseda „komise pro posouzení a hodnocení nabídky na dodávku pistolí pro P ČR“ po hádce s tehdejším ministrem Grossem, který nadržoval CZUB takovým způsobem, že to již ohrožovalo smysluplnost samotné investice, kdy nehledě na zákonnou povinnost řádně hospodařit se svěřenými prostředky opravdu ztrácelo smysl nahrazovat nevyhovující pistole vz. 82 a ČZ mod. 75/85 podobně nedokonalými produkty CZUB, ze své pracovní pozice po ukončení mandátu výběrové komise znechuceně odešel… Komise však dlouhodobým a tvrdošíjným odporem k tolerování těch nejzávažnějších vad pistolí CZ mod. 75 D Compact nakonec u CZUB vynutila podstatná zdokonalení a sériově dodané zbraně tudíž nejsou tím „šrotem“, který se CZUB Policii ČR pokoušela tak vehementně prodat. To naopak „Bulantova lokajská komise“ vybrala počátkem roku 2010 CZ 805 Bren bez jakéhokoli odporu, a v A ČR pak byli z předložených vzorků „útočné pušky s ukončeným vývojem“ opravdu velmi zděšení, a to nikoli jen testující vojáci, ale i jejich nadřízení... Následoval urychlený dovývoj, značné prodlení dodávek, kdy první pušky obdržela A ČR až ve druhé polovině roku 2011, a i s těmi byly ihned po nasazení značné problémy… Poslední chybou byla podivná privatizace CZUB ve stylu: „my koupíme levně CZUB od polostátní banky, a vy nám současně přidělíte lukrativní zakázku na přezbrojení policie, která naši investici pomůže uhradit, samozřejmě, že na tom nebudete, páni politici, nikterak škodní“!!! Asi i proto byl kontrakt s „domácí“ CZUB dražší než nabídka od „zahraničního výrobce“ Glock. Chronologie přezbrojování resortů MV a MO ručními palnými zbraněmi: • Usnesení vlády č. 338/2000 - pistole 9x19 s příslušenstvím (46000 CZ 75 D Compact) pro P ČR. • Usnesení vlády č. 1443/2009 - pistole 9x19 s příslušenstvím (5570 CZ 75 SP-01 Phantom) a osobní obranné zbraně (572 CZ Scorpion EVO 3A1) pro MO ČR. • Inkriminované „výběrové řízení“ na výběr dodavatele 7937 útočných pušek z přelomu let 2009/2010 pro MO ČR. Zakázka byla zadána naprosto diskriminačně, vítězná nabídka CZUB byla nejen cenově dražší než konkurence s FN SCAR, ale zjevně nesplňovala i základní podmínku zadání, tj. „útočná puška s ukončeným vývojem“… • Usnesení vlády č. 908/2012 – dokončení přezbrojení MO (9654 útočných pušek CZ 805, 7173 pistolí CZ 75 SP-01 Phantom a 470 samopalů CZ Scorpion EVO 3A1) pro MO ČR. Z uvedeného je patrné, že CZUB složkám silových resortů dodala a nadále bude bez výběrových řízení, tedy ve zcela nekonkurenčním prostředí, a bez jakéhokoli srovnání s konkurenční výzbrojí dodávat mnoho tisíc souprav problematických zbraní, přičemž např. důvody unifikace výzbroje, tedy stejné důvody, které zde sama se svými příznivci jako argument pro dodatečný nákup tisíců zbraní bez výběrového řízení uplatňuje, jiným naprosto upírá. Viz např. loňské ataky a útoky CZUB přes spřízněné novináře na doplňování kvalitních samopalů HaK u Policie ČR, a zde to byl dodatečný nákup v objemu pouhých desítek kusů k již tisícům zbraní HaK provozovaným, v minulosti řádně pořízeným a do výzbroje regulérně zavedeným). Jak jsem zde již uvedl, desetiletí má mezi výzbrojaři státních institucí platnost rčení: „Chceš-li mít problémy, kup si zbraně z České zbrojovky“. Bohužel o nákupech, zbraní zejména, převážně rozhodují politici. Jinak by si CZUB, po desetiletích nekonečných problémů s jejími produkty, už ani neškrtla. A ono to platí do puntíku. O tom by mohli např. vyprávět ti, co se zbavili pistolí CZ a pořídili si rakouské Glocky. Dříve samé problémy a nyní mají v podstatě naprostý klid. Teď se např. bojuje u Celní správy ČR. Loni se zase CZUB přes zákulisní intriky a politické kontakty pokoušela zabránit dodatečnému nákupu kvalitních samopalů HaK v Policii ČR, a to přesto, že obdržela informace o nevyhovujícím hodnocení s CZ Scorpion EVO 3 A1. A pak, že je prý domácí zbrojovka CZUB pro tuzemské ozbrojené složky přínosem. Ho.. přínosem. Jen neustálými zákulisními praktikami otravuje atmosféru, vynucuje si přidělování kontraktů, a dodávkami druhořadé výzbroje s mnoha vadami a nedostatky působí obrovské problémy a samozřejmě i nemalé škody v příslušných rozpočtových kapitolách silových resortů. Ke změnám však nepochybně došlo. Před lety by ozbrojené složky státu dopředu stáhly ocas a rovnou nakoupily druhořadou výzbroj z produkce CZUB. Dnes se takovému diktátu, minimálně některé z nich, již nechtějí dobrovolně podvolit. Jak ve svém snažení v místní shnilokracii nakonec uspějí, tak to ukáže až čas. Arogantních, namachrovaných mistrů světa a ředitelů zeměkoule z CZUB, když ale přijde na skutečné parametry, vlastnosti a výkony produktů, většinou naprostá katastrofa, zlepšování až po létech problémů a potíží a po nekonečné podpoře ze strany státu, už mají prostě plné zuby. Oproti nim jsou prý zástupci renomovaných zahraničních zbrojovek (např. HaK a Glock) jako lidé z jiné planety. Chovají se služně, dodržují i nepsané dohody, nehrají zákulisní hry a nečiní žádné nátlakové a dehonestační akce. Pokud k porovnání pistolí CZ a Glock přistoupíme bez emocí, předsudků, nacionalismu, výhradně na základě racionálních kritérií, tedy komplexního srovnání, a mnoho čtenářů např. velmi podceňuje pro velké ozbrojené sbory tak důležité faktory, jako jsou opravitelnost a udržovatelnost, ale i uživatelskou přívětivost pro celé široké spektrum koncových uživatelů, tedy včetně žen, nemohou produkty CZUB oproti Glockům jako služební zbraně vůbec obstát. U Celní správy ČR jsem spíše předpokládal, že se již dopředu podvolí zdejšímu diktátu CZUB, a zjevně druhořadou výzbroj nakonec pořídí bez jakéhokoli odporu, nepodvolila. Zbraně zodpovědně otestovala, tedy v podstatě komparovala a došla k všeobecně známým závěrům, tedy alespoň pro ty, co se výzbrojní problematikou v požadovaném rozsahu a hloubce zaobírají. Ale o tom zase někdy příště. Pro p. Mišustova jen doplňuji, že výčet zde uvedených problémů produktů CZUB a CZUBubáky zpackaných státních zakázek vychází z reálných faktů, rovněž tak zde uváděné počty vadných zbraní se opírají o konkrétní skutečnosti. No, nic, s čím by se dalo chlubit, jistě souhlasíte. Popravdě, nejlepším lékem na problém CZUB by bylo pravidelné a pravdivé zveřejňování informací o provozu všech do výzbroje pořízených zbraní jednotlivými silovými resorty ČR, samozřejmě běžně dostupné na internetových stránkách (vady, poruchy, četnost závad, problémy s obsluhou a opravami atd.). To by byl rychlý konec všech spekulací a šířených blábolů, pro příznivce CZUB samozřejmě ale velký šok. Mohli by si je přečíst i další potenciální zákazníci, včetně těch zahraničních, a CZUB, pokud by svůj přístup a kvalitu zbraní, neprodleně a velmi výrazně nezlepšila, by ze služebních a patrně i z velké části civilních trhů prostě vypadla, a to pro nedostatek zájemců o druhořadé a problémové produkty této značky. Vážený pane Mišustove, nemohu s Vámi v drtivé většině argumentů souhlasit. Mišustov: „Mohu tvrdit, že CZUB je dobrý podnik, musí se ale s ním umět zacházet. CZUB se chová tak, jak je poměry a okolnostmi nucena „ S produkty CZUB byly vždy obrovské problémy (viz citace z archivních materiálů výše, prokazatelné problémy s pistolemi vz. 70, vz. 82, CZ mod. 75/85, dnes s CZ mod. 75 SP-01 Phantom, ale i se samopaly CZ Scorpion EVO a samozřejmě i útočnými puškami CZ 805 Bren). CZUB se zde nechová, k čemu je nucena, ale především tak, co jí zdejší „shnilokracie“, s neobyčejně pokřivenou morálkou, s vysokou mírou korupce a intrik, prostě dovolí. A v takovém prostředí se obvykle mnohem lépe daří gaunerům, než poctivým a slušným podnikatelským subjektům. Hanlivé přezdívky „Približné strojárstvo UB“ nebo „Česká šrotovka“ hovoří dost jasně. Doby, kdy se podobně říkalo i automobilům z mladoboleslavské Škodovky, tedy „1000 malých bolestí“, či „Škoda hovorit“ jsou díky privatizaci vhodnému strategickému vlastníkovo již dávno pryč. Takže především mnohem lepší vlastník, který nechce za každou cenu jen vydělávat, ale také podnik rozvíjet a současně by dokázal změnit i se strojírenskou výrobou tak nekompatibilní mentalitu velké části tamních zaměstnanců, to je rozhodující předpoklad skutečného úspěchu a v konečném důsledku i cesta ke spokojenosti všech zainteresovaných stran. Mišustov: „V prostředí, kde se standardně hraje s falešnými kartami, intrikuje a politikaří, to jinak nejde.“ Aby dosáhla úspěchu oproti mnohem výkonnější konkurenci (konkurence má dokonalejší produkty, často s citelně lepším poměrem výkon/cena), začala zde s falešnými kartami hrát především „uherskobrodská lobby“. Nákup svých zbraní ve státních složkách si totiž vždy vynutila morálně zavrženíhodnými a podle mnoha signálů patrně i nezákonnými praktikami, a dodávky tedy nevyhrála v regulérních tendrech. Odhadovaná škoda, přepočítaná na dnešní ceny, která zdejším resortům dodávkami druhořadé výzbroje z produkce CZUB s mnoha konstrukčními a výrobními vadami za poslední tři desetiletí vznikla, se pohybuje okolo 1 miliardy Kč! Mišustov: ozbrojené složky neumí řádně formulovat své potřeby. („Tedy CZUB existuje v podmínkách, kde MO není schopno zpracovat jednoznačné specifikace, včetně dodacích podmínek – co potom celní správa, Není to pouze MO“). Naprosto logický důsledek monopolního postavení CZUB a jejího nepřípustného vlivu na zdejší politiky, státní správu, i vysoké míry politizace samotného státního aparátu. V prostředí, kde vás primárně a bez ohledu na reálnou kvalitu produktů, chcete-li poměry výkon/cena, tlačí výhradně k nákupu zbraní od privilegovaného tuzemského dodavatele CZUB, který se ale jakýmkoli změnám a zdokonalením svých již zaběhlých, či v určité fázi vývoje hotových produktů z tradičního pohodlí zpravidla jen usilovně brání, a používá k tomu veškeré páky, tedy negativní a pozitivní motivaci, rychle ztratíte většinu odborníků, protože logicky nechtějí dělat jen poskoky jedné soukromé firmě, a zbývající musí materiály protlačit přes hromadu poskoků a přisluhovačů na manažerských postech, až z toho často vzniknou naprosto nevyvážené paskvily. Znám případ, kdy před výběrovým řízením, jezdil vedoucí pracovník jedné státní instituce „konzultovat“, přesněji řečeno korigovat zadávací dokumentaci podřízených do CZUB. Co se CZUBákům nelíbilo, to se škrtlo, a někdy i bez vazby na ostatní požadavky. Takže, kdo je zde ten trouba, resp. spíše „národní škůdce“? Nemusím jistě zdůrazňovat, že takové jednání vykazuje znaky trestného činu pletichy při hospodářské soutěži. Mišustov: „GLOCK v porovnání s CZ má vyšší zpětný ráz a vyšší úhel zdvihu (střílím převážně jednoručně)“. Glock, ačkoli velmi lehká pistole, nemá větší zdvih ani zpětný ráz, než běžné služební modely z produkce CZUB, spíše je tomu naopak, v dynamické zátěži střelbou se chová o poznání kultivovaněji, tedy za předpokladu, že je ovládán dle obvyklých zásad moderní obranné střelby (pevný a hluboký úchop). O jeho kvalitě svědčí nejen celosvětové úspěchy, ale především jeho výběr speciálními jednotkami, které si mohou téměř všude (jen u nás jsou díky tlakům CZUB opět problémy) vybrat, v ČR mj. 601. skss, ÚRN P ČR, ZJ K ŘP, čeští AIR maršálové, atd. Všechny složky, co od domácí CZUB přešly na Glocky, jsou spokojeny, dříve samé problémy, nyní v podstatě naprostý klid (funkční spolehlivost, poruchovost, životnost, zaměnitelnost součástí, opravitelnost). Pro příznivce českých výrobků nepříjemné, ale pravdivé a doložitelné konstatování. Mj. můžete si na příslušných institucích vyžádat písemně příslušné informace, detaily se obvykle nesdělují, ale jádro problému Vám jistě nakonec zodpoví. Kdo se mnou nesouhlasí, nemusí. Ale jako reakci prosím k věci a pokud možno i konkrétní fakta.
Datum: 10. 12. 2014 16:12:59 Autor: Zbrojir
Předmět: CZ vers. Glock
Právě probíhající střetnutí CZ vers. Glock u ozbrojených složek státu má zatím naprosto typický průběh. Již jsem zde zmiňoval, že Celní správa ČR vyhlásila otevřené řízení na dodávku 1600 pistolí ráže 9mm Luger, ve dvou vymezených částech (100 pistolí Full Size a 1500 pistolí Compact). Ačkoli CZUB ze strachu před konkurencí poměrně hodně stáhla kalhoty s nabídkovou cenou a pistole CZ P 07 a CZ P 09 celníkům nabídla za poměrně příznivé ceny, nejnovější produkty CZUB při komplexnějším hodnocení propadly a byly ze zkoušených zbraní vyhodnoceny jako nejhorší. Od reprezentativního vzorku celníků získaly ohodnocení ve výši pouhých 58-68% hodnoty konkurentů. Za jasného vítěze poměru výkon cena Celní správa vyhlásila pistole Glock. CZUB postupovala tak jako obvykle. Najala si advokátní kancelář, kvičela a samozřejmě všechno napadla, prý subjektivní, neobjektivní, podjaté…. Masivní útok CZUB, resp. jí najaté právní kanceláře, na výsledek výběrového řízení byl nakonec úspěšný a jedno z mála poctivě udělaných a solidně vyhodnocených výběrových řízení na výběr dodavatele pistolí je patrně odepsáno. Výběrové řízení, resp. nákup pistolí pro Celní správu ČR se již z iniciativy CZUB dostal na program jednání politiků. CZUB se ústy svých nejvyšších představitelů v médiích chlubila, že vyrábí nejlepší zbraně na světě, písemně a opakovaně deklarovala, že její zbraně, konkrétně i pistole, jsou plně srovnatelné s konkurencí a v mnoha ohledech ji i předčí, tak proč tedy CZUB žebrá u politiků za ingerenci ve svůj prospěch, když disponuje tak kvalitními a konkurenceschopnými produkty? Nebo že by to s tou konkurenceschopností P 07 a P 09 bylo přece jenom tak, jak potvrdily realizované zkoušky u celní správy? Pak je politická ingerence asi jedinou možností CZUB, jak mnohem dokonalejší a efektivnější Glock zase vyšachovat ze hry. Platná legislativa to však neumožňuje, tak uvidíme, jak to nakonec dopadne. U exponovaných složek MO ČR a Policie ČR mají již dávno jasno. Při komplexním srovnání pistole Glock produkty CZUB zjevně převyšují, a to rozdílem třídy.
Datum: 16. 12. 2014 16:10:04 Autor: Zbrojir
Předmět: výsledky pistolí u CS
Celní správa ČR nedělala tak rozsáhlé testy, jako např. Policie ČR při několikaletém, závažnými vadami a nedostatky vynuceném dovývoji pistole CZ mod. 75 D Compact do akceptovatelné podoby, kdy jeden komplexní test vyjde v řádu několika stovek tisíc Kč, a že se kompletní zkoušky „policejních compactů“ pro nevyhovující výsledky opakovaly několikrát… Mj. i takto se dá podporovat privilegovaný moloch, tzn., že stát byl neobyčejně trpělivý (na přijatelný, byť nikoli zdaleka bezchybný výsledek „policejního compactu“ se zde čekalo cca 2 roky, a ještě další 3 roky, v průběhu dodávek, se vychytávala většina zbývajících vad), navíc většinu testů uhradila státní instituce ze svého, tedy z prostředků daňových poplatníků, dodávala munici a na uživatelské zkoušky i testující policisty, to se to produkty zdokonalují, a stejně se moloch CZUB tradičně vzpouzel, ke zlepšením musel být doslova dokopán. Celní správa ČR již od počátku předpokládala nákup hotových produktů. V zadávací dokumentaci si vyžádala písemné nabídky, které mj. musely obsahovat podrobné údaje o nabízených zbraních, a současně požadovala i vzorky pistolí, kdy nejprve posoudila plnění požadavků podle zadávací dokumentace a u nabídek, které vyhověly procesu posuzování (nevyhovující byly vyloučeny), dále ověřila i uživatelské vlastnosti pistolí v rámci stanoveného programu zkoušek. Do výběrového řízení se přihlásily tyto firmy: • Česká zbrojovka, (pistole CZ P 07 a P 09) • CB Servis Centrum (pistole Walther PPQ) • MPI CZ (pistole Glock 17Gen4 a 19Gen3) • Zelený Sport (pistole HS Produkt) Zelený sport byl vyloučen, a to pro nesplnění podmínek zadávací dokumentace, nabízené pistole nebyly osazeny tritiovými mířidly. Kritéria pro hodnocení nabídek: Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla ekonomická výhodnost nabídky. Zadavatel stanovil následující dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy: a) Celková nabídková cena: váha 55% b) Uživatelské vlastnosti zbraně: váha 40% c) Délka záruční doby: váha 5% Příslušné údaje se dosadí do matematického vzorce, který je stanoven v zadávací dokumentaci a výsledek, resp. pořadí bylo následovné: Vymezená část „pistole 9mm Luger kompakt“ (předpokládaná dodávka 1500 pistolí) 1. MPI CZ (Glock 17 a 19) 2. CB Servis Centrum (Walther PPQ) 3. Česká zbrojovka (CZ P 09 a P 07) Vymezená část „pistole 9mm Luger Full Size“ (předpokládaná dodávka 100 pistolí) 1. MPI CZ (Glock 17 a 19) 2. Česká zbrojovka (CZ P 09 a P 07) V obozu vymezených částech tedy jako nejvhodnější nabídka zvítězily pistole Glock, v kategorii „pistole 9mm Luger kompakt“ pistole Glock 19Gen3, v kategorii „pistole 9mm Luger Full Size“ pak pistole Glock 17Gen4. V rámci dílčího kritéria uživatelské vlastnosti zbraně (váha 40%) byly posuzovány dále uvedené „parametry“. V každém „parametru“ mohl hodnotitel zbrani přidělit body, a to dle stupnice: 4 body – výborná 3 body – velmi dobrá 2 body – dobrá 1 bod – dostatečná 0 bodů – nedostatečná Vymezená část „pistole 9mm Luger kompakt“ (předpokládaná dodávka 1500 pistolí) • kvalita úchopu, - CZ P 07 46 - Glock 19 56 - Walther PPQ 62 • síla odporu závěru při natažení, - CZ P 07 37 - Glock 19 62 - Walther PPQ 55 • čitelnost mířidel (tritiová), - CZ P 07 36 - Glock 19 59,5 - Walther PPQ 60 • ovladatelnost ovládacích prvků a závěru, - CZ P 07 40 - Glock 19 58 - Walther PPQ 60 • dostupnost ovládacích prvků a závěru, - CZ P 07 40 - Glock 19 52 - Walther PPQ 59 • chod a odpor spouště, - CZ P 07 44 - Glock 19 60 - Walther PPQ 60 • obtížnost rozborky a sborky, - CZ P 07 27 - Glock 19 59 - Walther PPQ 55 • obtížnost plnění zásobníků střelivem - CZ P 07 48 - Glock 19 59 - Walther PPQ 55 Walther PPQ tedy získal celkem 466 bodů Glock 19Gen3 tedy získal celkem 465,5 bodů CZ P 07 tedy získala celkem 318 bodů Vymezená část „pistole 9mm Luger Full Size“ (předpokládaná dodávka 100 pistolí) •kvalita úchopu, - CZ P 09 19 - Glock 17 30 • síla odporu závěru při natažení, - CZ P 09 14 - Glock 17 31 • čitelnost mířidel (tritiová), - CZ P 09 11 - Glock 17 22 • ovladatelnost ovládacích prvků a závěru, - CZ P 09 16 - Glock 17 30 • dostupnost ovládacích prvků a závěru, - CZ P 09 18 - Glock 17 27 • chod a odpor spouště, - CZ P 09 17 - Glock 17 26 • obtížnost rozborky a sborky, - CZ P 09 14 - Glock 17 30 • obtížnost plnění zásobníků střelivem - CZ P 09 17 - Glock 17 22 Glock 17Gen4 tedy získal celkem 218 bodů CZ P 09 tedy získala celkem 126 bodů Odlišný celkový počet přidělených bodů v obou vymezených částech souvisí s odlišným počtem hodnotitelů (základní pistoli pro přezbrojení řadových příslušníků „9mm Luger kompakt“ logicky hodnotilo více koncových uživatelů, než pistoli „9mm Luger Full Size“, určenou výhradně pro speciální útvary), takže „rozdíl v kvalitě“ je zde definován především poměrem počtu bodů přidělených jednotlivým pistolím, které byly hodnoceny v rámci dané kategorie. Pro orientační srovnání zbraní mezi vymezenými částmi by bylo nutné vypočítat průměrné bodové ohodnocení a tato vzájemně srovnat. Vzhledem k jinému určení pistolí se však zcela nekryl vzorek hodnotitelů (potenciálních koncových uživatelů) a řadoví příslušníci, či příslušnice Celní správy ČR mohli jednotlivé „parametry“ hodnotit částečně odlišně, než specialisté. Poměrně výrazný rozdíl v neprospěch pistolí CZ versus svět (Glock/Walther), potvrzeno i v jiných ozbrojených složkách, vyplývá především ze způsobu hodnocení, kdy se hodnotí striktně dle soudobých a velmi efektivních bezpečnostních, manipulačních a střeleckých postupů, které jsou obvykle užívány v moderních ozbrojených sborech (nezaměňovat se schopnostmi některých příslušníků), a samozřejmě i z poměrně širokého spektra žen a mužů, které zahrnoval reprezentativní vzorek příslušníků Celní správy ČR (různé fyzické typy, s rozdílnými návyky a dovednostmi). Zde nejde o to, že si dá Franta cigáro a na střelnici, v klidu, mířenkou vypálí jednu krabičku nábojů a na závěr konstatuje „tož, co proti těm čézetám máte, vždyť jsou dobré“. Tady se při opakovaném drilu a dynamické střelbě u reprezentativního vzorku lidí s různou mírou návyků a dovedností, fyzickou silou i velikostí rukou velmi rychle začnou projevovat nedostatky pistolí, ale i složitější způsob manipulace, kdy zejména systém SA/DA s nutností neustálého vypouštění kohoutu po každém cyklu rychle ztrácí proti „blbuvzdorné“ SAFE-ACTION a obdobným DAO s předepnutím bicího mechanismu. Jde-li prostě o maximální efektivitu zbraně, jakožto bojového nástroje a uživatelskou přívětivost, především pro každodenní nošení, rutinní manipulace a zejména dynamické střelecké a velmi stresové situace, tak u širokého spektra koncových uživatelů rychle zvítězí pistole koncepce „Glock“ oproti pro služební použití již překonané „tradiční koncepci“, zejména, byla-li reprezentována v řadě oblastí nedokonalými a uživatelsky málo vstřícnými produkty CZUB CZ P 07 a P 09. V takovém režimu zatížení CZ P 07 a CZ P 09 na Glocky, ale zde např. i Walthery PPQ, prostě zdaleka nemají! CZUB se ve výběrovém řízení dále „předvedla“ dodáním vzorku v tradiční kvalitě, tedy křivá muška, drhnoucí závěr…, a to i u pár zbraní, předložených ke zkouškám. Alespoň CZUB Celní správě ČR díky lajdáctví CZUBáků připravujících tuto nabídku naznačila, s jakou tradiční UB kvalitou musí u hromadných dodávek zbraní z produkce CZUB počítat….
Datum: 17. 12. 2014 20:37:37 Autor: zbrojir
Předmět: poznatky z výběrového řízení u CS
Již samotný název tohoto článku „pistole CZ kontra Glock“ dostatečně charakterizuje obsah poměrně rozsáhlé diskuse. Od počátku jsem zde na základě mnoha relevantních informací a dlouholetých zkušeností zastával jednoznačný názor, že produkty CZUB, pokud je budeme posuzovat z hlediska požadavků kladených na moderní služební zbraň, na pistole Glock zdaleka nestačí. V 90. letech se jednalo o rozdíl několika tříd, v současné době se díky zdokonalení produktů CZUB po roce 2000 již zmenšil. Čím komplexnějšímu srovnání zbraně vystavíme, tím výraznější převahu Glocků po vyhodnocení nakonec zjistíme. Celníci např. vůbec neposuzovali a nehodnotili zbraně z hlediska opravitelnosti a udržovatelnosti (u ozbrojených složek velmi důležitý parametr), což je patrně nejsilnější stránka produktů firmy Glock. CZUB, přes tradičně velkohubá prohlášení, má z rakouské konkurence velké obavy, tedy alespoň v prostředí, kde CZUBáci nemají zakázky předjednané (zakoupené) někde v zákulisí. V případě výběrového řízení u Celní správy ČR moloch CZUB hodně stáhl kalhoty s cenou, chtěl patrně především technickou a technologickou převahu konkurentů zlomit mnohem nižší cenou, která bývá vždy významným kritériem pro hodnocení (zde váha 55%). Pokud mám správné informace, tak tritiovými mířidly osazené pistole nejnovější konstrukce, tedy CZ P 07 a CZ P 09, celníkům CZUB nabídla podstatně levněji než např. CZ 75 SP-01 Phantom MO ČR, kam dodává v násobně větších objemech. Ani 11,12 tis. Kč s DPH za jednu takto osazenou CZ P 07, resp. 11,726 tis. Kč s DPH za CZ P 09 nestačilo na úspěch, u kompaktů dokonce ani na druhé místo ze tří hodnocených zbraní. Pro CZUB je to samozřejmě ostuda, jelikož se opět potvrdilo, že nevyhraje jediný regulérní tendr, a to ani, když stáhne kalhoty s cenou. Aby toho dosáhla, musela by holt produkovat dokonalejší zbraně. Výsledek u Celní správy ČR je pro CZUB současně velkým varováním, protože se ukazuje, že nejnovější pistole CZ P 07 a CZ P 09 na renomovanou konkurenci nadále zdaleka nestačí. To mj. potvrdily i testy v jiných ozbrojených složkách. I kdyby byl zadavatel velmi nenáročný a s nedostatky produktů CZUB by se nakonec smířil (CZUB byla díky mnoha zjištěným nedostatkům prý zralá na vyloučení), a předložené nabídky pouze vyhodnotil na základě ekonomické výhodnosti, tak citelné zaostávání produktů CZUB vyžaduje stlačit nabídkovou cenu až k 50% ceny maloobchodní, a to není v delší perspektivě patrně únosné. S problematikou seznámení lidé se domnívají, že kdyby měly pistole HS ta správná (tritiová) mířidla, skončila by CZUB až čtvrtá…
Datum: 13. 01. 2015 11:25:00 Autor: Argonaut
Předmět: Cena
Celou diskuzi jsem pro její rozsáhlost nedocetl.. DDovolim si krátce můj pohled. Cena, cena, cena.. Cz je drahá, dražší než glock. Marketingově to nemůže dávat smysl, protože glock je ve služebních zbraních etalon. Jinak co se týče prodejny, někdy záleží,jak se prodávající vyspí. Z člověka dokážou udělat vola s přehledem.
