RECENZE

Osmadvacátníci

Spor o českého vojáka 1. světové války

Práce se vrací k dosud živé legendě o přechodu 28. pěšího pluku k Rusům na karpatské frontě roku 1915, usiluje o víc  než jen vylíčení příběhu několika tisíc Čechů ve víru první světové války. Předkládá skutečnosti očištěné od ideologických nánosů všech barev, doložených dosud u nás neznámými dokumenty, a snaží se přispět k vykreslení složitého obrazu českého vojáka ve Velké válce. Hodnocení činů ?Pražských dětí? v tomto pohnutém období přitom nechává na pozorném čtenáři.

Je nejen věcnou zprávou o prvních bojích 28. pěšího pluku v roce 1914, předehře a detailním, dosud takto nepopsaném průběhu zmíněné karpatské aféry, ale i o pozadí rehabilitace pluku, především sporů o osmadvacátníky na rakousko-uherském ministerstvu války a jeho dalších bojích v Itálii a Albánii v letech 1916?1918. Z velikonoční karpatské aféry pražského 28. pěšího pluku v roce 1915, označené jako přechod pluku k Rusům, následované rozpuštěním tohoto starobylého útvaru c. a k. armády, vznikla u nás jedna z nejznámějších legend první světové války. To, že rakousko-uherské velení zakrátko zjistilo nesmyslnost této chaotické zprávy z fronty a císař mezitím na věčné časy zrušený pluk obnovil, již nikoho nezajímalo. Senzační příběh byl poté po dlouhá desetiletí zakotven v domácích vlastivědných učebnicích, v různých variantách popisován v českých, rakouských i německých historických pracích nacionalistického ladění a mnohokráte zneužit i k politickým cílům.

Cena 329 Kč. Vázaná 472 stran + 16 stran obrazové přílohy.

Josef Fučík (*1933), absolvent Vojenské akademie v Brně, plukovník býv. čs. armády a vojenský ekonom v. v. Dlouhodobě se zabývá studiem středoevropského vojenství 19. a 20. století. Spolupracuje s badateli a vojenskohistorickými organizacemi v zahraničí, především v Rakousku a Itálii. K uvedenému tématu publikoval řadu článků a studií v domácích i zahraničních periodikách. Napsal dvě knihy - Soča 1917, Piava 1918 a je spoluautorem dvou dalších - Pod císařským praporem a Válka 1866.

Rozhovor s autorem Josefem Fučíkem o jeho nové historické publikaci Osmadvacátníci

O čem je kniha?

Je to kniha o českých vojácích rakousko-uherské armády ve víru první světové války, o urputném sporu vyvolaném jejich činy a skutky, který se poté vedl v poválečné atmosféře u nás doma i v zahraničí. Dominuje jí vylíčení skutečného průběhu karpatské aféry pražského 28. pěšího pluku za tzv. Velikonoční bitvy 3. dubna 1915, z níž vznikla lživá legenda o přechodu tohoto pluku k Rusům. Ta pak byla během války i v poválečných desetiletích mnohokrát zneužita k politickým účelům ? velkoněmeckými šovinisty, českými nacionalisty i poté, v takzvané marxistické interpretaci, jako příklad třídního boje proti imperialismu. Z celého dramatického příběhu tak zůstala pouhá ideologická slupka, skutečné osudy tisíců českých mužů, probíjejících se za dnes těžko uvěřitelných útrap frontami a denně čelících smrti, již nikoho nezajímaly.

Jak je možné, že legenda přetrvala i přes jasné důkazy její nepravdivosti?

Všem stranám tohoto sporu, který je ve svých širších dějinných souvislostech stále živý, vyhovovala podstata této legendy ? vylíčit statisíce českých mužů povolaných do války, od samého počátku jako rozbíječe Rakouska-Uherska, nespolehlivý element, vzbouřence, dezertéry či ulejváky a poťouchlá švejkovská individua. V něm se tak na jedné straně jevil český voják jako velezrádce, zatímco druhá strana jej velebila jako uvědomělého hrdinu odboje, bojujícího za vznik samostatného státu.

Myslíte si, že čeští vojáci mohli mít nějaké naděje na vlastní stát?

Tak tomu ale zdaleka nebylo. Vždyť ještě v počátcích války byla myšlenka na vytvoření samostatného českého státu téměř absurdní, bez reálného podkladu. Pro mobilizované české muže byla existence rakousko-uherské monarchie samozřejmostí, státem, v němž se narodili, byli vychováni chovali se jako jeho státní příslušníci povolaní k plnění své občanské povinnosti. Jistě, nikdo z nich nenastupoval do války rád; avšak který normální člověk by šel do války s radostí? Všichni si uvědomovali či tušili chybnou politiku státu, ale to v žádném případě nevedlo k myšlenkám o jeho rozbití. Vždyť i pro T. G. Masaryka, odcházejícího v té době do emigrace, byla ještě dlouho taková myšlenka nepředstavitelná.

Čemu nebo komu tato legenda nejvíc uškodila?

Toto politické zneužití legendy o 28. pěším pluku těžce poškodilo dosud po celá staletí výtečnou pověst českého vojáka. Po válce, ve dvacátých letech minulého století, kdy republika stavěla svoji armádu s pomocí Francie, se příslušníci francouzské vojenské mise velmi zajímali o tento příběh ve snaze zjistit, co to vlastně budou mít za spojence. Vždyť slovo dezertér znělo pro ně, po jejich vlastních válečných zkušenostech, zvlášť varovně.

Co samotní vojáci, jak na tom byli po válce?

Ve vypjaté poválečné vlně národovectví se kolem všech vojáků, kteří věrni své přísaze dosloužili v rakousko-uherské armádě až do jejího zániku (bylo jich téměř 90 %), vytvořila dusná atmosféra ?rakušáctví?. Těmto mužům, po celý další život fyzicky i psychicky těžce poznamenaným prožitky války, se nikdy nedostalo žádného uznání či kompenzace (např. tolik potřebné dispenzární péče). Nejen to, zákon jim např. zakázal i nošení medailí za statečnost, ale i pamětních odznaků jejich pluku, v němž prošli utrpením války. Hrozila jim za to vysoká peněžní pokuta či 14 dní vězení.

Kde se ještě dnešní čtenář může s legendou setkat?

Legenda je i dnes stále živá. Její prokazatelné nepravdy se stále objevují v současné literární produkci i v dějepisných učebnicích. Naše mladé generace již o první světové válce mnoho nevědí a když ? tak si vzpomenou na Švejka, ale ten se jim vesměs nelíbí právě pro svůj profil poťouchlého ulejváka. Nedá se však říci, že jsou k těmto pro ně dávným příběhům netečné. V reakci na mé předchozí knihy o bojích na Soči a Piavě se mi ozvalo mnoho čtenářů, nacházejících ve svých rodinách řadu památek na svého děda či praděda, o jejichž významu dosud nic nevěděli. Odpověděl jsem na řadu jejich dopisů, došly mi dokonce i pohlednice a SMS ze Slovinska, Itálie a Černé Hory, kam vyrazili po stopách svých předků. Přispěje-li tato moje nová kniha svou troškou k doplnění mezer v poznávání naší historie a českého vojáka minulosti, bude to mým největším uspokojením.

Autor recenze: MF

SEZNAM RUBRIK A SLUŽEB SERVERU

Války a válečníci | Zbraně a zbroj | Beneš(n)oviny | Uniformy a modely | Mrožoviny | Vojenská technika | Vojenská symbolika | Bojové umění | Miscellanea | Toluenové opojení - galerie | Komická sekce | Hry | Muzea |

...nahoru