Militaria - Tématický server v oboru vojenství

Tématický server
z oboru vojenství

RECENZE

Beru svá slova zpět

...s úvahou P. Jungwirtha Má Klaus sovětské poradce?

Viktor Suvorov: Beru svá slova zpět

Po knize Stín vítězství připravil Viktor Suvorov alší razantní odhalení paradoxů druhé světové války, obzvlášť ve fázi nacistického útoku na SSSR roku 1941. Spolu s maršálem Žukovem (kterého dříve sám hodnotil kladně – odtud název knihy) se do ohniska autorovy palby dostávají další generálové, spisovatelé a novináři jak z období existence SSSR, tak i současného Ruska. Podrobným rozborem Žukovových pamětí dokazuje autor, že obsahují nejen neúnosné protimluvy, ale že v posmrtných vydáních jsou celé pasáže měněny v souladu s panujícím politickým názorem, a to až dodnes. Závěrem autor potvrzuje svůj názor, že SSSR vlastně druhou světovou válku nevyhrál, nýbrž v důsledku prohrál.

V roce 2006 vydalo nakladatelství Naše vojsko.

V této souvislosti je zajímavý článek, který pod názvem Má Václav Klaus sovětské poradce? vydal na svém blogu Peter Jungwirth. Citujeme:

Byl jsem obdarován knihou sovětského/ruského autora Viktora Suvorova „Beru svá slova zpět", která je druhým dílem trilogie „Stín vítězství". Vydáno v českém překladu v roce 2006, ISBN 80-206-0822-2. Kniha popisuje, jak šokujícím způsobem byla překrucovaná historie v Sovětském svazu a celém východním bloku. Autor se soustředí na historii paměti hlavního Stalinova maršála Georgije Konstantinoviče Žukova, které před jeho smrtí vyšly jako jedna kniha, ale po jeho smrti a s vývojem politické situace v SSSR se měnil text a rozsah jeho „vlastnoručně sepsaných" pamětí tak, že třinácté vydání má již tři svazky a je úplně jiné než vydání první.

Hlavním „editorem" a zdrojem neustálých doplňků a čerstvě nalezených neznámých rukopisů je Žukovova dcera Marija Georgijevna, která dokonce napsala svou vlastní a jedině pravdivou knihu o svém otci. Dovolte mi ocitovat pasáž ze strany 33 výše zmíněné Suvorovovy knihy:

„Marija Georgijevna skutečně onu ,pravdivou´ knihu napsala. Úvod knihy nese název: Jeho křesťanská duše. Účastník tři státních převratu, zabiják, který nechal postřílet omračující množství lidí bez soudu a vyšetřování, válečný zločinec, který podepsal rozkaz popravovat rodiny zajatých vojáků a důstojníků Rudé armády, zloděj a válečný plenitel pěstující mnohoženství, člen prezidia ÚV KSSS a nejkrvavější vojevůdce v dějinách lidstva byl - jak se nyní ukázalo - kromě toho všeho ještě také hluboce věřícím člověkem. V letech přestavby nebylo ještě nikterak v módě křižovat se, takže za Gorbačova byl Žukov popisován prostě jako pravý komunista a věrný leninovec. Ovšem po roce 1991 se stalo součástí dobrého vkusu pokřižovat se před kostelem. ,Maršál vítězství´ (který zemřel v roce 1974) se v tu chvíli bez meškání zjevuje před užaslým publikem podle nejnovější módy se svatozáří nad projasněným čelem... připomeňme komické rozhořčení listu Krasnaja zvezda z 2. prosince 2003: ,Marija Georgijevna připisuje svému otci zbytečně náboženské vlastnosti´. Nemám pochyb o tom, že jakmile přijde v Rusku přijde do módy islám, Marija Georgijevna vyhledá důkazy o tom, že její velký rodič po celou válku nedal ránu bez koránu v podpaží, přičemž jeho pobočníci za ním po všech frontách vozili modlitební kobereček. I do Mekky se neustále chystal, a že musí hned teď a že půjde bosý, ale to mu nakonec nevyšlo.“

Když jsem to přečetl, přišla mi na mysl nedávná událost s prezidentem Václavem Klausem, kdy se v tisku objevila zpráva, jak byl nás Václav také sledován StB a jak byl vlastně také disidentem! Ano, celoživotní komunistický kolaborant, který z lezení do zadku komunistům benefitoval výjezdy do zahraničí a vždy teplým úřednickým křeslem byl najednou sám obětí režimu, který pomáhal udržet při životě. Stačí trochu zapátrat v archívech a všechno je jinak! V tom mi svitlo: Takovouhle věc přece nemohli vymyslet ti jeho dva malí poradci, Jakl s Haasem, to musel být někdo se zkušenostmi z velkého světa. Ano, přátelé, nelze déle pochybovat. Václav Klaus má sovětské poradce!

Peter Jungwirth

Autor recenze: Red / Peter Jungwirth