Datum: 13. 01. 2015 11:27:27 Autor: Argonaut
Předmět: Cena
Doplnění: prodejnou myslim Opletalku
Datum: 16. 01. 2015 06:55:17 Autor: zbrojir
Předmět: CZUB vers. zákazníci
Z toho si vůbec nic nedělej. Arogance k CZUB a jejím zaměstnancům holt patří. Ono je to v podstatě součást firemní kultury... Chlapci a děvčata jsou zde přesvědčováni, že CZUB je nejlepší na světě a většina tomu snad i věří… Světaznalí ti potvrdí, že renomované zahraniční firmy, dodavatelé U.S. Navy SEALs, se k tobě budou chovat s mnohem větší úctou než „burani z Brodu“. V této podnikové prodejně jsem několikrát viděl takové chování vůči zákazníkovi, za které by svého zaměstnance řádný šéf pravděpodobně na hodinu vyrazil…
Datum: 09. 02. 2015 18:31:14 Autor: Jarda
Předmět: CZ-Glock
To argomaut S tím etalonem bych to tak nepřeháněl. J eto to same jako říci, že krumpáč je etalonem pro bagr. Ne všude je zaveden jako služební zbraň. Někdo zde zmiňoval, že jsu touto zbraní vybaveny specielní jednotky světa. Tak proč SEAL používají Sig Sauer, SAS to same a tak bych mohl pokračovat. Jinak kdo sleduje dění v oblasti zbraní v zahraničí, tak ví, že FBI vyřadila 40K pistol Glock ještě před dokončením jejich životnosti pro nadměrné opotřebení. USA armada vyhlašuje tender na pistol a je již jasné, že Glock nevyhovuje zadaným podmínkám. (Modularita zbraně, pojistka, oboustrané ovládání atd.) Zatím se šušká, že jeden z potenciálních účastníků s šancí na výhru je Sig Sauer P 320, což je I v oblasti ceny konkurence pro Glock. A dvě důležité podmínky jsou jednodušší logistika (G cca 34 částí. Sig P320 3 (hlaveň, rám a spoušťový mechanismus což je celek.) Jinak k istolím CZ P 09- nemohu si stěžovat jak na kvalitu tak na manipulaci a střelbu samotnou. Vzhledem, že jsem vlastníkem již pár let Sig Sauer p226 TACOPS G 17 a 22 jsem měl cca 8 let tak mohu srovnávat. Navíc je zajímavé jak zde jsou CZ pistole haněni a v USA je chválí. I takový John McPhee z SOB cca 10 let u spec jednotek, 4 x nasazení v zahraničních misích a instructor pro spec jednotky jak vojenské tak policejní, tvrdí, že P-09 vyndal z krabice a vyzkoušel ji na 100m a po delší střelbě inned nahradil stávajícího Glocka. Jak uvedl, nebyl zde důvod váhat. A tak bych mohl citovat a uvádět další příklady. Jinak k samotnému tendru se nebudu vyhjadřovat nebot ze své praxe vím jak to chodí v naší zemi. Jinak mám ooslouženo 7 let u armády a 20 let u Policie. Všechno v terénu ať už jako detektiv na OOZ nebo člen zásahové skupiny.1 rok praxe v zahraničí, Několiok dalších zahraničních stáží v oblasti bezpečnosti. Jinak zbraně jsou mé hoby.
Datum: 13. 02. 2015 09:45:44 Autor: zbrojir
Předmět: CZ vers. Glock
Pistole Glock etalonem moderní, jednoduché, spolehlivé, trvanlivé a celkově velmi efektivní služební pistole nepochybně jsou, a to již řadu let. Skutečnost, že je nemá každý ozbrojený sbor, či složka, na tom přece vůbec nic nemění. Svět je příliš veliký, různorodý, s mnoha partikulárními zájmy… AR 15, či AK/AKM také nemá každý a přesto jsou to neoddiskutovatelné etalony zbraní své třídy. Co se týče požadavků kladených na krátkou palnou zbraň u jednotlivých ozbrojených složek, to je velmi složitá problematika, kde mj. hrají roli i již zmiňované partikulární zájmy, tradice apod. Pokud někde Glock z nějakého důvodu, zpravidla odlišné koncepce zbraně, nevyhovuje, je třeba to respektovat, ale v žádném případě to neznamená, že je konstrukční řešení Glocku nevhodné, či překonané. Naopak, stále je vzorem výborného citu pro konstrukci a celkové efektivity řešení krátké palné zbraně. Mj. i CZUB připravuje pistoli této koncepce, tzv. „antiglock“. Jednotlivé výkřiky na podporu konkrétních výrobců, či výrobků bych nebral jako pádný argument. Často se totiž zjistí, že za nimi byla pozitivní motivace. Mnohem důležitější jsou zkušenosti s hromadnou výrobou jako celkem a s výrobcem jako dodavatelem. A tady CZUB propadá na celé čáře. Stačí si jen pozorně přečíst citace z dobových dokumentů. Ano CZUB se postupně zlepšuje, ale v prostředí „zestátněných nákladů a privatizace zisků“. Škody a náklady za vývoj a vady různými formami v podstatě uhradí stát, a zisky jdou na účty soukromé společnosti, a to nehovořím o nestandardním přidělování zakázek, které by CZUB v regulérních tenderech nikdy nezískala. Takto by uměl úspěšně podnikat asi každý podnikatelský subjekt…. Autor článku Misustov zde o CZUB hovořil jako o dobrém podniku. Tomu se ale musí zasvěcení jen vysmát. Praktiky, které CZUB k prosazení svých zájmů používá, se obvykle nazývají gaunerské, počínaje pozitivní motivací u vytipovaných osob v rozhodovacích funkcích (dárky a jiné úplatky), když to nezabere, tak se přejde na motivaci negativní (nátlak, vyhrožování, dehonestace, obvykle s využitím spřízněných novinářů a politiků). Počet obdarovaných osob ve státní správě za nestandardních podmínek je nemalý. Nikdo se však krajně negativními dopady takového nemorálního a nezákonného jednání na objektivitu a výkon státního aparátu nezajímá, i když už nás to stálo minimálně stamiliony…. Kde jsou ti hrdinní policisté z elitních protikorupčních útvarů, že by se báli zasáhnout do hry, ve které jsou zájmy i z nejvyšších pater politiky…. Např. u zmiňované Celní správy ČR na celníky, kteří se procesu výběru pistolí účastnili, CZUB, kromě mediálního útoku, poslala i GIBS (generální inspekci bezpečnostních sborů), s tím, že prý byli zástupcem Glocku uplaceni … I CZUBáci s vysokou pravděpodobností vědí, že k ovlivnění výběrového řízení, kde zkoušky mj. dělaly cca dvě desítky personálkou namátkově vybraných celníků a celnic, by musel jednotlivec na svoji stranu získat min. 10, ale spíše až 20 osob, což není u tak sledovaného kontraktu reálné a hlavně ani před ostatními utajitelné. CZUB zde především jede podle obvyklého a v ČR bohužel i velmi osvědčeného scénáře. Pozitivní motivace u vedení Celní správy ČR prý před výběrovým řízením a těšně po něm nezabrala, tak je třeba navodit atmosféru strachu, nejlépe odstavit a znevěrohodnit lidi s vlastním odborným názorem a vytvořit si tak výhodné podmínky pro opakování výběrového řízení, kdy budou všichni dopředu srozuměni se skutečností, že kdo se vůli tuzemského zbrojního molochu CZUB postaví, bude mít nemalé problémy a v Čechách není „mentalita bojovníka za pravdu“ příliš častým úkazem…. Proč asi nedokázaly silové resorty ČR u CZUB vyreklamovat tisíce či dokonce desetitisíce vadných zbraní, a problémy se vždy vyřešily pouze neúčinnými dodatky ke kupním smlouvám. Jen u Policie ČR se škoda způsobená dodávkou 30 000 vadných CZ mod. 75 D Compact, resp. realizací usnesení vlády č. 338/2000, odhaduje na 100 mil. Kč… Opět, kde tedy jsou ti hrdinní policisté z hospodářské kriminálky… Představa, že se tak CZUB musí chovat, aby předešla obdobně jednající konkurenci, je naprosto mylná. Zahraniční firmy se po mnoha negativních zkušenostech s „českými tendry“ prý již dopředu tuzemských zastoupení ptají, zda má vůbec smysl se v konkrétním případě angažovat, protože nechtějí ztrácet čas a peníze, aby zde CZUB dělaly pouhé křoví…
Datum: 13. 02. 2015 17:46:32 Autor: Misustov
Předmět: To Jarda
Etalon je terminus technikus, zde je zneužíván k propagačním účelům. Jarda napsal velice zajímavý článek, trefný je příklad etalonu bagru. Podmínky pro etalony jejích evidenci a dokumentaci definuje standard ISO. Etalony se ve zbrojní výrobě používaly, byly to vzorové kusy dodané zákazníkem (vojenskou správou) výrobci, a ani v minulosti nebylo možné, aby husarská šavle byla etalonem pro Cuttlas. Glock pochopitelně ani v náznaku nemůže být etalonem pro jakoukoli jinou zbraň, než pro glock. Jarda reaguje na nick argonaut, ale ten nereklamuje kvalitativní parametry, to by psal na příklad, rozptyl, rozptyl, rozptyl, ale on píše, cena, cena, cena. Argonautův příspěvek vyvolává dojem, že si kupuje svoji první zbraň a není solventní, lze mu tedy doporučit, aby si koupil levnější Glock. Problém vztahu k zákazníkovi - předně je pochybné, že by v pražské prodejně byli burani z Uherského brodu, ta bude asi osazena pražskými cajzly, mimochodem autoru článku by se jistě nelíbilo, kdyby jej někdo nazýval „zeleným mozkem“. Hodnocení typu „Arogance k CZUB a jejím zaměstnancům holt patří“. „Z člověka dokážou udělat vola s přehledem“ mým zkušenostem s Uherským Brodem neodpovídají, zde jsou ke mně ochotní a zdvořilí, když jsem se dostavil s poptávkou na bizarní úpravu své zbraně (nebyla to pistole), tak paní zavolala technika z provozu, ten se dostavil a bez problému jsme se domluvili, můžeme v tomto případě aplikovat lidové moudro „jak se do lesa volá…“. Zde jsou často stížnosti na odmítání reklamací, ale ani v jednom případě jsem se nedočetl, že se někdo domáhal reklamace právní cestou, a s jakým úspěchem. Konstatování, že „Chlapci a děvčata jsou zde přesvědčováni, že CZUB je nejlepší na světě a většina tomu snad i věří…“ vypadá jako demagogie. Jardovi mohu potvrdit, že v USA jsou pistole CZ považovány za dobré, ověřoval jsem to minulý rok, domnívám se, že vietnamský veterán má k tomu co říci. Co se týká hanění těchto zbraní u nás, mohu poznamenat, že pokud se na teritoriu České republiky objeví někdo, kdo nikoho a nic nenávidí, tak to asi nebude Čech. Češi si povšimli, že prezident „ukradnul“ propisku a zcela vážně žádali, aby byl souzen pro velezradu, někteří dokonce litovali, že nebyl popraven, prý je to mezinárodní „průser“, osobně jsem se tehdy ptal Berlíňanky na její názor a ona neměla ponětí o čem je řeč. Miloš Zeman je matematický typ, přesto jej desetitisíce Čechů má za blba, vola a podobně, přitom mnozí z nich mají potíže se základními početními úkony (dělení, mocniny). Tyto skutečnosti jsou aplikovatelné na některé zdejší příspěvky, zde někteří komentující „odborníci“ zřejmě neměli v ruce žádnou zbraň, natož CZ, nebo G (samozřejmě, že toto hodnocení se netýká zbrojíře).
Datum: 13. 02. 2015 20:51:33 Autor: zbrojir
Předmět: CZUB a zákazníci
Etalon má dle slovníku i běžně používané komunikace včetně soudobé literatury samozřejmě mnohem širší výklad, takže jej můžeme s klidem použít i ve významu „vzor pro ostatní produkty dané kategorie“. To autor Misustov nepochybně ví… Vzhledem k omezenému prostoru v komentářích je problematiku nutné zjednodušovat a zevšeobecňovat, podstatné je, aby se nevytratila podstata a objektivní pohled na věc. Budu-li tedy konkretizovat jeden takový výstup prodávajícího podnikové prodejny CZUB, tak na slušně přednesenou výhradu potencionálního zákazníka ke konkrétní a zjevné nedokonalosti vystaveného produktu byl reakcí křik, protože jinak se to nazvat prostě nedá, že takovou blbostí se nemá vůbec zaobírat, protože pokud tento model zbraně objedná, bude z jiné výrobní série a ty se v detailech a kvalitě vzájemně liší, takže si má vyzkoušet a prohlédnout až tu zbraň, která pro něj bude určena k prodeji. Komické na tom je, že se prodavač v návalu vzteku vlastně přiznal k tomu, co je CZUB a jejím produktům dlouhodobě vyčítáno, tj. velký rozptyl kvality hromadné produkce. Potenciální zákazník, zaskočen tak nehorázným výstupem podavače, zbraň odložil, něco zamumlal a v rychlosti z prodejny odešel… A to není zdaleka jediné nestandardní chování CZUBáků (zaměstnanec CZUB bez ohledu na místo narození, či pobytu), které jsem zde viděl. Kdo zná ducha firmy, tak ví, o čem hovořím. Jedna věc je pěstovat hrdost na firmu a zdravé sebevědomí, druhá pak „lhát si do kapsy“. Za poněkud nedůstojnou považuji i skutečnost, že progresivní zaměstnanci CZUB, kteří chtějí mít objektivní přehled, často pokoutně shánějí možnost v klidu si porovnat produkty CZUB s renomovanou konkurencí, protože jim to vedení neumožní. A já to vlastně chápu, protože většinou po komparaci mezi čtyřma očima přiznají, že tušili, že produkty CZUB nejsou nejlepší, ale když vidí ten rozdíl, tak budou mít problém přesvědčovat potenciální zákazníky…. Je třeba otevřeně přiznat, že vztahy CZUB a ozbrojených složek ČR jsou dlouhodobě velmi špatné. Teď samozřejmě nemyslím kontakty na nejvyšší úrovni, protože nynější generalitě obvykle postačí rozdat pár UB dárečků (některé kusy speciálně značených a zdobených zbraní, určených jako motivační dary, jsou nafocené na různých internetových fórech, protože je obdarovaní nakonec často prodávají…), popř. je pravidelně zvát na rauty, ale mám na mysli především vztahy s koncovými uživateli, techniky a odborným personálem obecně. Tito lidé jsou totiž přímo konfrontováni s reálnou kvalitou produkce CZUB, problémy s dodávkami kvalitních ND, opravitelností i nehoráznými praktikami jednání zástupců CZUB, včetně jimi vyžádaného nátlaku „shora“, aby zaměstnanci státu přehlédli to, nebo ono, popř. rovnou zapomněli na reklamaci prokazatelně vadného zboží a problém nějak vyřešili opravami s využitím kapacit a dalších finančních zdrojů státu…. Nedivme se, že většina zasvěcených by přivítala, kdyby moloch CZUB zcela zmizel s trhu, jelikož by zde konečně vzniklo normální konkurenční prostředí, samozřejmě v rámci možností shnilé ČR, a ozbrojené složky státu by tak měly konečně alespoň nějaký prostor pro svobodný výběr skutečně vhodných produktů a přestaly by být neustálým a nedobrovolným rukojmím „zaměstnanosti v uherskobrodské kotlině“. Jak říkají mnozí, je hrozné, když se koncový uživatel poctivým testováním dopracuje k optimálnímu produktu, který plně vyhovuje jeho práci, a nákup nakonec zakážou „shora“ s argumentací, že jde o zahraniční výrobek a musí se prý podporovat CZUB… Nakonec jsou vojákům, policistům, celníkům… vnucovány zbraně, které jim vůbec nevyhovují, pouze proto, že jsou tuzemské výroby, resp. z CZUB, protože i jiné kvalitní produkty z menších tuzemských firem jsou na přání molochu vlastně také tabu….
Datum: 21. 02. 2015 08:10:45 Autor: Misustov
Předmět: Já na to
Neměl jsem původně úmysl dále do problematiky CZ – GLOCK zasahovat. K problematice celní správy jsem reagoval, až na druhý článek, celní správa není pro mě v tomto směru přitažlivá, reakce oponentů byla sprostá, přesto ji beru s humorem. Protože se zde někdo začal odvolávat na moje výroky, dokonce posměšně, tak při veškeré úctě a sympatiím ke zbrojíři a úctě k jeho práci by nebylo slušné, abych mlčel. Jistý náš politik tvrdí, že prezident Zeman je hulvát, protože používá výrazy odvozené od slova „kurva“, naproti tomu Schwarzenberg hulvát není, protože tatáž slova vyslovuje noblesně. Podobná situace je v této diskusi, zde se projevuje průběžně naduté, domýšlivé, pohrdavé vystupování a obviňování druhých z arogance. Osobně se vyhýbám slovu „arogance“, abych na sebe neupozornil. ●●● Začneme ale od konce. Při stavbě kníničské přehrady, ve třicátých letech dvacátého století, bylo z důvodu snížení nezaměstnanosti povoleno používat k uvolňování zeminy pouze produkty zvané krumpáč, nikoli produkt zvaný bagr. Analýza koncového uživatele Jardy je tedy správná. Komentář je vysvětlující. Toto je odborný Veb, proto bychom měli používat vhodnou odbornou terminologii, tedy: Etalon je ztělesněná míra, měřidlo, referenční materiál nebo měřicí systém, určený k definování, realizaci, uchovávání nebo reprodukování jednotky nebo jedné či více hodnot veličiny k použití pro referenční účely. Referenčními účely je myšleno odevzdávání hodnoty této jednotky méně přesným měřidlům. Připouštím, že při diskusích v hospodách může mít tento termín mnohem širší význam a bývá to závislé mnohdy na množství zkonsumovaného piva. Osobně jsem po celý svůj produktivní věk intenzivně využíval metrologie, proto je pro mě etalon téměř něco posvátného. Na etalony mě bylo dovoleno sahat pouze v rukavicích a to byly etalony třetí kategorie. Etalon se může aproximovat za jistých podmínek na výrobní vzorky, na příklad lopatku spalovací turbíny, toto jsou potom etalony tak páté a vyšší kategorie. Avšak Němci, když zadávali zbrojní výrobu, zpravidla dodávali – eine Produktionsmusters , tedy žádný etalon, kdyby to byl etalon, musela by se prokazovat návaznost na etalony vyšších kategorií a to u takového MG13 bylo obtížné. Rovněž byl by úsměvný požadavek zákazníka: „ pistole Sig Sauer P 320 musí být identická s etalonem GLOCK.“ Výše uvedený příklad – zhotovení cuttlasu podle vzoru husarské šavle jsem nedal náhodně, případ od případu zapůjčuji cuttlas jednomu sokolu, když jde v historickém sokolském kroji na nějaké veřejné vystoupení. Ti diváci, pokud mezi nimi není pan Křížek ani nepoznají, že to není šavle. Mohlo by se tedy, podle zbrojíře konstatovat, že šavle je vzor pro sečné zbraně. Lze se domnívat, že k problematice etalonu zde bylo napsaného víc než dost. ●●● K otázce podstaty a konkrétního pohledu na věc. Střelné zbraně, obdobně jako automobily, nebo motorové pily se nekupují každý měsíc. V průběhu roku nakupujeme v prodejnách zbraní, střelivo, terče, občas plechovku Konkoru 101 a podobně. Zajímavé je co profesionál, fasující tento materiál v eráru nakupuje u firmy, kterou nenávidí, a jejichž produktů se doslova „štítí“, že by z ušetřených peněz si šel koupit výrobek made in CZUB? Realita bude taková, že autor navštěvuje prodejnu, aby realizoval své ego. Československý vlčák, kterého doporučuji celníkům místo pistole, mě kousnul následkem realizace mého ega a obdobě se chovají i lidé. Zbrojíř přirozeně ovládá kulturu nakupování, ale záměrně navštěvuje prodejny této firmy, nikoli za účelem nákupu pistole CZUB, ale za účelem kritiky konkrétních a zjevných nedokonalostí a zejména, aby přítomné naslouchající zákazníky odradil [zde může narazit na § 2980 odst. 2 NObčZ, který říká něco o srovnávací reklamě, nebo na dotěrné obtěžování § 2986 NObčZ, agresivní obchodní praktika dle přílohy č. 2 písm. c), či zákona č. 480/2004 , nebo parazitování na pověsti § 2982 NObčZ. Nejsem si jistý, jak má autor tyto otázky ošetřeny. Navíc žalující strana by mohla argumentovat, že jsou využívány poznatky získané profesionálně v ozbrojených silách]. Obsluhující personál na tyto návštěvy reaguje následovně: „A“ aby měl pokoj, tak prohlásí, že tušili, že produkty CZUB nejsou nejlepší; nebo, „B“ když jsou návštěvy a odrazování zákazníků periodické, tak reaguje jako ten Československý vlčák, on totiž nikdo z nás nevyhrál nervy v loterii a o nějakou mozkovou příhodu nestojí. ●●● Významný okruh problémů otevírá autor v dodávkách pro ozbrojené síly, což se táhne jako červená niť celou diskusí od samého počátku i když jsem v minulosti bezúspěšně navrhoval podat trestní oznámení. Nářek a stížnosti anonymů na internetu mají stejnou hodnotu jak nápis na zdi vesnické školy „PAN UČITEL NOVÁK JE VŮL“. Úmyslné zapomenutí reklamace prokazatelně vadného zboží je trestný čin, jaká byla v tomto směru činnost autora? Velký rozptyl kvality hromadné produkce se projevuje nejenom ve zbrojním průmyslu, ale mimo jiné i v automobilovém průmyslu, jiná kvalita je na automobilech na montážní lince v pondělí a jiná v pátek. ●●● Rozdávání dárečků dnešní generalitě má svoji staletou tradici, admirál lord Nelson měl kord s věnováním od východoindické společnosti a nikterak to nesnížilo bojovou sílu Royal Navy, – jeho kord je vystaven v Portsmouthu. Zbrojovky v současné době zaplatí safari, spolu s odstřelem kaferského buvola, nebo dokonce i slona, aby si obdarovaný mohl darovanou kulovnici vyzkoušet. ●●● Kritika rautů. Rautů jsem se v případě nutnosti zúčastňoval. Tyto akce jsou dokladovatelné a zúčtovatelné, tedy nic nemravného. Rauty kritizují ti, kteří nemají možnost se tam předvádět. Rauty jsou přínosné, protože tam se pozná, jak byl kdo vychován, jaké měl rodiče a jaké jsou jeho slabiny. Zajisté, je tam příležitost ventilovat své názory, představy, ale pokud někdo řekne diskutujícímu, že jeho názory jsou „idiotské“, tak skončil a dále může rauty jenom kritizovat- nikoli si tam cpát svůj požerák. V našem případě je diskutabilní, zda je takový generál ochoten bezdůvodně vážit cestu z Prahy do Uherského brodu, kvůli nějakému chlebíčku a kapce alkoholu. ●●● Znovu zde opakovaně vyskakuje imaginární kvalita. Nelze souhlasit, že výrobky CZ jsou bez výjimky nepoužitelné šmejdy. Koncový uživatel nejsou zbrojíři, ti jsou něco jako laboranti, ale Jarda, který má k produktům CZ pozitivní vztah, pro své kladné hodnocení nemusí vykazovat úspěšné zastřelení dvaceti lidí, je postačující, když se pohybuje na teritoriu, kde se projevuje bojová stresová reakce [BSR] a kde umírá, má svoji zbraň vyzkoušenou, přijal ji za svoji a plně na ní spoléhá. Ovšem daleko významnější by byla statistika. Je vyhodnoceno, kolik Hans-Joachim Marseille průměrně vypálil nábojů, aby sestřelil B-17, viděl jsem sovětské diagramy a vyhodnocení stovek zásahu tanků. Bohužel jsem neviděl nějaký diagram, který by dehonestoval kritizované zbraně CZ [ i když vím o existenci prasklých rámů což je pěkný průšvih]. Jednoznačné by mohlo být hodnocení následujícího tvaru: Pistole Glock – bylo stříleno na 120 protivníků, zasaženo = 120 protivníků, závady: 0. Pistole ZCUB, bylo stříleno na 100 protivníků, zasaženo bylo =89 protivníků, závady: 1x roztržená hlaveň, 2x destrukce rámu, 3x prasklý palník, 4x vzpříčení náboje, 1x nevyhovující pádová bezpečnost, pádem pistole na zem namísto protivníka byl zastřelen střelec. Na podkladě podobného diagramu budu podporovat zakoupení kvalitních pistolí zn. GLOCK. Bohužel zde se dočtu o poctivém testování, ale o konkrétním, numericky vyjádřeném zvýšení účinnosti ani slovo, pouze imaginární zlepšení práce. O co se zhorší výkon celní služby, když celníci budou mít namísto Glocku, pistoli vz.52, nebo LUGER 08? Na příklad o kolik kilogramu kokainu odhalí ročně méně. ●●● Autor článku Misustov zde o CZUB hovořil jako o dobrém podniku. Tomu se ale zasvěcení (zednáři?) jen smáli, až se za břicho popadali. Nehledě k těmto skutečnostem byl výrok vytržený z kontextu, bylo toho napsáno více, na co ti zasvěcení nereagovali, nebo rozumově nebyli schopni reagovat. Z kontextu, ale i obecně vyplývá, že se hovoří o dobrém podniku z hlediska strojového vybavení a technologické úrovně, doslova bylo napsáno: „CZUB je dobrý podnik, musí se ale s ním umět zacházet.“ Zasvěcené zednářstvo naopak mluví o obchodních praktikách a personalistice, tedy Misustov o voze a zasvěcení o koze. Ono to potom tak potom vypadá. Zajímali se vůbec někdy ti zasvěcení o technologii, kalibraci, řízení jakosti, dodržování technologických postupů. Vyhodnocovali někdy tepelné zpracování? Hodnotili, anebo vůbec viděli někdy materiálové listy, atesty? Takový duralový rám rapidně změní své vlastnosti při odchylce legur i v setinách procenta. Co diagramy tepelného zpracování? Co kontakt s pracovníky? Vyjmenujte s patra deset zaměstnanců, ale nikoli těch co organizují rauty, ale těch ve výrobě, technology, seřizovače NC, mezioperační kontrolu, jak se jmenuje ten pracovník, co kove hlavně, nebo obsluha žíhací pece? V minulosti jsem kladl otázky rozsahu inspekcí zákazníka, bylo mě odseknuto, odpověď jsem nedostal. Osobně kladně hodnotím vysvětlení zbrojíře z 11. 02. 2014 ale můj bývalý technický ředitel Franta Hůla by vás vyhodnotil, že jste i zadarmo drazí. ●●● 22. Listopadu 014 jsem navázal na rozhořčený článek zabývající se tématikou celní správa- Glock. Moje esej byla souhrn volných úvah, asi tak jak bývají prezentovány na rautech pořádaných po odborných akcích, na které nejsou zváni tzv. „nezasvěcení“. Esej jsem se snažil psát stylem lehkého humoru, ale narazil jsem, reakce nebyla vůbec humorná, [dnes jsem se dočetl, že ztráta humoru může být jeden z možných příznaků nastávající demence]. Byl jsem zařazen do kategorie idiotů, protože jsem prezentoval nikoli usnesení vlády, necitoval jsem směrnice, různá rozhodnutí, ale volné úvahy jako produkty svého mozku. Můj kritik se tím dopustil fatální chyby, Albert Einstein totiž tvrdí: „Kdo potřebuje ke své činnosti směrnice a předpisy, nepotřebuje mozek, jemu stačí mícha“. Zde si dovoluji připomenout výše citovanou definici etalonu, Einsteinův mozek [jeho produkty] jsou považovány za etalon kvocientu inteligence a udává se číslem 150. ●●● Nepochybuji, že ujíždějící kamion je snadnější zastavit pistoli značky GLOCK než zátarasem. Prý jsem zneuctil ozbrojenou složku, ale na můj dotaz, kolikrát v posledních šedesáti letech celníci byli nuceni použít zbraň, mě odpovězeno nebylo i když takové údaje musí být dokumentovány. S celníky, jako s orgánem jsem se setkal v Doveru, což je horká hranice, několik metrů od mého kontrolovaného vozidla byla budova, ve které vyhoštěné osoby očekávaly deportaci. Graciézní příslušnice celní správy, která prováděla inspekce, ale ozbrojena nebyla. ● Moje názory na psychiku pašeráků byly smeteny se stolu a nahrazeni poučkami o předpisech, [ono na tom Einsteinovi něco je, když já jsem idiot]. Oponent tvrdí, že testování zbraně vybráním dvaceti náhodných jedinců bylo optimální – stejně optimální by bylo, kdyby si Ferrari vybral k testování monopostu F1 na parkovišti u Wilsoňáku namátkově dvacet řidičů. ●Poukazoval jsem na skutečnost, že hlavním operačním prostorem našich celníků nejsou hluboké pohraniční hvozdy, ale tržnice, kde je velká pravděpodobnost odrazů střel, v prostorách tržnice se turbulentně, chaoticky pohybuje nespočetné množství lidí, proto zde není ani teoretická možnost použít střelnou zbraň. Jaká tedy bude činnost „ozbrojeného orgánu činného v trestním řízení“, který zde bude prověřovat prodejce orientálních pomád. Tento orgán nebude mít tušení, že prodejce je příslušník ISIS, má výcvik, absolvoval bojové a teroristické akce, je mu všechno jedno a život „ozbrojeného orgánu činného v trestním řízení“ má pro něj menší cenu, než velbloud. Realizace této situace má vysokou míru pravděpodobnosti – svoji představu jsem publikoval, nyní je řada na Vás, referujte!
