Militaria - Tématický server v oboru vojenství

Tématický server
z oboru vojenství

RECENZE

Pod znamením půlměsíce

Příběhy z Evropy pod vládou islámu

Luděk Frýbort

Autor ví, do čeho se svou knihou pouští, a chce předem odmítnout očekávatelné nařčení z islamofobie. Nejedná se o ideologii, ale o projekci stávajícího trendu ve vývoji západní, resp. evropské civilizace do období let 2049-2070. Civilizace, která odvrhla své vlastní kořeny, ztratila vůli k obraně a proklamované hodnoty zbavila jejich obsahu.

Donedávna se možnost převládnutí islámu nad jinými kulturami zdála iluzorní. To se změnilo, když západní politika, formovaná ideji multikulturalismu oddanými elitami, připustila velkorysé přelévání islámského živlu d svých zemí. V historických převratech neudávaly směr smírné většiny, ale radikální menšiny. Tak, obává se autor, tomu bude i tentokrát.

Děj románu se odehrává v době, kdy se téměř celá Evropa nachází pod muslimskou mocí, jež se však začíná drolit v důsledku vnitřních rozporů a postupného vyčerpávání zdrojů vytvořených západní civilizací. Líčí paralelní a hluboce lidské příběhy utečenců z různých koutů porobené Evropy - Itálie, Čech, Pobaltí, Německa - a dobyté Izraele, křesťanů, židů, drúzů a sekulárních, kteří se nehodlají podrobit brutální moci. Odcházejí zakládat ostrůvky obnovené západní civilizace, zbavené toho, co ji zahubilo. Tyto ostrůvky, ať už ve Skandinávii, švýcarských alpských údolích či na Azorských ostrovech, se postupně začínají propojovat.

Luděk FRÝBORT

(*1933)

Maturoval na gymnáziu v roce 1952. Pracoval v Ústředním ústavu geologickém, potom v dělnických profesích. Roku 1979 s rodinou emigroval do SRN.

Před exilem publikoval fejetony, povídky a cestopisné črty zejména v Lidové demokracii a v týdeníku Naše Rodina. Historický román Zvěst byl přijat do edičního plánu nakladatelství Vyšehrad pro rok 1973, k vydání ovšem nedošlo.

Po odchodu na Západ psal do exilových časopisů (Hlas Bohemie v Kolíně nad Rýnem, švýcarský Zpravodaj a Polygon, jihoafrický Našinec) s přetisky do australských a několika dalších časopisů.

Po roce 1989 se aspoň literárně vrátil do staré vlasti. Psal do Českého deníku, později Týdeníku. Poté publikoval na politické stránce listu Annonce, nyní především v internetovém časopisu Neviditelný pes a dvouměsíčníku Nový Polygon. Knižně vydal eseje Češi očima exulanta (2000), Na Západ je cesta dlouhá? (2003), Vlast naše Západ (2011), úvahy z cest Svět bez růžových brýlí (2009), historické romány Praotcové (2001), Prokletí rodu Slavníkova (2004) a románovou kroniku z let prekomunismu, komunismu a postkomunismu Mlýny boží i ďáblovy.