RECENZE

Podzim středověku

Nové vydání vynikajících dějin středověku.

Rozsáhlá studie nizozemského historika Johana Huizingy (1872–1945) o životních a duchovních formách 14. a 15. století v Burgundsku, severní Francii a Nizozemí. Doba přelomu, v níž se o slovo začínají hlásit nové, renesanční formy, je bohatá na témata a obrazy, jejichž pestrosti autor s chutí využívá. V díle zaujímá ústřední místo umění, což koresponduje s tehdejším především vizuálním založením. Vedle forem a idejí uměleckých a náboženských autor zachycuje ideál rytířství, formy lásky, učení mystiků a každodenní život středověkého člověka. Ideální a reálné je tu často v napětí, oba póly jsou však u Huizingy vždy napájeny tímtéž duchem sklonku středověku: vášní, která je velmi živočišná a často velmi bizarní. Historická analýza se pojí s analýzou psychologickou, autor zachycuje dobové pojetí společnosti od rytířské ideje přes příklady stylizace a konvenčních forem lásky, charakterizuje roli umění v životě, rozebírá učení mystiků, typy středověké zbožnosti a chování katolické církve.

Johan Huizinga, holandský kulturní historik, se narodil 7. prosince 1872 v Groningenu a zemřel 1. února 1945 v De Steegu u Arnhemu.

Vyrůstal v rodině univerzitního profersora lékařství, po maturitě studoval jazyky, historii a antropologii v Groningenu a roku 1895 složil státní zkoušku pro učitele holandštiny a dějepisu. Po krátkém pobytu v Lipsku promoval roku 1896 v Groningenu prací o komické postavě Vidušaky ve starém indickém divadle. Od roku 1897 učil historii v Haarlemu a od roku 1903 přednášel starou indickou literaturu v Amsterdamu. Od roku 1905 přednášel historii v Groningenu a od roku 1915 působil jako profesor obecné historie v Leidenu, a to až do zavření univerzity nacisty v roce 1942. Od roku 1916 byl členem Holandské akademie věd a redaktorem kulturního časopisu De gids. Roku 1919 vyšla jeho kniha Podzim středověku, která ho proslavila. Roku 1926 podnikl cestu po USA, v letech 1927-1931 se stal děkanem fakulty a roku 1933 rektorem Leidenské univerzity. Přednášel v mnoha zemích a získal čestné doktoráty v Tübingen a v Oxfordu. Roku 1938 vyšla jeho druhá slavná kniha, Homo ludens, základní kulturně-antropologické pojednání o kulturním významu hry .
V roce 1933, jako rektor univerzity, vyloučil německého nacistického studenta ze studentské konference pro jeho antisemitský článek, což vyvolalo diplomatický protest z německé strany a přivodilo Huizingovi zákaz publikací v Německu. Po obsazení Holandska Německem roku 1942 byl nejprve internován, ale na základě lékařského dobrozdání propuštěn do domácího vězení v obci De Steeg, kde roku 1945 zemřel.
Huizinga napsal řadu historických prací o dějinách Holandska v 15. a 16. století a o různých tématech kulturních dějin jako např. : životopis Erasma Rotterdamského . Jeho sebrané spisy mají 9 svazků.

Vydalo nakladatelství Paseka 2010

Originál: Herbst des Mittelalters, překlad: Gabriela Veselá

Pevná vazba, 424 stran

ISBN 978-80-7432-027-9

Cena 429 Kč

Autor recenze: Red. Paseka

SEZNAM RUBRIK A SLUŽEB SERVERU

Války a válečníci | Zbraně a zbroj | Beneš(n)oviny | Uniformy a modely | Mrožoviny | Vojenská technika | Vojenská symbolika | Bojové umění | Miscellanea | Toluenové opojení - galerie | Komická sekce | Hry | Muzea |

...nahoru