Datum: 28. 02. 2015 11:02:32 Autor: zbrojir
Předmět: poznatky k vz. 70 a vz. 82
V předcházejících příspěvcích jsem zde uvedl celou řadu relevantních faktů a argumentů. Rovněž jsem zdůraznil, že pokud někdo nevěří, nemusí, nikdo ho k tomu nenutí. Shrneme-li řešenou problematiku, lze jednoznačně konstatovat, že mnohaleté zkušenosti ozbrojených složek s pistolemi z produkce CZUB, dříve Přesné strojírenství Uherský Brod, jsou diametrálně odlišné, než jsou prezentovány CZUB nebo v oficiálních pramenech i tematicky zaměřených časopisech, jako např. ve Střelecké revue. Obrázek nechť si každý udělá sám. ❶ Období dodávek za tzv. socialismu:● ČZ mod. 70, TPVD stanovuje životnost min. 2000 ran, funkční spolehlivost max. 1% závad, tj. min. 100 ran do závady. Pistole byla vybavena blokací zápalníků, což mělo zajistit i dostatečnou pádovou jistotu, aplikované řešení však v praxi opakovaně selhalo.● ČZ vz. 82, TPVD stanovuje životnost min. 5000 ran (pro náboj vz. 82 snížena na min. 3500 ran), funkční spolehlivost max. 0,2% závad, tj. min. 500 ran do závady. Aplikovaná řešení, zejména samočinná pojistka kohoutu, měla zajistit dostatečnou pádovou jistotu, v praxi však rovněž selhala. ● 1974 - zápis z porady o zvýšení jakosti pistolí vz. 70 ráže 7,65 mm: „Na základě požadavků hodnotitelské komise z předchozích hodnocení pistole vz. 70 a vzhledem k negativním výsledkům trvanlivosti provedených zkušebnou a ministerstvem vnitra, bylo uloženo výrobci, aby provedl zkoušky trvanlivosti přímo v závodě. Po dohodě zástupců ministerstva vnitra, zkušebny zbraní, hodnotitelské komise a PZO Merkurie bylo výrobci povoleno, aby zkouška trvanlivosti byla provedena na základě mírnějších TP na výrobek. Opakovanými zkouškami však bylo zjištěno, že pistole nevyhovují ani těmto mírnějším podmínkám. Zástupci ministerstva vnitra hodnotí tuto okolnost jako neslučitelnou se zásadou zajišťování obranyschopnosti státu a jeho vnitřního pořádku.“ ● 1978 - dopis námestníka ministra vnútra SSR plk. Ing. PhDr. Jozefa Bobka Slovenské plánovací komisi: „Štátnou arbitrážou ČSSR bol výrobný podnik za porušovanie zásad hospodárskej politiky a plánovania penalizovaný. Ani týmto opatrením sa nedosiahlo toho, aby podnik byl donútený k výrobe uvedených pistolí, aj keď sa jedná o závažnú úlohu sledovanú SLPK z hladiska obranyschopnosti štátu. Pištole kal. 7,65mm vz. 50 ktorými sú príslušníci ZNB v súčasnosti vyzbrojení, sú v prevážnej miere v používání cca 28 rokov. V rokoch 1967-1970 boli tieto vo výrobnom podniku renovované bez toho, že by sa ich technický stav zlepšil na želatelnú úroveň. Vzhladom na kritický stav technickej kvality pištolí pridělených do výkonu služby, žiadam SLPK o pomoc a zabezpečenie plnenia povinností tejto úlohy u výrobného podniku Presné strojárstvo Uherský Brod. ● “1978 - souhrnná informace pro ministra vnitra ČSSR PhDr. Jaromíra Obzinu: „Pistole ČZ vz. 70 měly od počátku různé technické nedostatky, závadovost byla vyšší, než určovaly technické přejímací podmínky. Negativní zkušenosti z exploatace pistole vz. 70 v podmínkách MV jednoznačně dokazují, že provedenou inovací nebyly odstraněny stále tíživější problémy pistolí vz. 50. Modernizovaná zbraň nesplňovala kladené požadavky, především na preciznost výroby, což se projevuje do současné doby nadměrně vysokým počtem technických závad obvykle stejného charakteru. Nežádoucí a soustavný výskyt závad (funkční nespolehlivost, ohrožení bezpečné manipulace apod.), včetně problematické zaměnitelnosti náhradních dílů zapříčinil, že příslušníci ministerstev vnitra přestávají mít k pistoli plnou důvěru. Stížnosti a požadavky ministerstev vnitra na nedostatky a na nutnost zvýšení preciznosti výroby (potvrzeno i Státní zkušebnou zbraní a střeliva v Praze), se neprojevily na zlepšení kvality výrobků. Dodávky ministerstvům vnitra nejsou plněny i přes rozhodnutí SPK a arbitráže. Kritický stav ve vyzbrojení ministerstev vnitra pistolemi je především zapříčiněn nedodáním plánovaného množství nových pistolí v požadované kvalitě. Tíživá situace ministerstev vnitra v oblasti vyzbrojení pistolemi představuje známý dlouhodobý problém. Uváží-li se zpětně negativní zkušenosti s kvalitou výroby a plněním dodávek pro ministerstvo vnitra, pak společně s přihlédnutím k současnému stavu neexistují reálné možnosti směřující ke zkvalitnění výroby pistolí vz. 70 a jejich řádného dodávání pro potřeby resortu MV.● “Z pamětí Ing. Zdeňka Faktora: „K hodnocení pistole ráže 7,65mm vz. 70 na straně 62 bych jako bývalý dlouholetý pracovník Čs. zkušebny zbraní a střeliva pro civilní potřebu podotkl, že tato zbraň bezvadně fungovala, pokud byla vyráběna ve Strakonicích. Po předání do Uherského Brodu se její jakost dost zhoršila, protože uherskobrodská zbrojovka neměla kvalifikované pracovní zázemí, a to zvláště při montáži. V podstatě vzhledová transformace pistole vz. 50 na vz. 70 na této skutečnosti téměř nic nezměnila. Dohadování o jakosti pistolí vz. 50 a 70 mezi výrobcem a vývozcem či ministerstvem vnitra bylo poměrně časté a stávalo se, že nevyhovující výrobky nakonec převzal Sbor nápravné výchovy, který byl rád, že nějaké pistole vůbec získal.“ ● pistole vz. 82 rok 1990, Informace pro 1. náměstka ministra vnitra ČR plk. Petráska o současném stavu přezbrojování útvarů MV ČR 9 mm pistolemi vz. 82 (se spisem z 8. 5. 1990) „Zásadní vliv na průběh přezbrojování má v současné době fungování systému zbraň - střelivo se střelivem čs výroby. Po celou dobu výroby 9mm pistolí vz. 82 je jich přejímka prováděna nábojem 9 mm Makarov, který je k přejímce určen technickými podmínkami. Spolehlivost jeho funkce je zajištěna především použitím citlivější zápalky (která je na hranici pádové bezpečnosti). Již od počátku výroby se počítalo s přechodem na používání náboje československé výroby, který byl z tohoto důvodu také vyvíjen. Za celou dobu, kdy se v ČSSR vyráběla pistole vz. 82 i náboj vz. 82 (souběžně od roku 1987) se F MNO nepodařilo tento náboj prosadit do technických podmínek pro přejímku pistolí. Výrobce zbraní k tomuto vedla zejména skutečnost, že při použití tuzemského náboje byl zvýšený počet selhačů, nebyla také vyřešena otázka životnosti hlavně při změněné konstrukci (tvrdosti) střely. Uvedené problémy navrhoval výrobce munice řešit změnou konstrukce pistole, výrobce pistole navrhoval změnu konstrukce náboje. K odstranění příčin těchto závad proběhla celá řada zkoušek, které vyústily v závěr, že další zvýšení citlivosti zápalek by bylo na úkor pádové bezpečnosti a proto nebylo doporučeno. Bylo rozhodnuto pokračovat ve výrobě náboje v původním provedení. Odstranění výskytu selhačů ve funkci systému zbraň-munice musí jít cestou rekonstrukční úpravy zbraně vedoucí ke zvýšení bicí energie zápalníku. Úprava spočívá ve výměně úderníku, pružiny úderníku a úpravě kohoutu, páky kohoutu a záchytu kohoutu. F MNO souhlasilo s uvedenou úpravou (modernizací) ve výrobě od roku 1990. Podstatným problémem, dotýkajícím se průběhu přezbrojení útvarů MV ČR je skutečnost, že úpravami musí projít veškeré doposud převzaté pistole vz. 82. Předpokládá se provedení oprav ve výrobním závodě od roku 1991. Kapacita oprav výrobního podniku by byla cca 3000 kusů pistolí měsíčně. Cena má být 200,- Kč za 1 kus. Vzhledem k těmto skutečnostem bylo upuštěno od výdeje zbraní dalším útvarům. F MNO nadále řeší otázku provádění oprav a konečné stanovisko bude sděleno po dořešení některých technických otázek. Gestorem za vývoj zbraně a střeliva je F MNO a s tím budeme dále jednat o způsobu finanční náhrady za provedení oprav všech nakoupených pistolí.“● 29. 8. 1990, Ekonomická správa MV ČR píše Federálnímu ministerstvu obrany, „Ekonomická správa MV ČR je garantem toho, že pro příslušníky MV ČR bude od jednotlivých výrobců odebrán pouze spolehlivý a kvalitní výrobek. Tato zásada daleko výrazněji vystupuje v případě nákupu zbraní a střeliva, které mají sloužit k ochraně zdraví a životů chráněných osob i příslušníka bezpečnosti samotného. Garance spolehlivosti a kvality je v tomto případě, kdy se jedná o vojenskou techniku, přenesena na gestora, kterým je FMNO. 9mm pistole vz. 82 je pro útvary MV ČR dodávána od roku 1984 a do roku 1990 byla přejímána s nábojem 9mm Makarov. Již od počátku výroby zbraní se počítalo s přechodem na používání náboje čs. výroby. Který byl proto vyvíjen. Důvodem, proč se náboj čs. výroby nedostal do technických podmínek jako náboj přejímací, bylo zejména to, že procento selhačů ve funkci systém zbraň – střelivo je doposud nepřípustné, proto je nutné provést zpětné úpravy. Jestliže FMNO vědělo, že přebírá nefunkční výrobek, mělo zastavit přejímku výrobku, který tuto nefunkčnost způsobuje. MV ČR je v současné době postaveno před problém ve stažení všech pistolí vz. 82 od přezbrojovaných útvarů a zastavení přezbrojování do vyřízení závad a provedení nutných oprav zbraní. Vzhledem k tomu, že na vzniklé situaci nenese MV ČR žádnou odpovědnost, trvá ES MV ČR na finanční úhradě oprav z prostředků FMNO.„● 13. 6. 1991 Ing. Miroslav DUDA, ředitel státního podniku, píše Správě veřejné bezpečnosti Středočeského kraje, „ Vážený pane, S odvoláním na telefonickou dohodu s vaším panem xz žádám o zaslání výsledků odborné expertizy k pistoli vz. 82 r. 9mm, která byla zajištěna u xxx. Jmenovaný ji odcizil při vloupání v okrese Benešov u Prahy. Dle Občanského deníku ze dne 28. 3. 1991 byl znevážen podnik v článku „Kousek od smrti“. Cituji: „….. zbraň selhala a loupežníci vojáka přemohli. A s sebou vzali i jeho pistoli ráže 9 mm pistoli, kterou jsou nyní policisté nově (!) vyzbrojováni. …….. Otázkou také je, proč se policisté opět vyzbrojují pistolemi, které v rozhodný okamžik selžou jako ty staré.„ ● 1991 Odborné posouzení technického stavu 9 mm Pi vz. 82 výr. číslo 024 017 zaslané 2. 10. 1991 „Zjišťování energie bicího mechanismu - výsledky měření při spouštění protažením spouště (kohoutek v přední poloze): 107,22 - výsledky měření při spouštění s napnutým kohoutem:  132, 64. Zkouška funkční spolehlivosti, odpalování protažením spouště, náboje 9mm Makarov 6x12 = 72 ran – bez závad, náboje 9 mm. vz. 82 6x12 = 72 ran – 4 x selhač (= 5,5%). Závěr - Proměření vybraných součástí a skupin zbraně prokázalo, že zkoušená pistole odpovídá výkresové dokumentaci platné v době její výroby rok 1985). Jako kritická se jeví síla F8 bicí pružiny, která byla zjištěna nepatrně (o 0,9%) pod spodní výkresovou hranicí. Na závěr se konstatuje: - Pistole 9 mm vz. 82 vyrobená v ČZ Uherský Brod v roce 1985 pod číslem 024017 vykázala při střelbě s náboji 9mm – 82 čs. výroby BS Vlašim s dnovým značením bxn 89 nepřijatelně vysoký (5,5%) počet závad – selhačů. Příčinou selhačů je nízká energie bicího mechanismu dané pistole při odpalování protažením spouště (kohoutek v nenatažené poloze), která nestačí ke spolehlivé iniciaci zápalky použitých nábojů. Obdobné závady lze předpokládat u pistolí vyrobených před rokem 1987 při střelbě s náboji 9mm – 82 čs. výroby. Četnost závad je závislá na energii bicího mechanismu konkrétní pistole a citlivosti zápalek konkrétní výrobní série nábojů.“● A ještě něco k pádové bezpečnosti pistolí vz. 82 ● 2. 12. 1998 Znalecký posudek KUP ve věci – postřelení občana XY „Pádová zkouška: Ze tří provedených pokusů došlo ve dvou případech k výstřelu a v jednom případě vznikl na zápalce vtisk zápalníku o průměru 0,7mm. Mechanismus samovolného výstřelu při pádu pistole, prokázaný výše popsaným experimentem, je následující: Pistole dopadne na zadní okraj palečníku bicího kohoutu, spuštěného na odskoku. Její závěr vykoná v důsledku setrvačnosti zákluz o cca 2,5mm, až narazí na čelo bicího kohoutu. Náboj v důsledku setrvačnosti dosedá na čelo závěru. Současně dochází k nárazu hlavy úderníku na čelo bicího kohoutu. Úderník je dynamicky vymrštěn vpřed, provede iniciaci zápalky náboje a dojde k výstřelu. Závěr - Na položené otázky odpovídáme: 1. Předložená pistole ČZ vz. 82, ráže 9mm Makarov, v.č. 147670, je ve standardním provedení, má dobrý technický stav, nejeví známky nepříslušných úprav a je plně střelbyschopná. 2. Experimentálně bylo prokázáno, že předložená pistole s nábojem v nábojové komoře může vystřelit po dopadu palečníkem bicího kohoutu na betonový chodník, přestože pistole je po technické stránce v pořádku. Fakta zjištěná zkoumáním jednoznačně ukazují, že v posuzovaném případě došlo k výstřelu právě takovým způsobem (blíže viz Nález).“● 1999 Zkouška pádové bezpečnosti pistolí ČZ vz. 82 - 3 ks pistolí ČZ, vz. 82, ráže 9 mm Makarov, vč. 040963, 140343, 040765, nejmenší spotřebitelské balení (50ks) tuzemských nábojů 9 mm Makarov (SaB Vlašim), výrobní série „53“ v provedení mosazná nábojnice s dnovou signaturou SaB 9 mm M a červeně zalakovanou mosaznou zápalkou 4,4 Boxer, tombakem plátovaná celoplášťová střela 6,1g s olověným jádrem. Pozn.: Jedná se o standardní provedení služební pistole s úderníkem jmenovité délky 47,7-0,1 mm (původní délka před jeho prodloužením v souvislosti s vynucenou rekonstrukcí bicího mechanismu roce 1992). Předložené pistole byly podrobeny zkoušce úderem na palečník bicího kohoutu podle stejné metodiky jaká byla použita v případě experimentů pro odbornou expertizu ve věci pádu pistole ČZ vz. 82 a postřelení xy v Jindřichově Hradci 21. 10. 1998. U každé pistole došlo k výstřelu viz protokol. Mechanismus výstřelu pistolí při tomto úderu je následující: pistole dopadne na zadní okraj palečníku bicího kohoutu, spuštěného na odskoku. Její závěr vykoná v důsledku setrvačnosti zákluz o cca 2,5mm, až narazí na čelo bicího kohoutu. Náboj v důsledku setrvačnosti dosedá na čelo závěru. Současně dochází k nárazu hlavy úderníku na čelo bicího kohoutu. Úderník je dynamicky vymrštěn vpřed, provede iniciaci zápalky náboje a dojde k výstřelu. ● 8. ledna 1999 zasílá ředitel OSM MV podřízeným složkám resortu MV tento text: „Manipulační bezpečnost stávajících služebních pistolí - s d ě l e n í Jako odborný řídící orgán na úseku MTZ vydávám s okamžitou platností zákaz nošení níže uvedených zbraní s nábojem v nábojové komoře: (pistole ČZ mod. 75/85 bez automatického jištění zápalníku, pistole vz. 82, pistole vz. 50/70). Šetřením bylo potvrzeno, že naprostá většina stávajících služebních pistolí nevyhovuje základním požadavkům kladeným na služební zbraň. Zásadní jsou především závažné nedostatky v oblasti manipulační bezpečnosti. Realizované zkoušky a znalecké posudky mimo jiné prokázaly, že při pádu služebních pistolí z běžné manipulační výšky (již okolo 1m) nebo při úderu zbraní dochází k samovolné iniciaci náboje. V této souvislosti Vás žádám o provedení následujících opatření: Zakázat nošení předmětných zbraní s nábojem v nábojové komoře. Náboj zasunout do nábojové komory pistole bezprostředně před střelbou. Zapracovat tyto skutečnosti do normativních aktů řízení, upozornit podřízené na nutnost dbát při manipulaci s těmito zbraněmi zvýšené opatrnosti, neboť k samovolné iniciaci náboje může dojít nejen při tzv. „hrubém zacházení“. Zajistit dokladovatelnost toho, že všichni podřízení byli s tímto opatřením seznámeni. Současně s tímto sdělením jsem požádal ředitele odboru služebních příprav a sportu MV o přijetí příslušných opatření v oblasti metodiky výcviku v dotčené oblasti. Závěrem Vás upozorňuji, že nedodržování tohoto pokynu je spojeno s reálnými riziky ohrožení zdraví a života osob.„● Pokračování příště.
