RECENZE

Husité na Žížkově

Pomíjivá paměť pražské periferie

Nová kniha Petra Čorneje líčí proměny Žižkova. Nabízí trochu nostalgie i bohatý obrazový doprovod.

Čonejovy monografie Jan Žižka se prodaly desítky tisíc kusů a získal za ni cenu Magnesia Litera Kniha roku. Nyní Petr Čornej podává historii Žižkova s charakteristickou vypravěčskou brilancí jednoho z opravdových literátů mezi historiky.

Kniha Husité na Žižkově vychází u nakladatelství Paseka.

„Povídání o husitech na Žižkově píšu jako tečku za svým dětstvím, mládím i za končící kulturní epochou,“ říká Petr Čornej. V knize cítíme trochu nostalgie po zanikajícím duchu místa a mizející atmosféře seifertovských „všech krás“, jež stále více podléhají technokratickým vizím. Husité na Žižkově však nejsou memoárem, nýbrž knihou historickou, ve které Čornej líčí příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn čtvrti. Knihu doprovází desítky obrázků: historické snímky, ilustrace, mapy či nové fotografie, které vznikly ve spolupráci s ČTK a zachycují dnešní podobu ulic či detaily fasád. „U vědomí nezadržitelně uplývajícího času se toulám Žižkovem několikrát týdně. Stávám se přitom zajatcem seifertovsky nostalgických i melancholických vzpomínek na zmizelý a odcházející svět,“ přibližuje Čornej. „Vždyť jsem na Žižkově prožil první léta života a moje rodina i mí příbuzní zde strávili více než čtyři desetiletí, od počátku protektorátu až do podzimu 1983. Ještě v polovině sedmdesátých let jsem tady byl kratší čas hlášen k trvalému pobytu. Zatímco můj bratr svéráznou čtvrť zanedlouho opustil, já se k ní v červenci 1985 na několik set metrů přiblížil. Bydlím pod malešickým svahem Třebešína a na Jarově, na Vackově, na Spojovací či v Izraelské ulici u židovského hřbitova jsem pěšky za pár minut. Kruh se uzavírá,“ říká historik.
Nápad vztyčit na Vítkově Žižkovu jezdeckou sochu dostal stavitel Karel Hartig roku 1862 a krátce nato vzniká v jeho pracovně regulační plán budoucího Žižkova. Vychází z vlasteneckého konceptu čtvrtě jako místa historické paměti s názvy ulic a prostranství odkazujícími na husitství. Obdiv k husitům byl vlastní také první republice a domnělá sociální pokrokovost tohoto pozdně středověkého hnutí se hodila komunistickému režimu, který z něj učinil ideologický nástroj. Politická pnutí se propisovala do mapy Žižkova novými názvy, zatímco se obraz lokality v obecném povědomí měnil: husitská tradice ztrácela na naléhavosti a čím dál tím silnější se stávala legenda „rudého“ Žižkova, kterou české společnosti vnutili komunisté.

Petr Čornej (1951) je významný český historik, jenž se zaměřuje na dějiny pozdního středověku, zejména na husitství, dějiny historiografie a výzkum dějinné paměti. Jeho vědecká a pedagogická dráha je spjata s Ústavem pro českou a světovou literaturu AV ČR, Filozofickou a Pedagogickou fakultou UK, Literární akademií i se současnou Akademií věd ČR. Za monografii Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka získal ocenění Magnesia Litera Kniha roku 2020.

Vydalo nakladatelství Paseka

416 stran, pevná vazba

ISBN 978-80-7637-412-6

Cena 599 korun

Autor recenze: -lk-

SEZNAM RUBRIK A SLUŽEB SERVERU

Války a válečníci | Zbraně a zbroj | Beneš(n)oviny | Uniformy a modely | Mrožoviny | Vojenská technika | Vojenská symbolika | Bojové umění | Miscellanea | Toluenové opojení - galerie | Komická sekce | Hry | Muzea |

...nahoru