logo-militaria.jpg, 41 kB
logo-militaria-2.gif, 9 kB

Tématický server
z oboru vojenství

logo-elka-press.gif, 3 kB

RECENZE

Šest dní, kdy národ věděl Šest dní, kdy národ věděl

Pražské povstání 1945
Osobnost dr. Bohumila Koblihy je dobře známá nejen doma, ale především v zahraničí. Erudovaný technik a expert v oblasti výstavby průmyslových závodů a managementu se podílel na řadě úspěšných projektů v Indii a v Saudské Arábii, přednášel na univerzitě v Lusace (Zambie), je autorem nepřeberného množství odborných statí, publikací, ale i aktuálních politických komentářů. Po invazi armád států Varšavské smlouvy v roce 1968 odešel z vlasti do exilu, kde se v roce 1969 stal spoluzakladatelem celoexilového Naardenského hnutí a posléze jeho agilním generálním tajemníkem. Až do svého exilu v Londýně pocítil vliv StB a snahy zasáhnout každého, kdo nehověl jejím záměrům a plánům. Ubránil se a patří dodnes k těm nemnoha posrpnovým emigrantům, kteří si v zahraničí zachovali tvář, čest, dobrou pověst a čistý štít. Je osobností českých moderních dějin, která si svou odvahou, obětavou, vytrvalou a nekompromisní aktivitou ve prospěch staré vlasti zaslouží naší úctu, vděčnost a trvalou paměť. Předznamenaná kniha je spontánní výpovědí nejen pamětníka, ale především očitého svědka Květnového povstání v Praze roku 1945. Jeho autentická výpověď vychází jak z dětského ještě pozorování, tak především z pamětí, vzpomínek a archivních materiálů otce, člena odbojové organizace ÚVOD, kapitána československé armády Bohumila Koblihy seniora. Autor otcovy a své vzpomínky zasazuje do historické rámce dějů předcházejících osudovému válečnému konfliktu, ale postihuje též neméně fatální důsledky velmocenské hry Spojenců a jejich dopad na osudy naší země. V tomto směru je důsledně objektivní a není v žádném ohledu poplatný politické objednávce, podbízení se či pragmatické "profesionalitě" minulých i současných publicistů. Nic z toho mu při pevnosti jeho charakteru není třeba, v čemž je skutečnou výjimkou. S ohledem na tyto nesporné kvality mu čtenář rozhodně rád odpustí nepatrnou dávku nostalgie, jíž jsou jeho zejména rané vzpomínky poznamenány. Ke zpracování tématu využívá jednak svého chlapeckého deníku z té doby, ale především množství dosud nepublikovaných a závažných dokumentů z rodinného archivu, zvláště z otcovy písemné pozůstalosti. Publikací věnovaných Pražskému povstání je relativně mnoho. Začaly vycházet již v roce 1945 a přes svůj neskrývaný porevoluční patos měly zejména ty první v sešitovém či magazínovém provedení svůj půvab i historickou cenu v množství často technicky kvalitních fotografií, jejichž originály se časem nenávratně ztratily. Záhy začal být ale uplatňován selektivní přístup k autorům i k účastníkům Povstání. Ještě před rokem 1948 došlo k totální revizi historické interpretace událostí ve prospěch operací Rudé armády v Praze dne 9. května 1945 jako údajně hlavní aktérky osvobození. Tato interpretace byla jako jediná možná hájena až do nedávné doby. Vzpomínky dr. Koblihy jsou namnoze subjektivní. Jaké také jiné mohou v takovém případě být? Jsou však autentické a znovu prožívané v rozsahu, jaký je v této oblasti velmi vzácný. Projektují osudy rodiny Koblihových v souvislostech osudů celonárodních a vrcholí katarzí květnového povstání v mikrokosmu vršovických barikád. Jsou poznamenány vlastenectvím a oddaností národním ideálům v míře, která může být mnohým soudobým čtenářům již cizí, zvláště v mladé generaci. Právě v exilu si dr. Kobliha zřetelně uvědomuje, že bez těchto ideálů a jejich působení na aktuální dění nemá žádné národní společenství šanci na reálné přežití. Proto je jeho kniha, ač rozsahem subtilní, významově tak monumentální. Nejde totiž jen o rodinnou kroniku, jakkoliv se tak s prvním pohledem jeví, jde vedle faktografie především o esenci mimořádných životních zkušeností, jež jsou Koblihovým osobním odkazem nám všem. Mementem, které s ohledem právě na rozsah a hloubku autorem zažitého nelze v žádném případě ignorovat, a to s ohledem na aktuální stav Evropy i světa. Kniha je nesporným přínosem k historiografii válečného finále na našem území, významnou individuální sebereflexí, ale též pedagogickou pomůckou při výchově mladých generací cíleně manipulovaných či záměrně ponechaných sobě samým. "To, co Praha prožívala, byl urputný boj na život a na smrt. Zde nebylo nastavování druhé tváře. Ta byla národem nastavena více než sedmasedmdesátkrát . Teď bylo jen: buď a nebo! Nastupovala vůle národa vytrvat, nedat se a přežít!" (str. 82)

Autor recenze: PhDr. Josef Dolejší



SEZNAM RUBRIK A SLUŽEB SERVERU

Války a válečníci | Zbraně a zbroj | Beneš(n)oviny | Uniformy a modely | Mrožoviny | Vojenská technika | Vojenská symbolika | Bojové umění | Miscellanea | Toluenové opojení - galerie | Komická sekce | Hry | Muzea |

...nahoru


 
Vyhledávání

Foto týdne

Výročí: 20. 5. 1938 V reakci na zhoršení mezinárodní situace byl do zbraně povolán první ročník záloh Československé branné moci (tzv. 1. československá mobilizace). Pohlednice z května 1938.

Výročí: 20. 5. 1938 V reakci na zhoršení mezinárodní situace byl do zbraně povolán první ročník záloh Československé branné moci (tzv. 1. československá mobilizace). Pohlednice z května 1938.


Recenze týdne

MEMORIÁL ZE SVATÉ HELENY

Starší titul, ale stojí za připomenutí