Datum: 28. 02. 2015 11:44:07 Autor: zbrojir
Předmět: poznatky k mod. 75/85
❷ Dodávky pistolí po roce 1989. Tak nejprve poznatky k pistolím modelové řady CZ 75/85 (produkce z 90. let): Po roce 1990 začala Policie ČR pořizovat ve větších počtech „vlajkovou loď“ CZUB, tj. pistoli CZ mod. 75 ráže 9mm Luger. Již při prvních dodávkách přišlo rozčarování. U dodaných zbraní se projevil nadměrný výskyt závad (zádržky ve funkci) i poruch (prasklé či unavené součásti). Interní zkoušky opakovaně prokázaly neplnění výrobcem deklarovaných a mj. nikterak oslnivých parametrů. CZUB reklamace vždy arogantně odmítla jako neopodstatněné. V letech 1991/1992 byly proto zadány externím organizacím odborné a znalecké posudky za účelem posouzení spolehlivosti z dodávek CZUB namátkově vybraných, doposud nepoužitých pistolí CZ mod. 75/85, včetně porovnání jejich výkonů se zahraniční konkurencí stejné ráže. Výrobcem bylo v TP garantováno (o požadavcích Policie ČR nad parametry běžné sériové produkce nemínila CZUB v 90. letech vůbec jednat): životnost min. 5000 ran, později zvýšena na 8000 ran, funkční spolehlivost max. 0,5% závad, tj. 200 ran do závady (pro srovnání, již desetiletí byl pro služební zbraně všeobecně požadován limit max. 0,2% závad, tj. 500 ran do závady), manipulační bezpečnost a pádová jistota obecně deklarovány, typové zkoušky jen v rozsahu všeobecné civilní ČSN. Zbraně nemají plnou zaměnitelnost součástek. Spoušťový mechanismus je sestavován ze součástek vyráběných ve více velikostních skupinách, nezaměnitelnost je dále ztížena častými změnami ve výrobě i velkými výrobními tolerancemi sériové produkce. Při provozu se u pistolí modelové řady CZ 75/85 projevilo široké spektrum problémů, od nízké funkční spolehlivosti, četné poruchovosti, malé životnosti, přes obtížnou opravitelnost až po hrubé vady v oblasti manipulační bezpečnosti, kdy tyto s nábojem v nábojové komoře mohou při volném pádu i z výšky menší než 1 m samovolně vystřelit. ● 1991 „Zpráva VTÚVM Slavičín o provedení zkoušek střelecké spolehlivosti 9mm pistole vz. 85 a vz. 85 Combat“ „Z výsledků zkoušky spolehlivosti vyplývá, že i vzhledem k malému počtu vystřelených nábojů můžeme konstatovat, že střelecká spolehlivost zkoušených zbraní je velmi nízká. Celkem bylo použito 6510 nábojů, přičemž došlo k 52 případům selhačů a závad, což představuje 0,799%. Pro srovnání můžeme uvést podmínky střelecké spolehlivosti pro některé jiné typy zbraní: 7,62mm Pi vz. 52 nesmí přesahovat 0,5% závad, 7,65mm Sa vz. 61 0,25% závad, 9mm Pi vz. 82 0,2% závad. Z uvedených skutečností a z výsledků zkoušky je zřejmé, že z hlediska střelecké spolehlivosti obě modifikace pistole vz. 85 nevyhověly a výsledek zkoušky je možno hodnotit jako nevyhovující.“● 1991 Dopis ředitele odboru bojové techniky FMV řediteli CZUB, ing. Jiřímu Peškovi, z 11. února 1991. „Vážený pane řediteli, federálním ministerstvem vnitra bylo v prosinci 1990 zakoupeno 500 kusů pistolí 9mm vz. 85 Combat. Před jejich použitím v přímém výkonu služby byla provedena zkouška střelecké spolehlivosti u namátkově vybraných zbraní. Výsledky prokazují, že spolehlivost ve střelbě u zkoušených zbraní je velmi nízká a kromě toho ve zprávě o provedení zkoušek (viz příloha) jsou uváděny další závady.“● 1992 „Znalecký posudek provedení expertízy 5 kusů pistolí vz. 75, „Na základě zjištěných skutečností nedoporučuji zavedení pistolí 9 mm vz. 75 PARA do výzbroje složek Policie ČR. Zdůvodnění: u pistolí se projevil velký výskyt závad, které mohou v krizových okamžicích ohrozit zdraví nebo život příslušníka policie, který se musí na svoji zbraň vždy a za každých okolností spolehnout a tato mu musí zabezpečit mířenou střelbu. Příčiny vyskytujících se závad jsou v neprovádění nebo nesprávně prováděné kontroly ve výrobním závodě, což dokumentuje případ pistole K-8518, u které byla zjištěna výrobní vada již při prvním výstřelu. Na základě stávajících poznatků je možné konstatovat, že některé součástky vykazují nadměrné opotřebení i při malém počtu výstřelů např. některé kohouty. Počet jednotlivých závad neodpovídá součtu, neboť neuvádím nepodstatné závady. Např. u pistole L-0305 se uvolnil kolík spouště a při střelbě vypadl. Na základě těchto skutečností doporučuji: 1. Přehodnotit situaci ve vyzbrojování příslušníků policie ČR pistolemi vz. 75 vzhledem ke kvalitě Vám dodaných zbraní výrobcem. Na základě zjištěné skutečnosti nedoporučuji vyzbrojit policisty do služby střelby neschopnou zbraní. 2. Hledat adekvátní náhradu za tuto pistoli tak, aby byla po všech stránkách spolehlivá“. Přehled závad - pistole CZ 75 K-8518 vystřeleno 315 ran, 55 x se po spuštění neuvolnil kohout, pro výrobní vadu nešlo ve zkoušce pokračovat. Přehled závad - pistole CZ 75 L-1376 vystřeleno 7315 ran, 10 x vzpříčená nábojnice, 52 nepodání náboje, 1 x nevrací se spoušť, a jiné, celkem 64 závad. Přehled závad - pistole CZ 75 L-0311 vystřeleno 3685 ran, 9 x vzpříčená nábojnice, 1 nepodání náboje, 2 x nevrací se spoušť, a jiné, celkem 14 závad. Přehled závad - pistole CZ 75 L-0305 vystřeleno 7060 ran, 49 x vzpříčená nábojnice, 6 nepodání náboje, a jiné, celkem 68 závad. Přehled závad - pistole CZ 75 L-1420 vystřeleno 7725 ran, 18 x vzpříčená nábojnice, 5 nepodání náboje, 1 x nevrací se spoušť, a jiné, celkem 25 závad. U všech čtyř střílených zbraní postupně upadly mušky, a to v rozmezí 3677-7724 ran. ● Na základě výsledků zkoušek bylo pro speciální jednotky a exponované útvary pořízeno 1500 kusů pistolí Beretta 92FS (pistole U.S. ARMY), které ve zkoušce vyhověly se značnou rezervou. Po osobní intervenci generálního ředitele CZUB Dudy u tehdejšího ministra vnitra Rumla byl nákup zahraničních pistolí v resortu MV zakázán a nařízeno pokračovat v objednávkách pistolí CZ mod. 75/85, a to bez ohledu na negativní výsledky všech zkoušek a rostoucí pochybnosti ohledně jejich pádové bezpečnosti. Po negativních zkušenostech z provozu a několika mimořádných událostech, kdy byly u zbraní z produkce CZUB mj. zjištěny hrubé vady v oblasti manipulační bezpečnosti, celoresortní odborná komise již v roce 1994 konstatuje a ministr vnitra Ruml v roce 1995 akceptuje, že všech cca 13 000 nedávno a na pokyn tehdejšího politického vedení odebraných pistolí CZ mod. 75/85 v ceně přes 100 mil. Kč (a že to byla v první polovině 90. let opravdu velká částka), nevyhovuje základním požadavkům kladeným na služební zbraň. MV se mohlo pistole pokusit reklamovat, jelikož znalecké a odborné posudky prokázaly, že postup stanovený výrobcem pro bezpečné nošení zbraní s nábojem v nábojové komoře deklarovanou pádovou jistotu nezajišťuje a odběratel (MV) tak byl dodavatelem (CZUB) při nákupu zbraní uveden v omyl. Nikdo se o to však nepokusil…● .“ 1995 Dopis ředitele ÚRN P ČR z 12. září 1995 řediteli Týlové sekce MV, předmět: kvalita Pi vz. 75/85 dodaných ČZ Uherský brod – sdělení „Na základě mnohaletých zkušeností s používáním Pi ČZ vz. 75/85 Vám v příloze zasílám přehled závad, které se i přes vynikající konstrukci díky špatnému dílenskému zpracování a zřejmě nedodrženým technologickým postupům (zejména spoušťový mechanismus a záchyt závěru) nejvíce projevují při výcviku u ÚRN P ČR. Tyto závady v krajním případě ohrožují životy zakročujících policistů“. ● A ještě něco k pádové bezpečnosti. Co říká CZUB - TP pro výrobu CZ mod. 75/85, návod na používání a údržbu, zajištění pistole: „Vypustíme napnutý kohout do přední polohy tím, že palcem pravé ruky přidržíme kohout, stiskneme spoušť a pozvolna pouštíme kohout směrem dopředu. Tímto úkonem zabráníme tomu, aby přišel do styku zápalník se zápalkou a současně odlehčíme bicí zpruhu proti únavě. Při pádu pistole na zem nemůže vyjíti nežádoucí rána.“ A nyní realita: ● 1994 Znalecký posudek KÚP ze 4. listopadu 1994. „Ke zkoumání předložená pistole ČZ model 75, ráže 9mm Luger, v.č. U2463, je výrobkem Zbrojovky Uherský Brod. Předložená pistole je v původním továrním provedení, plně funkční, bez dodatečných úprav. Pistole není vybavena úderníkovou pojistkou, nelze proto vyloučit možnost samovolného výstřelu, především při pádu zbraně (viz zkoušky). Z praktického užívání pistolí ČZ model 75 jsou známy případy, kdy při pádu zbraně s nábojem v komoře k samovolnému výstřelu došlo.“ ● Odborný posudek VTÚVM Slavičín ve věci technického stavu, spolehlivosti a bezpečnosti pistole ČZ mod. 75 9mm Luger v.č. U2463 z 22. května 1995, „Zkouška odolnosti a bezpečnosti zbraně při pádu, TP-VD-637-81, část 35 (pády z výšky 1m na betonovou plochu). Na ústí hlavně – 1. pokus došlo k odpálení náboje v nábojové komoře. Na zadek zbraně, bicí kohout zachycen na bezpečnostní ozub – 1. pokus došlo k vyřazení funkce bezpečnostního ozubu - ozub ulomen. Zároveň došlo k odpálení náboje. Na zadek zbraně, bicí kohout spuštěn na desku zápalníku – 2. pokus došlo k odpálení náboje. Dále se ve zkoušce nepokračovalo… ● Pokračování příště.
Datum: 28. 02. 2015 12:30:10 Autor: zbrojir
Předmět: poznatky k CZ mod. 75 D Compact
Dodávky pistolí po roce 1989. Policejní pistole CZ mod. 75 D Compact ● Když po několika letech, co politici usilovně bránili vyhlášení regulérního výběrového řízení, konečně pochopili, že CZUB se svými produkty neuspěje ani ve velmi okleštěném tendru (viz vsuvka dále), bylo urychleně přijato usnesení vlády č. 338/2000, kdy byla CZUB určena jako exklusivní dodavatel pistolí pro Policii ČR, a to i přesto, že urychlené přezbrojení bylo vynuceno především vážnými výrobními a konstrukčními vadami zbraní z její vlastní produkce. ● Policií ČR bylo požadováno a CZUB v TP pro pistoli Compact deklarováno: životnost min. 15 000 ran, funkční spolehlivost max. 0,2% závad, tj. 500 ran do závady, manipulační bezpečnost a pádová jistota při volném pádu zbraně z výše tří metrů, tj. nárazová rychlost necelých 8 m/s, na tvrdou podložku (zbraň se může pádem poškodit, nesmí však vystřelit, jen pro představu, nejlepší běžci dosahují rychlosti cca 10 m/s). U zbraně je požadována plná (100%) zaměnitelnost součástek, i když některé zkušenosti z oprav zde dávají určitý prostor k pochybám, zda je požadavek CZUB u tohoto produktu splněn. ● Díky konstrukčním, výrobním a materiálovým vadám je 46 000 Policii ČR dodaných pistolí CZ mod. 75 D Compact rozdělováno do čtyř vzájemně se lišících výrobních etap (I. etapa 1-6500, série G a H). (II. etapa 6501-18000, série J a K), (III. etapa 18001-30000, série L,M,N,P), (IV. etapa 30001-46000, série R a S). Z převzatých 46 000 souprav má 30 000 pistolí vadné lůžko pro ukotvení taktických doplňků, z toho cca 18 000 zbraní nadto aplikován lehký kov, který nevyhovuje schváleným technickým podmínkám a rám pistole proto může předčasně prasknout. Zmírněným technickým podmínkám, které si CZUB nakonec u politiků prosadila, tedy vyhovuje pouze 16 000 pistolí, a to výrobní série R a S. Při provozu se u některých kusů, především z počátku výroby, projevuje vyšší četnost závad, obtěžují značné manipulační síly závěru, pro spolehlivou funkci, zejména pak v zimě, vyžadují tyto zbraně pravidelnou údržbu a především mazání, rovněž poměrně rychle se unavují, či praskají aplikované pružiny, opravitelnost je vzhledem ke složitosti a nutnosti používat speciální přípravky poměrně obtížná. ● Ještě před přijetím inkriminovaného usnesení vlády č. 338/2000 byly v roce 1999 ve VTÚVM provedeny první komplexní zkoušky pistolí, a to v souvislosti s realizací velmi okleštěného výběrového řízení, kam však nebyla drtivá většina konkurentů CZUB připuštěna. Jakmile se ukázalo, že pistole CZ neobstojí v jakékoli konkurenci, bylo „výběrové řízení“ urychleně zrušeno, novelizován zákon o zadávání veřejných zakázek tak, aby mohl být kontrakt přidělen CZUB vládou napřímo a neprodleně přijato příslušné usnesení, že výhradním dodavatelem pistolí pro Policii ČR bude CZUB, a to z důvodu potřeby „urychleného přezbrojení“. V této souvislosti je jistě zajímavé seznámit se s výsledky, jaké pistole CZ mod. 75 D Compact v roce 1999 dosáhly a zda bylo inkriminované usnesení vlády opřené o racionální a fundované argumenty ● Životnostní zkouška dvou namátkově vybraných pistolí: ● CZ 75 D Compact „A“ závadovost 0,697% (143 ran do závady), ve 12040 ranách rozlomený blok spoušťového mechanismu, vylétl ze zbraně, pistole zcela vyřazena…● CZ 75 D Compact „B“ závadovost 3,57% (28 ran do závady), po 1429 ranách destrukce závitu pro šroub pružiny spoušťové páky v rámu – vytržení šroubu, pistole zcela vyřazena...● A nyní již kontrolní osvědčení ze zkoušek pistolí CZ 75 D COMPACT přezkoušených podle TP-VD-637-81 a metodik PO 006.602 z 13. 9. 2000. (v krátké době již druhé komplexní testy pistolí CZ 75 D Compact, první po usnesení vlády č. 338/2000, realizované tedy již ve zcela nekonkurenčním prostředí). „Průměrná hodnota závadovosti ze zkoušených zbraní činí 1,42 %. Procento vyvolaných závad je tak vysoké, že několikanásobně překračuje požadavek, který je stanoven v technické specifikaci pistole v příloze č. 2. Zbraň nesplňuje podmínky stanovené zadanou technickou specifikací pistole v těchto bodech: technicko-taktické parametry, bicí ústrojí, zásobovací ústrojí, povrchová úprava, funkční spolehlivost. Zbraně ve zkouškách n e v y h o v ě l y!“● Přehled závad CZ 75 D COMPACT „K“ vystřeleno 14188 ran z toho 71 x nepodaný náboj, 108 x nedostatečně iniciovaný náboj, 4 x vzpříčený náboj, 1 x předčasné vystavení střelecké pohotovosti, celkem 184 závad. ● Přehled závad CZ 75 D COMPACT „L“ vystřeleno 14224 ran z toho 117 x nepodaný náboj, 96 x nedostatečně iniciovaný náboj, 4 x vzpříčený náboj, 1 x předčasné vystavení střelecké pohotovosti, celkem 218 závad.● Zpráva o posouzení nabídky podané v rámci veřejné zakázky na dodávku pistolí s příslušenstvím pro Policii ČR. „Výsledky technických zkoušek: Z celkového počtu 18 ti prováděných technických zkoušek zbraň nevyhověla v 11 zkouškách. Zbraně ve zkouškách n e v y h o v ě l y.“ „Výsledky uživatelských zkoušek: Na základě zjištěných skutečností lze konstatovat, že pistole CZ model 75 D Compact podmínkám uživatelských zkoušek nevyhověly. V průběhu zkoušek se projevily nedostatky, které svědčí o nevhodnosti konstrukčního řešení několika uzlů zbraně a rezervách v dílenském provedení. Přestože funkční spolehlivost nebyla předmětem uživatelských zkoušek, projevilo se v jejich průběhu 134 závad (viz tabulka). Tento fakt je umocněn tím, že uživatelské zkoušky byly prováděny za normálních (nikoli extrémních) podmínek simulující běžný výkon služby.“● Když se s výsledky seznámil tehdejší ministr vnitra Gross, byl znechucen, smlouvu s privilegovanou CZUB se podepsat zalekl. V tisku hovořil jen o dílčích nedostatcích pistolí, policii ale současně nařídil spoluúčast na dovývoji policejní pistole do akceptovatelné podoby. Dne 9. února. 2001 byla rozkazem policejního prezidenta č. 20 zřízena skupina odborných pracovníků, kteří byli určeni k řešení technických nedostatků pistolí a pouzder předložených v nabídce CZUB. Podpisu kupní smlouvy předcházely čtvery komplexní zkoušky, které vždy skončily konstatováním, že předložené pistole nesplnily požadavky zadání.● Přes opakované zamítavé stanovisko výběrové komise byla dne 23. listopadu 2001 z rozhodnutí Grosse uzavřena „Kupní smlouva o dodávce zboží v dílčích dodávkách“ na dodávku 46 000 ks pistolí s příslušenstvím, 31 000 ks pouzder na pistole a 31 000 ks pouzder na zásobníky s postupným plněním do roku 2005. Při jejím podpisu bylo ze strany MV akceptováno, že pistole nesplňuje některé parametry dané usnesením vlády č. 338/2000. Konkrétně se jednalo o odpor spouště, sílu potřebnou k natažení zbraně a nevýraznost jejího značení. Všechny ostatní parametry měly být splněny…. V reakci na průběžně se objevující problémy pak probíhalo odstraňování nedostatků, resp. dovývoj policejní pistole, a to až do roku 2005 a pouze série R a S, tedy 16 000 zbraní, lze tedy s ohledem na požadavky uzavřené kupní smlouvy považovat za vyhovující!● V roce 2001, tedy v době, kdy CZUB dále zápasila s požadavky zadání, byly u policie provedeny zkoušky za účelem výběru služební pistole pro protiteroristickou jednotku. ÚRN byl první organizační součástí policie, která na základě dlouholetých negativních zkušeností odmítla používat pistole z produkce CZUB a prosadila si výběrové řízení. Postupně, po negativních zkušenostech s nekonečným vychytáváním vad u „policejních Compactů“, se přidávaly i další speciální útvary a jednotky. V prvních letech však každý jednotlivý nákup pistolí Glock musel osobně schválit ministr Gross. Do testů bylo vybráno několik typů zbraní, mj. i CZ a Glock. Zahraniční zbraně ke zkouškám byly pořízeny v běžné obchodní síti. Použito bylo střelivo SaB s různými konstrukcemi střel včetně JHP. Pistole CZ v celkovém hodnocení se značnou rezervou nevyhověly. Jednoznačným a opakovaným vítězem všech dosavadních srovnávacích testů se staly pistole značky Glock, které „policejní Compacty“, mj. při velmi podobné pořizovací ceně, ve většině hodnocených oblastech se značnou rezervou převyšují. Poptávka po pistolích Glock v ozbrojených složkách je vysoká a nadále roste, plošnému rozšíření brání politická rozhodnutí a v současné době i nedostatek financí.● Takto si tedy v CZUB představovali kvalitní policejní pistoli pro nové tisíciletí. Kdo nyní slouží s „policejním Compactem“, pak po prostudování výsledků zkoušek z let 1999 a 2000 jistě pochopí, co vše se muselo na nátlak policie učinit, aby z realizace usnesení vlády č. 338/2000 nebylo naprosté fiasko, protože to, co CZUB původně Policii ČR nabízela, byl doslova šrot. Přes veškeré úsilí však vykazuje 30000 dodaných pistolí CZ 75 D Compact (série G-P) hromadné vady (vadná lůžka pro kotvení taktických doplňků a rámy z rizikové Al slitiny), přičemž kalkulovaná škoda, která resortu v souvislosti s realizací inkriminovaného vládního kontraktu s CZUB vznikla, převyšuje částku 100 mil. Kč! Jelikož škoda vznikla u kontraktu s výrazným politickým pozadím, nebylo ani zahájeno regulérní vyšetřování, natož aby byl někdo pohnán k zodpovědnosti…
Datum: 28. 02. 2015 15:18:28 Autor: zbrojir
Předmět: pistole CZ - shrnutí
Samozřejmě, že ne vše z CZUB je šrot. Soustavné problémy ale byly takřka se vším, ať jsou to pistole vz. 70, vz. 82, mod. 75/85 (spolehlivost, životnost, manipulační bezpečnost, opravitelnost) a že pár lidí např. hrubé výrobní a konstrukční nedostatky pistolí z produkce CZUB i odneslo na zdraví (životě). Řádně odškodněni v našem právním prostředí samozřejmě nebyli, mj. i proto, že moloch CZUB nátlakem přes politické kontakty informace o „skrytých vadách“ ututlal a státní instituce měly jasný pokyn nic nedělat a zapírat, tedy spravedlnosti před soudem nikterak nepomáhat. A že taková mimořádka pár lidem život pěkně zpackala (někomu i vzala), a to nejen těm poškozeným, ale i „viníkům“, kteří se bez odborných posudků, prokazujících podstatné vady služebních zbraní, nemohli před soudem úspěšně hájit. Stát v souvislosti s dodávkami druhořadé techniky samozřejmě utrpěl i nemalou finanční újmu, po přepočtu odhadem až jednu miliardu Kč, politickými rozhodnutími však bylo zakázáno ji na CZUB vymáhat, alespoň tam, kde to bylo ještě možné. Zejména v souvislosti s přezbrojováním Policie ČR se výkony (spolehlivostní parametry) pistolí z CZUB citelně posunuly, kdy hromadná produkce (nikoli vybrané kusy, ale pravidelně a namátkově vybrané zbraně z dávky) před rokem 2000 zjevně nesplňovala obvyklé požadavky kladené na služební zbraň, což opakovaně potvrdily komplexní zkoušky (viz mé minulé příspěvky). Mj. sama CZUB u své vlajkové lodi CZ mod. 75/85 udávala životnost 5000 ran, později zvýšena na 8000, a funkční spolehlivost max. 0,5% závad nezaviněných střelivem. Reálná spolehlivost ve zkouškách však činila tak okolo 150 ran do závady, kdy mnohaletý standard pro ozbrojené složky činil max. 0,2% závad, tj. min. 500 ran do závady, a řada pistolí se nikterak závratné garantované životnosti v akceptovaném stavu ani nedožila. CZ mod. 75/85 (bez blokace) např. obvykle nevyhoví ani pádové zkoušce z výšky 1m na betonovou podlahu dle TPVD-637-81. Ta, co např. zastřelila německého občana cca v polovině 90. let v Příbrami, v pádové zkoušce vystřelila ve třech polohách (viz citace z protokolu výše)! A závěr šetření: „pistole je bezpečná, vyhovuje ČSN“, samozřejmě, výsledek byl ovlivněný silným nátlakem CZUB, resp. spřízněných politiků (experti čelili pozitivní i negativní motivaci, ten co ignoroval výsledky pádovek, se např. stal záhy zaměstnancem CZUB). A tak to u soudu odnesl policista…. Zapírání hrubých chyb výrobního a konstrukčního charakteru ještě pár lidí odneslo, než to na konci 90. let definitivně při dalších mimořádkách prasklo… CZUB musela být ke zdokonalení vždy doslova dokopána, kdy k prosazení svých zájmů používala a nadále velmi intenzívně využívá nemorálních a nekorektních praktik, včetně podvodu (viz příspěvky k připojovacímu rozhraní), lhaní, obstrukčních praktik při výběrových řízeních, pozitivní i negativní motivace apod. V CZUB mají dlouhodobé tendence mnohem více politikařit, než poctivě pracovat a zdokonalovat své produkty. S obchodní politikou Glocku, kvalitou jeho hromadné produkce a poskytovaného servisu se to nedá vůbec srovnat. Vezmete-li v úvahu, že např. Policie ČR CZUB reklamovala 30 000 pistolí CZ mod. 75 D Compact, z celkem 46 000 dodaných (vadná lůžka pro kotvení taktických svítilen a rizikový materiál rámů, mohou předčasně prasknout) a MO ČR CZUB zase dodala několik tisíc pistolí CZ mod. 75 SP-01 Phantom s krajně problematickým polymerovým rámem, kdy MO ČR s CZUB řešilo pouze blokování záchytu zásobníků a jejich nežádoucí vypadávání, další problémy, stejně jako u Policie ČR, se díky politickým tlakům formálně vyřešily jen neúčinnými dodatky o prodloužené záruce, což však konečného uživatele před problémy zbraně nikterak neochrání. Nebýt tedy silných politických tlaků, aby se CZUB příliš neubližovalo, vrátilo by se CZUB jen z těchto dvou kontraktů, které navíc získala v nesoutěžním prostředí, a to opět na základě politických rozhodnutí, od obou zákazníků zpět přes 35 000 vadných pistolí, kdy uvedení do řádného stavu vyžaduje vyměnit 35 000 rámů, protože oprava původních není v podstatě možná. Výměna rámu, tedy vytěžení drobných součástí, výroba nových, bezvadných a opětovné sestavení zbraně, je však proces zcela nerentabilní, takže by se CZUB musela snažit najít pro 35 000 vrácených a vadných pistolí jiné zákazníky. A u dlouhých zbraní, tedy CZ Scorpion EVO 3A1 a CZ 805 Bren A1/A2, vezmeme-li v úvahu četnost a množství „technických prohlídek zbraní u výrobce“, tedy v podstatě procesu, který odpovídá reklamaci, to není jiné (MO ČR v podstatě nesmí vůči CZUB oficiálně užívat pojem reklamace). Kdyby byly české ozbrojené složky normální, politikou zcela nesvázaný zákazník, pak by jen tyto kontrakty, resp. velké množství problémů většiny dodaných produktů značky CZ pravděpodobně CZUB ekonomicky zlomilo (mnohamilionové pokuty, vypovězení uzavřených kupních smluv, vrácení zbraní a povinnost navrátit zákazníkům zpět již uhrazené prostředky, naprostá ztráta prestiže). Opravdu si myslíte, že by normální zákazník akceptoval dodávku tisíců vadných zbraní, zjištěné nedostatky řešil pouze formálním dodatkem o prodloužené záruce, či několik let trpělivě čekal, než CZUB vychytá většinu hlavních vad a některé z nich odstraňoval tak, že si za další prostředky od CZUB pořídí již zdokonalené komponenty? CZUB doposud nezvládla, byť jedinou větší státní zakázku pro české ozbrojené složky bez toho, aby s jejími dodávkami zbraní nebyly spojeny značné problémy, a před plošnou reklamací spojenou s hromadným vracením zbraní ji zpravidla musely ochraňovat politické kontakty (spíše zkorumpovaní politici). Jak jsem zde uvedl, již desetiletí má mezi výzbrojaři státních institucí platnost rčení: „Chceš-li mít problémy, kup si zbraně z České zbrojovky“. Bohužel o nákupech, zbraní zejména, převážně rozhodují politici. Jinak by si CZUB, po desetiletích nekonečných problémů s jejími produkty, už ani neškrtla. CZUB si tedy díky mnohým grantům, přemrštěným cenám, přímému přidělování kontraktů, neuplatňování sankcí a dalším formám hrazení dovývoje zjevně nedokonalých produktů státem nadále v podstatě žije v prostředí, kde jsou zestátněny náklady a privatizovány zisky, a i proto jsem k ní kritický, protože za těchto podmínek bude ekonomicky úspěšný snad každý soukromý podnikatelský subjekt. Pro zaryté příznivce CZUB jen upřesňuji, že výše uvedené výsledky a popis historie nejsou pomluvou, jelikož ta je obvykle definována jako šíření nepravdivých skutečností, nýbrž pravdivý, v rámci možností pouze zkrácený popis událostí, kdy konkrétní výkony produktů CZUB jsou nedílnou součástí protokolů akreditované instituce VTÚVM Slavičín, která technické zkoušky pistolí, včetně té životnostní, prováděla. Na argumenty již tradičně „širokospektrální“ eseje autora článku Misustova zde vůbec nemá smysl podrobněji reagovat. Vždyť i v samé podstatě svého původního článku se naprosto mýlí. Nákup pistolí Glock 17 pro MO ČR byl po technické i ekonomické stránce jedním z nejzdařilejších kontraktů v novodobé historii, přičemž politicky dodatečně protlačené CZ mod. 75 SP-01 Phantom hromadně vykazovaly a přes dodatečné úpravy i nadále vykazují vady, kdy kvalit svého rakouského konkurenta zdaleka nedosahují. Snad jen k pasáži, kdy zde hrozí mnoha paragrafy, bych chtěl dodat, že nevím, zda správně pochopil mé předcházející komentáře, nebo si mě s někým plete, ale já opravdu nemám čas a náladu mařit energii neplodnými diskusemi v podnikové prodejně CZUB na téma kvalita zbraní značky CZ, kde jsem mj. nebyl možná tak 1,5-2 roky. Ale jeho reakci v podstatě chápu. Pro CZUBáky, a zde bych pod tento pojem zahrnul nejen zaměstnance, ale i zaryté příznivce, je obvyklé, že vykazují neobyčejně špatnou paměť, i neschopnost skutečně racionální analýzy dostupných faktů. Jsou-li jim připomenuty desetitisíce prokazatelně vadných výrobků, které CZUB státu za nedůstojných podmínek vnutila, resp. díky politickým kontaktům znemožnila reklamovat, obvykle odvětí, to již bylo, popř. to je již dávno. Když jim dojdou fundované argumenty, zpravidla vyhrožují. Tedy nejen díky vadám a nedostatkům druhořadé výzbroje, ale i díky nehoráznému chování a jednání jich mají všude plné zuby… p. Misustove, nepochybně máte právo se mnou nesouhlasit, ve Vašich komentářích bych však už konečně uvítal nějaká relevantní fakta….
Datum: 04. 03. 2015 19:27:34 Autor: QF17
Předmět: CZ a Misustov
"Starý lišák" Misustov má úžasné nadání jak uvařit sekyrkou polévku. Semele vše co se nachází kolem a napíše nic neříkající článek či odpověď. Má ovšem i světlé chvilky a pak je naprosto brilantní. Téma CZ UH je naprosto dokonale zmapováno díky znalci nad znalce .... zvrojir. Děkuji.
Datum: 04. 03. 2015 20:36:12 Autor: Misustov
Předmět: QF17
Znalec nad znalce píše i do Armádních novin, píše ale kultivovaně. Články, které píše do Militarii by mu tam bez řeči mazali. Tobě nevadí, že tady čteš neustále opakovaná jakási vládní usnesení? Mě třeba zajímá statistika úspěšnosti obou pistolí v boji, tebe ne? Zajímá mě, jaká tedy má být činnost orgánu při perlustraci prodejce, když moji představu zamítnul, tebe by to nezajímalo? Tobě nevadí, že kope za cizí firmu, ale peníze bere naše?
Datum: 05. 03. 2015 13:54:17 Autor: Zbrojir
Předmět: tentokrát s minimem číselných faktů
Každému racionálně uvažujícímu člověku musí být jasné, že „uvolňování informací pro civilní sektor“ má nepochybně své limity, takže se zde seznamů se jmény a podrobným popisem konkrétních mimořádných událostí nedočkáte (musí postačit pár výtahů ze znaleckých zkoumání). Přesto mé komentáře obsahují dostatek relevantních informací o tom, že se zbraněmi značky ČZ (CZ) byly a jsou v ozbrojených složkách ČR značné problémy, ačkoli byl výrobce (CZUB) za neplnění kvalitativních a kvantitativních ukazatelů státními orgány soustavně a mnohdy i velmi tvrdě kritizován, že pistole ČZ nesplňovaly nejen požadavky ozbrojených složek, ale ani nikterak oslňující parametry a vlastnosti deklarované v technických podmínkách pro výrobu a dodávky samotnou CZUB, kdy drtivá většina pistolí ČZ nevyhovovala ani základním požadavkům kladeným na služební zbraň z hlediska manipulační (pádové) bezpečnosti, což bylo i hlavní příčinou řady mimořádných událostí s vážnými následky. V západní Evropě by se CZUB při odškodňování obětí pěkně prohnula v základech… u nás se však vady zbraní ČZ na pokyn shora utajovaly. „Nesmíme přece poškodit tradičního domácího výrobce“, nějaký mrtví či zranění, to je jen statika…. Misustov se patně s touto pochybnou morálkou naprosto ztotožňuje, alespoň jeho argumenty tomu nasvědčují…• Kdyby byl Misustov chlap, tak pod tíhou faktů uzná, že svůj článek, ke kterému zde tak dlouho diskutujeme, napsal na základě nedostatečné znalosti řešené problematiky. A já bych mu chybu nezazlíval. Podívejte např. na oficiální publikace k českým zbraním, najdete tam snad kritiku, mj. v dobových služebních dokumentech tak nepřehlédnutelnou, nikoli. Kdo bude vycházet pouze z běžně dostupných a různými PR cenzurovaných informací, reálný pohled na věc samozřejmě nikdy nezíská.• Pokud uvádím nějakou informaci, např., že byla ta a ta zakázka opět přidělena CZUB bez výběrového řízení, tak je naprosto logické, že uvedu i příslušný odkaz. Jelikož ozbrojené složky státu, nebo alespoň jejich výkonná část, na základě mnohaletých a velmi negativních zkušeností, po zbraních značky CZ ale opravdu vůbec netouží, ba naopak, pro nemalý odpor „zdola“ bylo třeba politická rozhodnutí obvykle opřít až o rozhodnutí vlády. Příslušná usnesení si může každý vyhledat a ověřit, že s čtenáři hraji naprosto poctivou hru. Pokud si je někdo sestaví chronologicky za sebou, a já to zde několikrát učinil, pak mu dojde, kdo tu velmi nečestným způsobem získává lukrativní veřejné zakázky, a když k tomu přidáme ještě pár prokazatelně zmanipulovaných výběrových řízení, tak všechny lukrativní kontrakty získala právě CZUB, samozřejmě nehledě na cenu a především krajně problematickou kvalitu nabízených zbraní.• Základním problémem, resp. podstatou schopnosti CZUB prosadit své zájmy, často i přes jasné a relevantní důkazy, negativní zkušenosti, argumenty i silný odpor ozbrojených složek státu, je těsné nalepení na politiku, tedy motivace politiků a politických stran, a to napříč relevantním politickým spektrem. Veškeré dosavadní informace signalizují korupci…. Samozřejmě někomu stačí málo (pistole, kulovnice), jiný je mnohem náročnější…• CZUBáci se tím i chlubí. Říkají: Je vlastně jedno, kdo vládne, všechny máme na své straně. Mj. právě proto i velmi problematické kontrakty CZUB se státem nikdo z politického spektra nekritizuje, a samozřejmě ani nikdo, přes důvodná podezření, nevyšetřuje, ačkoli reálná škoda na straně státních institucí evidentně vznikla a nemalá. Mj. generál, kterého Misustov ve věci na nákupu pistolí Glock zmiňuje, dle informací podřízených již dávno nehájí skutečné zájmy vojska, ale spíše soukromé CZUB. Údajně od CZUBáků soukromě obdržel i několik zbraní, ale tento fakt jsem opravdu nemohl jednoznačně ověřit…• V posledním období má CZUB neobyčejně velké ambice. Nepochybně se chce stát jakýmsi „univerzálním dodavatelem“ velmi širokého spektra vojenského a bezpečnostního materiálu pro všechny ozbrojené složky státu (viz dodávky neprůstřelných vest, samozřejmě za velmi podivných okolností). Něco podobného nějaký čas existovalo i na „demokratickém“ Slovensku, firma se tuším jmenovala „Stražan“ a nakonec to skončilo sérií trestních oznámení. Kdo by nechtěl mít na dodávky v podstatě monopol a inkasovat marže i za zboží, které není v mém běžném portfoliu. Prostřednictvím svých četných politických kontaktů i Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) pro to CZUB dělá opravdu hodně, od protlačování legislativních i organizačních změn ve státním aparátu, viz např. nedávná snaha podřadit veškeré nákupy výzbroje pro ozbrojené složky ČR pod pro ni toliko vstřícný „Národní úřad pro vyzbrojování MO“ (prozatím z projektu pro odpor ostatních složek sešlo), až po zakládání různých „odborných sekcí“, které mají být pod hlavičkou „nezávislé“ AOBP partnerem státních institucí při přípravě a realizaci výběrových řízení na dodávku již zmiňované speciální techniky a materiálu. V praxi to znamená, že „uherskobrodská lobby“ by již od počátku měla vliv na technické specifikace předmětu plnění a další podstatné podmínky výběrových řízení, které by oproti konkurenci navíc znala se značným předstihem. Dle platných zákonů zcela nepřípustné, v ČR ale nikoli nemožné… Popravdě, vždyť ono se to na nátlak „shora“ už nyní děje prakticky u všech lukrativnějších kontraktů…tzn., že státní zaměstnanci jsou k nezákonnostem přímo vybízeni, či lépe rovnou nuceni…, pak se ale nesmí nikdo divit, že někteří z nich začnou krást i pro sebe….• Možná k tomu CZUBáky vedou úspěchy při „pacifikaci“ resortu MO ČR, o kterém se mezi zasvěcenými říká, že CZUB by zde vyhrála jakékoli výběrové řízení, i kdyby místo požadovaného vojenského a bezpečnostního materiálu nabídla třeba rohlíky…• Pokud by CZUB ve svých aktivitách uspěla, pro ozbrojené složky ČR by to v podstatě znamenalo návrat před listopad 1989, kdy zde rovněž neexistovalo žádné konkurenční prostředí a ozbrojené složky státu byly po desetiletí nuceny odebírat zpravidla druhořadou výzbroj výhradně z produkce CZUB, a to bez ohledu na její jakost, či vhodnost pro plnění daných úkolů. I tehdy byl vývoj a nákup obvykle v gesci molochu MO ČR, přičemž soustavná a tvrdá kritika kvality zbraní produkce CZUB se v nekonkurenčním prostoru obvykle míjela účinkem… Nikterak pozitivní a perspektivní výhled, ale ve shnilokraciích, kde rozhodování odvisí zejména od klientelisticko-korupčních vazeb, velmi reálný výsledek, stačí se podívat, co se děje kolem pořizování výzbroje a další techniky v sousedním Slovensku a hned je z toho člověku na zvracení….• Mj. poslední informace signalizují, že vedení Celní správy ČR již patrně nevydrželo rozsáhlou ofenzívu CZUB, stávající výběrové řízení se prý zruší a v novém má být pro výběr dodavatele služebních pistolí jediné kritérium, a to cena. „Nepohodlný“ odborný útvar bude od této veřejné zakázky odstaven a pracovnímu týmu složenému převážně z neodborníků má s technickou specifikací neoficiálně napomoci právě CZUB. Nezákonné, ale jděte, vždyť je tu divoký východ…• Jak někdo výstižně uvedl: „Soutěžit si můžete, ale zvítězit musí vždy CZUB“. Tak už se pomalu připravuji na ta sebevědomá prohlášení: „vyrábíme nejlepší zbraně na světě“, „zvítězili jsme ve výběrovém řízení“… Pamatujete, obdobně se CZUBáci v médiích chvástali i po přezbrojení Policie ČR. Pravda (viz mé komentáře) však byla samozřejmě o celé řády „skromnější“… Odhlédneme-li od faktu, že tuto veřejnou zakázku CZUBáci doslali zcela neoprávněně, v rozporu s dobrými mravy, pak kdyby byly vůči CZUB řádně uplatněny sankce a reklamace za z prodlení a dodání prokazatelně vadného zboží, možná by v této podobě už ani neexistovala. A tak byla částka na „pozitivní motivaci“ politiků, v objemu údajně pár desítek milionů Kč, ze strany CZUB vlastně výdaj efektivní…• Ozbrojené složky státu si musely kvalitní a pro službu skutečně vhodnou výzbroj zahraniční provenience vždy velmi tvrdě vybojovat, kdy u všech lukrativnějších kontraktů se na názor odborníků a koncových uživatelů nehledělo, resp. byl vyhrožováním a dalšími nehoráznými praktikami zatlačován a umlčován až nakonec byla přijata politická rozhodnutí. Oficiální zdůvodnění o podpoře zaměstnanosti jsou zpravidla zástupná, o skutečných motivech našich politiků víme své…• Prakticky ve všech ozbrojených složkách jsou na CZUB za „kvalitu“ dodávek, arogantní chování a nehorázné praktiky při prosazování svých zájmů hodně na…. Ne nadarmo se v reakci na oficiální název „Přesné strojírenství“ již za socialismu CZUB říkalo „približné strojárstvo“, později, po změně názvu, Česká šrotovka“. Kdo mohl, produktů se značkou CZ se zbavil a pořídil něco skutečně kvalitního, u „krátkých“ to byly většinou rakouské pistole Glock a oprávněně. Když se dnes u těchto složek (601. skss, ÚRN, ZJ, čeští Airmaršálové apod.) po letech používání zahraničních pistolí zeptáte kompetentních na zkušenosti, jsou spokojeni, neměnili by a už v žádném případě by se nechtěli vracet do všeobjímající náruče molochu jménem CZUB. • CZUB to velmi dobře ví a proto reaguje tak podrážděně, často i v případě menších, ekonomicky málo významných kontraktů, jelikož není nad osobní praktickou zkušenost koncového uživatele, kdy zkušenosti se zahraničními produkty (zejména Glock) v ozbrojených složkách jsou natolik pozitivní, že v tomto světle lze nabídky, a to i nejnovějších produktů CZUB, v nejlepším případě vnímat pouze jako druhořadé…• Kdo od počátku a pravidelně čte na této adrese komentáře, jistě pochopil, jakou „přidanou hodnotu“ má CZUB pro ozbrojené složky státu. Přes krajně negativní a doložitelné zkušenosti s pistolemi CZ se jim ani za mnoho desetiletí nepodařilo vymanit se z područí tohoto agresivního molochu. Právní stát, nikoli, prostě česko-moravská shnilokracie východoevropského typu…• O tom, že není vůbec jednoduché vymanit se z područí na politiku těsně nalepeného tuzemského molochu, je na této i jiných adresách již poměrně solidní množství informací. Kdo to vnímat chce, ten reálnou, tedy velmi neutěšenou situaci ozbrojených složek v ČR chápe. Kdo nechce, toho by nepřesvědčily ani zveřejněné podrobné výsledky srovnávacích testů, či jiné oficiální dokumenty a prohlášení koncových uživatelů i nejvyšších představitelů dotčených organizací.• Jelikož nejsme ve válce, kde pistoli mj. připadne pouze bezvýznamná role „zbraně poslední záchrany“, je jasné, že statistiky úspěšnosti obou pistolí v boji, tak, jak si je patrně představuje Misustov, samozřejmě neexistují a konkrétní mimořádné situace se s podrobnostmi logicky nezveřejňují. Obě zbraně mají stejnou ráži a tedy i podobné schopnosti ničit živou sílu, ale rozdíly a nemalé, zde existují. Z provedených zkoušek, viz výše, vyplynulo, že produkty CZUB před zlomem, který znamenal až několikaletý vynucený dovývoj „policejního compactu“ do akceptovatelné podoby po roce 2000, ve všech rozhodujících parametrech a vlastnostech, jako je provozní i funkční spolehlivost, životnost, manipulační bezpečnost, opravitelnost a udržovatelnost, za renomovanou konkurencí hluboko zaostávaly. Pokud např. namátkově vybrané vzorky pistolí CZ mod. 75/85 za stejných podmínek vykazovaly 20 a vícekrát větší závadovost, než produkty konkurenční, lze odvodit i výrazně zvýšené riziko selhání v kritické situaci. Přidáme-li k tomu životnost v rozsahu pouhých 20-50% hodnot u konkurence, nevyhovující pádovou jistotu, a to při porovnatelné „tendrové“ ceně, pak kromě politických blábolů žádné relevantní argumenty pro nákup domácích produktů vskutku neexistují.• Rovněž tak „policejní compact“ CZ mod. 75 D Compact, což je asi nejlepší hromadně vyráběný služební produkt od CZUB, u kterého byl značný kvalitativní skok Policií ČR na CZUB doslova vynucen „dokopáním“, v rozhodujících vlastnostech a parametrech rakouského konkurenta zdaleka nedosahuje. Jednoduché srovnání: funkční spolehlivost CZ mod. 75 D Compact min. 15 000 ran, Glock min. 40 000 ran, funkční spolehlivost min. 0,2% závad, obě zbraně splňují s rezervou, Glock je ale v praxi, a to i při zanedbání údržby, o poznání spolehlivější, provozní spolehlivost v praxi opět vyšší u Glocků, a to citelně, pádová bezpečnost u obou pistolí na úrovni doby, opravitelnost podstatně jednodušší, rychlejší a levnější u pistolí Glock, z hlediska celkové koncepce na údržbu nenáročné, nečlenité pistole, s přímoběžným úderníkem, se stejnou charakteristikou spouště pro první a další výstřely a jednodušší manipulací, tak z hlediska uživatelské vstřícnosti pro služební a obranné použití opět jasně vítězí Glock. Vezmeme-li dále v úvahu, že z hlediska pořizovacích cen na tom byly a jsou lépe pistole Glock, tak kromě politických blábolů opět neexistují žádné racionální argumenty pro zmiňovaný nejlepší služební produkt CZUB.• Na argument: „tobě nevadí, že kope za cizí firmu, ale peníze bere naše“, aniž bych upřesňoval svůj vztah k platbám ze státního rozpočtu (mj. nejsem „státní úředník“ dle zákona), musím odpovědět, že státní správa a úředníci zejména, se musí řídit platnou legislativou, mj. zejména zák. č. 219/2000 Sb., Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, kdy rozhodujícími kritérii jsou účelnost, efektivnost a hospodárnost. O protěžování domácích výrobců zde není ani slovo. Takže naprosto schizofrenní situace, kdy ve shnilokracii jménem ČR platí mnohé předpisy „západního typu“ a všichni se na ně rádi odvolávají, ale na státním aparátu se z nejvyšších míst české politiky v praxi chce, aby jejich principy ve prospěch vybraných soukromých subjektů ignoroval. Obvykle se jedná o firmy, které jsou svým chováním a jednáním slušnému člověku naprosto odporné, kdy své nemalé výhrady k této tuzemské praxi nedávají již jen příslušníci výkonných složek, ale často i samotný management státních institucí.• Tentokrát to tedy bylo bez odkazů na číselná fakta.• Pokračování příště….
Datum: 05. 03. 2015 14:20:34 Autor: Zbrojir
Předmět: dopřesnění
Prvním parametrem za slovy "jednoduché srovnání" je samozřejmě životnost zbraně...
Datum: 15. 03. 2015 19:45:56 Autor: Misustov
Předmět: KE ZBROJÍŘOVÝM ČLÁNKŮM NA POKRČOVÁNÍ
KE ZBROJÍŘOVÝM ČLÁNKŮM NA POKRČOVÁNÍ Anonym zbrojíř neustále napadá Střeleckou revui, pro její neúčast na štvanici. Kdysi jsem napsal, cituji: „Střelecká revue, pokud si pamatuji, psala o pistolích vz. 50, 70, 82, dost negativně, a že by pěla ódy na exportní úspěchy těchto zbraní, si skutečně nepamatuji, ale pamatuji si, že pozitivně byl hodnocen GLOC“. Abych spektrálně“ ověřil, jak existuje kritika jinde, prohlédnul jsem si jeden ročník amerického Rifleman, speciálně, jak je to tam s hodnocením a kritikou, zbraní a výrobců. V jednom článku byly hodnoceny zbraně asi takto: „Hodnocené zbraně, 1 až n obdržely 0 bodů, zbraň Y obdržela 80 bodů“. Zbraně CZ se vyskytují s příznivým, hodnocením, nebo bez komentáře. Kdyby jakýkoli odborný časopis publikoval výlevy vzor, anonym - zbrojíř, tak by přišel o podporu a neodkladně skončil. ● V diskusi na téma CZ-GLOCK se dalo předpokládat, že diskuse bude plynule navazovat na problematiku vyzbrojování celní služby. Anonym - zbrojíř se však vrátil ke svému oblíbenému tématu, to je dávná minulost, kdy „približné strojárstvo“ dodávalo nekvalitní zbraně Pohraniční stráži, která potom nemohla úspěšně bránit útěkům do zahraničí, Vnitřní stráži, Lidovým milicím, Státní bezpečnosti, která potom nemohla plnit své úkoly, a Sboru nápravné výchovy, který byl rád, že nějaké pistole vůbec získal. Jistě ctitelé Pravdy a lásky budou rozhořčeni, jaký to šunt se dával lidem dějícím nad Václavem Havlem, ostatní to asi zajímat nebude. Autor zde s uspokojením konstatuje, že Zástupci ministerstva vnitra hodnotí tento stav jako neslučitelný se zásadou zajišťování obranyschopnosti státu a jeho vnitřního pořádku. Zbrojíř se samozřejmosti zde uvádí zločince Jaromíra Obsinu, který patřil k nejvlivnějším členům vládnoucího režimu, ve funkci ministra řídil represe proti politické opozici i církvím. Komplexní rozsáhlé soupisy usnesení, směrnic, rozhodnutí mě připomínají výrok Einsteina o nepotřebě mozku. Anonym - mívá velmi kvalitní příspěvky v Armádních novinách, jeho kultivovanou kritiku tam akceptuji, zbrojíř si však udělal z Militarií stoku, do které si dovoluje zvracet, v Armádních novinách by takovéto příspěvky bez diskuze mazali. ●Vysvětluji citaci: „zde může narazit na § 2980 odst“. Atd. není hrozba, ale konstatování, jedná se o paragrafy občanského zákoníku. Jak s touto informaci kdo naloží je jeho věc. ●Zbrojir tvrdí: „V této podnikové prodejně jsem několikrát viděl takové chování vůči zákazníkovi, za které by svého zaměstnance řádný šéf pravděpodobně na hodinu vyrazil“, Toto, ale nějak neštimuje, s prohlášením, že v prodejně nebyl dlouhý čas (1,5 až 2 roky) a tvrzení tedy situuje jeho esej do oblasti literárních novel. Kdyby to novela nebyla, potom esej měla začínat: „Stará Sáčková mě na pavlači říkala, že chtěla koupit CZ Scorpion EVO a prodavače chytil nával vzteku“. ● Pokud autor tvrdí, že si to s někým pletu, potom, s nikým si nikoho nepletu, pouze čerpám z autobiografie, viz (13. 02. 2015 20:51:33 Autor: zbrojir). Zde potenciální zákazník argumentuje naprosto identicky, jako anonym zbrojir. ●V této novele se autor vtěluje (inkarnuje) do osoby prodejce, prodávajícího v podnikové prodejně CZUB, který na výhrady potencionálního zákazníka, jenž je velmi dobře informován o kvalitách zboží, které hodlá koupit, reaguje křikem, jinak se to prostě nazvat nedá. Potenciální zákazník, zaskočen tak nehorázným výstupem podavače, zboží odložil, něco zamumlal a v rychlosti odchází. Je to velmi zajímavá scénka, kupci nevadilo nekvalitní zboží, ale záchvat vzteku prodejce. Avšak jádro příběhu je ze života, kdy se podomní obchodník snaží prodat Eskymákům ledničky, opravuji – celníkům pistole a na námitky reaguje reálně článkem - viz. 21. 11. 2014. Obchod nevyjde, což je běžné, následně obchodníka chytne amok [možná že je ve stavu, kdy stačí nějaké sedativum- Diazepam] a publikuje v kadenci 14 článků za necelé 3 měsíce. Tyto články mají takovou literární úroveň, že žádný mravouk v Evropě by nebyl schopen je klasifikovat jako slušné, autor v těchto článcích se mimo jiné zmiňuje o odporném jednání a slušném člověku, což zase evokuje vzpomínku na svobodníka Koubu v jedné filmové klasice „Copak to je za vojáka“: „ano soudruhu kapitáne, já jsem si sám sobě odporný“. ● Ideou „širokospektrálních“ esejí nejsem šokován, ale překvapen, autor se tímto prezentuje jako úzko spektrální, což je předpokladem k tomu, aby byl člověk pokládán za „fachidiota“, - vysoce, avšak pouze jednostranně vzdělaného a specializovaného odborníka, postrádajícího základy humanitního vzdělání, integrálního myšlení a sociálních komunikačních schopnosti a dovednosti. Této definici také odpovídají jeho asociální názory („zemědělci, či „záhumenkáři“ se pro přesnou strojírenskou výrobu prostě nehodí“, rovněž tak jeho agresivita proti každému a všemu), nedostatek integrálního myšlení, což přiznává kritikou širokospektrálního myšlení, ekonomické a finanční problémy, redukuje na pouhé fráze. Nick zbrojíř neregistruje, že již čtvrt století žádné záhumenky nejsou, Dolňácko, kam Uherský brod patří, oplývá nikoli okurkami, ale vinohrady a sklepy, okurkovou oblasti není Uherský brod, ale Znojemsko, toto jsou vědomosti ze základní školy. Vcelku lze vyvodit závěr, že dotyčný má velmi malé obecné vědomosti a tyto jsou omezené pouze na zbraně a střelbu. Na závěr několik poznámek k nedůstojným provokacím. Tedy“ Nákup pistolí Glock 17 pro MO ČR byl po technické i ekonomické stránce jedním z nejzdařilejších kontraktů v novodobé historii – Takovou demagogii používal Zacharov, nebo Rotschild, ten vydělal na tom tolik, že si dnes může koupit USA i s Obamou. Jakýsi gang zasvěcených by přivítal, kdyby moloch CZUB zcela zmizel s trhu, naopak nezasvěcení občané se ptají, na co tady ozbrojené síly jsou, když nikdy neválčily. Jedině co uherskobrodští cení, byl impozantní přílet policejního prezidenta k vraždě, jeho následné vystoupení v televizi již nikoli. Několik invektiv, které jsem zachytil, o policii raději psát nebudu. Ten moloch vyrobí a exportuje 40 000/měs. zbraní a to jej uživí. Moloch, zvaný ozbrojené síly si nevydělá ani na slanou vodu a bez takových molochů jako CZUB my zhebnul hlady. Více psát nebudu, mám to ale v zásobě. Nyní bez invektiv. V příspěvcích i mimo ně jsou zbraně CZUB hodnoceny jako dobré, nebo celkem dobré. Že se nehodnotí jako „Vynikající, úžasné, bezkonkurenční“ je v pořádku, bylo by to podezřelé- to vyřvávají podomní obchodníci. Pozitivní hodnocení mě řekl vietnamský veterán a ten má větší váhu než český zbrojíř. Další pozitivní hodnocení jsem slyšel na Kypru a od Australana. Osobní hodnocení, můj compact má úřední rozptyl 7cm/25m, můj puškař při nastřelování světlovodných miřidel dosáhnul i menší rozptyl, spoušť plynulá, odpor v normě, úchop vyhovující, horší jak P38, nebo 1911, lepší jak GLOCK, spolehlivost vyšší jak 0,001. Závěr: s touto pistoli jsem ochoten jít nejenom do války, ale i do uherskobrodské hospody Družba.
Datum: 16. 03. 2015 18:46:50 Autor: Misustov
Předmět: K příspěvku zbrojíře „tentokrát s minimem číselných f
● Cením si hodnocení zbrojíře „nejsme ve válce, kde pistoli mj. připadne pouze bezvýznamná role „zbraně poslední záchrany“. ● Prvních 15 řádků jeho eseje je věnováno tématice, která není v mém úvodním článku vůbec zmiňovaná. Následně je požadavek, abych pod tíhou faktů si sypal popel na hlavu a uznal, že svůj článek, ke kterému zde tak dlouho diskutujeme, jsem napsal na základě nedostatečné znalosti řešené problematiky. I kdybych se zde zabýval požadovanou tematikou, bylo by velmi těžké sympatizovat s totálně neschopným zákazníkem. Prý „Misustov se patrně s touto pochybnou morálkou naprosto ztotožňuje, alespoň jeho argumenty tomu nasvědčují…“. Co k tomu říci, morálka je produkt lidské psychiky, ale osobně si nevzpomínám, že bych někdy, o někom pronášel jakékoli argumenty, ať již negativně, nebo pozitivně, již proto, že tyto lidi neznám a nemám poklady. Podklady zde uveřejňované, nemají často hodnotu ani pavlačových drbů. Jeden z takových drbů byl, že nějaký snad estébák uklouznul, upadnul na ledu a postřelil se. Nebudeme zde řešit názor nezasvěcených „škoda, že nebyli dva, škoda že se nezastřelil“, nebo „kdy, kde“. Otázka zní, „jak“ - tedy mechanika pádu. Pistole v podpažním pouzdru je uložena v distální poloze – dolu, fixovaná oděvem, bezpečně ji kryje paže – humerus nositele, tedy totální izolace před tvrdým nárazem. Neúspěšně jsem pátral i v Kámasútře, ale v úvahu připadající kotrmelec jsem nenašel, na žádost o bližší vysvětlení jsem byl odkázán do utajovaných mezí. Další referovaná nepříjemnost nastala usmrcením německého občana v polovině devadesátých let. V tomto případě bych byl vděčný za informaci, který soud a kdy tuto kausu šetřil. Protože šlo o občana spolkové republiky Německo, nebylo možné případ zamést pod koberec a svést vše na technickou závadu. Ani laborované a úspěšné tři pokusy s výstřelem, při pádové zkoušce asi nepřesvědčily právního zástupce velvyslanectví Spolkové republiky Německo, který bývá v těchto případech přítomen, že se jedná o technickou závadu, proto musel být závěr šetření: „pistole je bezpečná, vyhovuje ČSN“ s ohledem na skutečnost, že kausa překračovala hranice České republiky a dozor se strany poškozeného, byl jakýkoliv nátlak se strany CZUB a vlivných politiků vyloučen, v opačném případě by bylo nutno počítat s diplomatickou dohrou, o kterou nestála ani vláda. Verdikt tedy zněl „vinen je policista, který má volšový ruce, navíc s nábojem v komoře. QF 17, který toho využil pro kritiku moji sekerové polévky, nepostřehnul, že znalec nad znalce průběžně pečlivě míchá pi. 82, 75/85 atd. takže není jednoznačné, o čem se jedná a čím byl vůbec německý občan usmrcen. ● Podstata článku, který byl napsán téměř před šesti lety, jako kritika jednoho generála a je již řadu let smírem vyřešena, a dnes již nikomu do toho nic není. ● Druhým okruhem bylo hodnocení přínosu Uherského brodu pro naši ekonomiku. Na tom nemám co měnit, otázku ekonomiky jsem v následujících diskusích podrobněji specifikoval, - odezvou mě byly fráze v kostrbaté úřední češtině. Pokud bych se měl k tomuto omlouvat tak omluva bude: „Promiňte, neměl jsem tušení, že v ekonomice a financích jste totální trottel“. ●Třetí okruh tvoří obecné úvahy o nutnosti výcviku a tréningu, nejenom technického, ale i taktického. Poukazuji zde na vhodnost volby pistole, jako osobní zbraně, jak která komu vyhovuje a na kterou je zvyklý. Toto jsem později upřesnil: „Před 120 lety v saloonech Texasu, Arizony, Montany se vedly diskuse o kvalitě. Dnes však z nesčetných westernů víme, že o úspěchu přepadení, nebo loupeže nerozhodovaly kvality Coltu, nebo Smith&Wessonu, ale kvalita desperáta“. Při poznámce zbrojíře zde: „Mj. generál, kterého Misustov ve věci na nákupu pistolí Glock zmiňuje, dle informací podřízených již dávno nehájí skutečné zájmy vojska, ale spíše soukromé CZUB“ jsem si vzpomněl na mládí a zase musím porovnat a takto rozšiřovat spektrum, jak se časy změnily; padesátá léta- „svobodník: ale soudruhu generále, přece my šarže se nebudeme drbat“, Dnes- General Opata: „ ale pane zbrojíři, přece my šarže se přece nebudeme drbat. ●V okamžiku, jak se na scéně objevil anonymní zbrojíř, bylo jasné, že se jedná o agenta GLOCKU. Obdobně jako v aférách, Gripen, CASA C-295M; Pandur to samozřejmě nedělá zadarmo. Již tímto faktem nemusí být jeho informace naprosto věrohodné. [Netvrdím tím, že je věrohodný pouze když se slete]. Jeho příspěvky se honosí relevantními, pravdivými údaji, jenom nepřiznává, že si vybírá ty, které se mu hodí, může zde docházet k souborům polopravd a ty jsou podlejší, než lži. V textech se začínají objevovat fráze „musela být dokopána“, správně má být „musela být vykopána“. Kolega, který byl totálně nasazen v leteckém podniku, jako konstruktér vyprávěl, že tam příslušníci luftwaffe neustále něco požadovali, navrhovali, motivovali, ale dokázali zasáhnout i ve prospěch konstruktéra; zbojíř zde nic nenavrhuje, nemotivuje, jenom kritizuje, vykopává a vytváří podmínky pro GLOCK. Tedy lituji, ale tíha faktů a uznávání se nekoná. ● Drtivá většina textu zbrojíře je věnována špiněním různých tajemných osob a skupin, viz „Takže naprosto schizofrenní situace, kdy ve shnilokracii jménem ČR platí mnohé předpisy západního typu a všichni se na ně rádi odvolávají, ale na státním aparátu se z nejvyšších míst české politiky v praxi chce, aby jejich principy ve prospěch vybraných soukromých subjektů ignoroval“. Doporučoval jsem, aby podal trestní oznámení, ten chlap ale nemá odvahu, co kdyby padnul také do mlýna. Zato má odvahu prohlásit „Kdyby byl Misustov chlap“, zde je totiž naprosto bezpečný, že nedostane přes pusu, lidově řečeno po dršce, tím ale jeho věrohodnost ještě více klesá. Zde musím uvést, že žádný Američan, Brit, Francouz, Nor, krom patologické sedliny společnosti, neoznačí svoji zem patvarem „shnilokracie“, tak jak neoznačí svoji matku jako prostitutku, byť by to byla pravda, je to otázka výchovy a mravů. ● Při jeho skuhrání nad kvalitou jsem jej poučil, jak se to dělá v jiných resortech, ve světě od Severního mysu po Punta arenas – nepochopil, zkrátka, jeho rozhled je „mikrospektrální“. I když se Misustov několikrát vyjádřil kriticky k pádové bezpečnosti, proto není mu v této oblasti co vyčítat, nemá v tomto zkušenosti, v životě se mu totiž nepodařilo nechat vypadnout z ruky střelnou zbraň, maximálně tak sekyrku. Za platnosti řádu A-1-1, když někdo shodil pušky postavené do kozelce, musel je zvedat v zubech, jak je to dnes? Zpráva „V západní Evropě by se CZUB při odškodňování obětí pěkně prohnula v základech… u nás se však vady zbraní ČZ na pokyn shora utajovaly“, je novinkou, dosud jsem se domníval, že toto je praxe tak v Severní Koreji. Podívám se, kdy má náš poslanec své dny a požádám jej o interpretaci v této věci, ve výboru pro obranu. ●Všechny laboratorní zkoušky mají své nepřekonatelné mantinely. Při těchto zkouškách se zpravidla zkouší, co to nevydrží, proto je nutná korelace mezi laboratorními zkouškami a praxi, i na to jsem upozorňoval a chtěl vědět, zda existuje statistika úspěšnosti těchto dvou zbraní, statistika ale neexistuje, zřejmě proto, že závady v akci se nevyskytly. Američané ji u svých zbraní mají a při zadávání projektu nové pistole analyzuji. ● Zbraň s horší plynulosti spouště, v kombinaci s bojovou stresovou reakci [BSR] je o několik řádů méně spolehlivá, než zbraň s 0,8 procenta pravděpodobnosti do poruchy, protože střelec zcela určitě mine, to se ale při laboratorních střelbách nezjistí. ● Dotaz, těm zasvěceným, je lepší, mít pistoli s poruchovosti 0,01 procent a netrefit papír, nebo pistoli s poruchovosti 1,5 procenta a v terči vystřílet monogram?? ●Při vraždě v uherskobrodské hospodě použil vrah ten největší šunt, který se u nás vyskytuje (alespoň podle anonyma zbrojíře). Vystřelil 26 ran a usmrtil 8 lidí. V praxi tedy zbraň podala větší výkon, než ji laboranti přisuzují. V boji (to je při jakémkoli kontaktu s protivníkem, ve kterém mě ohrožuje) pravděpodobně nebude nutné, (přesněji, možné) vystřelit takové množství ran. Jiné požadavky musí pistole splňovat v IPSC. ●Kvalita je schopnost plnit požadavky, ke kterým je výrobek určen. A to v těchto případech není sport, ale likvidace živých cílů. ●Musím zdůraznit, že není cílem těchto úvah, znevažovat mravenči práci zbrojíře a jeho kolegů. Ta ale nemá jaksi kooperaci a pokračování. Jak je nám platná 99,9 procentní spolehlivost zbraně, když riziko nízké střelecké dovednosti vyjádříme v celých procentech, riziko bojové stresové reakce je v desítkách procent, nezvládnutí taktiky v dalších desítkách procent, a absence intuice, nebo instinktu znamená konec.
Datum: 19. 03. 2015 14:24:21 Autor: Zbrojir
Předmět: Misustove, zvažte čestnou kapitulaci, ještě je čas
Autor článku Misustov nám opětovně dokázal, že ve schopnosti splácat páté přes deváté je na tom o poznání lépe než pejsek a kočička z proslulé pohádky, když pekli dort. Jakmile má prostor odchýlit se od ryze odborné argumentace, je doslova jako ryba ve vodě. • Archivní materiály, které jsem zde ve velmi omezeném rozsahu odcitoval, obsahují informace, které nejsou pro CZUB a její produkty, především pak pistole, vůbec příznivé. Pro Misustova jen dodávám, že podíl negativních hodnocení, opřených o konkrétní fakta, zde v drtivé většině dominuje. Vybral jsem samozřejmě ty nejjednodušší části, aby prakticky každý čtenář měl reálnou šanci během několika vět učinit si jednoznačný názor. Na zdlouhavé texty s výkresy a výpočty, či ryze odborným popisem vad a nedostatků pistolí značky CZ zde logicky nejsou podmínky ani prostor. • Misustovovi se však zjevně nepodařilo a vzhledem k nepříznivému obsahu archivních materiálů, které nejkomplexněji vypovídají o desetiletích provozu desetitisíců, či dokonce statisíců produktů CZUB, ani nemůže podařit prokázat, že by dlouholetá a místy až drtivá kritika kvality zbraní z produkce CZUB ze strany ozbrojených složek státu neexistovala. • Misustovovi se rovněž nepodařilo racionálně vysvětlit, jaké jiné důvody, než nevyhovující kvalita zbraní CZ, resp. soustavné konstrukční a výrobní vady a neplnění smluvních dodávek, vedly ozbrojené složky státu k tak silné a prakticky soustavné kritice CZUB. Pravděpodobnost, že by celé generace zbrojních specialistů, mj. i v době neexistující konkurence na českém trhu, či neexistence firmy Glock a jejích produktů, nepodloženě kritizovaly monopolního domácího výrobce, je rovna nule. • Misustov zde jako protiargument předkládá hodnocení některých zahraničních časopisů, ale ta, bez ohledu na míru jejich objektivity, nemohou s dlouhodobými zkušenostmi z provozu desetitisíců zbraní, navíc v aktivní službě, svoji vahou vůbec obstát. V nejlepším případě je to pohled sportovního střelce, popř. civilní osoby. Když např. opakovaně kolabovaly pistole CZ mod. 75 D Compact ve velmi komplexních zkouškách realizovaných pro Policii ČR, CZUB, kromě mnoha zavrženíhodných aktivit, mezi něž patřily pomluvy munice tuzemské provenience (nakonec byl použit svědečný náboj Dynamit Nobel DM11A1B2WK a výsledek byl pro pistole CZ ještě horší), dehonestování policie a zkušebny ve Slavičíně, překládala jako důkaz „nezpochybnitelné kvality“ obsahově zjevně na zakázku objednané články z U.S. časopisů. Takových si lze, pane Misustove, v dnešním světě s neobyčejně nízkou morálkou objednat, lépe řečeno koupit….., navíc hodnocení jednoho konkrétního, zpravidla ještě pečlivě vybraného kusu zbraně nemá příliš velkou vypovídající hodnotu. • O tom, jakou relevantnost mají citace z archivů, či odkazy na konkrétní dokumenty nechme posoudit ostatní čtenáře. Všimněte si, jak přesně např. zapadají paměti Zdeňka Faktora do informací z tehdejších archivů ozbrojených složek… Dle mého názoru nesrovnatelně větší, než velmi nestandardní „výpočty“ bojového potenciálu výrobků, zahrnující i výseč z politiky, hospodářství, ekonomiky včetně lidského faktoru, provedených zde Misustovem. Vždyť se jedná o dlouhodobé zkušenosti s provozem neobyčejně velkého množství zbraní. • Hodnocení ve stylu, že každá, byť špatná palná zbraň je lepší, než žádná, že významný podíl na selháních má lidský faktor, že tuzemský produkt je z hlediska zdanění pro státní pokladnu výhodnější než produkt zahraniční, se při obvyklém srovnávání zbraní pochopitelně nepoužívá a v praxi je i naprosto neuchopitelné. Nebudu dále ani rozebírat, že se současnou legislativou takový přístup koliduje. • Pokud mám něco dodat, resp. zopakovat k mimořádných událostem, tedy těm dvěma zde uvedeným příkladům (po jednom pro každý typ pistole), tak smrtelné zranění německého občana M.T. R. v roce 1994 způsobila pistole ČZ model 75, ráže 9mm Luger, v.č. U2463. Výsledek zkoušky její pádové bezpečnosti jsem zde odcitoval k účelu věci dostatečně. Co se týče rozhodování soudu a orgánů činných v trestním řízení, je samozřejmě nejdůležitější závěr odborného znaleckého posudku, resp. použité formulace. Já jen upozornil na skutečnost, že přes katastrofální výsledek pádové zkoušky z 1m na betonovou podlahu, kdy pistole vystřelila ve všech nepříznivých polohách pádu, učinil odborný pracovník, který se záhy stal zaměstnancem CZUB, neadekvátně a nepodloženě optimistický závěr o bezpečnosti zkoumané pistole. Mnohem realističtější posudek KÚ Praha, který mj. upozorňoval na skutečnost, že pistole není při pádu a úderu bezpečná a již v minulosti za podobných podmínek k výstřelu u tohoto typu zbraně došlo, nebyl dostatečně zohledněn. Prý se tomu říká metoda „volného výběru důkazů…“ • Rovněž závěrečná, tlakem CZUB vynucená obhajoba „služební pistole“ (CZ mod. 75/85 služební pistolí de facto nikdy nebyla, jelikož neměla ani min. požadované vlastnosti a parametry), že plní požadavky ČSN byla pro danou situaci účelová a zjevně zavádějící. Civilní norma je logicky určena pro širokou škálu zbraní od sportovních až po lovecké. Takže pistole při zkoušce pádové bezpečnosti např. padá na prkno z měkkého dřeva, které náraz hodně utlumí, navíc v metodice není stanovena citlivost zápalek nabitého náboje, což má vzhledem ke značným výrobním tolerancím na trhu dostupných nábojů zásadní vliv na výsledek. A že veškeré mezery zde v Čechách umíme patřičně zneužít. Mj. velká část pistolí CZ mod. 75/85 bez blokace zápalníku by touto zkouškou, pakliže by byly užity na trhu běžně dostupné zápalky s vyšší mírou citlivosti, což je v duchu zkoušky naprosto logické, zkouškou neprošla….• V roce 1998 byl v Jindřichově Hradci do hlavy postřelen občan T. B. Jednalo se o pistoli vz. 82, ráže 9mm Makarov, v.č. 147670. Jelikož po vícero mimořádných situacích v té době již gradoval tlak na vedení Policie ČR a MV, aby řádně vyšetřila a systémově vyřešila příčiny vzniku mimořádných událostí spojených s provozem pistolí z produkce CZUB, proběhl proces, přes nevůli CZUB, která mj. opětovně předložila vlastní závěr, že pistole je bezpečná, poměrně standardně. KÚ Praha odvedl profesionální výkon a mechanismus samovolné iniciace náboje v nábojové komoře, tedy konstrukční vadu ve funkci bezpečnostních prvků pistole vz. 82 při pádu na kohout, jednoznačně prokázal (selhání prvků popisuje posudek KÚ i mé předcházející komentáře). Tady se už soud při svém rozhodování výsledkem znaleckého zkoumání řídil. Na otázku, zda na tom měla podíl i média, která se tehdy bezpečností pistolí CZ zaobírala, resp. na opakující se vady zbraní poukázala, nelze odpovědět, ale má „oblíbená“ Střelecká revue tento problém, způsobený mj. konstrukčními vadami a výrobními nedostatky, dlouho zapírala, nebo alespoň později bagatelizovala. Inu, Přemysl Liška…. • Pokud si Misustov myslí, že při výkonu služby nemůže pistole vypadnout, či být vyražena, tak by si měl uvědomit, že je to také o běhání, překonávání překážek při pronásledování, občasných pranicích, a to v létě, v zimě, ve dne, v noci… Mj., pročpak asi je pádová bezpečnost u služebních a obranných zbraní ve vyspělém světě tak striktně vyžadována • Tehdejší policejní prezident J. K., po seznámení se situací, na interním jednání prý přiznal, že dosavadní přezíravý přístup policie k výsledkům šetření předešlých mimořádných událostí, resp. nepřijetí adekvátních opatření s ohledem na vady pistolí CZ (jednání pod vlivem CZUB), by mohl být podnětem pro trestní oznámení. V 90. letech však bylo právní povědomí občanů nadále velmi slabé a možnost adekvátní náhrady za škody způsobené na zdraví spíše jen teoretická… • Nákup pistolí Glock 17 pro MO ČR byl nepochybně jedním z nejzdařilejších kontraktů v novodobé historii, jelikož za přiměřenou cenu byly pořízeny skutečně kvalitní zbraně na úrovni světové špičky, které se v provozu plně osvědčily a s nimiž jsou koncoví uživatelé spokojeni. Něco takového je u kontraktů resortu obrany naprostá výjimka. Naopak, politicky prosazený nákup druhořadých CZ mod. 75 SP-01 Phantom (usnesení vlády č. 1443/2009) opětovně přinesl tradiční problémy, v konkrétním případě především vady související s aplikací zcela nevhodného polymeru rámu pistole. Zejména samovolné vypadávání zásobníku, které se řešilo hromadnou reklamací, bezprostředně ohrožovalo uživatele této zbraně. Ostatní problémy ale zůstaly. Inu, produkt CZUB. • Pistole Glock si na základě komparačních zkoušek vybraly ty nejlepší jednotky v ČR a jsou s nimi velmi spokojeny (601. skss, ÚRN P ČR, ZJ KŘP, doprovodci letadel atd...). Vezmeme-li dále v úvahu zahraniční reference Glock vers. CZUB, tak Glock dominuje u náročných zákazníků ve vyspělém západním světě, kdy CZUB se s druhořadou výzbrojí logicky orientuje především na třetí svět. Ve vyspělých ozbrojených sborech se pistole CZ prakticky neprosadily. Způsob, jakým byly vnuceny do našich ozbrojených složek, jsem zde již popsal. Rovněž na tento nezpochybnitelný fakt nedokázal Misustov reagovat nějakým jiným racionálním vysvětlením, než skutečností, že Glock, jakožto služební zbraň, produkty CZUB výrazně převyšuje, kdy v 90. letech je doslova deklasoval. • Misustova by mělo dále zajímat, jak je tedy možné, že se v rádoby odborných publikacích o českých zbraních, tedy alespoň náznakem neobjevují výhrady tak nepřehlédnutelné v dobových interních dokumentech, které nepochybně existují a z nichž jsem zde citoval. Z čeho tedy páni odborníci a badatelé vlastně čerpali a proč nepředložili čtenářům objektivní obraz minulosti….? • Co se týče vad policejních compactů (CZ mod. 75 D Compact), tak pokud mám přesné informace, a ty mám, tak policejní prezidium vypracovalo návrh na žalobu CZUB za dodávku 30 000 vadných pistolí (vadná lůžka a rizikové rámy) a vzhledem k věcné příslušnosti veškeré materiály postoupilo na MV ČR. Politická vedení resortu, která jsou oprávněna o podání žaloby rozhodnout, však materiál uložila „k ledu“ a s konečnou platností možnost řešení problému vadných pistolí žalobou zavrhl tehdejší ministr vnitra Ivan Langer, politik, o jehož morální integritě mají mnozí z nás velké pochybnosti. Však tomu mj. přecházela schůzka v CZUB a focení s GŘ Kovaříkem, kterému Langer dále přednostně odprodal zbraně z přebytků MV za obzvláště směšnou cenu, kdy jiné firmy s příslušných povolením nabízely za totéž o miliony více. V právním státu by to bylo porušování povinností při správě cizího majetku, v ČR se všichni Langera tak báli, že nikdo ani nekviknul. • V případě podezření z podvodu, tj. dodávka 6500 vadných pistolí CZ mod. 75 D Compact, série G-H, s vědomě vadnými a zcela nekompatibilními lůžky pro taktické doplňky a uvedení zadavatele v omyl, navrhl věcně příslušný orgán podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Velmi zasvěcený člověk mi kdysi vyprávěl, že vypracoval rozsáhlý materiál s popisem procesů, odpovědnosti, s přiloženými technickými podmínkami pro výrobu pistole a s nabídkou CZUB, včetně deklarací, fotodokumentace, výkresů a výsledků zkoušek kompatibility. Odpovědi, resp. komunikace věcně příslušného policejního orgánu byla naprosto zoufalá, na úrovni rozumem neobdařené blondýny z tradičních vtipů. Několikrát se jim to pokusil ústně i písemně dovysvětlit až definitivně pochopil, že vysoký policejní důstojník na druhé straně není tak hloupý, jen hledá způsob, jak se vyšetřování všeobecně známého politického kontraktu vyhnout. Jelikož nedůstojná komunikace postupně směřovala k obvinění některého „z obětních beránků“ z řad řadových zaměstnanců, protože je naprosto logické, že za tisíce (6500 souprav) dodaných, zjevně vadných a s žádným taktickým příslušenstvím nekompatibilních pistolí přece může poslední skladník policie…., veškeré snahy o řešení oblému formou trestního oznámení vzdal, jelikož dospěl k závěru, že „v právním státu“ ČR skutečného viníka nikdo hledat nebude a najít ani nechce. • Samozřejmě, že ne ze všeho zlého lze vinit CZUB. Kdyby nebyla státní správa tak personálně a odborně zdevastovaná a pod kontrolou politických stran, úředníci a zejména management tak zbabělí a v mnoha případech tak snadno zkorumpovatelní, kdyby aparát řádně plnil své povinnosti vůči státu a nikoli vůči vládnoucím garniturám, musela by i CZUB rychle změnit své nehorázné praktiky, jinak by byla z veřejných zakázek rychle vyloučena (už prokázaný pokus o korupci je důvodem k sankcím vůči příslušnému dodavateli), nebo by v konkurenčním prostředí prostě propadla. • Rozdíl mezi mnou a Misustovem je naprosto zásadní. Já v rámci omezeného prostoru pro komentáře popíšu problém a uvedu odkazy na dosažené výsledky ve zkouškách, odborné a znalecké zkoumání, zkušenosti s provozem velkého množství zbraní, či konkrétní politická rozhodnutí. Misustov nesouhlasí, moloch CZUB úporně brání a argumentuje ve stylu: já si myslím, popř. se odkáže na nějaký civilní časopis, který krátkodobě zkoušel jeden nebo pár produktů, navíc v nekomplexním rozsahu, o možnosti ovlivnění výsledku pozitivní motivací raději ani nemluvě. • Shrnu-li celý spor, tak Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má podložená tvrzení, že pistole vz. 70, jejichž výrobu CZUB převzala ze Strakonic (vz. 50), byly terčem letité, naprosto oprávněné a velmi tvrdé kritiky ze strany ozbrojených složek státu, že nesplňovaly ani tehdejší velmi mírné na ně kladené požadavky, hromadně vykazovaly hrubé vady včetně vad v oblasti manipulační i pádové bezpečnosti (po „bezpečném“ vypuštění napnutého kohoutu přes pojistku často a „rády“ střílely, rovněž tak aplikované bezpečnostní prvky selhávaly při pádu, či úderu), které byly i příčinou mimořádných událostí s vážnými následky na zdraví, včetně úmrtí. Rovněž opravitelnost pistolí vz. 70 byla v důsledku velkých výrobních tolerancí a změn ve výrobě krajně obtížná. • Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má podložená tvrzení, že s kvalitou pistolí vz. 82 byly od počátku značné problémy, že CZUB se při návrhu pistole dopustila závažných konstrukčních chyb, zejména v oblasti pádové bezpečnosti, že rovněž zjevně poddimenzovala bicí mechanismus, což si nakonec vynutilo jeho dodatečnou rekonstrukci u obrovského množství zbraní hrazenou státem (nad 100 000 souprav), protože CZUB odmítla svoji chybu, ač prokázanou zkouškami ve VTÚVM Slavičín, uznat. Vzniklý chaos krátce pro nákladném přezbrojení ozbrojených složek státu (pistole upravené a neupravené) vynutil vývoj náboje 9mm M s optimalizovanou citlivostí zápalky v SaB, rovněž opravitelnost pistolí byla vzhledem ke značné složitosti, velkým výrobním tolerancím a změnám ve výrobě krajně obtížná. Předčasné a hromadné vyřazení zbraní pak bylo dílem mnoha problémů, zejména pak několika mimořádných událostí, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že pistole vz. 82 není při nošení s nábojem v nábojové komoře bezpečná v rozsahu deklarovaném výrobcem. • Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má podložená tvrzení, že pistole CZ mod. 75/85 měly od počátku výroby vážné vady v oblasti manipulační bezpečnosti, že nesplňovaly tehdejší požadavky kladené na služební zbraň, ani nikterak oslnivé deklarace výrobce, že dále vykazovaly celou škálu vad výrobního charakteru, kdy jejich opravitelnost byla v důsledku velkých výrobních tolerancí a neustálých změn ve výrobě krajně obtížná. V důsledku mnoha problémů a mimořádných událostí musely být z výzbroje nakonec předčasně hromadně vyřazeny. • Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má podložená tvrzení, že zakázku na přezbrojení Policie ČR si CZUB na politicích vynutila, ačkoli kvalit konkurentů zdaleka nedosahovala (viz zkoušky), že výběrová komise nákup zbraní značky CZ opakovaně nedoporučila, že spektrum a závažnost problémů byly tak rozsáhlé a hluboké, že musel oficiálně proběhnout několikaletý dovývoj pistole do akceptovatelné podoby, že z 46 000 dodaných pistolí je 30 000 vadných, z toho 30 000 má vadná lůžka pro kotvení taktických doplňků a u 18 000 jsou navíc rizikové rámy z nevyhovujícího materiálu, které mohou předčasně prasknout, že CZUB si přes politiky nakonec vymohla zákaz hromadné reklamace, resp. podání žaloby za dodávku vadných pistolí ze strany Policie ČR a že se zástupci CZUB se vůči státní instituci a jejím zástupcům chovali naprosto nehorázně. • Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má podložená tvrzení, že z 59 000 pistolí ráže 9mm Luger (9x19), dodaných CZUB resortu MV na základě politických rozhodnutí po roce 1990, bylo 13000 hodnoceno jako zcela nevyhovující, 30 000 jako nevyhovující a pouze 16 000 je hodnoceno jako vyhovující s výhradami (policejní compact série R a S, ke kterým byla CZUB po několika letech (cca 5) dovývoje policií doslova dokopána). • Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má tvrzení, že i při dodávkách do resortu obrany CZUB opět chybovala, kdy dodané pistole CZ mod. 75 SP-01 Phantom hromadně vykazovaly a nadále vykazují pro služební zbraň zcela nepřijatelné vady. • Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má tvrzení, že CZUB bez velkých problémů nezvládla byť jedinou větší veřejnou zakázku vůči ozbrojeným složkám ČR. • Misustove, buďte rozumný a přestaňte dále klást beznadějný odpor, vždyť se jen zesměšňujete. Přiznejte si, že jste vlastně v postavení Friedricha Pauluse, velitele 6. německé polní armády u Stalingradu, a to někdy na počátku roku 1943. Pokud vám např. předložím vlastní argumentaci k pistolím vz. 70, podpořenou navíc citacemi ze zápisu z porady o zvýšení jakosti pistolí vz. 70 z roku 1974, z dopisu námestníka ministra vnútra SSR plk. Ing. PhDr. Jozefa Bobka Slovenské plánovací komisi z roku 1978, ze souhrnné informace pro ministra vnitra ČSSR PhDr. Jaromíra Obzinu z roku 1978 a z pamětí dlouholetého pracovníka Čs. zkušebny zbraní a střeliva Ing. Zdeňka Faktora, a vše do sebe zapadá jako kolečka v hodinovém strojku, tak na to v diskusi ke zbraním přece nemůžete reagovat způsobem, že k řešené problematice opětovně nepředložíte jediný relevantní protiargument, ale zabýváte se politickým systémem, aktivitami a morální integritou tehdejšího ministra vnitra Obziny, kdy na základě jeho příslušnosti k tehdejší nomenklatuře se navíc snažíte zpochybnit věrohodnost mnou předložených informací. Vážený pane, zpracovatelem souhrnné informace byl věcně příslušný výzbrojní orgán FMV, konkrétně „Odbor bojové a operativní techniky“ ETS FMV, vedena byla pod č.j. H-0683/90-1978, dále označena „Pilné! / Tajné!“ a tehdejší federální ministr byl adresátem. Opětovně Vám zde nabízím možnost čestně kapitulovat, jinak opravdu dopadnete jako ta 6. armáda u Stalingradu. Později už budu vyžadovat výhradně kapitulaci bezpodmínečnou….
Datum: 19. 03. 2015 15:57:46 Autor: Misustov
Předmět: Zbrojíř
Prosím, sdělte mi obratem, kdy jsem se pokoušel vyvrátit vaše tvrzení o pistolích vz. 70 a 82. nebo je jakkoli obhajovat. A prosil bych bližší informace o smrtelném zranění německého občana, abych se mohl dostat k soudnému spisu, nebo kontaktovat Velvyslanectví spolkové republiky Německo M.T.R nikomu nic neřekne. K pádové bezpečnosti jsem se několikrát vyjádřil, tak to laskavě neopakujte - unavujete mě, stejně jako čísly 30 000;13 000; 16 000;
Datum: 19. 03. 2015 19:25:00 Autor: QF17
Předmět: Sekundant
Misustove, jednou při mé kritice ohledně jednoho alhoholika, spolupracovníka s STB a amorálního člověka Václava Havla jsem byl obhájcem týhle morální žumpy občana Václava Havla, vyzván na souboj. Zastal sem mě a věděl jsi, že mám pravdu. Tak si vyber vyber mezi pistolí nebo cibulí a rád ti budu sekundantem: Misustov vs Zbrojir.
Datum: 20. 03. 2015 11:00:05 Autor: Zbrojir
Předmět: Čestná kapitulace je mnohem lepší než drtivá porážka
Co se týče detailů mimořádné události v Příbrami, tak to se nezlobte, ale nemohu uvádět bližší informace. Jsou tu příbuzní mrtvého, ale především zakročující policista. To si musíte dát všechny dostupné informace do vyhledavače a možná Vám něco racionálního vypadne. Pro naši diskusi je podstatná technika, resp. její vady a nedostatky. • Když jsem zde uváděl příklad M.T.R., neměl jsem primárně na mysli konkrétní kauzu, ale skutečnost, že krátce po částečném a velmi nákladném přezbrojení resortu MV, tj. 13 000 nových pistolí ČZ mod. 75/85, ráže 9 mm Luger, které byly dodány v první polovině 90. let s nemalým výdajem v tehdejší ceně přes 100 mil. Kč, byla vlajková loď CZUB konečně vystavena odbornému a znaleckému zkoumání z hlediska pádové bezpečnosti a výsledek byl přímo katastrofální (viz citace z protokolu). • CZUB se totiž usilovně bránila, resp. arogantně odmítala, aby byly zbraně pro ozbrojené složky podrobovány přísnější kontrole kvality a ověřování vlastností, natož pak režimu vojenské přejímky a tak nákup zmiňovaných 13 000 pistolí modelové řady 75/85 proběhl výhradně na základě politického rozhodnutí a po argumentaci „vrchnosti“, že české zbraně jsou výborné, kupuje je celý svět, a proto není důvod jejich kvalitu ještě nějak ověřovat… • Již v roce 1994 však celoresortní odborná komise konstatuje a ministr vnitra Ruml v roce 1995 akceptuje (po mimořádkách a příslušných posudcích mu už vlastně nic jiného nezbylo), že všech cca 13 000 nedávno odebraných pistolí CZ mod. 75/85 nevyhovuje základním požadavkům kladeným na služební zbraň! (evidentně tak vznikla škoda značného rozsahu) • MV ČR se mohlo a ze zákona mělo povinnost pokusit se pistole CZ mod. 75/85 reklamovat, jelikož znalecké a odborné posudky prokázaly, že postup stanovený výrobcem pro bezpečné nošení zbraní s nábojem v nábojové komoře deklarovanou pádovou jistotu pistolí CZ mod. 75/85 nezajišťuje a odběratel (MV) tak byl dodavatelem (CZUB) při nákupu zbraní uveden v omyl. Nikdo se o to však nepokusil, resp. „vrchnost“ tento logický postup nedovolila… no, v „korupčně-klientelistickém systému“ je snad každému jasné proč. To by mnozí museli vrátit „pozitivní motivaci“ zpět, a to se obvykle nikomu nechce, ono to často již ani nejde… • A ještě jednou zde tedy zopakuji TP pro výrobu CZ mod. 75/85, část návod na používání a údržbu, zajištění pistole: „Vypustíme napnutý kohout do přední polohy tím, že palcem pravé ruky přidržíme kohout, stiskneme spoušť a pozvolna pouštíme kohout směrem dopředu. Tímto úkonem zabráníme tomu, aby přišel do styku zápalník se zápalkou a současně odlehčíme bicí zpruhu proti únavě. Při pádu pistole na zem nemůže vyjíti nežádoucí rána.“ • Tři výstřely ve všech rizikových polohách pádů při zkoušce dle TP-VD-637-81, část 35 (specifikované pády z výšky 1m na betonovou plochu), jsou dostatečně vypovídající o „pádové jistotě“ pistolí CZ mod. 75…. A to nerozebírám skutečnost, že podmínky této zkoušky zdaleka nepostihují ty nejnepříznivější situace (výška pádu, rychlost nárazu, citlivost zápalek použitých nábojů atd.). • Co se týče pádové bezpečnosti služebních zbraní, konkrétně pistolí, tak jsem si z dosavadních „širokospektrálních esejí“ Misustova nebyl opravdu schopen učinit závěr, jak celou problematiku vnímá. Dočetl jsem se něco o vypadávajícím nářadí, ale to mi moc nepomohlo. • Pokud Misustov souhlasí s konstatováním, že výkon služby v ozbrojených složkách velmi často vytváří situace a stavy, kdy shodou nepříznivých okolností, či v důsledku vynucených, či nevynucených chyb obsluhy mohou být služební zbraně vystaveny hrubému zacházení, tedy i pády a údery, a proto musí služební pistole zajišťovat dostatečnou pádovou jistotu i za těch nejméně příznivých podmínek, u starších konstrukcí alespoň při volném pádu na tvrdou podložku z běžné manipulační výšky, tak se již nemusíme o problematice pádové bezpečnosti dále přesvědčovat. • Skutečnost, že Misustov uznává můj velmi kritický, samozřejmě dostatečně podložený pohled na pistole vz. 70 a vz. 82 je sice posun pozitivní, ale sebereflexe je to nikoli postačující. Jádrem diskuse je srovnání pistolí CZ vers. Glock, kdy já stojím na straně odpůrců CZ a dokladuji, jaké problémy CZUB svými produkty ozbrojeným složkám státu doposud, po mnoho desetiletí, způsobila, a současně porovnávám praktické zkušenosti z provozu služebních pistolí, kde Glock vítězí evidentně na celé čáře. • Přesné počty dodaných, zjevně vadných, nekvalitních a neshodných výrobků uvádím pro dokreslení rozsahu a hlouby problému jménem CZUB. Vezmeme-li v úvahu celkové počty dodaných zbraní, pak je podíl „zmetků“, chcete-li vadných, či ve srovnání s nepodloženě sebevědomými deklaracemi CZUB jinak zjevně nedokonalých výrobků, doslova zdrcující. • Takže ještě Vám, vážený pane Misustove, chybí mj. uznat, že pistole CZ mod. 75/85, ač konstrukčně na kvalitativně vyšší úrovni, než dosavadní produkty CZUB (vz. 70 a vz. 82), díky hrubým chybám v oblasti manipulační bezpečnosti, častým vadám výrobního charakteru, nikterak jakostnímu materiálu a celkové úrovni dílenského provedení, se ve výkonu služby naprosto neosvědčily a musely být z výzbroje předčasně vyřazeny. Toto hodnocení se týká samozřejmě hromadné produkce a nikoli jednotlivých kusů zbraní. Problematiku CZ mod. 75/85 jsem vám zde zdokumentoval ještě obšírněji, než vz. 70, či vz. 82. • A pak už chybí jen akceptovat můj pohled na CZ mod. 75 D Compact, tedy strasti s dovývojem, nehorázné chování CZUB a rozsah dodaných „neshodných“ výrobků, a samozřejmě i vady polymerového rámu CZ mod. 75 SP-01 Phantom, a spor bude v podstatě vyřešen…• Pokud s něčím nesouhlasíte, tak přesně definujte své výhrady a doložte své protiargumenty podobně, jak se o to snažím já. Já Vás v tom „stalingradském kotli“ nechci nechat jen vyhladovět a zmrznout. Buď čestná kapitulace, nebo nasadím další síly a prostředky z nekonečných zdrojů k likvidaci obklíčeného uskupení armád….• S pozdravem Zbrojir.
Datum: 20. 03. 2015 11:58:33 Autor: J.Pechal
Předmět: Sekundant
QF17 jedno přísloví praví:"Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!"
Datum: 20. 03. 2015 12:58:26 Autor: Misustov
Předmět: J. Pechal
Velice pěkné a doplnil bych to obdobným příslovím: "Proti čestnému nepříteli bojuj čestně, záškodníků však nešetři" General Student
Datum: 22. 03. 2015 12:09:36 Autor: Misustov
Předmět: QF17
Díky za nabídku, zvolil bych si thajský box, ovšem jestli na to bude čas, přátelé mě upozorňují, že lidé píšící takové vyhrůžky se nezastaví přen nikým a před ničím (i když to vypadá humorně). Je docela možné, že najednou zmizím a později se najde moje hlava někde na skládce. V tom případě budu vděčný, když mi prokážeš poslední službu a dáš echo, kde hledat. Mluvil jsem s Kavanem a ten, ač nebyl odpůrcem toho opilce, vylíčil jej hůř, než jsme si představovali. Jinak byly zajímavé postřehy o Techerové i informace, které získal osobně od Gorbyho. Za nabídku k sekundování mohu nabídnout staženou knihu OBČAN HAVEL.
Datum: 22. 03. 2015 13:14:04 Autor: QF17
Předmět: Ovčan Havel? Děkuji ne.
Thajský box je celkem tvrdý zápas, byl jsem na něm několikrát v Bangkoku, ovšem jen divák. I přes to má nabídka platí, vždyť s kým bych se dohadoval?! Můj E-mail má pan Křížek. Vždy je lepší slyšet informace od zainteresovaných osob, než hledat a bádat po tom co již skoro není díky skartacím či překrucováním faktů. A tak si tady žijeme.
Datum: 02. 04. 2015 22:16:42 Autor: Misustov
Předmět: K článku 19.03.2015
V preambuli k článku Pistole CZ kontra Glock není stanoveno, že článek je určen pro technickou diskusi, resp. pro popisování vad a nedostatků. Kdyby tomu tak bylo, tak diskutér, zabývající se moralizováním, obchodně-právními vztahy, drby „kdo, komu, za co, pavlačovými drby typu – přijel autem a vystoupil úplně ožralý“ by musel být vymazán. Je troufalost, diktovat co má být předmětem diskuse k cizímu článku. Původní článek se týkal něčeho jiného, bylo přínosem, že inspiroval k diskusi a možnost, vyříkat si problémy, názory a představy, jak držitelů a uživatelů těchto dvou zbraní, tak i neplnoletých kluků, bohužel držitelé jiných značek nedostali šanci. Po obchodním neúspěchu prodat celní správě zbraně se tyto stránky zvrhly ve stoku invektiv, které by jiné veby bez milosti mazaly. Je zde evidentní zájem poškozovat konkurenci (CZUB) prostřednictvím informací získaných v zaměstnání. Dochází zde k cyklickému opakování argumentů a vedena zásadou „policajt má vždycky pravdu“ ztrácí význam. Zbrojíř používá argumenty, které není možné potvrdit ani vyvrátit, tedy jsou pro diskusi bezcenné a mají pouze destruktivní význam. Tak zvaná diskuse probíhá následovně - Na otázku: „Jaká bude činnost „ozbrojeného orgánu činného v trestním řízení“(Celníka), který bude v tržnici prověřovat prodejce orientálních pomád. Když tento orgán nebude mít tušení, že prodejce je příslušník ISIS, má výcvik, absolvoval bojové a teroristické akce, je mu všechno jedno a život „ozbrojeného orgánu činného v trestním řízení“ (Celníka)má pro něj menší cenu, než velbloud“. Předpokládal jsem, ýe celník použije zbraň, nebo jiný donucovací prostředek, avšak zbrojír odpoví: „Na základě požadavků hodnotitelské komise z předchozích hodnocení pistole vz. 70 a vzhledem k negativním výsledkům trvanlivosti provedených zkušebnou a ministerstvem vnitra, bylo uloženo výrobci, aby provedl zkoušky trvanlivosti přímo v závodě. Po dohodě zástupců ministerstva vnitra, zkušebny zbraní, hodnotitelské komise a PZO Merkurie bylo výrobci povoleno, aby zkouška trvanlivosti byla provedena na základě mírnějších TP na výrobek. Opakovanými zkouškami však bylo zjištěno, že pistole nevyhovují ani těmto mírnějším podmínkám. Prosím, aby autor článku ze dne19.03.2015 podal vysvětlení k otázkám 1 až 6. Články autora jsou předepsány jeho nickem. Misustovovi se však zjevně nepodařilo a vzhledem k nepříznivému obsahu archivních materiálů, které nejkomplexněji vypovídají o desetiletích provozu desetitisíců, či dokonce statisíců produktů CZUB, ani nemůže podařit prokázat, že by dlouholetá a místy až drtivá kritika kvality zbraní z produkce CZUB ze strany ozbrojených složek státu neexistovala. 1. [ Odpověď -Misustov nic neprokazoval, ani se nepokoušel dokazovat, pokud tvrdíte, že ano, tak sdělte kdy a kde. Ta kritika se strany ozbrojených složek však měla stejnou hodnotu jako drtivá kritika Severoatlantického Paktu, večer v hospodě. Když si civilista kupuje auto, tak se v něm projede, aby se přesvědčil, že to vůbec jezdí. T. Zv. Ozbrojené složky zřejmě, nebyly schopny zajistit ani přítomnost při konečné funkční kontrole výrobků na střelnici, tedy i ti zbrojíři jsou skutečně zadarmo drazí. Jak se provádí dozor nad kvalitou, jsem mnohokrát naznačil. Misustov není žádný placený prokazovatel, aby něco prokazoval, je pouze zpochybňovatel, a to pouze v některých konkrétních případech.] Zbrojir - Misustovovi se rovněž nepodařilo racionálně vysvětlit , jaké jiné důvody, než nevyhovující kvalita zbraní CZ, resp. soustavné konstrukční a výrobní vady a neplnění smluvních dodávek. [Odpověď -nebylo totiž vysvětlováno racionálně, ani iracionálně, Misustov není žádný arbitr, aby prověřoval plnění smluvních dodávek, k tomu by musel mít pověření a také plat.] Zbrojir - Misustov zde jako protiargument předkládá hodnocení některých zahraničních časopisů, ale ta, bez ohledu na míru jejich objektivity, nemohou s dlouhodobými zkušenostmi z provozu desetitisíců zbraní navíc v aktivní službě, svoji vahou vůbec obstát. V nejlepším případě je to pohled sportovního střelce, popř. civilní osoby. [Odpověď - Podle statistiky použije policista zbraň jednou za 200 let, z toho usuzujeme, že ten dlouhodobý provoz v aktivní službě je prakticky trvalé uložení zbraně v pouzdře, použití v akci nulové, – průměrný sportovní střelec má s technikou střelby větší zkušenosti, než průměrný, policista, nebo voják], Zbrojir - Když např. opakovaně kolabovaly pistole CZ mod. 75 D Compact ve velmi komplexních zkouškách realizovaných pro Policii ČR, CZUB, kromě mnoha zavrženíhodných aktivit, mezi něž patřily pomluvy munice tuzemské provenience (nakonec byl použit svědečný náboj Dynamit Nobel DM11A1B2WK a výsledek byl pro pistole CZ ještě horší), dehonestování policie a zkušebny ve Slavičíně, překládala jako důkaz „nezpochybnitelné kvality“ obsahově zjevně na zakázku objednané články z U.S. časopisů. Takových si lze, pane Misustove, v dnešním světě s neobyčejně nízkou morálkou objednat, lépe řečeno koupit….., navíc hodnocení jednoho konkrétního, zpravidla ještě pečlivě vybraného kusu zbraně nemá příliš velkou vypovídající hodnotu [Odpověď -Předpokládám, že je to případ, když jste předložili vybraný špatný kus ministrovi a on bezchybně fungoval. Munice tuzemské provenience již na těchto stránkách pomlouvaná byla, ale rozhodně nikoli od CZUB]. Zbrojir - O tom, jakou relevantnost mají citace z archivů, či odkazy na konkrétní dokumenty nechme posoudit ostatní čtenáře. [Odpověď - Ostatní čtenáře? Čtenář se k tomu nevyjadřuje. Zde je samomluva zbrojíře, aby se neusnulo tak do toho občas kecá Misustov] Zbrojir -Všimněte si, jak přesně např. zapadají paměti Zdeňka Faktora do informací z tehdejších archivů ozbrojených složek… Dle mého názoru nesrovnatelně větší, než velmi nestandardní „výpočty“ bojového potenciálu výrobků, zahrnující i výseč z politiky, hospodářství, ekonomiky včetně lidského faktoru, provedených zde Misustovem [Odpověď - Všimám si, ale nic nepozoruji, ing. Faktor byl odborník na pevnostní výpočty, balistiku, vnitřní i vnější, uměl vypočítat balistický koeficient i vypočítat trajektorii projektilu. Oproti tomu já jsem zde neprováděl žádný výpočet, dokonce ani elementární náznak. Ovšem, pokud považuje dvě hodnoty převzaté z vojenské psychologe (vojenský profesionál) za výpočet, potom to je katastrofa, co to MV zaměstnává za lidi]. Vždyť se jedná o dlouhodobé zkušenosti s provozem neobyčejně velkého množství zbraní [Odpověď – Již to zde bylo, podle statistiky použije policista zbraň jednou za 200 let, z toho usuzujeme, že ten dlouhodobý provoz v aktivní službě je prakticky trvalé uložení zbraně v pouzdře, použití v akci nulové, – průměrný sportovní střelec má zkušenosti větší, než průměrný, sportovně nestřílející policista, nebo voják] Zbrojir - Hodnocení ve stylu, že každá, byť špatná palná zbraň je lepší, než žádná, že významný podíl na selháních má lidský faktor, že tuzemský produkt je z hlediska zdanění pro státní pokladnu výhodnější než produkt zahraniční, se při obvyklém srovnávání zbraní pochopitelně nepoužívá [Odpověď - důsledek je, že Kalousek, Babiš, jejích předchůdci a nástupci potom musí používat jiné postupy.] a v praxi je i naprosto neuchopitelné [Odpověď - naopak je to naprosto pochopitelné, že to nechápete je jiná věc]. Zbrojir - Nebudu dále ani rozebírat, že se současnou legislativou takový přístup koliduje. • Pokud mám něco dodat, resp. zopakovat k mimořádných událostem, tedy těm dvěma zde uvedeným příkladům (po jednom pro každý typ pistole), tak smrtelné zranění německého občana M.T. R. v roce 1994 způsobila pistole ČZ model 75, ráže 9mm Luger, v.č. U2463. Výsledek zkoušky její pádové bezpečnosti jsem zde odcitoval k účelu věci dostatečně. Co se týče rozhodování soudu a orgánů činných v trestním řízení, je samozřejmě nejdůležitější závěr odborného znaleckého posudku, resp. použité formulace. Já jen upozornil na skutečnost, že přes katastrofální výsledek pádové zkoušky z 1m na betonovou podlahu, kdy pistole vystřelila ve všech nepříznivých polohách pádu, učinil odborný pracovník, který se záhy stal zaměstnancem CZUB, neadekvátně a nepodloženě optimistický závěr o bezpečnosti zkoumané pistole. Mnohem realističtější posudek KÚ Praha, který mj. upozorňoval na skutečnost, že pistole není při pádu a úderu bezpečná a již v minulosti za podobných podmínek k výstřelu u tohoto typu zbraně došlo, nebyl dostatečně zohledněn. Prý se tomu říká metoda „volného výběru důkazů…“ • Rovněž závěrečná, tlakem CZUB vynucená obhajoba „služební pistole“ (CZ mod. 75/85 služební pistolí de facto nikdy nebyla, jelikož neměla ani min. požadované vlastnosti a parametry), že plní požadavky ČSN byla pro danou situaci účelová a zjevně zavádějící. Civilní norma je logicky určena pro širokou škálu zbraní od sportovních až po lovecké. Takže pistole při zkoušce pádové bezpečnosti např. padá na prkno z měkkého dřeva, které náraz hodně utlumí, navíc v metodice není stanovena citlivost zápalek nabitého náboje, což má vzhledem ke značným výrobním tolerancím na trhu dostupných nábojů zásadní vliv na výsledek. A že veškeré mezery zde v Čechách umíme patřičně zneužít. Mj. velká část pistolí CZ mod. 75/85 bez blokace zápalníku by touto zkouškou, pakliže by byly užity na trhu běžně dostupné zápalky s vyšší mírou citlivosti, což je v duchu zkoušky naprosto logické, zkouškou neprošla….• V roce 1998 byl v Jindřichově Hradci do hlavy postřelen občan T. B. Jednalo se o pistoli vz. 82, ráže 9mm Makarov, v.č. 147670. [ Odpověď - Zde je snad diskuse o jiném vzoru, nikoli o vz.82] Jelikož po vícero mimořádných situacích v té době již gradoval tlak na vedení Policie ČR a MV, aby řádně vyšetřila a systémově vyřešila příčiny vzniku mimořádných událostí spojených s provozem pistolí z produkce CZUB, proběhl proces, přes nevůli CZUB, která mj. opětovně předložila vlastní závěr, že pistole je bezpečná, poměrně standardně. KÚ Praha odvedl profesionální výkon a mechanismus samovolné iniciace náboje v nábojové komoře, tedy konstrukční vadu ve funkci bezpečnostních prvků pistole vz. 82 [Zde je řeč o CZ 75 nikoli o 82] při pádu na kohout, jednoznačně prokázal (selhání prvků popisuje posudek KÚ i mé předcházející komentáře) [Odpověď -samovolná iniciace náboje je naprosto něco jiného, než iniciace v důsledku úderu na kohout][vysvětlím ti to polopatický, je rozdíl jestli se posereš – tedy samovolně, nebo jestli ti někdo dá do vína projímadlo, rtuť]. Tady se už soud při svém rozhodování výsledkem znaleckého zkoumání řídil. Na otázku, zda na tom měla podíl i média, která se tehdy bezpečností pistolí CZ zaobírala, resp. na opakující se vady zbraní poukázala, nelze odpovědět, ale má „oblíbená“ Střelecká revue tento problém, způsobený mj. konstrukčními vadami a výrobními nedostatky, dlouho zapírala, nebo alespoň později bagatelizovala. Inu, Přemysl Liška…. Pokud si Misustov myslí, že při výkonu služby nemůže pistole vypadnout, či být vyražena,[ Odpověď -to zde již několikrát bylo, neunavujte] tak by si měl uvědomit, že je to také o běhání, překonávání překážek při pronásledování, občasných pranicích, a to v létě, v zimě, ve dne, v noci… Mj., pročpak asi je pádová bezpečnost u služebních a obranných zbraní ve vyspělém světě tak striktně vyžadována. Tehdejší policejní prezident J. K., po seznámení se situací, na interním jednání prý přiznal, že dosavadní přezíravý přístup policie k výsledkům šetření předešlých mimořádných událostí, resp. nepřijetí adekvátních opatření s ohledem na vady pistolí CZ (jednání pod vlivem CZUB), by mohl být podnětem pro trestní oznámení. V 90. letech však bylo právní povědomí občanů nadále velmi slabé a možnost adekvátní náhrady za škody způsobené na zdraví spíše jen teoretická… Nákup pistolí Glock 17 pro MO ČR byl nepochybně jedním z nejzdařilejších kontraktů v novodobé historii, jelikož za přiměřenou cenu byly pořízeny skutečně kvalitní zbraně na úrovni světové špičky, které se v provozu plně osvědčily a s nimiž jsou koncoví uživatelé spokojeni. Něco takového je u kontraktů resortu obrany naprostá výjimka. [Odpověď - toto jarmareční vykřikování tady čtu alespoň po dvacáté] Naopak, politicky prosazený nákup druhořadých CZ mod. 75 SP-01 Phantom (usnesení vlády č. 1443/2009) opětovně přinesl tradiční problémy, v konkrétním případě především vady související s aplikací zcela nevhodného polymeru rámu pistole. Zejména samovolné vypadávání zásobníku, které se řešilo hromadnou reklamací, bezprostředně ohrožovalo uživatele této zbraně. Ostatní problémy ale zůstaly. Inu, produkt CZUB. • Pistole Glock si na základě komparačních zkoušek vybraly ty nejlepší jednotky v ČR a jsou s nimi velmi spokojeny (601. skss, ÚRN P ČR, ZJ KŘP, doprovodci letadel atd...). Vezmeme-li dále v úvahu zahraniční reference Glock vers. CZUB, tak Glock dominuje u náročných zákazníků ve vyspělém západním světě, kdy CZUB se s druhořadou výzbrojí logicky orientuje především na třetí svět [Odpověď - na třeti svět se orientuje celý první svět, což jsou principy obchodu, na to není potřeba žádná logika]. Zbrojir - Ve vyspělých ozbrojených sborech se pistole CZ prakticky neprosadily. [Odpověď - unavujete, odkazuji na Jardu, na rozdíl od vás je to muž zkušený, neopisuje, ale samostatně uvažuje a 09. 02. 2015 napsal na toto téma kvalitní příspěvek] Zbrojir -Způsob, jakým byly vnuceny do našich ozbrojených složek, jsem zde již popsal. Rovněž na tento nezpochybnitelný fakt nedokázal Misustov reagovat nějakým jiným racionálním vysvětlením, než skutečností, že Glock, jakožto služební zbraň, produkty CZUB výrazně převyšuje, kdy v 90. letech je doslova deklasoval. • Misustova by mělo dále zajímat, jak je tedy možné, že se v rádoby odborných publikacích o českých zbraních, tedy alespoň náznakem neobjevují výhrady tak nepřehlédnutelné v dobových interních dokumentech, které nepochybně existují a z nichž jsem zde citoval. Z čeho tedy páni odborníci a badatelé vlastně čerpali a proč nepředložili čtenářům objektivní obraz minulosti….? [Odpověď - nechápu na co navazujete, je to samomluva] • Co se týče vad policejních compactů (CZ mod. 75 D Compact), tak pokud mám přesné informace, a ty mám, tak policejní prezidium vypracovalo návrh na žalobu CZUB za dodávku 30 000 vadných pistolí (vadná lůžka a rizikové rámy) a vzhledem k věcné příslušnosti veškeré materiály postoupilo na MV ČR. Politická vedení resortu, která jsou oprávněna o podání žaloby rozhodnout, však materiál uložila „k ledu“ a s konečnou platností možnost řešení problému vadných pistolí žalobou zavrhl tehdejší ministr vnitra Ivan Langer, politik, o jehož morální integritě mají mnozí z nás velké pochybnosti. Však tomu mj. přecházela schůzka v CZUB a focení s GŘ Kovaříkem, kterému Langer dále přednostně odprodal zbraně z přebytků MV za obzvláště směšnou cenu, kdy jiné firmy s příslušných povolením nabízely za totéž o miliony více. V právním státu by to bylo porušování povinností při správě cizího majetku, v ČR se všichni Langera tak báli, že nikdo ani nekviknul. • V případě podezření z podvodu, tj. dodávka 6500 vadných pistolí CZ mod. 75 D Compact, série G-H, s vědomě vadnými a zcela nekompatibilními lůžky pro taktické doplňky a uvedení zadavatele v omyl, navrhl věcně příslušný orgán podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Velmi zasvěcený člověk mi kdysi vyprávěl, že vypracoval rozsáhlý materiál s popisem procesů, odpovědnosti, s přiloženými technickými podmínkami pro výrobu pistole a s nabídkou CZUB, včetně deklarací, fotodokumentace, výkresů a výsledků zkoušek kompatibility. Odpovědi, resp. komunikace věcně příslušného policejního orgánu byla naprosto zoufalá, na úrovni rozumem neobdařené blondýny z tradičních vtipů. Několikrát se jim to pokusil ústně i písemně dovysvětlit až definitivně pochopil, že vysoký policejní důstojník na druhé straně není tak hloupý, jen hledá způsob, jak se vyšetřování všeobecně známého politického kontraktu vyhnout. Jelikož nedůstojná komunikace postupně směřovala k obvinění některého „z obětních beránků“ z řad řadových zaměstnanců, protože je naprosto logické, že za tisíce (6500 souprav) dodaných, zjevně vadných a s žádným taktickým příslušenstvím nekompatibilních pistolí přece může poslední skladník policie…., veškeré snahy o řešení oblému formou trestního oznámení vzdal, jelikož dospěl k závěru, že „v právním státu“ ČR skutečného viníka nikdo hledat nebude a najít ani nechce. • Samozřejmě, že ne ze všeho zlého lze vinit CZUB. Kdyby nebyla státní správa tak personálně a odborně zdevastovaná a pod kontrolou politických stran, úředníci a zejména management tak zbabělí a v mnoha případech tak snadno zkorumpovatelní, kdyby aparát řádně plnil své povinnosti vůči státu a nikoli vůči vládnoucím garniturám, musela by i CZUB rychle změnit své nehorázné praktiky, jinak by byla z veřejných zakázek rychle vyloučena (už prokázaný pokus o korupci je důvodem k sankcím vůči příslušnému dodavateli), nebo by v konkurenčním prostředí prostě propadla. • Rozdíl mezi mnou a Misustovem je naprosto zásadní. Já v rámci omezeného prostoru pro komentáře popíšu problém a uvedu odkazy na dosažené výsledky ve zkouškách, odborné a znalecké zkoumání, zkušenosti s provozem velkého množství zbraní, či konkrétní politická rozhodnutí. Zbrojir -Misustov nesouhlasí, moloch CZUB úporně brání a argumentuje ve stylu: já si myslím, [Odpověď - já si vskutku myslím (možná blbě, ale tak to chodí, od toho je právě diskuse), jenomže ty nemyslíš, jenom opisuješ, tobě podle Einsteina stačí mícha, v tom je mezi námi propastný rozdíl] popř. se odkáže na nějaký civilní časopis, který krátkodobě zkoušel jeden nebo pár produktů, navíc v nekomplexním rozsahu, o možnosti ovlivnění výsledku pozitivní motivací raději ani nemluvě. Shrnu-li celý spor, tak Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má podložená tvrzení, že pistole vz. 70, jejichž výrobu CZUB převzala ze Strakonic (vz. 50), byly terčem letité, naprosto oprávněné a velmi tvrdé kritiky ze strany ozbrojených složek státu, že nesplňovaly ani tehdejší velmi mírné na ně kladené požadavky, hromadně vykazovaly hrubé vady včetně vad v oblasti manipulační i pádové bezpečnosti (po „bezpečném“ vypuštění napnutého kohoutu přes pojistku často a „rády“ střílely, rovněž tak aplikované bezpečnostní prvky selhávaly při pádu, či úderu), které byly i příčinou mimořádných událostí s vážnými následky na zdraví, včetně úmrtí. Rovněž opravitelnost pistolí vz. 70 byla v důsledku velkých výrobních tolerancí a změn ve výrobě krajně obtížná. Zbrojir - Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit 2. [Odpověď – sdělte, kde a kdy jsem se pokoušel] má podložená tvrzení, že s kvalitou pistolí vz. 82 byly od počátku značné problémy, že CZUB se při návrhu pistole dopustila závažných konstrukčních chyb, zejména v oblasti pádové bezpečnosti, že rovněž zjevně poddimenzovala bicí mechanismus, což si nakonec vynutilo jeho dodatečnou rekonstrukci u obrovského množství zbraní hrazenou státem (nad 100 000 souprav), protože CZUB odmítla svoji chybu, ač prokázanou zkouškami ve VTÚVM Slavičín, uznat. Vzniklý chaos krátce pro nákladném přezbrojení ozbrojených složek státu (pistole upravené a neupravené) vynutil vývoj náboje 9mm M s optimalizovanou citlivostí zápalky v SaB, rovněž opravitelnost pistolí byla vzhledem ke značné složitosti, velkým výrobním tolerancím a změnám ve výrobě krajně obtížná. Předčasné a hromadné vyřazení zbraní pak bylo dílem mnoha problémů, zejména pak několika mimořádných událostí, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že pistole vz. 82 není při nošení s nábojem v nábojové komoře bezpečná v rozsahu deklarovaném výrobcem. • Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit 3. [ - Odpověď – sdělte, kde a kdy jsem se pokoušel] má podložená tvrzení, že pistole CZ mod. 75/85 měly od počátku výroby vážné vady v oblasti manipulační bezpečnosti, že nesplňovaly tehdejší požadavky kladené na služební zbraň, ani nikterak oslnivé deklarace výrobce, že dále vykazovaly celou škálu vad výrobního charakteru, kdy jejich opravitelnost byla v důsledku velkých výrobních tolerancí a neustálých změn ve výrobě krajně obtížná. V důsledku mnoha problémů a mimořádných událostí musely být z výzbroje nakonec předčasně hromadně vyřazeny. • Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má podložená tvrzení, 4. [Odpověď – cituj větu, kterou jsem to vyvracel] že zakázku na přezbrojení Policie ČR si CZUB na politicích vynutila, ačkoli kvalit konkurentů zdaleka nedosahovala (viz zkoušky), že výběrová komise nákup zbraní značky CZ opakovaně nedoporučila, že spektrum a závažnost problémů byly tak rozsáhlé a hluboké, že musel oficiálně proběhnout několikaletý dovývoj pistole do akceptovatelné podoby, že z 46 000 dodaných pistolí je 30 000 vadných, z toho 30 000 má vadná lůžka pro kotvení taktických doplňků a u 18 000 jsou navíc rizikové rámy z nevyhovujícího materiálu, které mohou předčasně prasknout, že CZUB si přes politiky nakonec vymohla zákaz hromadné reklamace, resp. podání žaloby za dodávku vadných pistolí ze strany Policie ČR a že se zástupci CZUB se vůči státní instituci a jejím zástupcům chovali naprosto nehorázně. • Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má podložená tvrzení, že z 59 000 pistolí ráže 9mm Luger (9x19), dodaných CZUB resortu MV na základě politických rozhodnutí po roce 1990, bylo 13000 hodnoceno jako zcela nevyhovující, 30 000 jako nevyhovující a pouze 16 000 je hodnoceno jako vyhovující s výhradami (policejní compact série R a S, ke kterým byla CZUB po několika letech (cca 5) dovývoje policií doslova dokopána). 5. [Odpověď – cituj větu, kterou jsem to vyvracel] • Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má tvrzení, že i při dodávkách do resortu obrany CZUB opět chybovala, kdy dodané pistole CZ mod. 75 SP-01 Phantom hromadně vykazovaly a nadále vykazují pro služební zbraň zcela nepřijatelné vady. • Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má tvrzení, 6.[Odpověď - na základě čeho, a kdy bych se měl pokoušet vyvracet? Vy to musíte mít v té hlavě pěkně vykradeno] že CZUB bez velkých problémů nezvládla byť jedinou větší veřejnou zakázku vůči ozbrojeným složkám ČR. • Misustove, buďte rozumný a přestaňte dále klást beznadějný odpor, vždyť se jen zesměšňujete. Přiznejte si, že jste vlastně v postavení Friedricha Pauluse, velitele 6. německé polní armády u Stalingradu, a to někdy na počátku roku 1943. Pokud vám např. předložím vlastní argumentaci k pistolím vz. 70[Odpověď - k padesát let starému šuntu jsem nic nechtěl, nechci a chtít nebudu. Ale můžete ji předložit manželce, pokud nějakou máte], podpořenou navíc citacemi ze zápisu z porady o zvýšení jakosti pistolí vz. 70 z roku 1974, z dopisu námestníka ministra vnútra SSR plk. Ing. PhDr. Jozefa Bobka Slovenské plánovací komisi z roku 1978, ze souhrnné informace pro ministra vnitra ČSSR PhDr. Jaromíra Obzinu z roku 1978 a z pamětí dlouholetého pracovníka Čs. zkušebny zbraní a střeliva Ing. Zdeňka Faktora, a vše do sebe zapadá jako kolečka v hodinovém strojku, tak na to v diskusi ke zbraním přece nemůžete reagovat způsobem, že k řešené problematice opětovně nepředložíte jediný relevantní protiargument [Odpověď – Vaše argumenty jsou obchodně-právního charakteru; moralizování; a kdo, co; za kolik, komu; dále to jsou pavlačové drby], ale zabýváte se politickým systémem, aktivitami a morální integritou tehdejšího ministra vnitra Obziny, kdy na základě jeho příslušnosti k tehdejší nomenklatuře se navíc snažíte zpochybnit věrohodnost mnou předložených informací. Vážený pane, zpracovatelem souhrnné informace byl věcně příslušný výzbrojní orgán FMV, konkrétně „Odbor bojové a operativní techniky“ ETS FMV, vedena byla pod č.j. H-0683/90-1978, dále označena „Pilné! / Tajné!“ a tehdejší federální ministr byl adresátem. Opětovně Vám zde nabízím možnost čestně kapitulovat, jinak opravdu dopadnete jako ta 6. armáda u Stalingradu. Později už budu vyžadovat výhradně kapitulaci bezpodmínečnou….
Datum: 03. 04. 2015 18:51:22 Autor: zbrojir
Předmět: sbohem Misustove
Vážený pane Misustove, právě jste učinil to, před čím jsem Vás varoval. Stále agresivnější reakce vskutku nemohou zakrýt zjevnou obsahovou prázdnotu Vámi předkládané argumentace. Nejsem nadprůměrně urážlivý, ale mám-li svobodu volby, tak s lidmi obdobné úrovně již nediskutuji. Jistě pochopíte, že taktéž beru zpět Vaše pozvání na střelnici a možnost vyzkoušet si zbraně, ke kterým se většina populace nikdy nedostane. Vzhledem k možnostem zdejších stránek, kdy nelze ke komentářům přikládat obrázky a kopie dokumentů, byla podstata věci již dostatečně popsána. V daném okamžiku proto nepovažuji za nutné se dále rozepisovat o skutečnostech, proč byla přejímka pistolí CZ mod. 75 D Compact svěřena SOJ (státnímu ověřování jakosti), proč nebyl vedoucí kontrolor Miroslav P ze své pozice odvolán, ač byly jeho nadstandardní kontakty s výrobcem, problémy s alkoholem a lajdácká práce předmětem opakované kritiky ze strany policie…● Pokud jsem zaregistroval, byl jste zde v tvrdém sporu i s p. Ondřejem Duškem, kterého mj. osobně znám. Jde o příslušníka s mnohaletou praxí z bezpečnostních složek i ozbrojených sil, se zkušenostmi ze zahraničních misí. Jako operátor speciálních složek umí se zbraněmi nejen velmi dobře zacházet, ale má i buňky zbraním rozumět. Tak si dál žijte v tom Vašem pomateném světě a pokračujte v šíření svých blábolů. Ve Vašem případě bych o cti a morálce raději vůbec nehovořil. Já k Vašemu poslednímu komentáři jen dodávám: „Inu Misustov“….● Pokud by měl někdo jiný nějaký dotaz k věci, nechť neváhá, pokud budu moci, rád ho zodpovím.
Datum: 11. 04. 2015 08:46:52 Autor: Misustov
Předmět: GOOD NAVIGATION AHOY
1. Na rozdíl od zbrojíře, se v článku Misustova nevyskytuje verbální agresivní akce. Navíc závažnou argumentaci vyhrožováním (t. zv. argumentum ad baculum) praktikoval 2x zbrojíř. 2. Můj článek byl soupis některých netaktností, na které jsem oponenta průběžně upozorňoval, nebo které jsou vtěleny do základů evropské kultury. 3. Tento dialog mě společensky deklasoval, a generoval poznámky typu „S kým se to prosím Vás bavíte“ „vrána k vráně sedá“ apod. Toto se dlouhodobě obtížně vysvětluje. 4. Vedl jsem dialog s anonymem, kterého jak je známo, není možné urazit. Nevím, jestli je to fyzická osoba, nebo jestli vedu dialog s elektronikou, která je chybně nastavena – každý o něčem jiném, viz druhý odstavec posledního článku, nebo 6 dotazů v příloze článku. 5. Bude zajímavé, požádat čtenáře, aby se přihlásili ti, co je zajímá, proč byla přejímka pistolí CZ mod. 75 D Compact svěřena SOJ (státnímu ověřování jakosti), 6. Miroslava P. neznám, nikdy jsem jej neviděl, nemohu jej proto hodnotit, nevím, proč je zde zmiňován. 7. O nereálnosti použití technické dokumentace, v podstatně širším měřítku, jsem informoval já, Vás, zbrojíř mě tedy nemusí zpětně informovat. 8. Zbrojíř obviňuje a zesměšňuje výroky typu „Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má podložená tvrzení“ které jsem nikdy nenapsal, rovněž tak tvrzení „on s tím souhlasí“. Protože tomuto se říká křivé nařčení, a je dokonce ošetřeno zákonem, žádal jsem o vysvětlení, odpovědí je: „Inu Misustov“….. Zápach metod Státní bezpečnosti z počátku padesátých let je cítit z nátlaku, abych odvolal, co jsem nenapsal. 9. S panem Ondřejem Duškem jsem byl vskutku ve sporu, totiž dialog beze sporu je těžko realizovatelný, ovšem „tvrdý spor“ jsou trochu tvrdá slova. Pan Dušek napsal nejlepší diskusní příspěvky, které nebyly překonány, byl velice ochotný, sdílný, zdvořilý. Jeho kvality se projevily plně literárně v Manuálu obranné střelby a osobně, že jsem si v důsledku „tvrdého“ sporu s Panem Duškem pořídil něco, co se podobá M-4, funguje to jako M-4 a vyrábí to Smith - Wesson. 10. Zjevná obsahová prázdnota se projevuje ve slovech o cti a morálce. K tomuto nebylo zřejmě vydáno žádné vládní usnesení. Nejstručněji a nejasněji to je v bibli „Podle skutků, poznáte je.“ 11. Šokující je, že oponent publikuje na stránkách Armádních novin články dobré, až velmi dobré: GOOD NAVIGATION AHOY.
Datum: 17. 04. 2015 09:46:23 Autor: Jiří Novák
Předmět: Argumenty
Diskusi sleduji už poměrně dlouho a musím se také přidat ke kritice. Misustove, vždyť opravdu vaříte jen z vody.
Datum: 17. 04. 2015 12:59:15 Autor: Pan Jiří Novák
Předmět: Máte pravdu
Zbrojíř vskutku naléval pouze vodu, tedy nebylo z čeho, a nyní přilévá novou vodu pan Novák. Navíc, jste si mohl všimnout,že poslední články nebyly vaření, ale praní špinavého prádla. (příště čtěte pozorněji)
Datum: 17. 04. 2015 14:04:44 Autor: Misustov
Předmět: Máte pravdu
Zbrojíř vskutku naléval pouze vodu, tedy nebylo z čeho, a nyní přilévá novou vodu pan Novák. Navíc, jste si mohl všimnout,že poslední články nebyly vaření, ale praní špinavého prádla. (příště čtěte pozorněji)
Datum: 17. 04. 2015 19:48:12 Autor: Tomáš
Předmět: špinavé prádlo
Kolem přezbrojovaní silových resortů bylo špinavé prádlo již dávno potřeba vyprat, a pořádně. Zatímco od Zbrojíře jsme se dozvěděli, jak to v praxi chodí, jak se o zbrojních zakázkách rozhoduje v rozporu s výsledky zkoušek a fakty v zákulisí a pak na vládě, a CZ UB to pak ještě vydává za vítězství v tendru, Misustov v podstatě po většinu času jen mlátil prázdnou slámu.
Datum: 17. 04. 2015 21:15:16 Autor: Leonid Křížek
Předmět: prosba
Vážení diskutující, prosím, abyste se ve svých příspěvcích vyvarovali "argumentací subjektem", to jest osočováním diskutujících. Např. na adresu pana Misustova (ale i jiných) tu padlo několik nehezkých poznámek. Nechtěl bych tuto diskusi (jako provozovatel stránky) smazat... Děkuji. -lk-
Datum: 18. 04. 2015 09:24:19 Autor: Tomáš
Předmět: bez akce není reakce
Vážený pane Křížku, diskuse by měla být především korektní a věcná, s tím naprosto souhlasím. Kritická, avšak nikoli sprostá vyjádření ohledně obsahové věcnosti, která zde zazněla hned v několika příspěvcích na adresu p. Misustova, byla rakcí na způsob, jak ve svých komentářích reaguje na oponenta. Vždyť ona ta dlouhá a obsahově jistě i velmi zajímavá diskuse vznikla proto, že kontroverzní obsah článku vyprovokoval k vyjádření i do zbrojních záležitostí přímo zasvěcené. Já osobně obdivuji trpělivost pánů Duška a Zbrojíře. Přeji hezký den.
Datum: 18. 04. 2015 19:25:37 Autor: Zdeněk
Předmět: obsahová věcnost a slušnost
Naprosto souhlasím s předřečníkem, kritika Misustova je zcela oprávněná. Jeho reakce byly již delší dobu na hraně, v posledních komentářích již překročil únosnou mez. Pokud diskutuje s takovými vahami, jako jsou oba zmiňovaní pánové, nesmí se pak divit, že ho odborně rozcupují. To, že někdo soukromě vlastní pár flintiček z něj odborníka na zbraně a vyzbrojování ozbrojených složek zdaleka ještě nedělá.
Datum: 20. 04. 2015 09:31:11 Autor: Jiří Novák
Předmět: Misustove, nemáte pravdu
Zdejší komentáře čtu, pane Misustove, velmi pozorně, a proto mám přehled, kdo argumentuje věcně a kdo nikoliv. Vážně nevím, jak v rámci diskusních zvyklostí někoho stručně upozornit, že neustále odbíhá od tématu, vytrhává věci z kontextu, ryze účelově využívá odlišné výklady pojmů, předkládá velmi pochybné příměry, ale fakta se mu nějak již dlouho nedostávají. Oceňuji Vaši vytrvalost, ovšem nahrazovat odbornost zarputilostí není pro tuto, ani jiná diskusní témata skutečně žádoucí. Podle mého jste byl oponenty, tedy jejich argumenty naprosto převálcován. Na jiných fórech platí mnohem přísnější pravidla, a tam by byly mnohé Vaše příspěvky vzhledem k problematickému obsahu správcem stránky patrně vymazány.
Datum: 20. 04. 2015 15:00:19 Autor: Misustov
Předmět: Jiří Novák
Pane Jiří Nováku, Článek, který jsem napsal, se týkal naprosto jiného tématu a jiných lidí, toto bylo po osobní diskusi definitivně uzavřeno. Byl to pro mě šok, když nick Zbrojiř vznesl požadavek, abych pod tíhou faktů si sypal popel na hlavu a uznal, že svůj článek, ke kterému zde tak dlouho diskutujeme, jsem napsal na základě nedostatečné znalosti řešené problematiky, pojal jsem podezření, že oponent používá drogy. Téma bylo ukončeno 2010, tehdy Pan Křížek v květnu 1010 konstatoval, že téma je vyčerpáno, nic podstatného se asi nevyskytne a doporučoval diskusi ukončit. Naproti tomu já sem se domníval, že bude vhodné ponechat stránky otevřené k volné diskusi, asi tak jako v hospodě [tedy o neustálém odbíhání od tématu nemůže být řeč] tato diskuse dobře fungovala do roku 2014, kdy se na scéně objevil nick zbrojíř. Vystupování zbrojíře bylo přijatelné a pro mne i sympatické, až do okamžiku kdy zbrojíř neuspěl s prodejem zbraní celní správě a následně dostal něco jako amok. Jeho aktivita se dá hodnotit jako snaha o poškození, nebo likvidace konkurenta, stejně jako pod humorným „Stalingradem“, varování o možnosti likvidace překážející osoby. V tomto jsem učinil nezbytná opatření, jména byla doplněna o Zdeňka a Tomáše a budou doplňována, IP jsou dohledatelná. Proč píše v plurálu. Pan Dušek měl poslední diskusní příspěvek v květnu 2010, a nyní je duben 2015, navíc pana Duška jsem hodnotil výše a nebudu se opakovat. Jiní oponenti se nevyskytují, a když, tak převážně ve prospěch CZ. Nevím, o jakých argumentech píšete. Vy jste si nevšimnul, že tak zvané argumenty se cyklicky do nekonečna opakují? Argumenty jsou obchodně-právního charakteru; moralizování; a kdo, co; za kolik, komu; dále to jsou pavlačové drby. Pokud se zmiňujete o mazání stránek, potom zbrojir píše rovněž do armádních novin na toto téma, ale mnohem kultivovaněji, protože tyto stránky by tam skutečně smazali. Prosím, buďte tak laskav a uveďte, kdy a kde jsem předložil velmi pochybné příměry, upozorňuji ale na „Aristoteles – logika, zákon vzájemné souvislosti; nebo, kdy a kde jsem ryze účelově využil odlišné výklady pojmů; já to totiž připouštím a rád se poučím. Moji vytrvalost neoceňujte, sleduji diskusi, protože jsem autorem předmětného článku, který byl napsán před pěti lety, a proto mám zde nějaká autorská práva, kterých použiji, abych požádal o ukončení a výmaz – bude po legraci. Pane Jiří Nováku, zmiňujete se zde o odbornosti, [nevím jakou máte Vy i když mě překvapuje, že vám vedení umožňuje publikovat v pracovní době], ale na problém je možné se dívat z mnoha zorných úhlů, jinak se bude na něj dívat absolvent zbrojířského kurzu, jehož vědomosti končí ústím hlavně a jinak třeba absolvent VUT + katedry ekonomiky a řízení průmyslu, která má padesátiletou praxi ve strojírenství. Dokonce i v ranku zbrojířů budou různé pohledy, jiný bude mít zbrojíř, který zkonstruoval pistoli KEVIN, jiný, který vyrobí tropický dvoják na slony a jiný policejní zbrojíř i když nevím, co umí, avšak nepochybuji, že má výuční list. Hlavní problém je však úplně jinde a to v nekonečné sérii křivých nařčení, kdy jsem obviňován z něčeho, co jsem neprovedl a nemám k tomu vztah. Příklad, jeden z mnoha: Misustovovi se nikterak nepodařilo vyvrátit má podložená tvrzení, že s kvalitou pistolí vz. 82 byly od počátku značné problémy. Na Vás pane Jiří Nováku, mám dotaz – mám právo požadovat vysvětlení, kdy a kde jsem toto tvrzení vyvracel - ano, nebo ne.
Datum: 20. 04. 2015 16:51:50 Autor: Tomáš
Předmět: paranoia
Předně zdůrazňuji, že zcela chápu všechny, kdo diskusi s Misustovem předčasně ukončili. Už zase oponenty pourážel. Zatímco on je světový formát, ostatní nevidí dále, než na ústí hlavně. Prý ho chtejí dokonce zlikvidovat. Podle všeho jsem vlastně Zdeněk. Tak se nám pochlubte výsledky zkoumání IP adres, Misustove, a dokažte svá obvinění. Jinak jste, však Vy víte...
Datum: 20. 04. 2015 18:12:48 Autor: Misustov
Předmět: Tomáš
Zde nikdo nediskutuje, na to jsem poukazoval dříve. Chci, aby někdo dokázal obvinění mě.Konkretně, koho zde obviňuji, krom zbrojíře. IP jsou dohledatelné, nikoli, že je dohledám. o rozsahu znalosti jsem nikoho nejmenoval,byl to tedy náznak možnosti, možná kdo se cití... Náš místostarosta zmizel, posléze jej našli, ale hlavu ne, mohu mít tedy obavy. A oslovil jsem pana Nováka, co se do toho pletete.
Datum: 20. 04. 2015 23:37:55 Autor: Leonid Křížek
Předmět: Konec diskuse
Vážení pánové! Na základě žádostí několika diskutujících a také po své zralé úvaze tuto diskusi právem jediného provozovatele stránky Militaria ukončuji. Domnívám se, že všechno důležité k tématu bylo řečeno. K věcným argumentům se nemohu vyjadřovat, ale diskuse pod tímto článkem se už více méně zabývá jen osobními invektivami. Tím diskuse (nejen podle mého názoru)ztrácí smysl. Pokud kdokoliv z diskutujících má ještě něco říci k samotnému obsahu článku, může mi poslat odborný článek na toto nebo jakékoliv jiné militární (zbrojní) téma. Řada příspěvků by na takový článek vydala a protože řada mých bývalých autorů sem už nechce zadarmo přispívat, tak jakýkoliv článek uvítám. Kontakt je na stránce Militaria uveden. S díky za fundované příspěvky, -lk-
Datum: 21. 04. 2015 00:05:22 Autor: Tomáš
Předmět: kontext i účelovost obvinění jsou zřejmé
Z kontextu Vašeho komentáře je jasné, co naznačujete. Takže, než někoho zase obviníte z nekalých praktik, více a s chladnou hlavou přemýšlejte. Důkazní břemeno spočívá na tom, kdo vznáší obvinění. Nezneužívejte účelově situace, že je zde volný přístup bez zadání osobního kódu. V ozbrojených složkách, kde existuje reálná zkušenost, nad Vašimi názory jen nevěřícně kroutíme hlavou. Je vidět, že o výcviku a službě máte jen hodně zkreslené představy.
Přidat komentář

Diskuse k tomuto článku byla uzavřena.

Vyhledávání

Foto týdne

"Ach, jsou milé tyhle malé černošky a vůbec ne plaché!" (Zasláno.)


Recenze týdne

Tiger v bahně

Vzpomínky tankového esa